4 tváře země tisíce jezer aneb Finsko v Pokračovací válce
Finsko se roku 1939 v Zimní válce odvážně, leč neúspěšně postavilo agresivní expanzi sovětského obra. Severská země nakonec svou nezávislost ubránila, avšak za cenu ztráty strategických a dobře bránitelných pozic v Karélii, města Salla a dalších ústupků. Už při uzavření příměří bylo zřejmé, že ponížený Sovětský svaz nenechá svého souseda dlouho na pokoji. Staré pravidlo, že "nepřítel mého nepřítele je můj přítel" pak přirozeně vehnalo Finy do aliance s nacistickým Německem.
"Kdyby Rusko bývalo vrhlo proti Finsku své veškeré síly, tak by ho udusilo. Rusové Finsko vzdali jen proto, že připravovali válku na Západě. Chtěli ještě rychle obsadit baltské země." Adolf Hitler, 20.8.1942
Foto: Finská pěchota se přesouvá směrem k frontě. Poblíž města Savonlinna, 26. června 1941 | archiv Finnish Wartime Photos, kolorováno J. Jääskeläinen
Finsko statečné
Němcům, kteří se rozhodli vyslat své síly na nikdy dříve nepoznané arktické bojiště, se na karelské frontě zpočátku dařilo i díky možnosti volného pohybu po, v té době ještě oficiálně, neutrálním Finsku. Sověti, dychtiví dokončit, co před rokem začali, tak byli nuceni Finy "napadnout" a znovu se tak před veřejností i světovým společenstvím stát agresory. Dodejme, že Sovětský svaz byl z Ligy národů vyloučen už během předchozího finsko-sovětského konfliktu. Jednalo se tedy o další pro Finy důležitou ránu sovětské mezinárodní prestiži.
Po aktivním zapojení finské armády do Operace Barbarossa v červnu 1941 se dostáváme k prvnímu spornému momentu vojenské historie této skandinávské země. Finové s podporou Německa poměrně rychle dobyli své staré pozice a podařilo se jim, mimo jiné, postoupit až na dostřel Leningradu. K naplnění společných cílů vytyčených při finsko-německých jednáních, však nedošlo.
Generalita v čele s finským polním maršálem Mannerheimem byla velmi opatrná a snažila se důkladně promýšlet následky každého svého kroku. A přestože finská armáda nepřímo přispívala k blokádě ruského velkoměsta Leningrad, aktivním zapojením svých ozbrojených sil by tehdy mohla významně přispět k jeho dobytí. Jak by následně vypadala východní fronta můžeme jen spekulovat.
Foto: Velitel německých ozbrojených sil Wilhelm Keitel (vlevo), Adolf Hitler, vrchní velitel finských obranných sil Mannerheim a finský prezident Risto Ryti (v civilu) na letišti Immola, východně od Lappeenranta ve Finsku. | Wikimedia Commons
Finsko bázlivé
"Musím být opatrný, protože finská armáda je tak malá, dějiště války tak obrovské a ztráty, které jsme dosud utrpěly, tak vysoké." Polní maršál Carl Gustav Emil Mannerheim
Soukolí německé válečné mašinérie se nakonec na začátku prosince 1941 zadřela a finské velení okamžitě začalo v tichosti kalkulovat s možností porážky svého současného spojence. V případném vyjednávání se Sověty se mu proto zdálo lepší nemít v dobytí bývalého carského hlavního města takzvaně prsty a finští vojáci se po celé délce fronty začali zakopávat s výmluvou, že dosáhli svých cílů.
Druhým diskutabilním bodem, který úzce souvisí s prvním výše uvedeným, je zastavení postupu proti životně důležité murmanské železnici. Ta hrála v německo-finském úsilí strategicky možná ještě významnější roli, než samotné dobytí Leningradu. Do vytvoření "jižního koridoru" skrze Írán byla totiž murmanská železnice hlavní a nejkratší zásobovací trasou Spojenců. Ti dodávali Sovětům zbraně, vojenskou techniku, potraviny a další suroviny. Přestože Finsko bylo oficiálně ve válce s oběmi ústředními velmocemi - SSSR i Velkou Británii, zaleklo se nakonec až tlaku a výhrůžek hlavního sovětského zásobitele USA. Miliony tun materiálu tak mohly dále proudit do Ruska takzvanou severní cestou a pomáhat tak nepříteli ve válečném úsilí. I zde se zřejmě jednalo o kalkulaci. Válečný stav s Velkou Británii se omezil prakticky na jeden jediný nálet na Petsamo a USA dokonce válku Finsku nikdy nevyhlásily. Poškodit si pověst statečného Davida bránícího se sovětskému Goliáši by jednoduše mohlo být v poválečné, Spojenci a Sověty uspořádané, Evropě osudné.
