Americká útočná karabina M4 a její výhody / nevýhody
V americké armádě existuje celá řada speciálních útvarů, soustředěných ve struktuře US SOCOM (Special Operation Command – velení pro zvláštní operace) a vyzbrojených útočnou karabinou M4. To je účelová modifikace známé pušky AR-15/M16 kolektivu konstruktéra Eugena Stonera (1922–1997), založené na využití prachových plynů, odváděných z plynového násadce tenkou trubičkou až do dutiny závěru, kde pak přímo působí na nosič i na rotační závorník se sedmi ozuby.
Hlavní výhoda „bezpístového“ systému Stoner je v tom, že odpadá hmotný píst s pístnicí, takže zbraň vychází celkově lehčí. A nevýhoda? Prachové plyny se dostávají trubičkou až do prostoru závěru a významně znečišťují jeho součásti, což pochopitelně způsobuje zádržky.
Foto: M4 je americká zkrácená verze útočné pušky M16A2, s níž má 80 % shodných dílů
Stonerovu pušku AR-15 zavedly v roce 1963 USAF, její modifikovanou verzi M16A1 pak v roce 1967 US Army. V roce 1983 byla zbraň upravena podle požadavků americké námořní pěchoty a dostala označení M16A2. Pro jednotky Delta byla následně vyvinuta zkrácená verze zbraně – M16A2 Carbine (M723) s teleskopickou ramenní opěrou a hlavní zkrácenou na 14,5“/368 mm. Dalším zkrácením hlavně na pouhých 11,5“/292 mm vznikla verze Commando (M733), jejíž varianta M733A (později M735) už měla i přepínač na kontrolované tříranové dávky.
Někdy kolem roku 1990 vznikla karabina M727 s hlavní většího průměru, odlehčenou ale pro lepší fixaci granátometu M203. Zesílením hlavně se posunulo těžiště zbraně poněkud kupředu. Tento model posloužil jako výchozí pro konstrukci nové zbraně, konstruované už vysoce účelově přímo pro speciální jednotky (a jako se ukázalo později, nejen pro ně).
Foto: Porovnání velikosti nábojů, zleva: 7,62x39 mm vz. 43, 5,56x45 mm M855, 6,8x43 mm Rem SPC, 6,5x39 (38,6) mm Grendel
Karabina M4
Novou zbraň zavedly americké ozbrojené síly do výzbroje svých speciálních jednotek v srpnu 1994 jako „M16A2 (M4) Carbine“. Výrobní firmy – Colt a Buschmaster – dodaly do konce roku 1995 armádě kolem 51 000 kusů těchto zbraní. Karabiny následně zakoupila pro své speciální jednotky také celá řada armád jiných zemí (její verze M4LE/Law Enforcement Carbine se 16“/406 mm hlavní se uplatnila také ve výzbroji policejních sil a dalších speciálních složek).
Problém náboje
Už od vietnamské války nejsou ozbrojené síly USA spokojeny se standardním nábojem 5,56x45 mm, speciálně s jeho porážejícím účinkem. Zvláště speciální jednotky SOCOM proto požadují už delší dobu náboj s větším účinkem na cíl, pro který by se ale pochopitelně daly stávající „em-čtyřky“ levně adaptovat.
Problém spolehlivosti
O spolehlivosti originálního Stonerova závěrového mechanismu, do kterého se plánovitě zavádějí zplodiny hoření prachových plynů a které ho tak znečišťují, už byla řeč výše. Pušky s tímto systémem fungují spolehlivě jen vyčištěné, dobře namazané a se standardním střelivem. V případě silného znečištění už přichází ke cti doražeč závěru do přední polohy, umístěný za výhozním okénkem.
Foto: Pušky M4 s originálním Stonerovým závěrovým mechanismem fungují spolehlivě jen vyčištěné, dobře namazané a se standardním střelivem
Proto se také vývoj nových, moderních variant M4 zaměřil (pomineme-li ovšem velmi bohatou paletu nejrůznějších napodobenin zbraně a veliké množství výbavy, příslušenství a doplňků pro pušky typu AR-15/M16/M4) především na oba tyto rušivé faktory. Věnujme se dále poněkud podrobněji některým z modifikací nejzajímavějších.
