Havárie B-52 – v roce 1961 unikly USA jaderné katastrofě jen o vlas. Hrozil výbuch silný jako 250 Hirošim
Studená válka byla dobou nejistoty na celém světě, včetně Spojených států, kde se většina obyvatel obávala sovětského jaderného útoku. Vláda tehdy udržovala ve vzduchu nepřetržitě své bombardéry B-52 Stratofortress vyzbrojené jadernými pumami, aby zajistila, že jejich posádky takový případný útok přežijí a budou schopny adekvátní odvety. Právě jeden z těchto bombardérů – "Keep 19", bombardér B-52G-95-BW ze 4241. strategického pluku – byl na jedné z těchto misí nad Atlantickým oceánem, když došlo ke katastrofě, v jejímž důsledku dopadly jeho dvě termonukleární bomby na americké území.
Koncem ledna 1961 letounu Keep 19 velel major Walter S. Tulloch z amerického letectva a pilotovali ho kapitán Richard W. Hardin a nadporučík Adam C. Mullocks. Bombardér a jeho osmičlenná posádka se vydali z letecké základny Seymour Johnson v Goldsboro v Severní Karolíně na rutinní let podél východního pobřeží. Na palubě letadla byly dvě termonukleární bomby Mark 39. Mark 39, vyráběná v letech 1957 až 1959, byla dvoustupňová termonukleární bomba. Každá z nich vážila více než 2800 kg a měla dvě jaderná jádra. Při odpálení dokázaly uvolnit energii 3,8 milionu tun TNT, což mělo za následek výbuch, který by okamžitě zabil všechny v okruhu 30 km.
Foto: Vyzvedávání jaderné bomby Mark 39 po havárii | Wikimedia Commons / Public domain
Bomba mohla být odpálena při kontaktu se zemí, ve vzduchu, nebo tzv. "položena" – několik padáků by bombu zpomalilo a ta by před výbuchem dopadla na cíl, což by bombardéru poskytlo čas dostat se z oblasti výbuchu. Aby došlo k odpálení, muselo proběhnout sedm kroků: bylo třeba natáhnout odjišťovací dráty, aktivovat generátory impulzů, odpálit aktivační výbušniny, spustit časovače, zapnout barometrické spínače, aktivovat nízkonapěťové baterie a přepnout přepínač ARM/SAFE do polohy "ARM".
Když se tehdy B-52 setkala s tankovacím letounem, pilot si všiml, že z pravého křídla bombardéru uniká palivo, kterého během tří minut ztratilo 20 tisíc litrů. Posádka proto dostala rozkaz otočit se a nouzově přistát. Bohužel než k tomu došlo, odlomilo se prstencové křídlo a následně i část ocasu bombardéru. Tulloch nařídil posádce vyskočit a letoun se zřítil přídí napřed do tabákového pole nedaleko Goldsboro. Při incidentu zahynuli tři členové posádky.
Když B-52 padal k zemi, otevřela se jeho pumovnice a jedna z pum Mark 39 rozvinula padák a skončila zaseknutá ve stromě, přičemž se její špička sotva dotýkala země. Když pak vojenská posádka pumu prozkoumala, zjistila, že přepínač ARM/SAFE je stále přepnutý do polohy "SAFE", což znamená, že nehrozí její výbuch. U druhé bomby to však dopadlo jinak. Rozvinula padák, dopadla na zem a zmizela hluboko v hlíně tabákového pole. Trvalo pak týden, než ji posádka vykopala, což zahrnovalo i odčerpávání podzemní vody z místa. Bomba sice nevybuchla, ale po dopadu se rozpadla, což znamenalo, že součástí operace bylo i hledání chybějících částí. Když byl nalezen přepínač ARM/SAFE, posádka zjistila, že byl přepnut do polohy "ARM", což vedlo k otázce, proč bomba nevybuchla.
