Mezi nejrůznějšími důmyslnými projekty, rozpracovanými na konci války v zoufalém nacistickém Německu, nalezneme i letoun Bachem Ba 349 Natter (užovka). Polospotřební, kolmo startující malý letounek, vytvořený týmem pod vedením Ericha Bachema, ve své konstrukci potřeboval pouze nedeficitní dřevěné díly, spojené šrouby, pohon zajišťoval vnitřní raketový motor Walter 109 – 509A – 2 na kapalné pohonné látky (tentýž motor používal i Messerschmitt Me 163), ke startu se používaly čtyři vnější rakety na tuhé palivo Schmidding, jež po dobu deseti vteřin poskytovaly celkový tah 47,07 kilonewtonu ( 4 800 kg ), poté je pilot odhazoval.

Foto: Bachem Ba 349 v dílně. Na přídi je dobře vidět baterie neřízených raket | Wikimedia Commons

Předpokládalo se, že rakety Natter vyletí vstříc blížícímu se svazu spojeneckých bombardérů, piloti si vyberou cíle a zaútočí proti nim svými 73 mm raketami. Poté měli letounek opustit a na zem se vrátit pomocí padáku. Zbytek rakety měl rovněž klesat na padáku, aby mohl být znovu použit. Kluzákové pokusy začaly v říjnu 1944, v únoru 1945 následovaly první nepilotované vertikální starty. Při prvním pilotovaném letu téhož měsíce se ale kryt pilotní kabiny zasekl a pilot, Lothar Siebert zahynul. Dokončení se dočkalo přibližně 20 raket Ba 349, deset jich skončilo v Kirchheimu, ještě dříve, než je ale Němci stačili použít proti nějakému svazu bombardérů, obsadily město postupující americké jednotky.

Psali jsme:Vojenský speciál TATRA 815-7 8x8: Test průchodivosti terénem

Vzhledem k omezeným možnostem danými množstvím paliva a aerodynamikou letounu byl profil útoku letounu omezen na jeden až dva útoky během jednoho letu. První útok měl Natter zahájit při průletu skupinou bombardérů, kde na ně zaútočil salvou raket zespodu. Druhý volitelný útok mohl pilot Natteru provést po průletu skupinou bombardérů (a většinou také vypotřebováním paliva). V tu chvíli mohl pilot využít případného převýšení a zaútočit taranem na další bombardér, který usnadňovala pancéřovaná kabina letadla.

Foto: Foto: Replika letounu Bachem Ba 349 Natter, kde pilot Lothar Sieber dostává finální instrukce od Ericha Bachema (originální fotografická předloha v popředí) | Wikimedia Commons

Vývoj

V roce 1943 začala mohutná spojenecká vzdušná ofenzíva proti Německu, kterou se Luftwaffe snažila zastavit a nasadila i proudové stíhačky, ale neúspěšně. Vyvíjeny protiletadlové rakety (Wasserfall, Rheintochter, Schmetterling a Enzian) sice vypadaly slibně, ale jejich vývoj se prodlužoval. V této situaci nasadila Luftwaffe do boje první (a dosud jedinou) raketovou stíhačku na světě, Messerschmitt Me 163. Odpadla tak potřeba složitých naváděcích prostředků. Začátkem roku 1944 začala Luftwaffe program vývoje pohotovostní stíhačky. Bylo vytvořeno množství návrhů a ve většině z nich byl pilot nakloněn, aby se šetřilo místem. Nejperspektivnějšími z návrhů byly Heinkel P.1077 a Me 163.

Erich Bachem byl technickým ředitelem ve firmě Fieseler. V roce 1934 založil vlastní továrnu, v níž vyráběl komponenty pro letadla. Jeho BP20 vycházel z návrhu, na kterém pracoval pro firmu Fieseler, ale byl značně radikální. Stroj měl být postaven ze dřeva, pouze kokpit měl být obrněný. Poháněný měl být raketovým motorem Walter HWK 509A-2 podobně jako Me 163 Komet. Stroj měl mít také 4 pomocné startovací odhazovací motory Schmidding s dobou hoření 10 sekund. Letadlo startovalo z 25 m dlouhé kolmé rampy.