Nový náboj ráže 6,8 mm
Vyvinula ho (ve spolupráci s několika příslušníky „5th Special Forces Group“) firma Remington. Nese označení 6,8 mm Rem SPC (Special Purpose Cartridge). Osazuje se několika typy střel, mj. také 115 grs/7,45 g těžkou střelou Match King Boattail Hollow Point and Polymer Tip s vo=cca 800 m/s a Eo=2384 J; použitý prach je IMR nebo Vihtavuori. Úsťová energie střely je tak ve srovnání s 62 grs/4,0 g těžkou střelou vojenského náboje M855 asi o 1/3 větší, ve vzdálenosti 450 m a více už je dokonce větší až o 80 %. Střela má přitom podobnou dráhu i chování za letu, jako střela náboje 5,56 mm, a navíc se hodí do zásobníků typu M16 bez jejich úpravy (pouze je třeba počítat s tím, že se do stávajícího 30ranového zásobníku M16 vejde jen 28 nábojů).
Foto: Porovnání velikosti nábojů 6,8x43 mm Rem SPC (vlevo) a 5,56x45 mm M855
A přerážování stávající „em-čtyřky“ na sebe pochopitelně nenechalo dlouho čekat.
Karabina M468 – REC 7 (kde M468 znamená M4 v ráži 6,8 mm)
Známá „odstřelovačská“ firma Barrett Firearms v Murfreesboro ve státě Tennessee navrhla svoji zbraň tak, aby se co nejvíc podobala známým puškám M16/M4, které ovládá každý americký voják. Nová zbraň prý ale „kombinuje účinnost s přesností“. Její uspořádání je úplně stejné, jako u M4, stejné jsou i obslužné prvky, rozebírání v poli, obsluha a údržba: to všechno usnadňuje výcvik vojáků. Jiné je ovšem provedení hlavních částí karabiny: pouzdro zbraně je z anodizované lehké slitiny 7075, nosič se závorníkem z nerezu 8620, plynový regulátor chrání vrstva chromu, zpětný ráz výstřelu redukuje kompenzátor typu A2. Firma také vyvinula nový ocelový zásobník na plných 30 nábojů ráže 6,8 mm. A ještě jedna novinka: na ústí hlavně lze jednoduše našroubovat tlumič hluku výstřelu, který (zvláště v uzavřených prostorách) účinně dezorientuje protivníka.
Foto: Útočná karabina Barrett M468 (REC 7) pro náboj 6,8x43 mm Rem SPC
K vysoké účinnosti zbraně na cíl říká sám Ronnie Barrett: „Snažíme se zvýšit účinnost karabiny, proto používáme smrtonosnější náboje. Dnes se totiž setkáváme s nepřátelskými vojáky, kteří bojují i potom, co byli zraněni. Chovají se tak jako novodobí kamikadze a jediným způsobem, jak je vyřadit z činnosti, je zastřelit je“. Od zavedení zbraně s novým nábojem si Ronnie Barrett slibuje začátek nové éry americké pěchoty.
Karabina HK 416
Nasazení výkonnějšího náboje však není jediná cesta, kterou se „stará a dobrá em-čtyřka“ ubírá. Německá firma Heckler a Koch (a její americká dcera HK Defense Inc., Sterling/VA) vsadily především na spolehlivost funkce. Nová zbraň HK se poprvé objevila na výstavě IDET 2007.
Důvodem jejího vzniku byly především výše zmíněné problémy se spolehlivostí znečištěné karabiny M4 (u které také navíc zcela selhávaly pokusy o zkrácení hlavně pod 14,5“/368 mm).
Foto: Norský voják s puškou HK 416 v Afghánistánu
Rozhodujícím faktorem úprav byl proto přechod na princip působení prachových plynů na píst v plynové trubici nad hlavní, praxí osvědčeného řešení německé pušky G36 s krátkým pohybem separátního pístu se štíhlou odpruženou pístnicí. Pístový systém podstatně omezil vysušování a vypalování mazadla a zanášení závěru zplodinami hoření prachu, a navíc velmi výrazně omezil ohřívání závorníku a vytahovače. Firma tak garantuje 20 000 ran bez čištění a mazání, přičemž ani po vystřelení tohoto úctyhodného počtu ran nemá klesnout přesnost a podstatně ani úsťová rychlost. (Jedna HK 416 prý dokonce vystřílela bez poškození jakékoli součástky velmi zajímavých 26 000 výstřelů.) Speciální ventilační otvory předpažbí rychle odvádějí horké plyny pryč ze zbraně. Nízkou teplotu závorníku prezentují zástupci firmy tak, že po vystřílení několika zásobníků zbraň „zlomí“ a vloží nic netušícímu zájemci do dlaně závorník (což má ale nyní za následek jen leknutí).
