Zděněk :laughing::thumbsup: to je tak, když někdo nezná, že se nechají natočit i normální filmy pro zábavu, které s realitou nemají vůbec nic společného(ted se nebavím o dokumentech) a znají jen agitační tvorbu. 6e se ale třeba neohánějí suprovou knížkou "poslední let pilota MIG25". Tam to popisuje přímo kovaný soudruh, tak by mu snad mohli věřit...

A jednání o odzbrojení mezi USA a CCCP se vedlo úplně stejně jako ve Špioni jako my a boj proti narkotikům byl věrohodně popsán v Rudém horku ...

To je tak, když někdo čerpá informace o plynu VX ze Skály ...

omny- vytvářet a soudit realitu podle filmů, co mají za úkol jen pobavit,to chce opravdu fištrona. Jak jsou na tom russké zbraně je ted krásně vidět na ukrajině. A to tam je pořád něco,co není úplná špička západu. Russa zachranují jen atomovky, jinak by už ukrajinci dávno pochodovali po rudým náměstí a putler a spol by už dávno seděli v haagu

Dodal bych pár postřehů:
- platforma AR-15 (civilní verze M-16) stanovila etalon ergonomie pro útočnou pušku, v tomto se Kalach nemůže v nejmenším měřit. Navíc díky koncepci AR-15 celá zbraň stavebnice a není problém mít déku hlavně dle potřeby (od cca 10,5 palce po 22 palců).
Obrovskou výhodou arka/M-16 je nadstandartní přesnost, v civilních verzích je to okolo 1MOA, u výběrových výrobců, třeba JP pod 1 MOA, v tomto je AK-47 úplně mimo.
Díky systému přepouštění plynů do závěru je střelba výrazně klidnější než s použitím pístu, je pravda, že tento systém neumožňuje střelbu pod vodou, resp. s vodou v plynové trubici a u nejnovějších klonů AR, třebas dnes velmi komerčně úspěšná HK 416 (vyhrála tendr na přezbrojení francouzské armády, má třebas URNA) využívá základní ergonomii AR ale systém již není plynový, ale je nahrazen pístem podobně jako u AK (ale pístový systém je zcela odlišný od AK).

Největší nevýhodou platformy AR je nemožnost instalace sklopné pažby z důvodu umístění vratné pružiny v pažbě (resp. existují sklopné moduly, ale ty zvyšují váhu a cenu a neumožňují střelbu se sklopenou pažbou).
Ohledně spolehlivosti je v běžném evropském prostředí spolehlivost arka skoro na úrovni AK, třeba při zkouškách výdrže na počet výstřelů spolehlivě vítězí Arko ve srovnání se standartním AK, kdy u většiny moderních AR je hliníkové předpažbí což zabraňuje zahoření dřevěného/plastového předpažbí u AK a navíc působí jako chladič...
Co jsem zaslechl tak v prašném (extrémně) prostředí Afghanistánu údajně vyžadovala AR zvýšenou údržbu. Prach je tam prý extrémně jemný.
Při testech v blátě/písk pokud je zavřená kratka výhozního okénka není takový rozdíl ve srovnání s AK.
Co tady nezaznělo, je obrovská výhoda Arka v možnosti montáže optiky, kdy moderní verze s picantiny lištou vyfrézovanou do horního těla zbraně umožňují permanentní nasazení optiky což u klasického AK není možné, sice má AK možnost boční montáže, ale optiku musím při každém čištění sundat a opětovně nandat, což má za následek posun bodu zásahu. AR má sice v MilSpec normách záměrný vakl mezi horní a spodní částí rámu zbraně, ale z praktického hlediska je vliv na vojenskou přesnost takřka nulový, absolutně pevné spojení vrchní a spodní části rámu má smysl řešit jen u sportovních speciálů, kde je mimochodem rekord v přesnosti držený AR od firmy JP a to 0,2 MOA na 100y. AR má totiž oproti AK možnost mít plovoucí hlaveň, tj je pevně ukotvena jen v rámu zbraně, což u AR lze provést v celku snadno, což se nedá říci o AK.


