V Pekingu se 1. října 2019 uskutečnila největší vojenská přehlídka v historii Čínské lidové republiky. Této akce se zúčastnilo patnáct tisíc vojáků, pět set osmdesát kusů techniky a sto šedesát letadel a vrtulníků. Zvláštní zájem na přehlídce vzbudila především vysoká úroveň čínské raketové technologie. Na přehlídce byla poprvé představena nejnovější čínská mezikontinentální balistická raketa DF-41 (Dongfeng-41). Jedná se o třístupňovou raketu na pevné palivo. Dosah této rakety je 12 až 15 tisíc kilometrů a podle dostupných informací nese šest až deset samostatných jaderných hlavic, které mohou za letu manévrovat. Délka rakety je 21 metrů, průměr asi 2,2 až 2,5 metru.

Foto: Rakety DF-41 | CCTV 1, čínský internet

K odpálení rakety DF-41 lze použít různé platformy: mobilní odpalovací zařízení na kolovém nebo i železničním podvozku i podzemní sila. Podle amerických médií je raketa DF-41 schopna překonat stávající protiraketovou obranu Spojených států a jejich spojenců.

Psali jsme:Jak byl slavný boxer z pomsty povolán k Fallschirmjägerům

Na přehlídce se ukázal také „zabiják letadlových lodí“ – balistická raketa středního doletu DF-21D (Dongfeng-21D). Ta byla poprvé představena na přehlídce na počest sedmdesátého výročí konce druhé světové války konané dne 3. září 2015.

Raketa DF-21D je určena k útokům na mobilní povrchové cíle, jako jsou námořní letadlové nosiče a další velká plavidla. Jedná se o první balistickou raketu v historii, která je používána spíše jako protilodní řízená střela. V zásadě je to možné, pokud je tato balistická raketa, nebo spíše její bojová hlavice dostatečně přesná. Bojová hlavice rakety DF-21D může být v konvenčním nebo termonukleárním provedení. Podle různých zdrojů je ničivý dosah této rakety od 100 do 1450, nebo až 2000 kilometrů. Odborníci se domnívají, že její možný kratší dosah ničení než mají jiné čínské rakety středního doletu naznačuje přítomnost složitější a těžší hlavice se speciálními naváděcími systémy.

Foto: Raketa DF-21D | čínský internet

Pokud budeme hypoteticky uvažovat o konfliktu mezi Čínou a Spojenými státy, tak se americké lodě nebudou schopny bez rizika přiblížit k čínskému pobřeží na méně než 1400 kilometrů. Bojový dosah letadel amerických letadlových lodí je přitom přibližně 800 kilometrů. 

Psali jsme:Nová speciální vozidla pro americké výsadkové jednotky

Na začátku roku 2018 bylo oznámeno testování modernizované rakety DF-21D, která dostala kódové označení DF-21G. Překvapením pro vojenské odborníky byl vzhled jiné čínské střely s označením DF-100. O této zbrani je zatím dostupné jen velmi málo informací. Čínská média uvádějí, že je navržena tak, aby zničila i velmi dobře opevněné cíle a podzemní bunkry. Jiné zdroje tvrdí, že účelem rakety DF-100 je ničení velkých námořních cílů. Dosah rakety je asi 2 až 3 tisíce kilometrů.

Čína se v poslední době chlubí i úspěchy ve vývoji hypersonických zbraní. Tvrdí, že předstihla Spojené státy i Rusko. Na přehlídce bylo možno zhlédnout rakety DF-17 s hypersonickými kluzáky Wu-14 (nebo také DF-ZF) s možným jaderným nábojem.

Foto: Rakety DF-17 s hypersonickými kluzáky Wu-14 | čínský internet

Odhadovaný letový dosah kluzáku vyneseného raketou DF-17 má být 1800 až 2500 kilometrů a rychlost 5 až 10 Machů. I ty nejmodernější protivzdušné systémy současnosti nejsou proti takovým zbraním příliš účinné. 
Organizátoři čínské vojenské přehlídky 1. října 2019 chtěli vytvořit pro zahraniční pozorovatele velkolepé divadlo, a to se jim díky velikosti náměstí Nebeského klidu, velkému množství techniky a umně aplikovaných anglických nápisů na nejzajímavějších typech určitě podařilo.

Nejpodrobnějším způsobem bude záznam čínské vojenské přehlídky určitě studován ve Washingtonu. Ten se tak utvrdí ve správnosti svého rozhodnutí odstoupit od Smlouvy o raketách  středního a kratšího doletu (INF). 
Podle amerických dokumentů Čína vytvořila od poloviny devadesátých let největší a nejrozmanitější arzenál pozemních raket na světě. Čína má v současnosti asi 2 tisíce různých balistických raket a řízených střel s plochou dráhou letu. Drtivá většina z nich (až 95 %) disponuje parametry, které by porušily ustanovení smlouvy INF, kdyby ji Čína podepsala.

Je zřejmé, že dalším krokem Washingtonu je odstoupení od smlouvy o strategických útočných zbraních START-3. Tato smlouva vyprší začátkem února 2021. Smluvními stranami dohody jsou Rusko a Spojené státy americké.

Po čínské ukázce raketového arzenálu si určitě nebude Washington dobrovolně ukládat další závazky rozšířením smlouvy START-3, nebo uzavřením nějaké nové, která by omezovala jeho schopnosti a záměry rozšiřovat strategický útočný potenciál.