František Alexandr Zach: Čech, který vytvořil moderní srbskou armádu
František Zach se narodil 1. května 1807 v Olomouci, od malička však vyrůstal v Brně, kde jeho otec vlastnil významný hostinec U černého orla. Roku 1824 odmaturoval na německém gymnáziu, dále pokračoval na studiu práv ve Vídni a poté pracoval jako úředník na různých pozicích na Moravě. Již od mala cítil silný český vlastenecký pud, který přešel v silný vztah k ostatním slovanům, panslavismus.
Foto: František Zach | Wikimedia Commons
Chtěl pomoct Polákům v revolučních bojích roku 1831, ovšem povstání skončí dřív, než se do Polska dostal. S Polskou inteligencí tedy odchází do Paříže a začíná se zajímat o vojenství. Ve Francii také úspěšně vystuduje elitní a prestižní vojenskou školu École spéciale militaire de Saint-Cyr. Roku 1848 se účastní Slovanského sjezdu v Praze, kde spolu s Františkem Palackým koncipuje nejdůležitější dokument, „Manifest k evropským národům“, jenž požaduje rovnoprávnost slovanů v Rakousku, kde by slované dostali stejná práva jako Němci a Maďaři.
V revolučním roce 1848 se stává jedním z velitelů bojů v Praze, než je vzpoura potlačena maršálem Windischgrätzem. Utíká do prostor Slovenska, kde vede doborovolnické slovenské vojáky ve Slovenském povstání (1848-1849) Ľudovíta Štúra. Pro strach z perzekuce roku 1849 odchází do Srbska, kde se právě uvažuje o zmodernizování armády. Jako absolvent elitní Francouzské válečné školy s bojovými zkušenostmi je Srbům velmi nápomocný. Přichází s nápadem vybudovat nové vojenské učiliště. Jeho nápad je ihned schválen a Zach se tak stává ředitelem nově vzniklé dělostřelecké školy v Bělehradě, která se brzy promění na akademii. Akademii vede po 9 let a to v letech 1850-1859. Roku 1860 školu opuští, aby se stal ředitelem zbrojovky v Kragujevaci, která vyrábí děla, střelný prach, munici a další vojenský materiál.
Roku 1876 mu v boji vážně poraní nohu dělová koule. Noha se musí amputovat. Téhož roku je za úspěšné vedení války s invazními Turky povýšen na generála, jako vůbec první Čech v zahraniční armádě! Stává se také blízkým přítelem a pobočníkem srbského knížete Milana Obrenoviče, kterého doprovázel i na cestách. František zach se stal v Srbsku velmi váženým a ctěným mužem.
Roku 1883 se vrací do Prahy. Byť všichni vědí, co vše vykonal pro Slovanské národy, je pro svou noblesu, kontakty po celé Evropě a výraznými vojenskými zásluhami váženým mužem a Císař František Josef si jej oblíbí a velmi si ho váží a dekoruje ho vysokým vyznamenáním, jímž je Komandérský řád císaře Františka Josefa s hvězdou.
Od roku 1889 žíje ve svém oblíbeném Brně, kde se ale neúčastní společenských aktivit, neboť má podlomené zdraví.
František Alexandr Zach umírá 14.1.1892. Za dva dny je mu vystrojený honosný pohřeb se všemi vojenskými poctami.
Kromě zmíněného Řádu císaře Františka dostal také nespočet jiných Evropských vyznamenání. V Srbsku byl dekorován Velkokřížem království srbského, a Řádem Bílého Orla II. stupně, v Carském Rusku zase Řádem sv. Stanislava a Řádem sv. Anny, v Řecku zas získal Řád Spasitele, v Rumunsku Řád Rumunské hvězdy , v Itálii Řád Italské koruny a mnoho dalších!
František Alexandr Zach byl celý život velmi skromný, svůj příbytek měl vybavený jen nejnutnějším nábytkem z nenatřeného, ohoblovaného dřeva. Místo skříní měl bedničky s čísly, kdy přesně věděl, co se pod jakým číslem skrývá, byl velmi pořádný a ve všem měl až vojenský systém. Nevyhledával přepych a vše měl připravené na rychlý odchod, kdyby zazněl rozkaz odejít do války. Během 15 minut by měl všechen svůj majetek sbalený. :) I když byl skromý, byl velice noblesní, uměl mluvit několika cizími jazyky, stýkal se s evropskými kulturními i literárními špičkami a zanechal po sobě bohatou korespondenci, která dodnes slouží badatelům. Ve svých názorech byl vždy zásadový, vynikal rytířskou mravností. Byl také vášnivým pěstitelem květin, kdy vždy první květy věnoval Srbské kněžně. :) Měl také rozsáhlou sbírku minerálů a zajímal s o těžbu rud.
Je jasné, že díky nově otevřené Akademii a velmi kvalitnímu výcviku, jenž Srbům poskytl vytvořil na svou dobu velmi kvalitní armádu, která zůstala ve vysoké bojové hodnotě i dlouho po jeho smrti. Nebýt Františka Zacha, Srbsko by v první světové válce nedokázalo tak aktivně vzdorovat mnohem silnějšímu Rakousko-Uhersku.
Foto: Nebýt Františka Zacha, Srbsko by v první světové válce nedokázalo tak aktivně vzdorovat mnohem silnějšímu Rakousko-Uhersku. | Wikimedia Commons
Na počest Františka Zacha je po něm v Brně pojmenovaná ulice (Zachova ulice). Od roku 2007 také Jihomoravský kraj uděluje "Cenu Františka Zacha" za mimořádný přínos v Česko-Srbských vztazích.