Malorážový náboj 223, navíc ve verzi z Vietnamu používal jen 40 grn střelu, tj. stejně těžkou pro představu ja střela z malorážky 22LR, ale při nesrovnatlně vyšší energii, právě tyto střely měli díky své nestabilitě výrazně vyšší ranivý účinek než je 7,62x39...Přitom i dnes nejběžnější 55grn střela se při průchodu cílem chová velmi nestabilně a při vyšší dopadové rychlosti v cíli fragmentuje a má rovněž výrazně vyšší účinek než běžná střela do AK 47. Právě tento efekt byl plně využit u AK-74, kdy jeho střela se chová extrémně nestabilně po zásahu cíle a tovněž přesnost je výrazně lepší než u AK-47. Problém spíše je ten, že vývoj ppatformy AK ustrnul v 70 letech a až na drobná vylepšení se moc nezměnil až do současnosti, kdy je velmi nákladné vybavit AK kvalitní sadou pažby a předpažbí a krytu pružin (asi etalon kvality je ruské Zenitco, ale plný tuning AK je výrazně dražší než samotná zbraň...), aby byla možná montáž dnes standartních opitických zaměřovačů, laserů, svítilen...

Ohledně průbojnosti dnes standartních 55grn střel je třeba chápat, že fyzika jejich působení není tak jednoduchá jak by se mohlo zdát, např. při zásahu kovového terče mají výrazně vyšší průbojnost než střela 7,62 z AK ale přitom se střela z Arka rozpadá jak bylo popsáno níže v diskuzi, což je mimochodem jedním z argumentů v US pro použití ráže 223 pro home defence, kdy zvláště lovecká střela s expanzní dutinou díky fragmentaci neprostřelí zeď standartního amerického domu což je dřevostavba, zatímco i pistolový 9L je schopen prostřlit několik zdí za sebou, tj. doslova ohrozit obyvatele sousedního domu...


Obrovskou výhodou nových nábojů 223, navíc ve srovnání s 308W používaných u M-14 byla jejich hmotnost, střelec jich unese několikrát více při zachování stejné hmotnosti neseného střeliva.


Ohledně počtu výstřelů co Arko zvládne bez čištění hodně záleží na použitém prachu. U Lovexu D 73.4, což je prach přímo pro 223 si troufám tvrdit že počet výstřelů bez čištění bude v tisících. Vyzkoušeno mám cca 400, ale z důvodu zachování přesnosti čistím po každé návštěvě střelnice...co spousta lidí netuší, nepoměr v životnosti pušky a pistole, díky tlaku u puškových nábojů je životnost hlavně u AR (pokud řeším třeba přesnost okolo 1MOA) jen zlomkem životnotnosti třeba hlavně Glocka. U AR pokud správně čistím je možné počítat s přesnosti okolo 1 MOA okolo 5000 výstřelů, pokud řeším vojenskou přesnost 4 MOA tak jse na 10t až 20t výstřelů, glock má garanci na 40t výstřelů ale v reálu je to výrazně více. Přitom ale není probém u AR její hlaveň zničit třebas po 1500 ranách pokud ji výrazně přehřeji (třeba s tlumičem), nevyčistím ji atd.

Mimochodem AK je svým způsobem náročnější na údržbu než AR-15 z toho důvodu,že nejběžnější munice je zcivilněná vojenská, která obsahuje rtuťové zálky, sice velmi spolehlivé, ale zároveň velmi korozivní...ve vlhkém prostředí není problém, aby závěr po vystřelení vyššího počtu nábojů ve zbrani doslova zarezl, pokud je zbraň ponechána svému osudu po několik týdnů třebas i v trezoru, viděl jsem na vlastní oči...
Mimochodem i takový Afghánec ví, že, dle vzpomínek jednoho veterána, musí čistit AK, k čemuž používá kus hadru, motorový olej a tkaničku na které udělá několik uzlů...

jeronym

verim ti, tiez by som ju cistil a nespoliehal sa na to, ale ja som uchyl na udrzbu svojich zbrani. Len som upresnoval ako vznikol ten mytus a k comu to vztahoval Stoner.

Este jedna vseobecna poznamka, ked sa riesili staznosti vojakov na nespolahlivost M16 vo Vietname tak vysetrovacia komisia zistila, ze Vietnamci (juzny) ich hodnotili kladne a nemali problemy so spolahlivostou. Nakupovali ich vsak aj s cistiacou sadou a instruovali vojakov ako ich cistit

Jeroným, to jako abychom bychom koupili zatím neodzkoušené a stále ještě horší Zuzany 2, místo odzkoušených a prověřených Caesarů na podvozku Tatra? Opravdu se chceš pouštět do složitějších akcí?

