Známý citát z Kupce benátského od Williama Shakespeara říká, že „hříchy otce se svalují na děti“. V případě jednoho amerického pilota bombardéru z druhé světové války byl hřích jeho otce velmi blízko tomu, aby ho stál život.

Hříchem, o kterém je řeč, byla lež. Otci se v době, kdy ji vyslovil, pravděpodobně zdála neškodná, ale pro jeho syna měla téměř fatální následky. Tento otec se jmenoval Karl Goering a lhal, že je bratrem Hermanna Göringa, německého leteckého esa z první světové války, který se stal jedním z nejmocnějších členů nacistické strany, říšským maršálem a velitelem Luftwaffe.

Foto: Americký bombardér B-17 358. bombardovací perutě, kde sloužil kapitán Goering | U.S. Air Force / Public domain

Psali jsme:Bitva v průsmyku Roncesvalles – legenda a reálný základ události

Werner Goering, Karlův syn, během druhé světové války létal na bombardéru B-17 armádního letectva Spojených států – a při každém letu vedle něj seděl tajný agent FBI s rozkazem zastřelit ho, pokud by se vyskytlo podezření ze zrady. Tvrzení Karla, že je bratrem Hermanna Göringa bylo totiž skutečně věrohodné. Jeho manželka, Wernerova matka, byla ostatně také Němka a celá rodina doma mluvila německy.

Pokud jde o Hermanna Göringa, nikdy se nezmínil o tom, že by měl v Americe nějaké příbuzné – ale to v té době v USA nikdo nevěděl. Američané měli povědomí o impozantní pověsti tohoto stíhacího letce: za první světové války byl stíhacím esem a posledním velitelem Jagdgeschwader 1, stíhací eskadry, které původně velel slavný Rudý baron, Manfred von Richthofen. Po válce se Goering stal nacistou, v NSDAP si vybudoval vztahem s Adolfem Hitlerem velmi významné postavení, a kromě jiného z titulu svých dřívějších zkušeností působil jako velitel letectva.

Po útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 Karlův syn Werner v USA narukoval do armády, pevně odhodlán sloužit své zemi. Přestože na střední škole svými výsledky nevynikal, v armádě se rychle našel a složil zkoušky pro letecký výcvik amerického armádního letectva. V roce 1943 pak usedl do kokpitu B-17 Flying Fortress – rychlého a velmi výkonného strategického bombardéru, který mohl nést dvě a půl tuny výbušnin na vzdálenosti, které umožňovaly efektivní nálety na Německo. Zároveň si ovšem pozorná FBI všimla, že je patrně synovcem Hermanna Göringa. V nervózní válečné atmosféře stačilo ke znepokojení málo.

Nešlo přitom jen o to, že měli podezření, že by jako Američan německé národnosti, který doma mluvil německy, mohl přeběhnout k nacistům. Šlo především o to, že kdyby k takovému přeběhnutí došlo, nebo dokonce kdyby byl sestřelen a zajat jako válečný zajatec, propagandistická hodnota takového zajatce, nebo ještě lépe přeběhlíka, by byla pro nacisty obrovská. Z těchto důvodů se FBI rozhodla, že potřebuje plán, který by takovému riziku zabránil. A tímto plánem byl druhý pilot Wernerovy B-17 s tajným rozkazem vpálit mu kulku do hlavy, pokud by se zdálo, že Goering uvažuje o něčem podezřelém.

Psali jsme:Ničení československého opevnění za 2. světové války

FBI však nemohla touto povinností pověřit řadového pilota. Věděli, že potřebují muže, který by v krizové chvíli neváhal udělat, co je třeba, a který by navíc byl schopen sám dostat B-17 zpět na základnu. Svého člověka našli v Jacku Rencherovi – tvrdém, nesmlouvavém instruktorovi létání s B-17. Navíc skvěle střílel z pistole, byl židovské národnosti a velmi silně nenáviděl nacisty – ostatně Hermann Göring patřil k osobám přímo odpovědným za holocaust. FBI ho seznámila s jeho úkolem a on je ujistil, že pokud na to dojde, nebude váhat a svou povinnost splní. FBI si byla jistá jeho oddaností a schopnostmi, a zařídila, aby byl pověřen funkcí druhého pilota Goeringa po celou dobu svého působení v letectvu.

Ukázalo se ovšem, že obavy FBI ohledně Goeringovy loajality byly neopodstatněné. Rencher se sice několikrát přiblížil k tomu, aby musel splnit své tajné rozkazy, ale nikdy to nebylo z důvodů vyplývajících z jakýchkoli pochybností o loajalitě Wernera Goeringa. Při jedné příležitosti proletěl pilotní kabinou granát, ale těsně minul oba piloty. Poté, co se ujistil, že zásoby kyslíku posádky jsou v pořádku, dostal Goering letadlo zpět na základnu. Jindy bylo Goeringovo letadlo zasaženo flakem při přepadové misi nad Buerem. Přestože zásahy vyřadily motor a v kokpitu vznikl požár, podařilo se Goeringovi dostat letadlo bezpečně zpět. Příležitosti k nouzovému přistání v Německu tedy objektivně měl, jednal však vždy přesně tak, jak by každý od amerického pilota očekával.

Celkem Werner Goering odlétal 49 bojových misí, přičemž téměř polovinu z nich absolvoval během druhého služebního turnusu, na který se přihlásil dobrovolně, přestože se mohl po tom prvním vrátit domů. Za svou vynikající službu během druhé světové války obdržel řadu vyznamenání, včetně Záslužného leteckého kříže. Zůstal v armádě a vstoupil do letectva Spojených států, když bylo v roce 1947 založeno na základě původního armádního letectva. Nakonec odešel do výslužby jako podplukovník v roce 1964.

A tvrzení jeho otce, že je bratrem Hermanna Göringa – tvrzení, kvůli kterému mohla FBI na Wernera spáchat atentát? Genealogové ho v roce 2010 podrobně prozkoumali a zjistili, že Karl Goering a Hermann Göring nebyli vůbec příbuzní. Naštěstí Karlovo falešné tvrzení o příbuzenství s nacistickým říšským maršálem nikdy neskončilo zabitím jeho syna a Werner odešel od letectva jako hrdina.

Zdroj: warhistoryonline.com