Foto: Finští vojáci vztyčují vlajku na mohyle Kolmen valtakunnan rajapyykki na trojmezí Finska, Švédska a Norska. Válka ve Finsku skončila. 27. duben 1945 | Wikimedia Commons
Finsko vítězné
"Přirozeně, že změna režimu je nutná, ale musíte pochopit, že já podepíší smlouvu s Rytim, anebo klidně se samotným ďáblem, jen abych už měl s Finskem mír." Josef Stalin v rozhovoru s F. D. Roosveltem na konferenci v Teheránu
Posledním ošemetným a ne zrovna čestným činem byl, troufnu si říct, "italský manévr", čili pověstná změna strany v momentě, kdy se válka nevyvíjí podle našich představ. Spojenectví s Německem bylo podle Finů vázané jen slibem někdejšího ministerského předsedy Risto Rytiho. Po jeho odstoupení "ze zdravotních důvodu" a promptním nahrazením 'Maršálem Finska' Mannerheimem už tedy nebylo překážky k ukončení vojenské spolupráce. Ačkoliv Finsko poslední sovětskou ofenzívu ustálo pravděpodobně jen díky nedávno dorazivší dodávce německých protitankových zbraní, již po několikáté požádalo SSSR o separátní mír. Sověti, kteří potřebovali soustředit maximum svých sil na útok proti německé skupině armád Střed, na chvíli ztratili zájem o potrestání vzdorného souseda a přistoupili na mírové rozhovory. Konflikt tímto krokem vstoupil do své třetí a konečné fáze, takzvané "Laponské války". Finové se v ní postavili proti svým někdejším německým bratrům ve zbrani a společně s úhlavními nepřáteli se je snažili vypudit ze své země. Nový finský vůdce v dopise do Berlína přesto vyjádřil Německu svůj dík a prohlásil, že němečtí vojáci nikdy nebudou brání jako okupanti nebo nepřátelé. Finská armáda donucená k demobilizaci a zároveň pronásledování do Norska stahujících se Němců přišla asi o 700 můžu. Příslušníků německé branné moci padlo okolo tisícovky.
Finsko poražené
Ačkoliv si nedovolujeme zpochybňovat statečnost jednotlivých finských vojáků nebo armády jako takové, musíme se pozastavit nad podivuhodnou rolí této malé skandinávské země v tomto největším válečném konfliktu historie, jakým 2. světová válka bezpochyby byla. Finsko, které vstoupilo do války hlavně proti SSSR a shodou okolností i částečně proti Spojencům, s nimi nakonec oslavilo vítězství nad silami Osy. Výsledkem dřívějších jednání se Stalinem a následných Pařížských mírových smluv z roku 1947 byla finsko-sovětská hranice obnovena na linii určené Zimní válkou z roku 1940. Finsko však bylo přeci jen také potrestáno za své angažování v Ose. Přišlo o oblast města Petsamo a tím i o přístup k Severnímu ledovému oceánu. A ačkoliv se Finům vrátila kontrola nad ostrovem Hanko, byli nuceni předat námořní základnu Porkalla, jen 30 kilometrů od Helsinek. Další ranou byly válečné reparace ve výši neuvěřitelných 700 milionů dolarů v naturáliích. V přepočtu na dnešní kurz tedy přes sto miliard dolarů, což je slušná suma za bránění se rudému agresorovi. Finové se tak cítili podvedeni a nebáli se srovnávat jednání Angličanů, kteří je v Paříži nepodpořili, se "zradou Západu", jaká postihla Československo a Polsko v osudných létech 1938/1939.
