Díky téměř čtyřletým soustavným bojům na území dnešního Ruska, které probíhaly během 2. světové války, se v této oblasti dodnes nacházejí velmi zajímavé a hlavně zachovalé válečné artefakty. Jílovitá půda a bahno, které kdysi vojenskou výstroj a výzbroj pohltily, způsobila dokonalou konzervaci nalezených artefaktů, které jsou i po více jak 80 letech neuvěřitelně zachovalé. Pojďme se podívat na několik nálezů z poslední doby.

Video: I po více jak 80 letech se stále nacházejí zachovalé druhoválečné artefakty / YouTube

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa. V letech 1941–1943 byla jedinou frontou v Evropě a až do konce války byla hlavní frontou. I po otevření západní fronty v Normandii v červnu 1944 až do konce války vázala přes 65 % sil nacistického Německa a jeho evropských spojenců. V Sovětském svazu, v Rusku a v dalších jeho nástupnických státech se pro Východní frontu (v letech 1941–1945) užívá pojem Velká vlastenecká válka.

Psali jsme:Sovětský bitevník Iljušin Il-2 byl nebeským tankem T-34 – a uplatnil se i proti vzdušným cílům

Partyzánská válka na okupovaných územích Sovětského svazu začala již v průběhu roku 1941. Zpočátku ale nebyla nijak organizována a vznikala doslova živelně. Za rychle postupující frontou zůstaly tisíce ozbrojených sovětských vojáků, mnoha jiným se podařilo uniknout ze zajateckých táborů a skrývali se v lesnatých oblastech, v močálech či v podzemí měst jako byla Oděsa nebo Kerč. Třetí říše, která měla ambici vykořenit bolševismus, si svým bezohledným chováním brzy vytvořila spoustu nepřátel i mezi antikomunisty.

Foto: Německá pěchota a útočné dělo StuG III během postupu ke Stalingradu, září 1942 | Wikimedia Commons / Public domain

Do bojů na východní frontě se zapojily miliony jednotek vojsk Osy a SSSR po nejrozlehlejším území v celé vojenské historii. Sovětský svaz byl jedinou velmocí, která bojovala celou válku pouze na jedné frontě. Bylo to zdaleka jedno z nejsmrtelnějších samostatných bojišť druhé světové války s více než 10 miliony padlých na sovětské straně (z toho 3,6 milionu zemřelo v německém zajetí); na jeho bojištích jen mezi lety 1941 a 1943 ztratila Rudá armáda 570 střeleckých divizí. Sovětský svaz odhadl celkové ztráty zpočátku na 20, později 27 milionů obyvatel, z toho nejméně 11,7 milionu na frontě.

Foto: I po více jak 80 letech se stále nacházejí zachovalé druhoválečné artefakty | WWII METAL DETECTING

Psali jsme:Jeden proti třiceti – hrdina na Mustangu zachránil peruť B-17 před masakrem. Šest Němců sestřelil, ostatní zahnal

Téměř milión sovětských vojáků byl během války odsouzen za zločiny vůči vlastní zemi: 376 300 bylo polními soudy označeno za dezertéry, panikáře nebo zbabělce a bylo popraveno, 422 700 jiní se z nejrůznějších (často stejných) příčin dostali do trestních jednotek (přeřazení obvykle znamenalo jistou smrt nebo těžké zranění). Vojenské ztráty osy byly více než 5 milionů (z toho 800 000 zemřelo v sovětském zajetí). Další údaj ze ztrát Osy uvádí, že většina z 2 000 000 osob německého vojenského personálu uvedených v seznamu chybí nebo jsou po skončení války nezvěstní. Rüdiger Overmans uvádí, že se zdá zcela věrohodné, i když to není prokazatelné, že polovina z těchto mužů byla zabita v akci a druhá polovina zemřela během dlouholetého pobytu v sovětských zajateckých táborech na Sibiři. Tito zajatci se směli do Německa vrátit až po Stalinově smrti.

Zdroj: britannica