Projekt Manhattan – cesta pokusů a omylů přispěla k ukončení druhé světové války
Aby urychlily konec druhé světové války, svrhly Spojené státy atomové bomby na dvě japonská města: Hirošimu a Nagasaki. Válka se tak navždy změnila. Ačkoli USA zůstávají jedinou zemí, která kdy svrhla jadernou bombu na nepřítele, mnoho dalších zemí má nyní tyto zbraně připravené a nadále je používá jako odstrašující prostředek proti další válce, případně, jak aktuálně sledujeme, k vydírání svých sousedů a prosazování svých iracionálních cílů. Před svržením bomb "Fat Man" (tlouštík) a "Little Boy" (chlapeček) na Japonsko pracovali američtí vědci také na bombě pojmenované "Thin Man" (hubeňour). Její koncepce se však neosvědčila.
V roce 1942 pořádal Robert Oppenheimer letní konference v Chicagu a kalifornském Berkley. Během těchto konferencí, které se konaly ještě předtím, než armáda převzala kontrolu nad jaderným programem, diskutovali fyzikové o různých návrzích jaderné bomby. Robert Tolman, vědec z Cal Tech, tehdy představil myšlenku bomby implozního typu. Tolmanova myšlenka zprvu vzbudila jen malý zájem, protože fyzikové se soustředili na konstrukci typu bomby tzv. dělového typu.
Foto: Test Trinity ze 16. července 1945, historicky první výbuch jaderné bomby | Wikimedia Commons / Public domain
Jaderné bomby byly tajně vyvíjeny v Národní laboratoři Los Alamos v Novém Mexiku. Tým vedený Oppenheimerem začal nicméně pracovat jak na bombě tzv. dělového, tak implozního typu. Prototyp dělové bomby dostal přezdívku Thin Man a implozní styl byl přezdíván Fat Man. Názvy podle jejich tvaru vymyslel Robert Serber, bývalý Oppenheimerův student, který pracoval na projektu Manhattan. Vybral si je na základě jejich konstrukčních tvarů; Thin Man byl velmi dlouhý a název pocházel z detektivního románu Dashiella Hammetta The Thin Man. Fat Man byl kulatý a tlustý a byl pojmenován podle postavy Sydneyho Greenstreeta v Hammettově románu Maltézský sokol. Little Boy následně vznikl jako praktičtější varianta Thin Mana.
Tým pracující na návrhu dělové bomby tvořili Edwin McMillan, Charles Crutchfield a Joseph Hirschfelder. Skupina doufala, že při testech bude moci použít plutonium 239, ale tento prvek ještě nebyl k dispozici. Proto byla většina jejich návrhu založena pouze na teorii.
Jaderné bomby byly zcela nové, a vývoj v mnoha ohledech sledoval cestu pokusů a omylů. Netrvalo dlouho a s konceptem Thin Man se objevily četné problémy. Jedním z hlavních problémů bomby přitom byla její délka. Vzhledem k tomu, jak byla zbraň dlouhá, se před dopadem na zem otáčela do stran. Kvůli tomuto nežádoucímu pohybu se po dopadu na zem rozpadla.
V roce 1943 byla v Dahlgrenu ve Virginii provedena řada testů. Po četných neúspěších bylo testování ukončeno. Vývojáři se vrátili k rýsovacímu prknu a pokusili se o vylepšení. V roce 1944 měla být bomba testována znovu. Cestou k cílové oblasti se však Thin Man předčasně uvolnil a propadl se do dveří pumovnice B-29. Zkušební letoun byl těžce poškozen, ale naštěstí nikdo nezahynul.
Otázka, zda je vůbec plutoniová bomba možná, či nikoli, neměla jednoznačnou odpověď. V roce 1942 sir James Chadwick, anglický fyzik oceněný Nobelovou cenou, dospěl k závěru, že "plutonium nemusí být kvůli nečistotám pro zbraně praktickým štěpným materiálem." Aby bylo možné použít konstrukci zbraně typu Thin Man, museli by vědci použít plutonium. Kvůli vysoké hodnotě spontánního štěpení v plutoniu však byla tato konstrukce zatím skutečně nepoužitelná.
Během schůzky v červenci 1944 bylo dokonce rozhodnuto od vývoje bomby Thin Man upustit. Místo toho byly veškeré úsilí a zdroje zaměřeny na vytvoření bomby Fat Man. Bomba Fat Man byla sice také založena na plutoniu, ale díky implozní konstrukci byla proveditelnější než Thin Man.
Vědci nicméně využili poznatky z testování bomby Thin Man k vývoji nového typu: Little Boy. Little Boy byl stejně jako Thin Man štěpná zbraň dělového typu. Místo plutonia 239 však k výrobě výbušné nálože využívala uran 235. Štěpení se provádělo vystřelením dutého válce ("střely") na pevný válec ze stejného materiálu ("terč") pomocí nálože nitrocelulózového hnacího prachu. Bomba obsahovala 64 kg vysoce obohaceného uranu, přičemž jadernému štěpení podléhal necelý kilogram, což byla hlavní nevýhoda tohoto řešení.
