Hvězdné války – program Ronalda Reagana počítal s vesmírnými lasery proti balistickým střelám
V 80. letech 20. století byla hrozba jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem velmi reálnou. Americký prezident Ronald Reagan se tak rozhodl přijmout opatření na ochranu země a navrhl nový systém protiraketové obrany, který by mohl být použit v případě jaderného útoku. Tento propracovaný plán se stal známým jako Reaganův program hvězdných válek.
Ronald Reagan se domníval, že USA potřebují lepší způsob obrany proti jadernému útoku, a učinil z něj během svého působení v úřadu prioritu. V roce 1981 podepsal směrnici National Security Decision Directive (NSDD) 12, která umožňovala vývoj obranného systému na ochranu před nepřátelskými raketami. O dva roky později prohlásil SSSR za hlavního nepřítele Ameriky.
Foto: Umělecký koncept satelitu vybaveného laserem, který střílí na jiný objekt | Wikimedia Commons / Public domain
Dne 23. března 1983 prezident oznámil další etapu svého plánu: Strategickou obrannou iniciativu (SDI, Strategic Defense Initiative). Ve vysílání k národu Reagan vysvětlil, že v rámci SDI, která se později stala známou jako jeho program Hvězdné války, budou vyvinuty protiraketové střely, které by mohly sestřelovat zbraně ve vesmíru. Během svého projevu zdůraznil, že chce, aby vědci, kteří "nám dali jaderné zbraně, obrátili svůj velký talent ve prospěch lidstva a světového míru: aby nám dali prostředky, které tyto jaderné zbraně učiní bezmocnými a zastaralými." Podle Reaganova názoru měl jeho program Hvězdných válek znamenat začátek konce jaderných zbraní. Navzdory nadšení Ronalda Reagana nebyly všechny reakce pozitivní, zejména mezi demokraty. Jeden z nich dokonce nechtěně dal SDI přezdívku. Senátor Edward "Ted" Kennedy (D-MA) kdysi poznamenal, že se jedná o "bezohledné schéma hvězdných válek".
Název se vžil, přestože Reagan měl pocit, že očerňuje toto úsilí a působí spíše jako akt science fiction než jako skutečný a seriózní program. Po výrocích senátora Kennedyho bude SDI navždy znám jako Reaganův program Hvězdných válek. George Lucas, tvůrce Hvězdných válek, zažaloval organizaci High Frontier, která projekt rozvíjela, za použití tohoto názvu. Soudce, který případu předsedal, rozhodl, že společnost nepoužila výraz "Star Wars" k prodeji komerčních produktů nebo propagaci služeb, a proto se porušení ochranné známky nedopustila. Reakce veřejnosti a politiků na program byly velmi skeptické, mnozí se domnívali, že SDI není nic víc než sen a že vzbuzuje falešné naděje bezpečnosti. Někteří si mysleli, že jde jednoduše o příliš politický krok, protože je v rozporu s doktrínou vzájemně zaručeného zničení (MAD).
V rámci Reaganova programu Hvězdné války byla realizována řada projektů, jejichž cílem bylo vytvořit špičkový obranný systém. Problémem však bylo, že většina navrhovaných technologií ještě nebyla vyvinuta. Základní myšlenkou bylo mít optické, radarové a infračervené senzory na zemi, ve vzduchu a ve vesmíru, které by příchozí útoky odhalily.
Jakmile by byl útok zjištěn, laserové paprsky vypuštěné ze země a z vesmíru by byly namířeny na cíle a zničily by je. Jako záloha by byly na zemi a ve vzduchu umístěny raketové platformy, které by mohly být použity k obraně cílů po celé zemi.
Aby toho bylo možné dosáhnout, museli vědci SDI vytvořit různé lasery. Především šlo o rentgenové a chemické lasery. Rentgenové lasery byly navrženy tak, aby fungovaly na základě výbuchu soustředěného kovovými tyčemi obklopujícími jadernou hlavici. Testování proběhlo 26. března 1983, ale vadný detektor přinesl falešně pozitivní výsledky. Chemické lasery byly vyvinuty v roce 1985 s použitím fluoridu deuteria a byly úspěšnější než rentgenové. Dokázaly zničit nosnou raketu Titan a v pozdějších letech i bezpilotní letouny. V době, kdy byla SDI zrušena, měly chemické lasery při testech smíšené výsledky. Technologie však byla později využita při vývoji taktického laseru s vysokou energií. Studie provedená v roce 1987 Americkou fyzikální společností se zaměřila na vývoj laserů a částicových svazků v rámci SDI. Konstatovala, že žádný ze systémů není ani zdaleka dokončen a že je třeba je výrazně zdokonalit, než budou moci být použity pro protiraketovou obranu.
V průběhu celého programu existovala proti SDI značná opozice. Jedním z nejčastějších argumentů proti bylo, že vytvoření takového systému by podpořilo další závody ve zbrojení a zároveň by ustoupilo od stávajících dohod o kontrole zbrojení. Odpůrci se obávali, že pokud se tak stane, je pravděpodobné, že USA nebudou moci v budoucnu uzavřít další dohody o kontrole zbrojení. Projekt SDI byl oficiálně zastaven v roce 1993, kdy vláda Billa Clintona vytvořila Organizaci protiraketové obrany, která se zaměřila na jiné hrozby. V té době už byl Reaganův program Hvězdných válek považován za neúspěšný. Stál zhruba 30 miliard dolarů, přičemž se ukázalo jen velmi málo.
Přestože z SDI nikdy nevznikl konkrétní systém protiraketové obrany, program rozhodně nebyl úplně ztrátový. Obecně se má za to, že sehrál roli při ukončení studené války, protože SSSR se jeho vytvoření obával. Na schůzkách mezi Reaganem a sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem v letech 1985–88 se toto téma mnohokrát otevřelo. Ronald Reagan opakovaně navrhoval, aby Sovětský svaz vytvořil podobný program, a obě mocnosti tak mohly sdílet svůj výzkum. Gorbačov se však k tomu stavěl skepticky a opakovaně to odmítal. Tyto diskuse také vedly k vytvoření Smlouvy o jaderných zbraních středního doletu (INF) v roce 1987 a Smlouvy o omezení strategických zbraní (START I) z roku 1991.
Vzhledem k tomu, že se na tento program při jednáních často odkazovalo, někteří se domnívají, že šlo o bluf vytvořený s cílem zastrašit Sověty, aby uvěřili, že USA mají technologie, které útokům zabrání. Zdá se však, že ti, kdo se na SDI podíleli, jej takto nezamýšleli. Reagan sám bezpochyby v program Hvězdných válek doufal a věřil, že bude úspěšný.
Gorbačov však zůstal skeptický a později napsal: "Obhajoba Strategické obranné iniciativy Ronaldem Reaganem mi připadala bizarní. Byla to vědecká fikce, trik, který měl Sovětský svaz přimět k větší vstřícnosti, nebo jen hrubý pokus ukolébat nás, abychom mohli uskutečnit šílený podnik – vytvoření štítu, který by umožnil první úder bez obav z odvety?"
Zdroj: warhistoryonline
Komentáře
Šebesta
25. 04. 2023, 09:00Děkuji autorovi za obsahlý článek. 30 miliard dolarů je gigantická suma. Je otázné zda to stálo za to ? Pokud to přispělo aspoň trochu k padu komunistických režimů tak to smysl mělo.