V roce 1912, tedy 8 let po bitvě u Cušimy a těsně před vypuknutím Velké války, proběhl střet dvou středozemních námořních mocností. Přesto, že balkánské země dosáhly své nezávislosti už o půl století dříve, nebyly zdaleka vyřešeny všechny územní otázky a mnoho jejich obyvatel stále čekalo na svobodu v osmanském područí. Osmanská říše, přezdívaná 'nemocný muž Evropy' byla už několikrát oťukána, jestli opravdu má na to považovat se za světovou velmoc. Další z těchto zkoušek měla být První balkánská válka a její součást - Bitva v Egejském moři, Řeky nazývaná Bitva o Elli.

16. prosince se zde střetlo poměrně mladé a také malé řecké královské námořnictvo s mocným tureckým protějškem. Na papíře měli totiž Turci jasně navrch. Počty dvou nových a dvou postarších osmanských bitevních lodí doplněné jedním chráněným křižníkem a čtyřmi torpédoborci proti jednomu pancéřovanému křižníku, třem zastaralým pobřežním bitevním lodím a čtyřem torpédoborcům na straně Řecka naznačovaly, že výsledek bitvy je již předem rozhodnut.

Foto: Křižník Averof můžete dnes navštívit v Aténách, kde slouží jako plovoucí námořní muzeum. | Wikimedia Commons

Psali jsme:Vrak statečného torpédoborce USS Johnston byl nalezen v rekordní hloubce 6 455 metrů

Řecký kontradmirál Pavlos Kunduriotis na vlajkovém křižníku Averof se nicméně rozhodl pro nečekaný krok. Frustrovaný nízkou rychlostí ostatních lodí, vyvěsil prapor "Z", což byl domluvený signál pro "nezávislou akci". Se svou lodí pak vyrazil rychlostí 20 uzlů po levém křídle k turecké formaci. Díky vysoké rychlosti, obratnosti a pancéřování se mu podařilo provést klasický a velice výhodný útočný manévr zvaný "příčka T", což znamená, že se postavil kolmo k linii nepřátelských lodí. Tato pozice mu umožnila koncentrovat boční palbu všech děl na tureckou vlajkovou bitevní loď Barbaros Hayreddin. Ta sice mohla opětovat palbu přední dvouhlavňovou věží, avšak zasáhnout rychle se pohybující loď bez moderních zaměřovačů nebyl zrovna lehký úkol. Zároveň byli Turci jako na dlani a řecký křižník tak několikrát zasáhl Hayreddina, kterému způsobil vážná poškození, smrt 7 a zranění 14 námořníků. Vzápětí byly zasaženy také další bitevní lodě Turgut Reis a Mesudyie, kde padlo dalších 11 námořníků a 27 utrpělo zranění.

Foto: Turecká vlajková bitevní loď Barbaros Hayreddin, třídy Brandenburg v původních barvách německého císařského námořnictva. Spuštěna byla v roce 1890 pod jménem SMS Kurfürst Friedrich Wilhelm. Turci ji zakoupili v roce 1910 a přišli o ní během první světové války v roce 1915. | Wikimedia Commons

V tureckém námořnictvu okamžitě propukla panika, která vedla kapitána Ramize Beye k vyhlášení ústupu. Rozkaz se však záhy proměnil v chaotický úprk do bezpečí opevněných Dardanel. Averof, nyní doplněný o torpédoborce se ještě pokusil Turky pronásledovat a dařilo se mu obtěžovat zadní voj nepřítele až do 26. prosince.

Foto: Pavlos Kunduriotis, 9. dubna 1855 - 22. srpna 1935, kontraadmirál během balkánských válek, národní hrdina, později regent a následně čtyřnásobný prezident Řecké republiky. | Wikimedia Commons

Psali jsme:Ernest E. West: Plnil „jen“ svou povinnost a Medaili cti nechtěl

Výsledek bitvy znamenal přenechání Egejského moře Řekům za cenu ztráty pouhých dvou řeckých námořníků. Řecká námořní pěchota nyní mohla bez větších problémů obsadit ostrovy Lesbos, Chios, Lemnos a Samos. Odstranění námořní hrozby a uvěznění tureckého loďstva v Bosporu rovněž umožnilo bezpečné námořní zásobování armády, kritické pro úspěch následujících pozemních operací v První balkánské válce a vedla k ještě potupnější porážce tureckého loďstva u Lemnu následujícího roku.

Foto: Upravený italský pancéřový křižník třídy Pisa, Georgios Averof, s vyvěšeným praporem "Z" míří vstříc tureckým bitevním lodím.  | naval-encyclopedia

Výše uvedená námořní bitva jasně ukázala, že vysoká palebná síla nebo počet hlavní není rozhodující. Vždyť Turci vypálili na 800 granátů všech ráží. Averova však turecké projektily zasáhly jen několikrát a navíc - nejvážnější zásah způsobil poškození, které byla posádka schopna opravit ihned na moři. Ukázalo se tak, že v moderním námořním boji hraje zásadní roli také rychlost a hlavně přesnost. Rovněž také předznamenala neocenitelnou pomoc leteckého průzkumu, který díky dvěma pilotům provádějícím dlouhé průzkumné lety odhalil všechna zákoutí a nečekaná překvapení okolního moře.
Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." https://www.facebook.com/WarNeverChange/