Zatímco většinu druhé Mark 39 se podařilo najít, jednu klíčovou část nikoli: sekundární jádro. Zpráva o incidentu naznačovala, že se pravděpodobně nachází v hloubce 30 až 60 m pod zemí. Na rozdíl od prvního jádra obsahovalo především uran 238, tedy materiál, který není vhodný pro výrobu zbraní. Obsahovalo však také určité množství uranu 235 – neboli HEU – který je klíčovou složkou při vývoji atomových bomb.
Odhaduje se, že kdyby druhá bomba tenkrát vybuchla, jednalo by se asi o 250x silnější explozi než byl výbuch bomby Little Boy, která v závěrečné fázi druhé světové války zdevastovala Hirošimu. Její spad by se usadil na celém severovýchodě až po New York. V době incidentu Pentagon tvrdil, že bomby neměly šanci vybuchnout, protože nebyly aktivovány jejich odjišťovací mechanismy. Mluvčí ministerstva obrany rovněž uvedl, že bomba, která dopadla na pole, nebyla odjištěná, a tudíž by nevybuchla.
V roce 2013 pak deník The Guardian o tomto incidentu zveřejnil odtajněný dokument, ve kterém se uvádí, že v roce 1969 Parker F. Jones zjistil, že bomby "mají nedostatečné bezpečnostní kontroly a že koncový spínač, který zabránil katastrofě, mohl být snadno zkratován elektrickým nárazem, což by vedlo k jadernému výbuchu." Ze čtyř bezpečnostních mechanismů zabudovaných do bomby tenkrát tři nefungovaly správně. Jak napsal deník The Guardian: "když bomba dopadla na zem, byl do jaderného jádra zařízení vyslán signál k odpálení a katastrofě zabránil pouze tento poslední, velmi zranitelný spínač." V další odtajněné zprávě, tentokrát od ministra obrany Roberta McNamary, se uvádí, že jen "díky nepatrné náhodě, doslova díky tomu, že se dva dráty nezkřížily, se podařilo zabránit obrovskému jadernému výbuchu."
Podle zpráv je dnes pole, na kterém se tenkrát B-52 zřítil, dostatečně bezpečné na to, aby se na něm dalo hospodařit. V červenci 2012 stát pak Severní Karolína vztyčil v městečku Eureka, pouhých 5 km severně od místa havárie, pamětní ceduli připomínající tuto událost.
Zdroj: warhistoryonline
Komentáře
Zdeněk
05. 08. 2022, 00:23Dovolím si přispět svou troškou do mlýna:
Docela zajímavá kniha na toto téma je Jaderné zbraně: nejvyšší forma zabíjení od Vladimíra Pitschmanna
a tato nehoda a některé další jsou popsány ve francouzském dokumentu Ztracené bomby studené války.
Nicméně souhlasím s panem Flekem, zamoření při roztržení bomby ano, to se stalo například v Palomares (1966) a Thule (1968), ale exploze ... řekl bych, že spíš ne. Přece jen spolehlivost tehdejší techniky byla omezená a že by pohotovost znamenala, že létali s odjištěnými a aktivovanými pumami, se mi úplně nezdá. Nadto, pokud vím, tak se část aktivačního procesu prováděla ručně pilotem? a bez toho k odpálení nedojde. Navíc odpálení jaderné a tím spíše termonukleární bomby je dost složité a musí proběhnout naprosto správně.
Nemůžu teď najít zdroj, ale pokud vím, tak při požáru sila v Montaně (nejsem si jistý) jedna z raket Minuteman II doslova vyletěla ven a přesto k žádnému jadernému výbuchu nedošlo.
Vaclav Flek
04. 08. 2022, 23:50pro nobody :
Vasi poznamku "neslo o jadrovu zbran, ale jej vyvoj a plutoniove jadro" beru, ja ten pribeh znam, jen jsem jej v diskusi asi prilis zjednodusil...