Foto: Karabina HK 416D s granátometem HK 416 ráže 40x48 mm
Zbraň má navíc poněkud zdokonalený předsuvný mechanismus, mírně odlišný tvar uzamykacích ozubů závorníku, nový vytahovač, nová mechanická mířidla s osvědčeným dioptrickým hledím HK na šikmém točítku a se sklopnou muškou, a upravený zásobník s ocelovým pláštěm a obsahem 20 nebo 30 nábojů. Na hlaveň je navlečeno předpažbí se čtyřmi ozubenými lištami, přičemž horní navazuje na ozubenou lištu nad pouzdrem závěru.
Podstatné ovšem je, že po sejmutí předpažbí a jeho zpětné montáži je nastřelení nejrůznějších optických zaměřovačů na lištách zachováno. Na spodní lištu předpažbí lze jednoduše nasadit podvěsný 40x46 mm granátomet HK 416, který se v případě potřeby jednoduše sejme a použije separátně. Snadná je i výměna hlavně za hlaveň jiné délky a přeměna třeba útočné pušku na odstřelovačku.
A varianty? Firma dnes nabízí zbraně HK 416 nejen jako kompletní karabiny s délkami hlavní 10, 14,5, 16, i 20“, ale také jako konverzní soupravy pro přestavění stávající karabiny M4. Souprava zahrnuje hlaveň s pouzdrem závěru, kompletní nosič se závorníkem, zásobník a předsuvnou pružinu s opěrkou.
Foto: Výměnná souprava karabiny HK 416 pro změnu délky hlavně
Základní technická data HK 416 D:
model D10 RS D14,5 RS
ráže (mm): 5,56x45 mm NATO
délka hlavně (palců): 10 14,5
délka zbraně (mm): 781/685 881/785
výška (bez mířidel, mm): 186 186
šířka (mm): 66 66
prázdná hmotnost (g): 3170 3350
obsah zásobníku (nábojů): 20/30 20/30
vo (m/s): 700-900
Zbraň prokazatelně spolehlivě funguje okamžitě po vynoření z vody, vytažení z písku, bláta a také (s dvoububnovým storanovým zásobníkem) během střelby nepřetržitou dávkou za jejího otáčení kolem podélné osy.
A výkonnější náboj? Firma současně nabízí zbraň s označením HK 417 v poněkud „přerostlé“ verzi pro náboj 7,62x51 NATO, samozřejmě také s možností aplikace podvěsného granátometu HK 416.
Útočná puška LWRC PSD (M6A2 CQB)
Výkonnější munici ráže 6,8 mm i plynový píst využívá také novější útočná puška PSD (Personal Security Detail), vyvinutá americkou společností LWRC International v Cambridge/Maryland. Tady se snažili vyvinout zbraň nejen podstatně výkonnější (aby si poradila i s neprůstřelnou vestou), ale také znatelně menší, než M4: je totiž určena především pro specialisty na osobní ochranu chráněných osob a lze ji proto snadno ukrýt pod oděvem.
Foto: Dvě verze útočné pušky PSD (Personal Seccurity Detail) LWRCI ráže 5,56 nebo 6,8 mm
Zbraň konstruovaná na náboj ráže 6,8 mm Rem SPC má kompaktní, jen 8“/203 mm dlouhou hlaveň s odběrem plynů z vývrtu na píst a střílí dlouhými nebo omezenými dávkami. Nabízí tak velkou palebnou sílu (údajně lze úspěšně střílet na útočníka dokonce i předním sklem vlastního automobilu) a současně spolehlivost a přesnost v každém prostředí. Americký uživatel má přitom pocit, že ji důvěrně zná, protože opět připomíná „em-čtyřku“. Všechno je na stejném místě a stejná je i výměna zásobníku.
Foto: Výměnná horní část karabiny LWRC M6, zde pro M6A1 ráže 5,56 mm
Dokonce i zpětný ráz je údajně totožný s M4, i když střílí nábojem ráže 6,8 mm. A i při krátké hlavni, která ji předurčuje ke skrytému nošení a snadné manipulaci ve stísněných prostorech, zasáhne zbraň přesně cíl i na vzdálenosti kolem 200 m. V pouzdru zbraně je strategicky rozmístěna série otvorů, kterými se rychle dostávají ven nejen prachové plyny, ale například také voda. A s tím pak souvisí nejen větší čistota mechanismu i při plně automatickém cyklu, ale také schopnost okamžitého zásahu například příslušníka speciálních sil hned po jeho vynoření se z vody.