Slavoslav
22. 08. 2022

este k tomu samocisteniu. Ten mytus vznikol tak, ze Stoner vyhlasil akurat za samocistiacu plynovu trubicu, lebo ju vzdy prefuklo pri kazdom vystrele na rozdiel od piestovej konstrukcie.

ono to tak není úplně pravda. Kamarád co má Ar15 měl poslední dobou problémy s přebíjením zbraně. Někdy to chodilo, ale většinou závěr nedojel na konec, nevyhodil prázdnou nábojnici a nabral novej náboj. Problém byl v zasranej trubici. Koupil kartáček (prodávaj se speciálně na toto, takže to není zas tak vzácnej případ) protáh a ejhle. Vše najednou chodí. Moje AR15 ani AR 10 nikdy trubku neměli čištěnou a to maj jen mnou nastříleno 6000 (ar15) a 5000 (Ar10) ran

Zdeněk
nakoupit jsme měli od slováků.

Jeroným opět, proč? Caesary jsou jedny z nejlepších děl na světě, nebo bys radši PzH 2000 nebo modernizované AS90, já taky, ale nemůžu chtít všechno ...

Zdeněk
22. 08. 2022

Slavoslav, zní to logicky, ale na druhou stranu taky dost nepochopitelně ...:thinking:

Proč? Když my můžem nakoupit francouzký houfnice.........

Slavoslav, zní to logicky, ale na druhou stranu taky dost nepochopitelně ...:thinking:

este k tomu samocisteniu. Ten mytus vznikol tak, ze Stoner vyhlasil akurat za samocistiacu plynovu trubicu, lebo ju vzdy prefuklo pri kazdom vystrele na rozdiel od piestovej konstrukcie. Nikdy sa to nevztahovalo na celu zbran.

A treba si uvedomit, ze USA vtedy pracovali na novej zbrani strielajucej sipovou municiou. M16 sa dostala do vyzbroje nahodou kde bola nakupovana mimo standardne vyberove konanie ako experimentalna zbran (znacenie X) a ako taka nebola zavedena s komplet vybavenim, predpismi na udrzbu atd. Az postupom casu sa jej nakupovalo tolko, ze po zlyhani vyvoja sipoveho streliva sa zrazu stala novym standardom

jeronym

svojho casu a pravdepodobne tam este stale bude bol na anglickej wiki medzi zdrojmi odkaz na vysetrovaci report ohladom spolahlivosti M16 pocas vojny vo Vietname ak ma niekto zaujem. Velmi zaujimave citanie kde bolo spomenutych vela veci a napriklad poctom zadrziek bola spravne udrzovana M16 na tom lepsie ako spravne udrziavana M14. Tiez sa mi to nechcelo verit.

A když v článku nakousli tu M14, tak jen pár poznámek. Proti AR je to těžká mrcha, ale spolehlivá jak AK. Tak šílený vůle jsem na jinej flintě neviděl. Ale zase sežrala všechny náboje. Mohli bejt ulepený bordelem, delší , kratší, brala vše. Přesnost proti AR10 trochu nižší, ale žádná tragédie.
Měl jsem čínskej klon, střílel jsem i z italský Bredy i originálu v 30-06 spr. Neviděl jsem v tom žádnej rozdíl, co se týče přesnosti. Jen čínan se musel doleštít styčný hrany, páč drhnul jak smirek. Ty kurvy ty výkovky vůbec neopracovájí. Ale je pravda, že na střelbu to vliv nemělo.

Vadilo mi rozebírání pístu, ale to stačilo tak jednou za 500 nábojů. Jinak závěr se vyndavá pěkně a i případnej šprajclej náboj většinou vyndáš lehce, protože je nábojiště odshora otevřený

Zdeněk
22. 08. 2022

Jeroným, tentokrát bez urážky, dva dotazy:
1) proč svoje komentáře neomezuješ hlavně na témata, kterým evidentně rozumíš (zbraně) nebo máš o nich přehled (technika)
ze stejnýho důvodu jako ostatní :-)


2) reálně dotaz, nevznikla pověst o zásobnících na jedno použití jednoduše tak, že kvalita provedení popř. návrh prvních byly tak špatné, že se prostě daly použít jen jednou?

