Fotografie japonského druhoválečného pilota, který si kolem své hlavy váže ceremoniální čelenku Hachimaki, se stala jedním ze symbolů války v Tichomoří. Popisek u ní obvykle hovoří o tom, jak se pilot Kamikaze připravuje na svůj poslední let.

Je ovšem pozoruhodné, že japonské (ale ani západní) oficiální zdroje u této fotografie nezmiňují, že by se mělo jednat právě o pilota kamikaze, kterým se také říkávalo „Božský vítr“. Vlastně o této fotografii víme jen velmi málo a zdá se, že jsme si k ní laicky a na základě přetrvávajících představ, vytvořených válečnou propagandou, jen domysleli zajímavý příběh.

“Válka proti Japonsku byla vedena v hernách Válečné univerzity tolika lidmi a tolika různými způsoby, že nic, co se během té opravdové stalo nás nepřekvapilo. Absolutně nic. Až na taktiku kamikaze útoků. To nás opravdu nenapadlo.” Admirál Chester W. Nimitz, vrchní velitel americké Pacifické floty

Psali jsme:Hitlerova invaze do Norska kvůli švédskému železu – neutralita zemi před invazí neochránila

Foto: Japonský pilot si kolem své hlavy váže ceremoniální čelenku Hachimaki | realmofhistory.com

Čínský historik Ji-Šao Lai se neznámého pilota pokusil identifikovat a došel k závěru, že by se mohlo jednat o příslušníka japonského císařského námořního letectva jménem Hideo Oiši. Hideo létal u 12. Kōkūtai (eskadry) operující na bojištích v Číně a fotografie měla být pořízena koncem roku 1940. Pokud tedy připustíme, že se opravdu jedná o Hidea, tak musíme zároveň vyloučit, že je na fotografii pilot kamikaze, jelikož jednotky 'Šinpú tokubecu kógekitai' byly vytvořeny až v říjnu 1944.

Jednou z indicií poukazující na fakt, že se nejedná o sebevražedného pilota je také zbraň, kterou má zasunutou ve své záchranné vestě. Jen doplníme, že z tradičních důvodů si někteří piloti na svou poslední misi brali svůj meč (katanu).

Pokud vás zajímá, o jakou pistoli sepřesně  jedná, tak vás zklameme. Ani historici se nedokáží přesně shodnout v rámci její identifikace. Mezi nejčastější tipy patří exportní španělská pistole 'Astra Model 100 Special' a velice neobvyklá 'M. Zulaica y Cia Royal'

Psali jsme:Nasadit bajonety a všichni za mnou! Jak probíhal poslední bajonetový útok v americké historii

Spojenecká propaganda vykreslovala japonské piloty jako nemilosrdné fanatiky s vymytými mozky. Japonská propaganda je naopak oslavovala jako odvážné dobrovolníky, ochotné položit svůj život za císaře. Pravda, jak to tak bývá, je někde uprostřed. Mnoho těchto mladých, často vzdělaných nebo studujících, mužů nebylo vůbec dobrovolníky a ještě méně z nich chtělo zemřít. V denících a posledních dopisech svým milovaným a blízkým se obvykle nevyskytovaly žádné zmínky o nenávisti k nepříteli. Ve svých melancholických myšlenkách se piloti kamikaze nejčastěji uchylovali k rodině nebo ke konání povinnosti.

Například třiadvacetiletý Ičizo Hajaši píše své matce v dubnu 1945: "Jsem potěšen, že mám tu čest být mezi vybranými u 'Zvláštní útočné jednotky', která je na cestě do boje. Nemůžu ale přestat plakat, když na Tebe myslím, matko. Když si vzpomenu na Tvé naděje, které jsi vkládala do mé budoucnosti… Rmoutí mne, že zemřu, aniž bych dokázal alespoň něco, co by tě těšilo..."

Jiný pilot, Masao Kanai, jen chladně napsal: "Nevím kde začít. Venku slabě prší. Z rádia se line tichá hudba. Je klidný večer. Čekáme až se vyjasní počasí a my budeme moci odletět na naší misi. Kdyby nepršelo, tak už jsem dávno pryč."

Američané odhadují, že během války zemřelo cca 2800 pilotů kamikaze. Při 14% úspěšnosti jejich útoků se jim podařilo potopit 34 lodí a dalších 368 poškodit. Během těchto útoků zemřelo okolo 4900 spojeneckých námořníků a přes 4800 jich bylo zraněno.

Video: Nálety kamikaze na kolorovaných záběrech z 2. světová války / YouTube
 

Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění."