Některé typy námořních lodí jsou nepochybně známější, slavnější a honosnější než jiné. Letadlové a bitevní lodě, křižníky nebo ponorky hrají ve válečných příbězích hlavní role. V jedné důležité a historicky jedinečné bitvě však sehrál shodou nešťastných okolností tragickou, ale užitečnou roli americký tanker Neosho.

Foto: Hořící tanker Neosho 7. května 1942 | Wikimedia Commons / Public domain

Podle dostupných statistik během druhé světové války americké tankery podnikly 6500 plaveb a přepravily 65 milionů tun nafty a benzínu z USA a Karibiku do válečných oblastí. Během války dodávaly 80 % paliva používaného bombardéry, tanky, vozidly všech typů i loděmi. Tanker byl cenným zbožím, uvážíme-li, že každý z nich měl kapacitu více než 2,5 tisíce tun nafty. Spousta bojových lodí na nich závisela při doplňování paliva na moři, aby mohly plnit své bojové úkoly.

Psali jsme:Saigonská poprava 1968: Fotka, která pomohla k vítězství komunismu v jihovýchodní Asii

Jedním z těchto tankerů byl také USS Neosho (AO 23), přezdívaný „Tlustá dívka“ nebo „plovoucí čerpací stanice“. Byl spuštěn na vodu v roce 1939 a byl druhým z rychlých tankerů třídy Cimarron. Díky větším motorům mohly tyto lodě dosahovat rychlosti 18 uzlů, čímž plnily specifický požadavek námořnictva na rychlejší tankovací lodě. Neosho přežil Pearl Harbor bez škrábnutí, několik měsíců plnil klíčovou roli v Pacifiku a užitečnou se stal také v bitvě v Korálovém moři v květnu 1942. I když způsobem, který si nikdo na palubě nepřál.

Když Japonci 7. prosince 1941 zaútočili na Pearl Harbor, kotvil Neosho mezi bitevní lodí California a zbytkem řady bitevních lodí. Navzdory takto nebezpečné pozici neutrpěl tanker sebemenší škodu. Komandér John S. Phillips později obdržel Námořní kříž za preventivní přemístění tankeru během útoku. Že Japonci nechali cennou loď uniknout a nevěnovali jí pozornost, patří k neúspěchům jejich operace.

Několik následujících měsíců Neosho většinou doprovázel operační svazy letadlových lodí. Její sesterské ropné lodě Platte (AO 24) a Sabine (AO 25) se účastnily operací proti Marshallovým a Gilbertovým ostrovům i bombardování ostrova Wake. Neosho se dostal do akce v březnu 1942 jako součást operační skupiny letadlové lodi Lexington při úderech na Salamaua a na Lae na pobřeží Nové Guineje. 

V květnu 1942 pak byl Neosho přidělen k operačnímu svazu 17 soustředěnému kolem letadlové lodi Yorktown, která v Korálovém moři pátrala po japonském loďstvu, jež mířilo na Port Moresby na Nové Guineji. Poté, co Neosho 6. května doplnil palivo Yorktownu a křižníku Astorii, oddělil se od hlavních sil spolu s torpédoborcem Sims a byl vyslán na jih, kde by čekal v relativním bezpečí na příští setkání k doplnění paliva. 

Psali jsme:Potopení a zapomenutí - osud 4000 válečných zajatců z lodi SS Oria

Brzy následujícího dne ale průzkumná letadla z japonské letadlové lodi Šókaku obě lodě spatřila a chybně identifikovala Neosho díky jeho ploché palubě jako letadlovou loď. To vedlo Japonce k tomu, že okamžitě vyslali všechna dostupná letadla dvou letadlových lodí. Tanker a torpédoborec čekalo peklo.

Do blízkosti Neosho přiletělo 78 střemhlavých bombardérů, torpédových letounů a stíhaček. Ale neútočily – zkušení velitelé rozeznali tanker, a i když šlo o důležitý cíl, hlášení přece hovořilo o letadlové lodi. Pátrali po ní. Japonci si uvědomili omyl průzkumných letounů a většina letadel odletěla, ale dvě nebo tři desítky střemhlavých bombardérů dostalo za úkol se s „falešnou letadlovou lodí“ vypořádat.

Torpédoborec Sims se statečně snažil Neosho ochránit, ale byl sám záhy zasažen třemi pumami. V krátké době explodovaly jeho kotle a roztrhly loď na dvě části. Sims se potopil tak rychle, že se z jeho posádky zachránilo pouze 15 námořníků.

Následoval útok na Neosho. Komandér Phillips poznamenal: „V bezprostřední blízkosti můstku došlo ke třem přímým zásahům a k řadě nepřímých zásahů. V zadní části lodi došlo ke dvěma přímým zásahům, sebevražednému střemhlavému útoku letadla a výbuchu nejméně dvou kotlů spolu s několika blízkými zásahy.“ Když letadla odletěla, byl Neosho bez energie, unášen proudem a potápějící se.

Posádka vynakládala obrovské úsilí k jeho záchraně. Šestnáct důstojníků a 94 námořníků udržovalo Neosho na hladině, přestože byl neopravitelně poškozený, neustále nabíral další vodu a v rozbouřeném moři se nakláněl o 30 stupňů. Jejich boj pokračoval několik dní. Od 7. do 11. května se neměli jinou možnost než zůstat na ochromené lodi, přestože kapitán si byl jistý, že se každou chvíli může potopit nebo rozlomit na dvě části. Torpédoborec Henley připlul na pomoc 11. května a poté, co vzal přeživší na palubu, vyhověl Phillipově žádosti o potopení Neosho. 

Tanker jen něco málo přes tři roky po svém spuštění na vodu potkal svůj konec. Ale námořnictvo o něj nepřišlo marně. Není vyloučeno, že kdyby jej japonský průzkum nepovažoval za letadlovou loď, bombardéry ze Šókaku a Zuikaku by se nenechaly na několik hodin odlákat nesprávným směrem, a možná by toho rána v Korálovém moři zaútočily na skutečné letadlové lodě. Hodinu po spatření Neosho další japonská průzkumná letadla skutečně spatřila Lexington a Yorktown. Tváří v tvář protichůdným informacím a v domnění, že Američané rozdělili své letadlové lodě, se Japonci rozhodli pokračovat v útoku na jih. Tím byl osud Neosho zpečetěn, ale letadlové lodě byly, prozatím, ušetřeny – a mohly samy rány rozdávat.

Zdroj: warhistoryonline.com