"Podmínky příměří, které Rusko s Británií uvalily na Finsko jsou tak zdrcující, že je otázkou, jestli se vůbec udrží jako nezávislý národ. Pokud je záměrem vytvořit loutku Ruska, tak byly položeny dobré základy. Pokud se, ale snaží vytvořit svobodnou, zdravou a mírumilovnou Evropu, pak Spojenci začali neúspěchem. Myšlenka, že tak malý národ může být hrozbou pro Rusko, jednu z největších mocností na světě, je jeden fantastický žvást." New York World-Telegram, 22. září 1944
Na závěr dodejme drobnou zajímavost. Finské Helsinky jsou společně s Londýnem a Moskvou jedinými evropskými hlavními městy, které během 2. světové války nebyly okupovány nepřátelskou armádou.
Komentáře
Cyklista
11. 08. 2020, 07:23Milý Jirko, tohle je web zabývající se vojenstvím, reálnou historií. Netuším, kam na ty bláboly z historie chodíš, ale tady budeš za troubu, zkus to radši v diskuzích na emimino, nebo placatá země.
Finsko si prostě v první fázi pokračovací války s pomocí Německa vzalo zpět dobytá území, ono není divu, vždyť jim ani žádný jiný možný spojenec než Německo nezbyl. Že by Japonsko vázalo nějaké miliony ruských vojáků? Kdy a kde? A že museli rusáci bojovat na další, finské frontě, za to si můžou sami. Kdyby se pokusili s Finskem v roce 1939 vyjednávat slušně a nabídnout přijatelné podmínky místo ultimát a výhrůžek, tak mohli mít Finsko na své straně.
Jirka
10. 08. 2020, 23:27Je nesmyslné označovat napadení SSSR za pokračující válku. Finská armáda se dostala hluboko na území SSSR. Finsko výrazně přispělo k blokádě Leningradu. Velká Británie a další země mu za tyto akce vyhlásily válku 6.12.1941.
Finsko a Japonsko odčerpaly SSSR ohromné množství vojáků (2 milióny?). Jde o jediné země, které Rusku alespoň něco splatily.
Je pozoruhodné, jak české krysy naříkají např. nad osudem Varšavy, ale příměří s Finskem bylo podepsáno až v září 1944. Teprve po příměří s Finskem a likvidaci skupiny armád sever byl reálný postup k Odře. Další podmínkou byla kapitulace Rumunska. SSSR měl poměrně malou armádu roztaženou od Murmansku po Černé moře. Po porážce Finska, Rumunska a osvobození sovětských republik v Pobaltí se fronta dramaticky zkrátila.
Martin23
10. 08. 2020, 17:39Mimochodem před týdnem zde mnozí plamenně komentovali článek: V Bělorusku zatkli 33 příslušníků hlavní ruské polovojenské organizace Vagner
Myslíte, že díky zatčení nedošlo ze strany Ruska k ovlivnění voleb?
Nebo co se tam dnes děje?
Oni ty Wagnerovce nakonec pustili, že ta jsou ty nepokoje a že naši opoziční šášulové zase vydávají kategorická stanoviska? Vždyť elementy, které volby měly ovlivnit byly zatčeny?
Nebo to je všechno jinak a třeba právě ten článek o zatčení Wagnerovců byl jeden kolosální nesmysl a manipulace, kterých se naše média dopouštějí stále častěji, aniž by to dávalo elementární smysl?
PS. Brutální Lukašenko? No Španělsko, u kterého jste se dívali zrovna na druhou stranu, má ještě dohánět v tom, že zatčeným opozičním předákům soudy naperou 15 let basy za rozvvacení státu.
Martin23
10. 08. 2020, 17:29Vladimír Matěna Také máte problém s tím pochopit, že jsem k tématu za sebe nic nepsal, ale jen uvedl citaci z našeho tisku?
Cyklista
10. 08. 2020, 15:28Milý Iljo, to si vykládejte v Leningradě, jak malé Finsko vyprovokovalo rusáky. A mimochodem, největší mírotvůrce Lenin zpronevěřil daleko víc území, než jen kus Karélie, aby ukončil první světovou válku a mohl rozpoutat doma teror a vraždit rolníky a dělníky. Nejvtipnější to mají v Jerevanu, kde se všechno jmenuje Ararat, fotbalové mužstvo, koňak, ... Akorát díky Leninovi nemají tu vlastní horu Ararat, na kterou se jen jezdí dívat, protože je od roku 1917 v Turecku.