Komentáře
Czert
15. 06. 2021, 09:43Petr
S tim slovenskym bojem po boku rakusaku, je to trochu slozitejsi.
Slovaci si mysleli, ze kdyz ukazi, ze sou rakousku verni, ze jim rakusaci na oplatku pomuzou.
Tehdy netusili - ani nemohli - ze kdyby se vzbourili, bylo by to pro ne lepsi.
A k tomu polskemu povstani, obrozenci videli v rusku hraz proti germanizaci, mnohdy nasilne. Ruske tyranstvi v ramci toho ponekud ignorovali.
Petr Hertel / ČERT
14. 05. 2020, 20:27Jenom pár takových jen úplně všeobecných poznámek, dodatků: 1) K tomu, že F. Zach byl ovlivněn panslavismem a v roce 1831 se chystal pomoci polskému povstání... Je obecně připomínáno, jak právě tohle povstání zapůsobilo na naše obrozence s těmi panslavistickými ideály jako určité dilema, vzhledem k tomu, že šlo vlastně o povstání v té ruské "většině" Polska proti nadvládě carského Ruska, tzn. velmoci, která v rámci té panslavistické myšlenky hrála dost klíčovou roli, že šlo vlastně o boj mezi Slovany, řekněme utlačovaného slovanského národa proti nadvládě slovanské velmoci (ale zdůrazňuji, to platilo tak nějak obecněji, teď nevím, jak se s tím "vyrovnával" nebo jak to viděl konkrétně F. Zach)... ---- 2) K tomu revolučnímu období 1848-1849 a požadavku, aby "Slované v Rakousku dostali stejná práva jako Němci a Maďaři"... Ano, ale taky dost rozhodující faktor na pozadí celé té situace tady bylo to, že Maďaři sami tehdy, v čele s Lajosem Kossuthem, vedli revoluční válku za nezávislost na Vídni - a ti slovenští Štúrovi dobrovolníci bojovali právě proti těmhle maďarským/uherským nacionalistům a liberálům prakticky v zájmu Rakouska (jistě, kromě toho je důležité vidět, jak se i v samotné Vídni během tohoto revolučního a dost chaotického období měnila politická situace, a že třeba rakouští/vídeňští liberálové sympatizovali s těmi maďarskými povstalci). Rakousko (v čele s císařem Franzem Josefem a knížetem Schwarzenbergem) to uherské povstání zlomilo až s ruskou vojenskou pomocí (kapitulace u Világose 1849) - a situace se pak dost obrátila až s rakousko-uherským vyrovnáním v roce 1867, kdy se to rakouské impérium změnilo prakticky v dvoustátí dvou rovnoprávných celků, tj. Rakouska a Uherska. ---- 3) K té válce Srbů s Turky od roku 1876... Možná by se dalo dodat, že to bylo v rámci konfliktu, který nakonec vyústil v tu rusko-tureckou válku let 1877-1878 - a pokud vím, tak Srbsko, které se po několika staletích znovu cca od roku 1830 vyvíjelo relativně nezávisle na Osmanské říši, právě až do roku 1878 zůstávalo jejím přinejmenším formálním vazalem. Tak nakonec, vždyť přece tahle rusko-turecká válka vedla k (obnovení) samostatnosti Bulharska na té turecké Osmanské říši - i když to zase v nějaké více či méně vazalské vazbě na ní pak zůstávalo až do roku 1908...
Ilja
13. 05. 2020, 13:41Já toho pána, který zde vystupouje jako "M" znám. Určitě není kritikem Armyweb. Naopak já i on, ale i naši starší kamarádi jsme rádi, že redakce je objektivní. Na druhou stranu nevidím nic špatného v tom, abychom se věnovali především našim vojákům. Co mně zarazilo to je asi nepochopení toho co napsal.
Petr S.
13. 05. 2020, 13:05Tomáš Svoboda: Přesně tak, ARMYWEB sleduji již léta a velmi vyváženě se věnuje všem armádám. Taky nesnáším, když pak někdo vytáhne jeden článek a nelogicky pak zhodnotí díky němu celý web, aniž by se pořádně podíval na rozmanitost témat.
Tomáš Svoboda
13. 05. 2020, 12:12Vážený uživateli se jménem občan. Armyweb se věnuje všem světovým historickým dekádám. Můžete tu tedy najít jak novinky z vojenského světa, tak i druhou, či první válku, válku ve Vietnamu, či křižácké výpravy. Vše co nám může vojenská historie zajímavého nabídnout. S pozdravem, Tomáš Svoboda.
občan
13. 05. 2020, 11:59No asi máte p. Svobodo pravdu, ale Monarchista možná chtěl naznačit, že na českém foru bychom měli se věnovat českým vojákům
Tomáš Svoboda
13. 05. 2020, 11:49Vážený uživateli se jménem Monarchista. 17 letý Helmuth Altner nebojoval s panzerfaustem proti nám, ale byl účastníkem bitvy o Berlín. S pozdravem, Tomáš Svoboda.
Monarchista
13. 05. 2020, 11:17Já to pro jistoto doplník: Jde o velkokříž takovského řádu. Tedy jak se dívám na fotografii.
Monarchista
13. 05. 2020, 11:12Takových Čechů je více. Další Čech se podílel na reorganizaci bulharské armády byl velmi váženou osobnosti. Redakční šotci, měli by jste sáhnout do archivu
Psát přesněji neb co to je " Velkokřížem království srbského"? Jako falerista vím, že ten řád musí mít jméno. Nechám to orevřené, jistě na to někdo přijde. Ale pište o takových lidech více, Vzbudite v nás vlastenectví a ne že Ferda v 17 letech bojoval s pazrefaustem proti nám. Děkuji.