Fat Man se stal historicky druhou jadernou bombou použitou ve válce. Stejně jako Thin Man používala plutonium 239. Její konstrukce se však lišila: Fat Man byl implozní bombou. Bylo zjištěno, že bomby implozního typu jsou výrazně účinnější, pokud jde o výbušnou sílu na jednotku hmotnosti štěpného materiálu v bombě, protože stlačené štěpné materiály reagují rychleji, a tudíž úplněji.
6. srpna 1945 svrhlo americké armádní letectvo nad japonským městem Hirošima uranovou dělovou štěpnou bombu Little Boy, a o tři dny později, 9. srpna, pak nad městem Nagasaki plutoniovou implozní štěpnou bombu Fat Man. Bombardování způsobilo okamžitou smrt přibližně 130 tisíc lidí. Dodnes se vedou diskuse o etice použití jaderných zbraní, a o tom, zda a do jaké míry přispěly k japonskému rozhodnutí přijmout bezpodmínečnou kapitulaci.
Od svržení těchto bomb ve čtyřicátých letech 20. století již v žádné válce k dalšímu použití jaderných zbraní nedošlo. Oppenheimer 16. července poté, co viděl první úspěšný test jaderné zbraně, slavně prohlásil: "Nyní jsem se stal Smrtí, ničitelem světů."
Zdroj: warhistoryonline
Komentáře
Vaclav Flek
20. 05. 2022, 22:10pro Tomáš :
Odpovidate sice jinemu diskutujicimu, dovolim si ale kratky komentark vasemu prispevku: Asi dvakrat tam mate slovo Prozretelnost, coz je zvlastni mysticky termin, na ktery ja neverim, a kterym se, podle mne, neda vysvetlit vubec nic. O vlastnim deni v Asii asi take nemate presne informace, jenom treba ta Korejska valka, myslite, ze byla neuspechem ? Zastavila severokorejskou agresi do zeme a umoznila, ze se Korejska republika (tzv. jizni Korea) vyviji tak rychle, ze v mnohem nas jiz predhonila. Proc maji sve automobilky u nas, a ne my ty nase u nich?
Trochu vam tu vasi viru (nechci napsat dogmatickou) v Prozretelnost zavidim. Vlastne vy nemusite delat vubec nic, nebot verite, ze ona ta vyssi moc vse rozhodne za nas... Pral bych si mit takove videni sveta.
Tomáš
16. 05. 2022, 12:41Alexa123, není to jednoduchá odpověď na souvislost mezi neúspěchy USA v Asii a jaderné útoky naH. a N je to složitý teologický problém, já jsem laik, nalézám v tomto vývoji určitou spravedlnost. Zdůvodnění Použití JZ proti císařském Japonsku je v rozporu s morálním zákony a neospravedlnuje záchrana životu vlastních vojaku. Každý takový čin, který je v rozporu s lidskými a náboženskými zvyky, musí být potrestan. Děje se to s určitým vývojovým. zpozdenim,ale neúspěchy USA už mají vývojovou řadu. Nebudu je vyjmenovává, ta je reálná a je vidět zásah Prozretelnosti, jaké bude mít pokračování nedovedu zdůvodnit. Je možný nepříznivý vývoj pro USA vcele Tichomorske oblasti, ale i v Austrálii, jen NZ je jaksi mimo. Omlouvám se, takove jsou souvislosti mezi použitím JZ proti císařském Japonsku USA, a neúspěchy USA v Asii od Korejske války, kde byly také snahy o použití JZ. Vietnam, Afganistan, válka mezi Irakem a Íránem a další to jsou signifikantní neúspěchy kamuflovane urychlenymi ústupy. Tak asi nějak.
alexa123
16. 05. 2022, 09:59Tomáš
... že USA mají v Asii od korejské války utrum a přestává se jim tam dařit. To jsou dozvuky jaderných úderu na Hirosimu a Nagasaki a musejí mnohé přehodnotit...
Mohol by si to detailnejšie vysvetliť? Pretože ja osobne nechápem, ako súvisi Hirošima, Nagasaki s tým, že sa Amikom dnes v Ázii podľa teba prestáva dariť.
Petr Hertel
16. 05. 2022, 05:31Honza
Že bych se osmělil odpovědět (ale je to i na české Wikipedii)... Protože na newyorském Manhattanu sídlil štáb vojenského velitele toho projektu (nebo těch výzkumů). Z toho ten krycí název...
Honza
15. 05. 2022, 20:32Nevite nekdo, pro zajimavost, proc se ten projekt jmenoval Manhattan? Marne to hledam, nikde to nepisou. Kdyztak diky
Tomáš
15. 05. 2022, 11:34Trvalo to dlouho, ale Prozretelnost pracuje pomalu a jistě a naznačuje nám, že USA mají vAsii od korejské války utrum a přestává se jim tam dařit. To jsou dozvuky jaderných úderu na Hirosimu a Nagasaki a musejí mnohé přehodnotit. Samotné Japonsko je mírový stát, který je lakan stejně jako Německo k zapojení do různých konfliktu. Nikdo neví jaká bude budoucnost a z těchto důvodů je nutne zachovavat mír a jednat pro něj.