Dale pisete o selhani lidskeho faktoru, coz je samozrejme vsudypritomna vec, ale kde jinde by mela byt prisneji kontrolovana, nez prave u atomove bomby ? Bohuzel nikdo z nas (myslim v teto diskusi) asi nevi, jak byly nuklearni zbrane zabezpeceny pro pripad havarie. Skutecnosti nicmene je, ze k nekolika nehodam doslo, ale nikdy nic neexplodovalo, ani neunikla zadna radiace. Z toho vyvozuji, ze ty nicive zbrane byly zajisteny dobre.
Vami uvadene priklady selhani jinych zbranovych systemu znam, ale nevim, zda mohou byt pouzity jako argument, slo prece jenom o rozdilnou situaci. Pri ostrem nasazeni nove bojove techniky (treba torped) se da predpokladat, ze neco selze, ale to se neda mechanicky extrapolovat na nuklearni zbrane, to by bylo jiz prilis velke zjednoduseni.
Argument o Cernobylu take nemohu akceptovat, tam byly priciny havarie jine, ale to je na uplne jinou diskusi...
nobody
03. 08. 2022, 18:19Vaclav Flek
neslo o jadrovu zbran, ale jej vyvoj a plutoniove jadro. Ta udalost je dobre zdokumentovana, vratane mena vedca, ktoreho stala zivot. Pohladajte si pribeh Demon Core - aj ked mozno to viete, len sme si nerozumeli.
Problem onoho zaistenia je prave ten, ze toto cele byvaju, resp. su dodnes utajene veci.
Pokojne nieco mohli chciet a aj nejako skontruovat, lenze potom pride prax. A nemusi ist ani o to, ze nie je mozne predvidat naozaj vsetky eventuality, ale staci, aby zlyhal ludsky faktor, aby bolo zapnute ci pripojene nieco, co sa ma urobit len v pripade, ze bomba bude naozaj odhodena s umyslom ju odpalit a skutocne to moze byt uz len o nejakej poslednej poistke, pretoze zvysok sa korektne aktivoval, lebo tak bol nastaveny.
Nakoniec, je uveritelna historia americkych torped z pociatku 2. svetovej? Alebo podobne fiasko s nasadenim magnetickych rozbusiek na nemeckych torpedach? Ved pri niecom tak dolezitom a drahom to predsa musia mat odskusane - a nemali.
Dejiny vojenskej techniky, priemyslu, nakoniec aj mediciny atd. su vytrasovane krvou tych, co zomreli, ked sa prichadzalo na chyby, ktore nik nepredvidal, alebo sa predvidat nedali. Alebo sa zabudlo na ludsky faktor.
P.S. Cernobyl tiez nemal ako vybuchnut, ale ...
Vaclav Flek
03. 08. 2022, 00:06pro nobody :
K vasemu prvnimu odstavci : Mam pocit, ze ty legendy o nekom, kdo nastavuje parametry jaderne zbrane sroubovakem, jsou prave jen legendy. Nicmene mne kdysi prekvapilo zjisteni, kolik set (!) delniku zahynulo ve francouzskych, britskych i nemeckych tovarnach pri vyrobe bojovych ochemickych latek pro fronty I. svetove valky. Pritom prave bezpecnost pri vyrobe patri mezi klicove charakteristiky bojove otravne latky, rozhodujici o zarazeni do arzenalu...
Dalsi dva odstavce uz vezmu naraz : Pri konstrukci nuklearni zbrane nesene letadlem se pocitalo s rizikem padu letounu z nejruznejsich technickych ci meteorologickych pricin, proto byly jaderne naloze proti teto eventualite zajisteny, i kdyz technicke podrobnosti neznam. Jako byvalemu vojenskemu lekari jsou mi zrejme ucinky zareni na organismus, ale detaily o zajisteni atomove bomby nikoliv. Ani nevim, koho bychom se mohli v dane veci zeptat, vzhledem k tomu, ze komunisticke Ceskoslovensko nikdy atomovou bombu nevlastnilo. Dnes lze pouze videt prostory, kde byly u nas atomove hlavice skladovany, s tim, ze by o jejich pouziti rozhodlo vylucne sovetske vedeni v Kremlu, pripadne nize stojici sovetske frontove velitelstvi
nobody
02. 08. 2022, 14:19Tu by som bol hodne opatrny, predsa len konstrukcie a technologie tej doby boli ine, skusenosti tiez, povedal by som, ze funkcne a vykonne atomove zbrane a nosice mali prednost pred nejakou hyperbezpecnostou.