Nevím jak to vzniklo. Nezajímal jsem se o to. Na druhou stranu americký armádní zásobníky mají dodnes jednu necnost. Když při nabíjení máčkneš víc na střely, celý sloupec nábojů se zvrhne a musíš zásobník celej rozebrat a znova složit. Má to i anglickej výraz, ale nevzpomenu si na něj. Je to tím, že vložka zásobníku nemá dostatečný vedení ( je krátká) Magpuly ten problém nemají.

p.s. musíš pochopit, že pro nás střelecké amatéry je těžké si představit, že někdo (údajně) vyhlásí zbraň za samočistící a bezúdržbovou a nenakoupi čistící sady a stejně tak nevyzkouší její chování ve vlhkém prostředí.

čemu se divíš? Úplatky fungují ve všech armádách. A viděl jsi někdy úředníka že by přiznal chybu?

A k mému omylu s ručním doražením, bylo pro mě nepředstavitelné, že kvůli korozi mohlo po výstřelu dojít doslova k "přilepení" nábojnice...

ARka mají většinou dost přesný komory. Stačí zrnko nespálenýho prachu mezi nábojnicí a komorou a nedovřeš závěr. Když není dovřený závěr, tak ARko nerozebereš. A když ho nerozebereš, tak ho nespravíš. Jediný co funguje je šroubovák a opatrně vypáčit závěr zpátky , ale kurvíš si výhozný okýnko.
A když vytloukáš šprajclej náboj tyčkou, tak nejspíš zatlačíš střelu do hilzny. Tím dojde k vysypání prachu do vývrtu a komory. Po vyštourání když nevyčistíš komoru, následuje výše uvedený postup.

Jeroným, tentokrát bez urážky, dva dotazy:
1) proč svoje komentáře neomezuješ hlavně na témata, kterým evidentně rozumíš (zbraně) nebo máš o nich přehled (technika)
2) reálně dotaz, nevznikla pověst o zásobnících na jedno použití jednoduše tak, že kvalita provedení popř. návrh prvních byly tak špatné, že se prostě daly použít jen jednou?

p.s. musíš pochopit, že pro nás střelecké amatéry je těžké si představit, že někdo (údajně) vyhlásí zbraň za samočistící a bezúdržbovou a nenakoupi čistící sady a stejně tak nevyzkouší její chování ve vlhkém prostředí.

A k mému omylu s ručním doražením, bylo pro mě nepředstavitelné, že kvůli korozi mohlo po výstřelu dojít doslova k "přilepení" nábojnice...

jeronym

nie je pravda. Ono to vsetko so vsetkym suhlasi, ale primarne sa stupanie vyvrtu voli podla konstrukcie strely tak, aby tato bola gyroskopicky stabilizovana v zmyslanom rozsahu vzdialenosti na ktore sa ma viest strelba. Rychlejsim strelam staci mensie stupanie, lebo vdaka vyslednej rychlosti sa tocia dostatocne rychlo. Pomalsim treba stupanie strmsie.

Potrebny pocet otazok zavisi od vzdialenosti medzi taziskom strely a stredom aerodynamickeho odporu takze cim je strela dlhsia tym spravidla potrebuje viac otacok (pri konvencnej konstrukcii strely). Tiez cim je tazsia (vdaka vahe a danemu priemeru je sucasne aj dlhsia) a pomalsia tym strmsie stupanie vyzaduje. Toto vsetko tu naramne zjednodusujem a naozaj nemam chut tu robit prednasky z vonkajsej balistiky. A mimochodom, aj medzi strelcami co strielaju sa siri vela povier o tejto teme kde vedia co potrebuju aby strielali na vacsie zvdialenosti a potom si k tomu domyslaju nespravne teorie preco to tak je

A ano, rychlo letiace subtilne strely neprestreluju tak ako tie tazsie, ale sucasne aj skor zmenia trajektoriu po naraze do prekazok. To vsetko som pisal hned v prvom prispevku.

Slavoslav
21. 08. 2022


Rotácia (stúpanie vývrtu) sa volí vzhľadom na konštrukciu strely. Čím viac strela rotuje tým výraznejší je gyroskopický efekt a tým je strela stabilnejšia.

Stoupání vývrtu se dělá podle průměru střely (čím větší průměr, tím menší rotace)a rychlosti střely (čím rychlejší, tím menší rotace). Je to daný tím, že rychlá střela v utaženým stoupání by se strhla v drážkách. Naopak pomalá střela potřebuje větší stoupání, aby měla dostatek otáček a stabilizovala se. U velkýho průměru (třeba 577 snider) střela neudělá v hlavni ani jednu otáčku. Protože kdyby se točila moc, tak odstředivá síla by ji mohla až deformovat .