Foto: LWRC 8“ M6A CQB (nahoře), pod ní několik verzí karabin v různém provedení a s různě dlouhými hlavněmi
A výbava? Zbraň aplikuje systém lišt ARM-R, sklápěcí teleskopickou ramenní opěru Mag Pull CTR, pistolovou rukojeť Mag Pull MIAD a jako zaměřovač třeba holografický EOTech 551 HWS.
Data LWRC PSD (M6A2 CQB):
náboj: 5,56x45 nebo 6,8 Rem SPC
délka hlavně: 8“/203,2 mm
prázdná hmotnost: 2,77 kg (s 8“ hlavní)
kadence: asi 600 ran/min
obsah zásobníku: 30 nábojů (pro ráži 5,56 mm P-Mag), 30 nábojů (pro ráži 6,8 mm Barrett)
Uveřejněno s laskavým svolením autora
zdroj: časopis Military revue
Komentáře
Honza P
24. 06. 2019, 19:24Panebože, na tohle fakt musím reagovat. Článek jsem dočetl tak do půlky, nemá to smysl. Co je proboha "porážející účinek"??? Jaká firma Buschmaster, není to Bushmaster??? Výhoda AR není jen v její lehkosti, ale HLAVNĚ ergonomii - vše je v jedné lajně (od ústí přes skupinu závorníku po vratnou pružinu v pažbě) a umožňuje velmi pohodlnou a přesnou rychlou střelbu. Píšu to jako vlastník několika AR, včetně jedné pístové. A zanášení u DI systému není žádná hrůza, voják vystřílí celou nesenou zásobu a něco navíc. Nevýhoda M4 proti klasické M16 je pak v tom, že vysokorychlostní náboje potřebují delší hlaveň k zachování rychlosti střely a u M4 došlo ke zkrácení téměř o polovinu (ale pořád to zjevně stačí). Takže pane inženýre, když už překládám nějaký článek (předpokládám, podle podivných slovních spojení) tak se: 1/ naučím ten cizí jazyk, 2/ psát česky 3/ alespo%n něco si k tom nastuduju. Hrůza, kdo dneska může oficiálně publikovat!!! Doporučuji všem, koho téma zajímá, ať se poohlédne jinde.
Aja
24. 06. 2019, 08:33"tlumič hluku výstřelu, který (zvláště v uzavřených prostorách) účinně dezorientuje protivníka" Může mi někdo objasnit smysl tohoto tvrzení? Vždyť víc hlasitá střelba by měla dezorientovat člověka více, než méně hlasitá střelba, zvlášť když je nepravděpodobné, že by protivník (ručníkář, lupič, ....) používal špunty do uší.
Pohren
24. 06. 2019, 06:35Chyba, stoner system není bezpístový. Píst ovládaný tlakem plynu se nachází přímo v závěru zbrane narozdíl od systému kde je píst přímo spojen se závěrem nebo samostatne umísten v plynové trubici.
Pro zdatné v angličtine video o funkci systému stoner: https://www.youtube.com/watch?v=4xlKgkwt6Ro
Jura
23. 06. 2019, 21:17Víceméně souhlasím s Tondou, jen to vidím tak že nic nejni naprosto univerzální a pokud z njakého důvodu tahle zbraň nevyhovuje je potřeba prostě uplně jiná zbraň na uplně jiný náboj.
Tonda
23. 06. 2019, 19:51M4 je dobrá puška a náboj 5.56 taky, jenže amíci chtějí hlavně zabíjet a strategie je moc nezajímá.
Stará známá vojenská poučka říká, že raněný nepřítel je mnohem cenější než mrtvý nepřítel.
Raněný voják zaměstná cca další 4 lidi, kteří ho musí ošetřit, dostat z bojiště a následně o něj pečovat + materiální výdaje.
To stojí v průměru 3x víc než naverbovat a vycvičit nového rekruta.
Já si myslím, že pro moderní konflikty je náboj 5.56 dostatečně vhodný a neni potřeba vymýšlet nic silnějšího.