Na Filipínách je mají dodnes ve velké úctě, u nás ovšem jejich jména nikdo nezná, i když se jedná o jedinou organizovanou českou skupinu, která během druhé světové války sloužila v americké armádě. A jak se vůbec Češi dostali na Filipíny, aby mohli bojovat proti Japoncům? Stačí jedno slovo - Baťa.

Baťův podnik byl ve světě unikát. Tomáš Baťa zakládal celá města všude ve světě, dával práci tisícům lidí a dodnes platí za jednoho z nejlepších obchodníků v dějinách lidstva. Konec konců je firma Baťa zapsána i v Guinessově knize rekordů jako největší prodejce bot na světě. A právě díky Baťovi a jeho podnikání se dostali Češi také na Filipíny.

Na Filipínách tehdy nežilo mnoho Čechoslováků, o to více se však zapsali do historie. Povětšinou se jednalo o zaměstnance konzulátu, či zaměstnance chystané Baťovy továrny. Celkem se jednalo o cca 14 lidí.

Psali jsme:Příběh o mimořádném výkonu finského vojáka předávkovaného pervitinem

Foto: Vojáci v zajateckém táboře Fukuoka se v září 1945 dovídají o konci války | válka.cz

Hned druhý den, co Japonsko napadlo Pearl Harbor, se všichni Češi dobrovolně přihlásili do americké armády. Nebyli to jen zaměstnanci firmy Baťa, ale také diplomaté a zaměstnanci československého konzulátu.

Díky tomu, že většinu českých dobrovolníků tvořili zruční dělníci, byli tito zařazení k ženistům pod velením plukovníka Quinna. Po japonském vylodění na na ostrově Batan (8. prosince 1941) měli Čechoslováci hlavní úkol udržovat spojovací cesty džunglí ve sjízdném stavu, což nebylo vůbec snadné. Ovšem i tak náročného a nebezpečného úkolu se zhostili s nebývalou vervou. Silnice totiž Japonci velmi často bombardovali a ostřelovali, plukovník Quinn si tehdy o Čechoslovácích napsal:

"Oddanost Čechoslováků ve službě pro USA i práce, kterou odvedli v tak nebezpečných podmínkách, je nevídaná."

Psali jsme:Dnes to jsou přesně 4 roky, co nás opustil válečný hrdina Jirka REGI Schams

Je třeba si připomenout, že veškerou činnost plnili zcela dobrovolně. Složité úkoly plnili po dva měsíce, ve kterých si u amerických spolubojovníků "vybojovali" čestné místo. Žádný úkol totiž nebyl tak složitý, aby ho Češi nezvládli!

Foto: Památník věnovaný Čechoslovákům, kteří padli při osvobozování Filipín | válka.cz

Japonskému náporu však nešlo odolávat navždy, bylo zapotřebí něco významného učinit. Američanům docházelo hlavně jídlo, a tak bylo potřeba ho co nejrychleji zajistit. Nejrychlejší, avšak zároveň také nejtěžší, byla varianta jídlo ukrást  přímo Japoncům. Mise to byla doslova sebevražedná a nikomu se do ní nechtělo, až na statečné Čechy pod vedením Arnošta Morávka. Uskupení 7 statečných dostalo název "Morávkovo komando". Kromě Arnošta Morávka byli ve skupině také Dr. Pavel Fuchs, Ing. Jan Bloch, bratři Bedřich a Leo Hermanovi, Otto Hirsch a Jan Lenk. Úkol byl prostý - ukrást Japoncům jídlo a případně jim provést nějakou sabotáž.

Šance na splnění úkolu byla pro nevojenské diplomaty a dělníky takřka nulová. O to větší bylo překvapení, když se Čechoslováci po 36 hodinách v tichosti vrátili a přinesli s sebou dva japonské mlýny na rýži! V amerických řadách propuklo veselí, jednalo se o velmi důležitý čin. Američané si měli jak obstarat jídlo, na druhou stranu Japonci v dané oblasti přišli o jediný zdroj příjmů rýže. Čechoslováci se v noci vplížili do japonského tábora a doslova jim pod nosem mlýny na rýži rozebrali a odnesli. To vše bez jediného výstřelu, jediného zaštěkání strážního psa. Plukovník Quinn nevěřil svým očím, a tak otevřel svou nejcennější láhev whisky a společně s Čechy ji vypil. Čechoslováci se stali hrdiny měsíce.

