Představte si, jak by se svět změnil, kdyby si Rusko (nebo Sovětský svaz) ponechalo v držení původně svou kolonii – Aljašku. Většině Američanů a většině anglicky mluvícího světa se dnes zdá, jako by Aljaška byla součástí Spojených států od nepaměti, avšak toto rozsáhlé území nebylo až do roku 1959 ani státem. Aljaška, jejíž rozloha je zhruba poloviční oproti rozloze kontinentálních Spojených států, je přitom jedním z nejbohatších území na suroviny a nejvíce strategickým místem na celé Zemi.

Třicet let předtím, než Spojené státy vůbec vznikly, ovšem byla Aljaška koloniálním majetkem Ruska, přesněji řečeno jeho carů, vládců obrovské říše, která se rozkládala od Evropy po Tichý oceán a od Blízkého východu po severní pól.

Foto: Rozloha Aljašky ve srovnání s rozlohou zbytku kontinentálních USA | Eric Gaba, CC BY-SA 3.0

Psali jsme:Modernizace německých BVP Puma má zpoždění

Většina lidí kromě historiků si dnes neuvědomuje, že po dobu přibližně 130 let patřila Rusku nejen Aljaška, ale i úsek země táhnoucí se severozápadní částí dnešních Spojených států až do Kalifornie. Donedávna podnikatelé blízcí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi například přispívali miliony dolarů na obnovu a údržbu pevnosti Fort Ross v Kalifornii. V nové mezinárodní situaci vzniklé Putinovou agresívní válkou proti Ukrajině to skončilo. Dnes jsou z větší části jedinými viditelnými pozůstatky ruského osídlení na severozápadě USA četné ruské pravoslavné kostely, které na některých místech stále udržují početné shromáždění.

Ruská expanze na severozápadě dává smysl, alespoň z geografického hlediska. Přímo přes Pacifik od ruské pevniny a přes Beringovo moře od jednoho z jeho hlavních přístavů ve Vladivostoku přicházeli ruští průzkumníci, kolonisté, trapeři a dřevorubci na západní polokouli hledat bohatství.

Oceán je navíc ještě více dělil od Petrohradu, kde vládla železnou rukou aristokracie, která měla prsty ve většině obchodních podniků. Amerika byla pro Rusy v mnoha ohledech tím, čím byla pro ostatní kolonisty, ať už z Anglie, Francie nebo Španělska – šancí na svobodu.

Foto: Většina lidí kromě historiků si dnes neuvědomuje, že po dobu přibližně 130 let patřila Rusku nejen Aljaška, ale i úsek země táhnoucí se severozápadní částí dnešních Spojených států až do Kalifornie. | Beeblebrox / CC BY-SA 3.0

Psali jsme:Expozice nově otevřeného Armádního muzea Žižkov sklízejí velký obdiv

Ruským vládcům území v Novém světě umožňovalo svým způsobem konkurovat ostatním evropským velmocím, které si mezi sebou začínaly porcovat mimoevropský svět. Velká Británie po roce 1763 ovládala pouze Kanadu a zasahovala do částí ruských kolonií v dnešním Oregonu a Washingtonu. Aljaška zastavila Angličany (nejmocnější námořní mocnost na světě) v získávání území sousedících s ruskou říší a sférou vlivu.

V polovině 19. století začaly Spojené státy expandovat na západním pobřeží a na sever do ruských území v Kalifornii. Tato místa byla většinou jen předsunutými základnami, na kterých by Rusové těžko mohli založit nějaké větší územní nároky, a do 60. let 19. století většina ruských obchodníků na území dnešních severozápadních Spojených států odešla domů, na Aljašku nebo se rozplynula v novém americkém státě.

V padesátých letech 19. století vedlo Rusko prohranou válku proti alianci Francie, Turecka a Velké Británie (krymská válka) a očekávalo další konflikty s evropskými národy, zejména s Anglií. Ve srovnání s Brity však bylo Rusko nesmírně chudým a zaostalým národem, příliš velkým na to, že mělo špatnou administrativu a centralizovanou vládu (změnilo se vlastně vůbec něco?). Aljaška byla pro vládu ještě nákladnější – obrana, prospekce a počet kolonistů/obchodníků rok od roku klesal.

Aby získala peníze a zabránila Britům zmocnit se Aljašky prostřednictvím Kanady a etablovat se proti Rusku na východě i západě, nabídla ruská vláda území k prodeji Spojeným státům, dosud spíše rivalovi než spojenci Velké Británie. Cena dohodnutá po spěšných jednáních? Sedm milionů dolarů – dva centy za akr (4000 m2).

Šokující na ruské nabídce bylo, že když ministr zahraničí William Seward dohodu přijal, lidé v USA ji nazvali "Sewardovou hloupostí" a prohlásili, že Seward a Spojené státy byly okradeny. V jejich očích byla Aljaška i za tak nízkou cenu jen "koulí ledu", která neměla žádnou cenu a nebylo na ní nic než sníh a "Eskymáci" (jak se tehdy říkalo Aleutům a dalším původním obyvatelům Aljašky).

Nicméně ti, kteří věděli více, stejně jako mnozí v Senátu, předpovídali, že koupě Aljašky bude vrcholem Sewardovy dlouhé a slavné kariéry. Měli pravdu. Samozřejmě, že v době, kdy Rusové prodali Aljašku Spojeným státům, byla většina námořní a jiné dopravy poháněna uhlím/párou – nikoli ropou. Aljaška neměla mnoho uhlí, ale měla spoustu dřeva pro železnice a brzy bylo objeveno zlato, které se tu a tam objevuje dodnes. Na počátku 20. století převzala roli nejdůležitější světové suroviny ropa a v polovině 20. století bylo na Aljašce objeveno ropné pole – Prudhoe Bay. Dva centy za akr se více než vyplatily.

Zdroj: thevintagenews.com