Nakoniec, ked pocas vyvoja prvych zbrani napriek predpisom mohol chlap nastavovat vzdialenost plutoniovych pologuli srobovakom (a aj tak skoncil) ...
Trosku som patral a popisy sa lisia a niektore tvrdia, ze sa skoro aktivovala naopak bomba na padaku. A niektore casti skor vyznievaju, ze z nejakeho dovodu pri vypadnuti bomby sa proste aktivoval korektny postup odpalenia, pozapajali sa prislusne systemy, ako sa mali pri ostrom odhode - co mohlo by napr. zlyhanie ludskeho faktora, kde niekto nedodrzal napr. predpisy, ako ma byt vsetko nastavene pri normalnom vozeni bomby a nieco nastavil tak, ako to ma byt pred ostrym odhodom. A system sa aktivoval.
Co by ma zaujimalo je, kedze predsa len atomova bomba funguje inak, ako klasicka, ci ma takato zbran sancu prezit naraz do zeme a fungovat.
Alternativne, ci pri plne odistenej bombe moze tato pri volnom pade fungovat s pouzitim narazoveho zapalovaca - teda ci cely proces odpalenia a vybuchu prebehne skor, ako je bomba fatalne poskodena nasledkami extremneho narazu.
Petr 58
01. 08. 2022, 20:48Co se týká zabezpečení bomby, bylo zcela jistě poplatné technologii okolo roku šedesát. To znamená žádné tranzistory, tištěné spoje, procesory, .... Spíš nepřehledné klubko drátů a nějaký primitivní volič spouštění. Takže klidně mohlo hrozit riziko zkratu. Souhlasím i s panem Flekem, že touha po senzaci také udělá své a podle toho se formují podobné články.
Zabezpečení dnešní generace jaderných bomb se nedá s tehdejšími konstrukcemi ani vzdáleně porovnat.
Petr
01. 08. 2022, 13:53Je to nesmysl. Jaderná zbraň je velmi sofistikované a hlavně přesné zařízené - po poškození nárazem ve velké rychlosti nebude fungovat. Možná vy z ní byla špinavá bomba, kdy by vybouchla konvenční iniciační nálož, ale určitě nemohlo dojít k jadernému výbuchu.
Vaclav Flek
31. 07. 2022, 21:16Nejsem odbornikem na technologii nuklearnich zbrani, presto se domnivam, ze clanek obsahuje to, cemu se anglicky rika "bias", tedy urcitou miru zkresleni, at jiz nevedomeho ci vedomeho. V tomto pripade jde asi o zkresleni vedome, kdy autor, zaujaty svou myslenkou o mozne nuklearni katastrofe, uvadi predevsim argumenty, svedcici pro moznou jadernou explozi obrich rozmeru. Myslim, ze s mnohem mensi vervou uvedl fakta o zabezpeceni atomove bomby proti nechtene explozi pri nehode. Ty systemy byly prece dost sofistikovane, mnohonasobne jistene, a samovolna exploze bomby pri nehode byla prakticky vyloucena.
Nase uvazovani je asi zkresleno temi valecnymi ci dobrodruznymi filmy, kdy zasah skladu munice vyvola atomaticky vybuch veskerych exploziv zde ulozenych. U jaderne munice to ale takto nefunguje, asi stejne, jako zasah jaderne elektrarny raketou ci bombou nevyvola rozsahle nuklearni zamoreni, podobne tomu cernobylskemu.