Operace, která měla ukončit 2. světovou válku do vánoc roku 1944. Operace, která dodnes vyvolává velmi rozporuplné vzpomínky zejména u polských výsadkářů. To byla operace Market Garden. Tento dozajista ambiciozní spojenecký pokus o rychlý průnik přes Rýn na německé území přes Nizozemsko se bohužel nepovedl a válka v Evropě trvala ještě dlouhých 7 měsíců.

Operace Market Garden byla největší výsadková vojenská operace v dějinách, uskutečnila se v září 1944 ve druhé světové válce u nizozemských měst Arnhemu a Nijmegenu. Prvním cílem bylo obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn a dalších míst v Němci okupovaném Nizozemsku za pomoci mohutného nasazení výsadkářů a techniky shozené na padácích do týlu nepřítele (část Market). Následovat měl přesun spojeneckých motorizovaných a tankových oddílů od belgických hranic na výsadkáři zajištěná místa (část Garden).

Foto: Polští parašutisté nastupují do transportních strojů Douglas C-47 Skytrain. První část polské brigády byla vysazena v prostoru Driel až 21. 9. 1944 | sbírka VHÚ

Psali jsme:Zbraň vyrovnává šance

Úspěšně provedená operace by Spojencům umožnila obejít ze severu Siegfridovu linii, proniknout na německé území, rychle Německo porazit a ukončit tak válku ještě v roce 1944. Přestože byla operace zahájena úspěšně obsazením mostů, výsadkáři se střetli s nečekaně silnými a dobře organizovanými německými jednotkami – jednak se zálohami západní fronty, jednak s elitními bojovými formacemi, které si zde odbývaly reorganizaci a doplňování po dlouhém nasazení na východní frontě. Navíc spojenecké pozemní síly postupovaly pomalu, nedokázaly k mostům dorazit podle plánu a klíčový nejsevernější most v Arnhemu se udržet nepodařilo.

Hrdinství obklíčených výsadkářů u Arnhemu, kteří se měli původně udržet jen osmačtyřicet hodin a bili se celkem 8 dní, přerostlo až do legendy. Což dokázali ocenit i jejich protivníci.  „Muži britské výsadkové divize byli nejlepší vojáci, proti kterým jsme na západní frontě stáli,“ napíše jeden z německých válečných zpravodajů. „Na svém stále se zmenšujícím prostoru bojovali jako lvi. Mnoho z nich bylo odříznuto a bojovalo pět dní bez jakýchkoliv zásob. Nakonec se bránili pistolemi a zavíracími noži.“ Zdecimované zbytky britských a polských výsadkářů se pak na úsvitu 26. září stáhly ze zmenšujícího se perimetru v Oosterbeeku a probily se zpět ke spojeneckým liniím.

Foto: Momentka z pouličních bojů v obklíčeném Oosterbeeku | sbírka VHÚ

Strategickým cílem operace, zvěčněné výpravným velkofilmem Příliš vzdálený most (A Bridge Too Far) z roku 1977, bylo prolomení nepřátelské obrany až k městu Arnhem a otevření cesty spojeneckým vojskům k německým hranicím. Ve snaze vyhnout se přímému útoku na opevněnou Siegfriedovu linii padlo rozhodnutí provést rozsáhlý výsadek poměrně daleko za německými liniemi. Pro tuto akci bylo k dispozici kolem 35 000 výsadkářů, téměř dvakrát tolik než při invazi do Normandie. Fakt, že při operaci Overlord výsadkáři neutrpěli tak velké ztráty, jak se původně očekávalo, vedl spojenecké plánovače k optimismu. Jak měla tvrdá realita ukázat, nebyl tak úplně na místě.