Celková situace však byla i navzdory tomuto dílčímu úspěchu dále velmi svízelná a nakonec americká obrana povolila. Jen velmi málo vojákům se podařilo stáhnout na ostrov Corregidor, mezi nimi byli i Čechoslováci Karel Aster, Jaroslav Hrdina, Karel Dančák a Josef Vařák. V dané oblasti se pak urputně bránili ještě celý měsíc a až 5. května padli všichni do zajetí.

9  Čechoslováků se následně vydalo na tzv. Bataanský pochod smrti, při kterém zahynuly tisíce zajatců. Zbytku se podařilo uniknout a zapojit se do partyzánské činnosti. 7 z 9 Čechoslováků válečné útrapy v dolech a zajateckých táborech nepřežilo.

Poslední žijící Čech, který na Filipínách bojoval, Karel Aster (na fotografii), zemřel v požehnaném věku 97 let 16. 8. 2017 na Floridě.

Foto: Všichni Čechoslováci si vysloužili za neutuchající chrabrost a neochvějnost v boji několik amerických i filipínských medailí. Někteří pak dokonce obdrželi nejvyšší americké civilní vyznamenání - Prezidentskou Medaili Svobody.

Níže uvádíme jmenný seznam našich hrdinů, na které bychom měli být právem hrdí, neboť se jedná o neobyčejné osudy obyčejných lidí, na které by se v žádném případě nemělo zapomenout:

• Aster Karel - zaměstnanec firmy Baťa, který si prošel Bataanským pochodem smrti a válku strávil v zajateckém táboře Fukuoka 17. Vyznamenán Filipínskou medailí za obranu a medailí za osvobození.
• Ing. Bžoch Jan - zahynul na lodi Enuora Maru při přepravě do Japonska. Vyznamenán Americkou Medal of Freedom, Filipínskou medailí za obranu a medailí za osvobození.
• Dančák Karel - Válku přežil a byl v roce 1945 osvobozen z koncentračního tábora Bilibid
• Dr. Fuchs Pavel - Zemřel 15. května 1945, pouhé 3 měsíce před koncem války v táboře Camp O'Donnel, kde zemřelo více než 20 000 zajatců. Dekorován filipínskou medailí za osvobození.
• Gerbec Ludvík - Ředitel podniku Baťa na Filipínách. Zůstal ve vedení podniku, ovšem finančně významně podporoval odboj, za což byl uvězněn.
• Bratři Leo a Bedřich Hermannovi. Leo zemřel v zajateckém táboře 1. května 1945. Bedřich zajetí přežil a byl osvobozen Americkou armádou. Oba vyznamenání Medal of Freedom, Leo pak i Filipínskou medailí za obranu a medailí za osvobození.
• Hirsch Otto - Věznění přežil a odstěhoval se do USA. Vyznamenán Medal of Freedom.
• Hrdina Jaroslav - Vedoucí podniku Baťa na Filipínách. Přežil bombardování lodi Oryoku Maru, ovšem zemřel poté na lodi Enoura Maru. Vyznamenán Filipínskou medailí za obranu a medailí za osvobození.
• Bratři Jan a Fred Lenkovi - Utekli z koncentračního tábora Dachau a prchli na Filipíny. Jan zajetí přežil, ovšem nakazil se tuberkulózou. Fred zemřel při bombardování lodi Oryoku Maru. Vyznamenán Americkou Medal of Freedom, Filipínskou medailí za obranu a medailí za osvobození.
• Morávek Arnošt - Obchodník s kávou. Zajetí přežil a byl v roce 1945 osvobozen Americkou armádou. Vrátil se do ČSR. Vyznamenán americkou Medal of Freedom.
• Schmelkes Norbert - zástupce československého konzula a obchodník. Do zajetí nepadl a přidal se k místnímu odboji, kde to dotáhl až na poručíka armády Spojených Států. Po válce se odstěhoval do USA a poté do Mexika. Je mu věnována jedna kapitola v knize "Code Name: High Pockets: True Story of Claire Phillips, an American Mata Hari and the World War Two Resistance Movement in the Philippines"
• Vařák Josef - Přežil bombardování lodi Oryoku Maru, ale poté zemřel na lodi Enoura Maru. Vyznamenán Filipínskou medailí za obranu a medailí za osvobození.
• Volný Antonín - Československý diplomat. Zastřelen japonskou stráží, když se pro spoluvězně snažil získat trochu jídla.