Ilja
10. 08. 2020, 13:59Chyba ve znalosti dějin. Zanedbané Finsko se ze Švédskoho okrajového území stává bohatým Finskem v rámci Carského Ruska. Potom přišel Lenin s myšlenkou svobodu národům a Finové si vzali své a ještě trochu toho ruského. Finové v letech 1918- 1922 vedli menší války a chtěli přidat další území . Tehdy Rusové měli problém jinde. V roce 1940 přišli na to, že Leningrad je na dostřel kanánů i houfnic a začala válka. Finové stateční, ale válku prohráli. Proto v roce 1941 šli do války společně s Němci a zastavili se na své staré hranici. V roce 1944 společně s SSSR vedli poslední válku, někdo ji také říká Laponská. Dnes jsou Finové největší bohácí v Petrohrdu. Omlouvám se, je to hodně moc stručné, ale snad to Cyklistovi pomůže pochopit.Měli bychom vše hodnotit z pohledu historie, které probíhala tehdy, ne dnes jako to dělá c\yklista i další.
Cyklista
10. 08. 2020, 12:47Milý MXM, odkdy je Finsko ve střední Evropě?
Jinak vy bolševici jste jako obvykle nesmírně pokrytečtí. Okupace našeho pohraničí nacisty na základě mezinárodních úmluv byl zločin, ale okupace Finska rusáky na základě mezinárodních úmluv je v pořádku.
ROBO
10. 08. 2020, 12:38Jirka
Mohl by jste uvést důkazy ( zdroje , odkazy ) na jejichž základě tvrdíte že Anglie vyhlásila válku Finsku po boku RuSSka ? Nebo se jedná opět tradičně o nehoráznou bolševickou lež ?
Jediné co bezpečně , víme je to , že SSSR bylo za tento obrovský zločin vyloučeno z tehdejšího OSN .
Martin23
10. 08. 2020, 10:35karel3
Ty neumíš pracovat s Googlem?
https://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0241.php
zdroj: Právo, ČTK, DPA, novinky.cz, 9. srpna 2005
https://tuomioja.org/kirjoitukset/2005/08/uusi-asiakirja-valaisee-suomen-sotapolitiikkaa-avausteksti-kotisivuilla-29-7-2005/
https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/archivy-finsko-valku-s-moskvou-vyprovokovalo-40104170
9. 8. 2005, 9:16 – HELSINKY
ČTK, DPA, Právo
Jirka
10. 08. 2020, 09:32Článek obsahuje absurdní nesmysly.
Anglie skutečně nemohla Finsko (v mírové smlouvě) podpořit, neboť mu sama vyhlásila válku na straně SSSR.
Stejně jako země Commonwealthu a ..... nějaké Československo, resp. jeho vláda v exilu.
Ve smlouvě je Finsko označeno za agresora. Uznalo to tak asi 10 zemí s cca 2 mld. obyvatel. ČR je mezi nimi.
MXM
10. 08. 2020, 01:47Cyklista: co by měli vracet? Byly poválečné smlouvy které plně legalizovaly před všemi velmocemi územní ústupky Finska. Nikdo si to netroufne zpochybnit, protože by se zpochybnil celý poválečný pořádek ve střední i východní Evropě - třeba Polsko by si pak mohlo dělat nárok na půlku Běloruska, bylo by to jak domino.
Zřejmě Finové čekali komplet zhroucení jako za pádu carství a krutě se přepočítali. Couvnout nemohou tak to nechávají u ledu.
Martin23
09. 08. 2020, 20:20karel3
Já pouze tobě a jiným chytrolínům chtěl za sebe sdělit, že nic není v životě černobílé a politické vztahy států už vůbec ne.
Proto jsem uvedl, že jsou i jiná vyjádření. Pokud máš s konstatování toho finského ministra zahraničí problém, se mnou to nevyřešíš.
