Zcela unikátní objev byl učiněn nedaleko řeckého ostrova Rhodos, kde potápěči identifikovali velmi zachovalý vrak německého druhoválečného letounu Junkers Ju 52.

O přítomnosti vraku se vědělo již v roce 2018 na základě informací od obyvatel ostrova Rhodos za účasti samotného primátora, který byl hledačům při získávání informací nápomocen. Po určení přibližného místa vraku byly učiněny první pokusy o jeho nalezení, avšak díky nízké viditelnosti byly ponory neúspěšné.

Foto: Potápeči ohledávají vrak německého druhoválečného letounu Junkers Ju 52

Psali jsme:Pragmatická konstrukce ruského samohybného děla 2S43 Malva

Zásadní pak byla pomoc hledače Vasilise Mentogiannisa, který předpokládaný vrak letounu identifikoval se svým výkonným sonarem. Následně proběhlo vizuální ověření vraku spuštěním hloubkové kamery na místo identifikované sonarem. Kamerový záznam pak potvrdil přítomnost vraku německého letounu Junkers Ju-52.

Foto: Potápeči ohledávají vrak německého druhoválečného letounu Junkers Ju 52

Teď již nic nebránilo tomu, aby se k čerstvému objevu vydali profesionální hloubkoví potápěči a místo pořádně ohledali. Ti se museli ponořit od 75 metrové hloubky, kde se jim naskytl úžasný obraz téměř nepoškozeného letounu. Jediné, co letounu chybělo, byl přední trupový motor, který stroj zřejmě ztratil při nárazu o hladinu moře.

Video: Průzkum nově objeveného vraku německého druhoválečného letounu Junkers Ju 52 - 1. díl / YouTube

Psali jsme:Spitfire - druhoválečný bojový letoun, který zachránil svobodný svět

I po více jak 75 letech odpočinku na písčitém dně Egejského moře byl vrak ve vynikajícím stavu včetně nalezených zachovalých relikvií v podobě záchranného člunu, sudů, zbraní apod. Potápečům se nepodařilo nalézt žádné lidské ostatky, z čehož lze usuzovat, že se posádce podařilo vyskočit ještě před samotným pádem letounu.

Otázka, proč letoun havaroval, je zatím nejistá, nicmémně odborníci se domnívají, že letounu prostě jen došlo palivo a ten již nestihl dosednout na nedalekou ostrovní přistávací dráhu z 2. světové války, která je dodnes na ostrově patrná včetně řídící věže.

Foto: Druhoválečná letištní budova s řídící věží

Junkers Ju 52/3m (přezdívaný často Tante Ju, česky teta Ju) bylo třímotorové dopravní letadlo vyráběné v letech 1932-1945 německou firmou Junkers.

Foto: Poškozené letouny Junkers Ju52 na Krétě, 1941 | Wikimedia Commons

Vojenskou bombardovací variantu Ju 52/3m g3e poháněla trojice motorů BMW 132 A-3 o maximálním výkonu 533 kW. V letounu byla instalovaná jiná rádiová výstroj a pumové schránky DSAC 250 umístěné ve třech pumovnicích. Každá mohla pojmout dvě pumy SC 250 nebo deset pum SC 50. Obranná výzbroj se skládala z pohyblivého kulometu MG 15 ráže 7,92 mm na hřbetě trupu a stejné zbraně v částečně výsuvném střelišti pod trupem. Do konce roku 1935 byly bombardovací Ju 52/3m ve výzbroji dvou třetin tehdy existujících Kampfgruppen. Dalším bombardovacím typem byl Ju 52/3m g4e, jehož kluzná patka ostruhy byla nahrazena kolečkem.

Video: Průzkum nově objeveného vraku německého druhoválečného letounu Junkers Ju 52 - 2. díl / YouTube

Některé stroje nesly na hřbetě trupu kanón MG 151 ráže 20 mm. Před vypuknutím druhé světové války obdržela Luftwaffe ještě Ju 52/3m g5e, které poháněly motory BMW 132 T-2 o výkonu 610 kW s univerzálními spojovacími uzly pro uchycení kolového, lyžového podvozku či plováků. Hřbetní pohyblivý kulomet byl doplněn dvěma stejnými pohyblivými kulomety ve stanovištích na obou bocích trupu. Střeliště pod trupem bylo zrušeno.

Celkem bylo v Německu postaveno 4 835 strojů, z toho 2 804 pro potřeby Luftwaffe.

Na začátku druhé světové války používala německá Luftwaffe proti Polsku sedm skupin Ju 52/3m z KG z.b.V. 1, 2 a 172 jako transportní i bombardovací letoun. Dne 23. září svrhlo 30 Ju 52/3m dvoukilogramové zápalné pumy na Varšavu.