Co se týče prostřelitelnosti překážek, tak rychlá střela (,223 rem) se po nárazu prakticky rozpadá . Pokud dáš dutou tvárnici na 100 m střelíš do ní .223 rem, tak ti probije první stěnu a druhá je prakticky neporušená. .308 win probije spolehlivě obě stěny a střela má dost energie ublížit o nadále i když spíše jen fragmenty. 45-70 (30g střela) probije 2 takový tvárnice bez problémů a ze střely zůstává víc jak polovina.

.223 rem po nárazu do písku (val) sezmění ja jemnoučkej prach, nenajdeš ani plášt. 308 win se svleče plášt a jádro se většinou rozdrobí na krupičku. 45-70 zůstává střela v celku. pokud je písek slehlej, vytvoří hřib, pokud je načechranej (předchozí střelbou) tvar se téměř nemění.

Dorážeč nábojnic AR15 je na hovno. Většinou tam tu hilznu ještě víc utemuješ a nakonec ji musíš stejně vyrazit přes ústí. A protože je to ráže 5,56, tak musíš použít drát 5 mm, kterej se ti ohýbá. AR 15 čistím po cca 400 střelách (používám Lovex D063) a AR 10 po 200 ranách (lovex S060)

Veritas
nikdy, ale opravdu nikdy žádný jednorázový zásobníky nebyli. Je to jedna z urban legend ( asi jako Bílá Rukavička mez strážáky) v čechách. Před půl rokem o tom byl i článek ve střelecké revue.

M16 je dobrá zbran. O tom svědčí i to obrovský množství klonů. Přesnější jak AK, ale AK díky vůlím funguje i zaneřáděná. Dětský nemoci má AR za sebou. Vzpomente si na Breny, když je dostala armáda. Problémy jak s AR. Nyní Bren II už je spolehlivá. Jen se z ní nedá střílet bez rukac kvůli těm zkurvenejm zubatejm šínám, který rozedíraj dlan.

Tohle je ale příšerná splácanina hromady polopravd...a ten bulvární nadpsi tomu jen dává korunu.
Pobavil jsem se, díky.

Pokud má někdo zájem o seriózní článek a ne tyhle příšerný kecy a mýty, tak určitě již zmíněný Matrixův článek...
http://nam-valka.cz/zbrane/m16.html

nobody
je tam preklep a miesto ani tam ma byt prve slovo ano. Myslim, ze sa to dalo pochopit z kontextu a z toho co som pisal aj v predchadzajucich prispevkoch.
A jasne som v dvoch prispevkoch pisal, ze vyhodu maju tazsie a pomalsie strely tak si laskavo precitaj na co reagujes. A gyroskopicka stabilita udelena rotaciou ma samozrejme vplyv aj na chovanie strely po zasahe prekazky.

Co sa tyka zvysku, prechod na novy kaliber v USA je podmieneny najma masivnym rozsirenim balistikej ochrany kde uz 5,56 (obzvlast v kratkej hlavni) zacina stracat schopnost prekonat ju, alebo to dokaze len za vysoku cenu takychto striel. A priznam sa, ze som nepochopil, co chces povedat tym rychlejsim prechodom do rychlosti na kratsej vzdialenosti? Ze je vystrelena z kratsej hlavne? Lebo to z akej dlhej hlavne bola vystrelena ak ma vyslednu ustovu rychlost a rotaciu rovnaku je pre jej dalsie spravanie irelevantne

Tom
"K tomu bych jen dodal, že to byla spíše reakce na AK zásobníky. Sám Stoner prohlásil, že kapacitu z 20 na 30 navýšil kvůli AK..."
*
Pochybuji, že zásobník na 30 nábojů byl reakcí na "setkání" s AK.
S AK-47 se určitě setkali mnohem dříve.
AK-47 (1947), AR-15 (1956),M-16 (1959).
Ale je to možné.
Neznám ani zmiňovaný údajný výrok konstruktéra Stonera. Netvrdím, že nic takového neřekl, ale zmíněný výrok prostě neznám.