Cyklista
09. 08. 2020, 19:29Milý MXM, rusáci vrátili jen 380 km2, přitom dodnes okupují 57000km2 území Finska, čli 150 x tolik. Opravdu ti to přijde tak skvělé?
MXM
09. 08. 2020, 17:23tam je to složitější a ty vztahy od vzájemných rusko finských bojů jsou poznamenány dodnes. Nicméně ke cti SSSR že to co bylo pro Finsko nejvíc ponižující - tedy pronájem poloostrova s vojenskou základnou nedaleko Helsinek dobrovolně ukončil dávno před vypršením 50leté lhůty. Takže vztahy se postupně normalizovaly a odebírali i zboží a voj. techniku i od Svazu. Ovšem další problémy začly s rozpuštěním SSSR kdy byly smlouvy z roku 47-48 prohlášeny ze strany Finska za neplatné. A od té doby to místy ve vztazích opět trochu skřípe, ale jako minulosti se nikomu do střetu jít nechce, jen tu a tam slovní přestřelka když dojde na úvahy na členství v OTAN.
Martin23
09. 08. 2020, 16:54karel3
Diskutuješ s finským ministrem zahraničí.
Mne do toho nepleť.
Hop
09. 08. 2020, 16:49Ono to bude asi trochu jinak, že ?!
Kdo chce vědět víc, nechť se podívá na stařičký sovětský film Velvyslankyně.
Ztak
09. 08. 2020, 15:25Doporučuji finské koprodukční válečné drama Neznámý voják vypráví o jednotce finských vojáků bojujících proti agresivnímu stalinskému Sovětskému svazu. Ukazuje, jak tyto muže spojilo přátelství, humor a touha přežít. Tato válka změnila život každého vojáka stejně, jako poznamenala životy jejich blízkých i celý národ.
Stalin a Hitler si v roce 1939 domluvili rozdělení vlivu v sousedních zemích a brzy zahájili i jejich porcování. A nikdo jim v tom příliš nebránil. Společně obsadili Polsko, Stalin zabral Lotyšsko a Estonsko. Na řadě bylo Finsko, po kterém Rusové žádali vydání Karélie ležící na jejich hranicích blízko Leningradu. V listopadu 1939 bez vyhlášení války vtrhla Rudá armáda do Finska, ale i přes mnohonásobnou převahu v mužích i zbraních nedokázala finskou obranu prolomit. Až po několika měsících tzv. Zimní války vybojovali na Finsku část území. V roce 1941 se situace změnila. Německá armáda vtrhla do Sovětského svazu a Finsko se rozhodlo vybojovat obsazené pohraničí zpět. Tento válečný konflikt mezi malou severskou zemí a totalitní komunistickou mašinérií připomíná boj Davida s Goliášem.
Válečné drama Neznámý voják vypráví příběhy jedné finské jednotky, která se postavila během této války na obranu země proti agresorovi. Film vystihuje drsně a realisticky skutečný válečný konflikt, vidí jej očima různorodé skupiny mužů, kterou pevně spojila válka. Film vznikl podle knižního bestselleru Väinö Linny, který pro jeho příběhy čerpal i z vlastní zkušenosti.
Winston Churchill ocenil odvahu finských vojáků v průběhu Zimní války ve svém projevu: „Osamocené Finsko ukazuje, čeho jsou schopni svobodní muži.“
https://www.youtube.com/watch?v=hLE7WPLp9vQ
Martin23
09. 08. 2020, 08:54Finsko válku s tehdejším Sovětským svazem v zimě roku 1940 záměrně vyprovokovalo, protože mu hitlerovské Německo přislíbilo do budoucnosti územní zisky. Vyplývá to z odtajněného memoranda finského velvyslance v Německu Toiva Mikaela Kivimäkiho z konce června 1941, které zveřejnil finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja.
Dokument odporuje oficiální finské verzi dějin druhé světové války. Ještě v březnu tohoto roku vyvolala velké rozhořčení Moskvy finská prezidentka Tarja Halonenová, když v projevu ve Francouzském institutu pro mezinárodní vztahy v Paříži uvedla, že Finsko za druhé světové války "bez významné pomoci zvenčí" zabránilo tomu, aby ho obsadil SSSR.
Takže ono to nebude tak jednoduché.