V naší nové minisérii Alea iacta est (kostky jsou vrženy), se podíváme na různá specifika a oblasti moderního válčení, jako například boj v poušti, ve sněhu apod., ale přiblížíme si také činnost kontrarozvědky či operace v šedé zóně. Zavítáme i do kyberprostoru, kde se podíváme například na základy OSINT, SIGINT, SAT, či HUMINT. V tomto článku si blíže představíme boj v poušti. Ten patří mezi speciální disciplíny se specifickými pravidly pro vedení boje. Nepřítelem zde není jen váš protivník, ale také okolní terén, který je k lidem nemilosrdný. Boj v poušti se odvíjí od tří základních specifik. Tím je typ pouště, počasí a terén.

Foto: Boj v poušti je nesmírně náročný. Je tedy potřeba se na něj vhodně připravit. | Lance Cpl. Dalton Swanbeck / U.S. Army

Typy pouští 

Pouště dělíme na čtyři základní skupiny: Horské pouště, skalnaté náhorní pouště, polární pouště a písečné pouště. Společným jmenovatelem všech čtyř pouštních klasifikací je nedostatek významných ročních srážek. Pouštní podloží může mít na sobě vrstvu písku, ledu nebo štěrku. Nedostatek ročních srážek a ornice vede ke snížení hustoty divoké zvěře a rostlin, které dávají pouštím jejich charakteristický neplodný vzhled.

Psali jsme:Vzestup žoldáků na moderním válčišti

Počasí

Pouště se vyznačují extrémními teplotami a to jak vysoko nad, tak i hluboko pod bodem mrazu. Teploty se v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období liší od extrémních maxim po extrémní minima. Kvůli absenci vegetace se prudce mění i teplota v závislosti zda je den, nebo noc a rozdíl může být i více než 20 stupňů Celsia. 

Na pouštích spadne celkově v průměru ročně méně než 25 cm srážek. Nicméně písečně bouře mohou přinést i přívalové deště, které ovšem díky neschopnosti půdy vstřebat vodu propuknou v záplavy. Stabilita vzduchu v pouštních oblastech se navíc mění v důsledku extrémních výkyvů mezi denními a nočními teplotami. Stabilitu vzduchu dělíme do tří kategorií. Nestabilní, neutrální a stabilní. 

Nestabilní stav nastává, když teplota vzduchu klesá s nadmořskou výškou. V poušti k tomu dochází hlavně mezi pozdním ránem a časným večerem. Neutrální stav nastává, když se teplota vzduchu nemění s nadmořskou výškou, hlavně brzy ráno a večer. Stabilní stav existuje, když teplota vzduchu roste s nadmořskou výškou. V poušti k tomu dochází hlavně mezi pozdním večerem a časným ránem. 

Foto: V poušti se nesmí zapomenout na základní ochranu očí, uší, úst a nosu. | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:O humanitární pomoci Rusku aneb podej čertovi ruku, peklem se ti odvděčí

Terén 

Terén je poslední klíčovou vlastností, kterou musíte znát pro boj v pouštích. Terén může být neprůjezdný, ať už se jedná o písečné duny nebo skalní útesy, až po bezpečně průjezdný, což jsou například náhorní plošiny či solná pole.
Zde je velice důležitá logistika, terén je totiž nehostinný s opravdu minimem přírodních zdrojů. Kdo tedy ovládá silnice, ovládá iniciativu. K tomu je potřeba se před nasazením podrobně seznámit s operačním terénem a dobře se na nasazení v tomto terénu připravit. Písčitý pouštní terén není zcela vhodný pro těžkou techniku a už vůbec ne pro kolová vozidla. V písečných pouštích také bývají silnice velice vzácné a v drtivé většině jsou neudržované a primitivní. V ostatních pouštích se ovšem můžete setkat i se skalnatými oblastmi, rozbitými ledovými příkrovy, ledovci, solnými pláněmi ale i bažinami. Takové terény jsou velice náročné z hlediska logistického zabezpečení. Strmé svahy dun a skalami poseté hory mohou vážně omezit pohyb vozidel. V polárních a arktických pouštích představují rozsáhlé zaledněné oblasti další nebezpečí. Takové hrozby mohou zahrnovat například skryté trhliny, rozbitý led či sněhové přikrývky překrývající prohlubně. Většinou jednolitý terén ztěžuje vojákovi i navigaci, v okolí totiž není moc záchytných bodů, podle kterých by se mohl zorientovat a nalézt svoji pozici. 

Foto: Každá poušť je jiná. Může být plná písečných dun nebo plochá. Na to se musí při plánování operací myslet. Na rovné ploše vás nepřítel uvidí mnohem dříve a bude mít čas si připravit obranu. |  Wikimedia Commons / Public domain

Přežití v poušti 

Pro úspěšné provedení operací v pouštní oblasti musíte samozřejmě přežít. Pokud nebudete dostatečně připraveni, o vašem životě a smrti bude rozhodovat i obyčejná únava. Pro operace v pouštích jsou tak vybíráni jen fyzicky silní a zdraví jedinci, kteří dokáží v prostředí bez vody, se silným větrem a nemilosrdným počasím přežít. Pojďme se podívat na několik klíčových skutečností.

