Za posledních 50 let se konstrukce automatických ručních palných zbraní příliš nezměnila. Stejný princip fungování náboje, stejný palebný mechanismus, stejná technologie automatické střelby. Doslova revoluci však má přinést beznábojnicová munice, která zásadním způsobem změní konstrukci zbraně i jejich palebnou sílu.

Foto: Koloniální Mariňáci ve filmu Aliens, ilustrační foto / YouTube

Na začátek trochu zjednodušené teorie. Klasický náboj se skládá z projektilu, nábojnice, prachové náplně a zápalky. Výstřel se iniciuje zásahem úderníku na zápalku. Výbuch zápalky zapálí hlavní prachovou náplň, jejíž exploze vymete projektil z nábojnice do hlavně. Zároveň je prázdna nábojnice vyhozena malým okénkem ven ze zbraně.

Psali jsme:Ruské řízené střely R-37M na letounech Suchoj

Za projektilem v hlavní obrovskou rychlostí explodují také horké plyny z prachová náplně. Plyn se z hlavně odebírá malým kanálkem a vrací zpět do zbraně, kde natahuje závěr s úderníkem. Ve stejný okamžik je vložen nový náboj do nábojové komory - zbraň je připravena k výstřelu.

Zbraň střílející beznábojnícovou municí však pracuje na zcela jinem principu. V beznábojnicové munici chybí, jak název jasně napovídá, nábojnice. Projektil je zcela zapuštěn ve speciální plastové výbušné směsi. Ta funguje jako nábojnice i jako prachová náplň. Zápalka nebo rozbuška je pak zalitá přímo do výbušné hmoty. Jak se dotýká změny konstrukce zbraně? Například tak, že nám okamžitě odpadá okénko pro vyhazování prázdných nábojnic.

Foto: Beznábojnicové střelivo může nabýt různých tvarů / Wikipedia

Výhodou nábojů bez nábojnice je mnohem menší hmotnost a rozměry. Beznábojnicové munice dosahuje skoro 50% úspory na hmotnosti a objemu, než klasická munice stejné ráže. Klasický STANAG zásobník tak při stejném rozměru a při zachování hmotnosti může pojmout až 50 „plastových nábojů".

Psali jsme:Ruská hypersonická střela Zirkon je schopna údajně dosáhnout rychlosti Mach 8

Spolu s beznábojnicovým střelivem se často skloňuje i elektronická střelba, v anglickém termínu „electronic firing". Místo mechanického úderníku slouží k iniciaci výbuchu zápalky elektrické energie, resp. elektrický oblouk. Odpadá tak nejen podstatná část mechaniky závěru, ale i nutný odběr plynů z hlavně. Celá zbraň se tak se dramaticky zjednodušuje, odlehčuje a zmenšuje.

Video: S beznábojnicovou municí experimentovala i zbraň Heckler & Koch G-11 / YouTube

Výsledkem je mnohem jednoduší a lehčí konstrukce zbraně, mnohem větší rychlost střelby, menší zpětný ráz, ale i díky nulové prodlevě při zmačknutí spouště přesnější střelba. Že nejde o sci-fi dokazuje i rakouská opakovací puška Model VEC 91 jenž využívá beznábojnicové střelivo a elektronicky iniciovanou střelbu.

Samozřejmě, nic není tak snadné, jak se zdá. Problémem je hlavně v utěsnění nábojové komory při výstřelu a riziko samovznícení plastové směsi. Po každém výstřelu se nábojová komora rozžhaví na několik stovek stupňů, což může vést k nechtěnému výstřelu beznábojnicové munice.

Zdroj: Guns, Wikipedia