Původní zásobník na 20 nábojů byl navržen jako lehký hliníkový na jedno použití.
Na 30 nábojů se začal vyrábět až někdy v roce 1967-68 a zpočátku měl problémy s tuhostí. Zásobníky na 20 nábojů nahradil až někdy kolem roku 1975. Dnes se myslím vyrábějí ve třech provedeních. Ocelový, plastový a hliníkový.

No clanek nema uplne pravdu,ani verze s pochromovanou hlavni a zaverem nebyla bezproblemova. Na vine byl prach a zpusob,jakym byla zbran vyrobena. Americka zbran nema zadne vule a tak casto prestavala fungovat i kvuli prachu. Tech nepresnosti je mnohem vi,ale to bych tady popsal dvacet kolonek a to se mi nechce....

Veritas vincit
"Po vychytání problému začali používat zásobníky na 30 nábojů."

K tomu bych jen dodal, že to byla spíše reakce na AK zásobníky. Sám Stoner prohlásil, že kapacitu z 20 na 30 navýšil kvůli AK. Bylo to v rozhovoru po rozpadu svazu, kdy se setkal s Kalašnikovem (někde je i na youtube). Kalašnikov naopak řekl, že u AK-74 zmenšoval náboj v reakci na 5.56mm u M16.

Slavoslav
nuz, pokusy vykazovali nieco ine. Strely praveze tazke a pomale podobne prostredie zvladali lepsie, ako lahke bleskovice. Americky koncept Brush Gun, teda lovecka zbran do krovinatej oblasti to reflektuje aj volbou naboja.

Pokial ide o stabilitu strely, tam je ale rozdiel chovanie pocas letu vzduchom a chovanie pri kontakte s prekazkou.
Btw., ako jeden z dovodov, preco sa opatovne riesila kontrukcia strely 5.56 NATO a su volania po naboji s vyssim ranivym ucinkom sa uvadza aj masivne rozsirenie fakticky karabin na baze M16. S tym spojene skratenie hlavne, iste znizenie rychlosti a rychlejsi/na kratse vzdialenosti prechod do rychlosti, kde uz strela nie je tak nestabilna po zasahu. Pritom inak ten naboj nema dovod mat deficit ranivosti, kedze na male vzdialenosti sa strela rychle preklapa a triesti.

nobody
ani, rýchle a ľahké strely prekážka rozhodí výrazne viac ako pomalšie a ťažšie. Preto som písal o 7,62 z AK.
Rotácia (stúpanie vývrtu) sa volí vzhľadom na konštrukciu strely. Čím viac strela rotuje tým výraznejší je gyroskopický efekt a tým je strela stabilnejšia. Pôvodná M16 bola stabilizovaná na hrane a tak rýchlo strácala stabilitu po náraze. preto postupne stíhanie drážok bolo čoraz strmšie az pôvodnej hodnoty 1:14 sme sa teraz dostali na 1:7. Toto bol riadené potrebou stabilizovať strelu za každých podmienok od trópov po arktídu a používaním čoraz ťažších striel ktoré mali inak posunuté ťažisko voči pôvodným strelám

Po přečtení toho článku od Matrixe se mi potvrzují dvě pravdy, o kterých jsem celoživotně přesvědčen:
a) nikdy toho nevím tolik, abych se nemohl nedozvědět něco nového
b) šetřit na nevhodném místě je nejlepší návod na katastrofu

VV, Slavoslav
u mikrorazovych nabojov sa casto uvadza vyrazne vychylenie strely po kontakte s cimkolvek. To spominaju napr. aj polovnici, kde stacila na drahe ku koristi vyssia trava, ktoru si v puskohlade nevsimol, kedze bola mimo rozsah ostrosti. Rovnako sa daju najst pokusy strelby cez krovie, kde terc je umiestneny za nim. Taky .45-70 / .30-06 / 5.56NATO sa chovaju vyrazne odlisne. Preklopenie po zasahu nastava tiez inak rychlo pri podobnej konstrukcii strely.

Pokial ide o rotaciu, pre M16A1 sa uvadza rovnake stupanie, ako pre M14. Len 5.56 je vyrazne rychlejsi ako 7.62, teda 5.56 rotuje rychlejsie. A prave rychlym, rychle rotujucim strelam sa pripisuje vyraznejsia odchylka pri kontakte s niecim.

Matrix :thumbsup:
Díky, uložil jsem si stránky do oblíbených.