Psali jsme:Turkish Fighter – budoucí stíhačka ze země bílého půlměsíce

Foto: Poslední zachovaná odpalovací rampa pro Bachem Ba 349 Natter v lese Hasenholz | Wikimedia Commons

Stroj byl naváděn do výšky, kde letěly bombardéry rádiovým řídícím systémem ze země a pak kontrolu přebral pilot. Když si byl jistý zásahem, odpálil salvu raket umístěných v nose a katapultoval se nebo počkal a navedl letadlo tak, aby narazilo do ocasu dalšího z bombardérů a až pak se katapultoval. Přestože pilot by měl přežít, šlo prakticky o sebevražednou zbraň.

Foto: Nákres průřezu letounem Bachem Ba 349 Natter | us army

Ačkoli návrh vypadal složitě, měl výhodu, která rozhodla v jeho prospěch – nepotřeboval velké letecké základny, které byly, jak se ukázalo u letounu Me 163 Komet, zranitelné nálety.

Když se návrh dostal do rukou veliteli SS Heinrichu Himmlerovi byl určen jako vítězný. Luftwaffe se však snažila zachránit co nejvíce z letadla a nařídila předělat návrh tak, aby se stroj poškodil co nejméně a aby se náraz do bombardéru v boji nepoužíval.

Foto: Příprava letounu Bachem Ba 349 na vertikální start | Wikimedia Commons 

Výsledný návrh bylo malé letadlo startující z 15 m vysoké rampy se čtyřmi pomocnými startovacími motory s dobou hoření 12 sekund. Když ty vyhořely, zapálil se hlavní motor. Pak bylo letadlo naváděno rádiem ze země do výšky proti bombardérům. Pak pilot odpálil rakety z nosu a začal klesat klouzavým letem k zemi. Když dosáhl výšky kolem 3 000 m, otevřel se brzdící padák a letadlo se "rozlomilo". Pilot a ocas s motorem pomalu klesaly k zemi s padákem, zatímco trup s nosem dopadly na zem.

Vědci počítali Natterovu aerodynamiku pod vedením profesora Wilhelma Fuschse, řídící systém se zkoušel v Bachem Werke ve Waldsee. U DVL (Deutsche Versuchsanstalt für Luftfahrt – Německý zkušební ústav pro vzduchoplavbu) v Braunschweigu dělali testy s maketami v aerodynamickém tunelu. Výsledky ukázaly, že letadlo by bylo stabilní do rychlosti Mach 0,95.

Foto: Bachem Ba 349 v muzeu | Wikimedia Commons

Technické údaje:

Typ: jednomístný spotřební přepadový stíhací letoun

Rozměry: délka 6,1 m, rozpětí 3,6 m

Pohonná jednotka: raketový motor na kapalné pohonné látky Walter 109 – 509A – 2 o tahu 16,67 kilonewtonu ( 1 700 kg ) s výdrží 70 vteřin a čtyři odhoditelné startovací rakety na tuhé pohonné látky Schmidding 109 – 533 o jednotkovém tahu 11,76 kilonewtonu ( 1 200 kg ) po dobu deseti vteřin

Foto: Američtí vojáci si prohlížejí nedokončené letouny Bachem v okolí rakouského městečka St. Leonhard | us army

Maximální rychlost: 800 km/h

Počáteční stoupavost: 11 140 m/min

Dostup: 14 000 m

Akční rádius: 40 km

Hmotnost: naloženého a natankovaného letounu 2 200 kg

Výzbroj: 24 neřízených 73 mm raket

Video: Simulace startu letounu Bachem Ba 349 / YouTube