Dehydratace

Každá jednotka bez zásob vody v poušti je odsouzena k záhubě. Voda je absolutní nezbytností a bez zajištění zdrojů pitné vody na nějaké akce v poušti rovnou zapomeňte. Vzhledem k tomu, že 75 % lidského těla je tvořeno tekutinami, je velmi závislé na dostatečné hydrataci. Hledání a udržení zdrojů pitné vody, případně spolehlivé logistické zázemí je nezbytnou a základní součástí jakýchkoliv operací.

Foto: Operace se provádějí vždy s ohledem na stav a množství pitné vody. | Spc. Tawny Kruse / U.S. Army

Teplota

V písečných pouštích teplota dosahuje mnohdy i přes 40 stupňů Celsia. Tělo má pro tyto situace obranný prostředek – pocení. Pocením ovšem ztrácíte vodu, která je pro vás životně důležitá a zde se dostáváme zpět k bodu jedna. Pokud nebudete dostatečně hydratovaní, může tělo přestat pot produkovat a vaše tělo se může snadno přehřát. To může způsobovat i fata morgány, což je velice nebezpečné. Kmitající vzduch také velice ztěžuje odhad vzdálenosti, proto byste měli být vybaveni dálkoměrem. 

Se západem slunce ale přichází druhý extrém a to zima. Kvůli nedostatku vegetace si poušť nedokáže udržet svou vlastní teplotu, a tak i když je přes den více jak 40 stupňů Celsia, v noci může teplota spadnout až pod bod mrazu. Suchý vzduch, vítr a jasná obloha vám v noci dokáží nadělit i omrzliny. Díky suchému vzduchu v noci nejčastěji hrozí hypotermie, tedy celkové podchlazení organismu, každopádně pokud přijde písečná bouře, ta dokáže teplotu ještě o několik stupňů srazit a zde již hrozí omrzliny. Je tedy velmi důležité se připravit jak na horké denní počasí, tak i na velice studenou noc. 

Sluneční svit

Sluneční svit je na pouštích velice intenzivní a velice brzy vyústí v únavu očí a tím i dočasnému zhoršení zraku. Vystavení kůže extrémnímu slunečnímu záření navíc způsobí spálení. V horkém počasí tedy není dobré vrstvy odkládat, ale vzít si na sebe minimálně nějakou tenkou vrstvu, aby se zabránilo přímému kontaktu kůže se slunečním svitem. Pokud se budete v pouští nacházet dlouho, není na škodu si nastudovat ošacení beduínů, ti si totiž díky šikovně poskládaným vrstvám oblečení na těle dokáží vytvořit příjemné mikroklima. 

Vítr

Vítr není radno podceňovat. Silný vítr v písečných pouštích může být velmi nebezpečný. Může velice ztížit údržbu bojové techniky, snižuje viditelnost, a v případě nedostatečné ochrany zraku dokáže vážně poranit oči. Písečné bouře se často vyskytují na jaře a v létě a mohou trvat dny, ale i týdny. Písek se dostává do očí, nosu, úst, krku, plic, uší a vlasů. Kombinace suchého vzduchu, větru a písku může dráždit sliznice, popraskat rty a další exponované povrchy a způsobit krvácení z nosu. Popraskané rty také znesnadňují příjem potravy a vody. Neustálý hluk větru a vystavení navátému písku je také velice vyčerpávající a demoralizující, také znesnadňuje komunikaci a zvyšuje únavu. Silný vítr způsobující omezenou viditelnost také zvyšuje riziko oddělení jednotlivců od své jednotky. Proto je zásadní vyvinout opatření ke zvládnutí takových situací, zvláště pokud má operace probíhat i během bouře či silného větru. 

Medicína v poušti

Poušť přinese výzvy, pokud jde o nemoci související s hygienou. Jednotlivci, kteří vedou pouštní válku, proto musí využít každou příležitost k udržení správné úrovně osobní hygieny. V poušti jsou běžná onemocnění střev a následný průjem. Proto je zásadní těmto nemocem předcházet  a případné následky řešit správným umístěním latrín. Mezi další nemoci patří například tyfus, malárie, horečka dengue či cholera. Je tedy nutné se zásobit správnými léky. Vzhledem k tomu, že horečka, zvracení a průjem jsou běžnými příznaky, zvýší se i riziko dehydratace. Z nadměrného pocení mohou vznikat vyrážky a plísňové infekce. Mějte na paměti tedy následovné: Většina průjmových onemocnění v poušti vzniká požitím vody nebo potravy kontaminované výkaly. Přírodní nebo neupravená voda a stojatá voda v poušti je obvykle kontaminovaná a příliš slaná pro bezpečnou spotřebu. Mouchy, komáři a další hmyz přenášejí nemoci, jako je malárie, písečná horečka, horečka dengue či tyfus.