Matrix, o těchto stránkách jsem neměl ani tušení a musím říci, že vypadají hodně dobře, díky :thumbsup:

V noci Necvakala pojistka

VV
ale dokáže, samozrejme nebudeme sa baviť o streľbe na muchu, no postavu pár metrov za stromom či konárom bez problémov trafíš. Prax

Označení M16A1 nebylo vázané na žádnou konkrétní úpravu. Někdo prostě rozhodl, že puška bude přijata jako standardní a označení XM16E1 se změnilo na M16A1. Změny na zbrani byly zaváděny postupně.
Ruční doražení závěru bylo na puškách pro armádu a Usmc. USAF nakupoval pušky bez této úpravy pod označením M16.
Přihřeju si polívčičku: http://nam-valka.cz/zbrane/m16.html

Zdeněk
"Taky vím, že byly původně nějaké problémy se zásobníky na 20 nábojů, snad problémy s kvalitou výroby (?), takže museli nabíjet míň nábojů."
*
Máš určitě pravdu.
Souhra mnoha náhod.
Po zkušenostech údajně nabíjeli jenom 18 nábojů do zásobníku na 20. Problémy s pružinami v zásobníku. Měli vyzkoušeno, že při plném počtu 20 nábojů se první dva nejčastěji "zasekávaly". Po vychytání problému začali používat zásobníky na 30 nábojů. Existuje ještě zdvojený zásobník na 60 nábojů a bubnový na 100 (Beta C-Mag).
https://en.wikipedia.org/wiki/Beta_C-Mag

Nechci vypadat jako hnidopich, ale nebyly rozhodující u M16A1 právě ty drobné úpravy? Protože pokud vím, tak se jednalo hlavně o páčku na ruční doražení závěru, na kterou u původní M16 tak nějak zapomněli ...
Taky vím, že byly původně nějaké problémy se zásobníky na 20 nábojů, snad problémy s kvalitou výroby (?), takže museli nabíjet míň nábojů.

Slavoslav
"tá 7,62 v celoplášti prejde aj hrubším konárom relatívne v pohode a dokáže držať smer. "
*
Žádný projektil nedokáže držet směr po kontaktu s pevným předmětem.
Základy fyziky - vzájemné působení sil.

VV
tá 7,62 v celoplášti prejde aj hrubším konárom relatívne v pohode a dokáže držať smer. problém 5,56 bola jej malá zásoba stability (rotovala práveže málo) a tak ju každá prekážka rozhodila. plus rýchlo fragmentovala ak zasiahla napríklad konár.

M16 měla pažbu a předpažbí z plastů. Tenkrát to byla obrovská zvláštnost. A tak jí vojáci říkali "pravá, od Matela".

markulin
"...vietnamci trefovali přes větve,listí i stromy..."
*
"Přes stromy" stříleli asi těžko, větev vychýlí každý projektil, ať je 7.62, nebo 5,56 x 45 mm.
Zajímalo by mě, jaký cíl asi za tím "listím" přesně viděli ?

Kdyby 5,56 mm byla velká nevýhoda, tak proč AK-74 (5,45 x 39 mm ve službě 1974 - dodnes, vyrobeno více jak 5 000 000 kusů) ?

Není zde uveden další problém,kulka z M16 měla tak velkou rotaci ,že v hustem prostu snadno měnila směr,zatím vietnamci trefovali přes větve,listí i stromy to co potřebovali trefit,takže to vyjde uplně stejně,,,prozradíš svou pozici a ještě se nemůžeš trefit..

Rak
"Mnohem oblíbenější, než AK 47 byl náš SA 58. Hádejte proč ?"
*
Všeobecně nevím. Rád se nechám poučit.
Moje se sklopkou mi vyhovovala.
Byla o více než 1 kg lehčí, než AK-47 a já nenosil do stráže ani náboje.
Abych se s nimi nemusel tahat, nechával jsem zásobníky pod matrací na strážnici. "My už bychom se s diverzantem nějak domluvili." :slight_smile:
Dost přesně střílela. I když jsem na ni jednou jel v zimě ze zaplaveného lomu po zamrzlé lesní cestě z kopce v sedě jako na brusli, tak na dalších "kontrolních" střelbách dala 28 z 30 možných.
Takhle přesně tenkrát střílela už jenom kulovnice mého kamaráda myslivce od Valašských Klobouků.

Proč?

Mnohem oblíbenější, než AK 47 byl náš SA 58. Hádejte proč ?