Foto: Junkers Ju 52 zásobuje jednotky u Demjanska. Viditelná je bíla smývatelná zimní kamufláž, 1942 | Bundesarchiv

Před přepadením Dánska a Norska vzniklo deset nových skupin. KGr.z.b.V. 101-104 s letouny Ju 52/3m, KGr.z.b.V. 105 s různými typy letadel, včetně 33 Ju 52/3m, I., II. a III./KGz.b.V. 108 See, rovněž s různými typy včetně několika Ju 52/3m g5e(See). V norském tažení 9. dubna 1940 Junkersy Ju 52/3m z 5. a 6./KGz.b.V. 1 dopravily výsadkáře Luftwaffe při obsazení letiště Oslo-Fornebu. V odpoledních hodinách přistávaly Ju 52/3m z KGr.z.b.V. 103 na letišti Fornebu s posilami pěšáků Wehrmachtu. Následující den Ju 52/3m z KGr.z.b.V. 102 na letiště Fornebu přepravily další jednotky. Jiné výsadkové jednotky, které na místo dopravily Ju 52/3m z 8./KGr.z.b.V. 1, dobyly strategicky důležitý most Vordingborg.

10. května 1940 se účastnilo 475 strojů Ju 52/3m tažení proti zemím Beneluxu a Francie. Jednalo se o letouny z I., II., III. a IV./KG z.b.V. 2 a KGr.z.b.V. 101, 104 a 106. Ju 52/3m z KG z.b.V. 1 posloužily jako vlečné stroje kluzáků DFS 230, které přepravily výsadkáře do pevnosti Eben Emael v Belgii. 53 jiných Ju 52/3m této jednotky vysadily parašutisty po obou stranách mostu u Moerdijku v Nizozemsku. Dvanáct Ju 52/3m z I./KGr.z.b.V. 2 dopravilo výsadkáře nad mosty u Dordrechtu, dalších 29 Junkersů téže jednotky přistálo 4 km jižně od Dordrechtu u Wieldrechtu. V ranních hodinách vysadily 53 Ju 52/3m z II./KG z.b.V. 1 výsadkáře na letišti Waalhaven-Rotterdam, kam brzy dosedly další 53 Ju 52/3m z III./KG z.b.V. 1. V oblasti kolem Rotterdamu přistálo toho dne ještě 40 strojů Ju 52/3m a následující den dalších 240 Junkersů. V okolí Haagu se Ju 52/3m uplatnily při výsadkových operacích proti letištím Valkenburg, Ockenburg a Ypenburg.

Foto: Jukersem Ju 52 létal často i Adolf Hitler | Bundesarchiv

Ve dnech 8.-9. prosince 1940 se 53 Ju 52/3m přemístily z Wesendorfu do Foggie na východě Itálie. V průběhu padesátidenní německé letecké výpomoci Itálii provedly 4028 operačních letů, při kterých přepravily do Albánie 30 000 vojáků a 4700 tun materiálu a při zpátečních letech do Itálie 8346 raněných.

Při přepadení Řecka byl první velkou operací výsadek nad Korintem 26. dubna 1941. Z důvodů utajení cíle tohoto výsadku byly všechny dopravní jednotky umístěny na základně Plovdiv v Bulharsku. Jednalo se o I. a II./KG z.b.V. 1, KG z.b.V. 2, I./LLG 1, KGr.z.b.V. 60 (založená v lednu 1941) a 102 a letku vlečných letounů pro výsadkové kluzáky DFS 230. Na základě taktického úspěchu této operace bylo rozhodnuto obsadit řecký ostrov Kréta vzdušným výsadkem. Velitelem dopravního letectva pro tento úkol byl jmenován Generalmajor Gerhard, kterému podléhaly 493 letouny Junkers Ju 52/3m a více než 80 výsadkových kluzáků DFS 230. Operace byla zahájena 20. května 1941 a do pádu tohoto ostrova 31. května přišla Luftwaffe o 271 stroj Ju 52/3m.

Foto: Junkers Ju 52 na Krétě, 1943 | Bundesarchiv

Stroje byly nasazené ve všech bojových operacích německých výsadkových jednotek. Účastnily se také pokusu o letecký most, který zásoboval obklíčenou 6. armádu ve Stalingradu. Prakticky ve všech operacích utrpěl typ velké ztráty. V bitvě o Stalingrad bylo do 31. ledna 1943 zničeno 266 ks těchto strojů. Na východní frontě operovaly také Junkersy Ju 52/3m rumunské jednotky Escadrile 107.

Na jaře 1944 zásobovaly Ju 52/3m německá vojska v Oděse a 1. tankovou armádu obklíčenou u Kamence Podolského.

Počátkem roku 1945 existovalo již jen sedm skupin Ju 52/3m: I. a II./TG 1, II. a III./TG 2, II. a III./TG 3. Posledními velkými akcemi byly zásobovací lety nad obležené pevnosti Poznaň a Vratislav.

Foto: Junkers můžete vidět v provozu i dnes | Wikimedia Commons