Vedení ofenzivních operací v poušti

Při vedení útočných operací v poušti je velice důležitý průzkum. Zvláště pokud je krajina plochá, musí být průzkumníci od hlavních sil vzdálení i několik desítek kilometrů, aby zvládli včas upozornit na nepřítele. V pouštních oblastech je velice náročné vést obranné boje a zpravidla bývá jedno křídlo nepřátelských sil méně chráněné. Vaše síly tedy musí toto místo lokalizovat a probojovat se skrz něj do týlu nepřítele a odříznout ho tak od mobilních záloh, které jistě přijdou na pomoc. 

Úspěšný útok v poušti závisí nejvíce na rychlosti, manévrovatelnosti a síle úderu. Mějte ovšem na paměti, že protivník si nebezpečí uvědomuje a může sáhnout k lokálním protiútokům. Je důležité pozice nejen dobýt, ale také vyhledat vhodnou pozici k případné obraně. I zde je velice důležité logistické zabezpečení, převážně co se pitné vody týče. 

Vedení defensivních operací v poušti

Vedení obranného boje v poušti je velice náročné. V případě střetnutí musíte hrát o čas. Nepřítel se bude snažit dostat se vám du týlu a zabránit tak posilám v příjezdu. Snažte se tedy svým posilám získat co nejvíce času, než k vám dorazí. Snažte se zachovat klíčové obranné body. V poušti jsou výhodné obranné pozice opravdu vzácné a jejich ztráta může být pro udržení fronty likvidační. Nezapomeňte na předsunuté hlídky. Je důležité nepřítele odhalit předtím, než na vás přímo zaútočí. Včasné odhalení nepřítele vám dá čas zkonsolidovat svou obranu. V neposlední řadě se snažte co nejvíce chránit kritickou infrastrukturu. Skladiště vody, munice, či pohonných hmot budou pro útočníka velice důležité a jejich zničení vám může obranu velice znesnadnit, v případě že nebudete mít co pít nebo čím střílet, je jakákoliv obrana vyloučená a vám nezbyde, než se z pozic stáhnout.

V obraně jste vždy v nevýhodě před útočníkem, ten si totiž může zvolit kdy a kde zaútočí. Proto je potřeba udržet své síly bojeschopné, ale hlavně mobilní, aby se dokázaly včas přesunout na kritické úseky fronty. Okolní terén také může poskytnout útočníkovi přirozený kryt, může využít písečné duny, či skalní prolákliny k nepozorovanému přesunu.

K vedení úspěšné obrany je nutné znát pár kritických faktorů:

• Včasné odhalení postupu nepřítele
• Soustředění sil v rozhodném čase a místě
• Hloubka obranného postavení
• Zabezpečení (přední linie, křídel, zadního voje, oblasti přístupu posil)
• Schopnost tvarovat a využívat terén k úspěšné obraně.
• Flexibilita jednotek
• Označení, složení, umístění a využití strategických rezerv

Údržba vybavení a materiálu v poušti 

Náročné pouštní klima nevyhnutelně poškodí veškeré vybavení, pokud nebude řádně udržováno a provozováno. Extrémní teploty doprovázené dalšími klimatickými faktory zhorší výkon většiny vozidel, senzorů a zbraní. Pokud chcete ve své operaci uspět, je klíčové udržet své bojové vybavení v čistotě a pořádku.

Foto: Údržbě techniky by se měla věnovat zvláštní pozornost. Bojová technika musí být vždy připravena k akci. |  Cpl. Trent Randolph / U.S. Army

Dávejte si pozor na teplo. Vzduch se teplem roztahuje, a tak například pneumatiky nákladních či bojových vozidel musí být neustále pod kontrolou. Pokud jsou totiž nafouknuty na správný tlak ve dne, v noci, kdy teplota výrazně klesne, se zase podhustí. Pokud jsou zase nahuštěny na teplotu v noci, ve dne mohou prasknout. Navíc při extrémních teplotách jsou všechny motory náchylné k provozu nad optimálními teplotami, což vede k nadměrnému opotřebení nebo netěsnosti těsnění, což může vést k selhání motoru. Kromě toho vysoké teploty nepříznivě ovlivňují elektronická zařízení. Rádia, počítače a síťové komponenty mají tendenci selhat, pokud se přehřejí. Selhání elektronických součástek může způsobit, že pokročilé zbraně, komunikační systémy, letadla či vozidla nebudou schopny nasazení. Je potřeba vymyslet vhodná opatření, jak tomuto zabránit. 

Sluneční svit je škodlivý pro plasty, maziva, stlačené plyny, některé chemikálie a infračervené sledovací a naváděcí systémy, je potřeba tedy tyto součásti a komponenty vhodně ochránit.

Pouštní vítr také může poškodit materiál a vybavení, jako jsou například antény, radary či stany. Během bouří se také výrazně snižuje detekční vzdálenost radarů, horší spojení mají také rádia. Důležitý je vhodný meteorologický průzkum a operace se musí řídit dle počasí. 

Prach a písek také může snadno ucpat filtry a vzduchové kanálky, je tedy potřeba důkladná kontrola všech částí bojové i nebojové techniky. I přes to ovšem budou filtry, pneumatiky a všechny pryžové součásti odcházet častěji, je tedy důležité se těmito součástkami dobře zásobit.

Zdroj: Army.mil, Elite Survival Training, Defense Technical Information Center