EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Československá stopa v bitvě o Iwodžimu - vlajku na sopce Suribači pomáhal vztyčit i Michal Strank

 24. 02. 2019      kategorie: Události      1 komentář

Včera tomu bylo přesně 74 let, kdy v 11:40 zavlála nad sopkou Suribači americká vlajka. Vítězný moment byl zachycen válečným fotografem Joem Rosenthalem, který za něj obdržel i Pulitzerovu cenu. Fotografie se stala předlohou známého památníku Iwo Jima (Marine Corps War Memorial), který je největším bronzovým sousoším na světě. Moment, který se vepsal do dějin, má však velmi zajímavé pozadí, ale nejdříve si řekneme něco blíže k historickým událostem.

Bitva o Iwodžimu probíhala od 16. února 1945 do 26. března 1945 mezi Spojenými státy a Japonskem. Americké jednotky zaútočily na japonský ostrov Iwodžima s cílem obsadit zdejší letiště a vytvořit si tak leteckou základnu pro útok na hlavní japonské ostrovy. Jednalo se o první případ celé války, kdy bylo cílem spojeneckých jednotek obsazení vlastního japonského území (tj. území, které bylo součástí Japonska před druhou světovou válkou a jehož obyvatelé byli Japonci), čemuž také odpovídala i intenzita odporu japonských vojáků.

Původně se předpokládalo, že bitva o relativně malý ostrov skončí poměrně rychle, opak však byl pravdou. Vynalézavost generála Kuribajašiho, který vytvořil z ostrova a zejména hory Suribači jednu z největších podzemních pevností celého Japonska (opevnění zahrnovalo 18 km podzemních tunelů), a odhodlání japonské posádky, která měla od japonského velení zakázáno kapitulovat, vedly k tomu, že se boj o ostrov navzdory zdrcující materiální i početní převaze Spojenců protáhl na více než měsíc a představuje jednu z nejkrvavějších bitev spojenecké ostrovní kampaně.

USMC-00932
Foto: Skupinová fotka i se jmény vojáků. O této fotce se fotograf Joe Rosenthal mylně domníval, že právě ona byla vybrána k výtisku do novin. Když se ho ptali, jestli byla ,,aranžována" s klidem řekl že ano a málem tak způsobil neuvěřitelný poprask...

V pondělí 19. února 1945 došlo k vylodění na Iwodžimě. V 9:00 ráno, dorazil první americký vyloďovací člun k pláži Futacune na jihozápadě ostrova. Japonská pěchota a dělostřelectvo mlčelo a američtí vojáci nenaráželi na odpor. Byli zmateni takovýmto vývojem událostí a rozhodli se postupovat do vnitrozemí. První překážka se objevila po 300 metrech. Na strmém svahu tvořeném sopečným popelem vojáci americké námořní pěchoty podkluzovali a padali. V tu chvíli Kuribajašiho dělostřelectvo zahájilo palbu ze všech stran. Nejvíce palby přicházelo z vyhaslé sopky Suribači. Americké ztráty začaly narůstat. Vylodění na Iwodžimě bylo nejkrvavějším z celé války o Tichomoří. Do večera padlo 600 Američanů a 1 200 jich bylo zraněno. Do příštího rána byly pláže obsazeny. 20. února přistály na Iwodžimě první americké posily. S nimi byl 21. února zahájen útok na sopku Suribači, setkal se však s urputným odporem a brzy ztroskotal.

Stejně jako na zemi probíhaly těžké boje i na moři. V týž den, 21. února 1945 byla 4 Kamikaze zasažena letadlová loď Saratoga. Byla tímto útokem tak vážně poškozena, že musela odplout na opravu do USA. Zároveň byla potopena eskortní letadlová loď USS Bismarck sea.