Psali jsme:Česká zbrojovka buduje centrálu pro Severní Ameriku. Bude stát 90 milionů dolarů a zaměstná téměř 600 lidí

Československá účast

Letecké podpory operace Market-Garden v Nizozemsku se zúčastnili také českoslovenští stíhači. Ze tří čs. stíhacích perutí operujících v rámci RAF, se na ní podílely dvě, 310. a 312. čs. stíhací peruť. V čele s W/Cdr (v čs. hodnosti škpt.let.) Tomášem Vybíralem, DFC tehdy vzlétaly ze základny North Weald (hrabství Essex) v podřízenosti 11. skupiny Vzdušné obrany Velké Británie (No 11 Group Air Defence of the Great Britain). Obě byly vyzbrojeny Spitfiry verzí F.Mk.IXC a HF.Mk.IXC. Třetí, 313. čs. stíhací peruť se operace nezúčastnila. Byla totiž tehdy na operačním odpočinku v severním Skotsku, konkrétně na Orknejských a Shetlandských ostrovech, odkud bránila kotviště Home Fleet.

Úkoly čs. stíhačů v operaci Market Garden spočívaly především v doprovodných letech dopravních letounů a kluzáků, nesoucích parašutisty, výzbroj, munici a zásoby, a dále v útocích na stanoviště nepřátelské protiletecké obrany.

Foto: Do podpory operace Market-Garden vedl čs. stíhače škpt.let. Tomáš Vybíral | sbírka VHÚ

Již prvního dne operace, 17. září 1944 ve 12.15 odstartovalo z North Weald 23 Spitfirů F.Mk.IXC a HF.Mk.IXC od 310. a 312. peruti pod Vybíralovým velením. Čs. stíhači tvořili součást stíhacího doprovodu ohromné armády čítající dohromady 1452 dopravních letounů Dakota, Stirling, Albemarle a Halifax. Část z nich vlekla celkem 478 výsadkových kluzáků, zbytek nesl na svých palubách parašutisty, výzbroj, munici a zásoby. Podporovalo je dalších 1113 bombardovacích a 1240 stíhacích letounů, které pochopitelně zajišťovaly i přímý doprovod.

Tragická bilance spojenců

Od Arnhemu, kde probíhaly nejtvrdší boje, v nichž bojovalo přes 10 000 výsadkářů, se dokázalo dostat nazpět jen 2 163 mužům. Zbývající – mrtví, zranění, zajatí a nezvěstní – zůstali většinou za Rýnem. Údaje o celkových ztrátách spojeneckých výsadkářů v operaci Market-Garden se jako vždy poněkud rozcházejí. Obecně se má za to, že z přibližně 35 000 vysazených mužů jich 970 padlo, dalších 2 640 utrpělo zranění a 8 240 zůstalo pohřešováno. Většina z těchto nezvěstných skončila v nepřátelském zajetí. Šlo o zhruba 6 450 mužů, z nichž 1 700 do zajetí upadlo se zraněními. Největší ztráty, zhruba 76 % svého stavu, utrpěla britská výsadková divize u Arnhemu: 290 padlých, 1 350 zraněných a 6 040 nezvěstných.

Poláci, kteří byli oproti původním plánům vysazeni až s několikadenním zpožděním, ztratili 34 % svých mužů, konkrétně 221 padlých, 346 zraněných a 173 nezvěstných. Německá strana přiznává zhruba 7 000 padlých a zraněných.

Foto: Zajatí britští výsadkáři, kteří statečně bojovali proti odhodlaně postupujícímu protivníkovi u Arnhemu. Za nimi německé útočné dělo StuG. 40 |  sbírka VHÚ

Bilance ambiciózně pojaté operace byla tedy rozporuplná. Na jedné straně se Spojencům podařilo postoupit do hloubky 80 kilometrů a rozšířit průlom na 25 až 40 kilometrů. Tím si upevnili své postavení na severním křídle západní fronty. Na straně druhé však hlavního cíle operace nedosáhli. Nebyli s to porazit nepřítele v Nizozemsku a vytvořit příznivé podmínky k obchvatu Siegfriedovy linie od severu. Brána do Německa tedy zůstala zavřená. 

Video: Bitva o Arnhem / YouTube

Zdroj: VHÚ