Zatím na Iwodžimě pokračovaly tvrdé boje. V pátek 23. února byl zahájen nový útok proti sopce Suribači. Tento útok překvapivě uspěl. Američané se pomalu dostávali na vrchol sopky a v 11:40 zde šest příslušníků námořní pěchoty vztyčilo vlajku Spojených států amerických. Obsazení sopky Suribači nebylo úplným vítězstvím, ale výrazně to podpořilo morálku amerických vojáků na Iwodžimě. Bitva o Iwodžimu dál pokračovala. 3. divize námořní pěchoty se pomalu probíjela na sever. Dne 4. března přistály první bombardéry B-29 na čerstvě dobytých letištích na Iwodžimě, zatímco okolo stále zuřila bitva. 9. března byli japonští obránci zatlačeni až do severovýchodní části ostrova. V půli března Američané zachytili vysílání generála Kuribajašiho. Znělo: „Nejedli jsme ani nepili pět dní, ale náš bojový duch je silný. Budeme bojovat až do konce.“

Bitva skončila v noci z 25. na 26. března, kdy se zbytky japonské posádky, které již neměly dost potravin, munice ani pitné vody, rozhodly pro sebevražedný útok na spojenecké pozice. Se smrtí několika set japonských vojáků tak zanikl organizovaný ozbrojený odpor na Iwodžimě a ostrov byl následující den prohlášen za bezpečný. Nutno podotknout, že daný útok nepředstavoval pouze „lepší sebevraždu“, ale také poslední japonský úspěch bitvy, neboť spojenecké jednotky podcenily rizika takovéto akce, díky čemuž se Japoncům podařilo proniknout do prostor letiště a pobít větší počet pilotů a letištního personálu, kteréžto ztráty nebylo lehké nahradit. Důsledkem bitvy bylo, že ostrov zůstal okupován Spojenými státy až do roku 1968.

First_Iwo_Jima_Flag_Raising
Foto: První fotka ze sopky Suribači, na které je však moc malá vlajka a tak byla fotka ,,přefocena"

Čechoslováci vpřed!

Ikonická fotka Joa Rosenthala patří mezi nejznámnější fotografie vůbec, málokdo však věděl, že vznikla až ,,napodruhé" s větší vlajkou. I jména hrdinů jsou známé, Cpl Harlon Block, PFC Franklin Sousley, PFC Rene Gagnon, PFC Ira Hayes John Bradley a samozřejmě Sgt. Michael Strank.

USMC_War_Memorial_Night
Foto: Památník Iwo Jima (Marine Corps War Memorial), který je největším bronzovým sousoším na světě

(Památník odhalil prezident Dwight D. Eisenhower dne 10. listopadu 1954, u příležitosti 179. výročí založení sboru námořní pěchoty. V roce 1961 prezident Kennedy nařídil, aby nad památníkem vlála nepřetržitě americká vlajka - jde o jedno z mála oficiálních míst s touto poctou.)

Michael Strenk (Michal Strank) se narodil ve spišské vesničce Jarabina (dnes Slovensko), odkud se jako šestiletý odstěhoval s rodiči do USA. Vystudoval střední školu v Pensylvánii a v říjnu 1939 se přihlásil do americké námořní pěchoty. Padl 1. března 1945 po zásahu šrapnelem z americké lodě, když do písku kreslil náčrt nové akce. I jeho bratr Petr Strank za 2. světová války sloužil v námořnictvu, ale nikoliv u námořní pěchoty, ale na letadlové lodi USS Franklin v jižním Pacifiku.

vztyceni-vlajky

Právě on se stal naším ,,slavným, neznámým" díky záběru fotografa Associated Press, Joea Rosenthala, který zachytil vztyčení americké vlajky na ostrově Iwo Jima. Rosenthal za snímek obdržel Pulitzerovu cenu. Fotografie se stala předlohou známého památníku Iwo Jima (Marine Corps War Memorial), který je největším bronzovým sousoším na světě. Michael Strank je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově poblíž Washingtonu vedle mnohých amerických prezidentů.

iwo-holdouts
Foto: I po oficiálním ukončení bitvy zde zůstávali japonští vojáci, poslední dva (kulometčíci Macudo Linsoki a Jamakage Kufuku) se vzdali v lednu 1949

Video: Bitva o  Iwodžimu - dokumentární film / YouTube

 

 Autor: Hanz

Komentáře

Odin

24. 02. 2019, 14:49

Semper Fidelis, vždy a navždy....