Martin
Neumis cist, bomba se montovala be vzduchu, nebylo treba nikde pristavat.
Takze jediny rpzdil mezi polotivarem a funkcni bombou byl v tom, zda li je jadri na palube, a to slo jednoduse zjistit.

Czert:
To není žádná moje teorie. To je skutečnost.

Bez diskuze obě strany již tehdy (1950) prováděly hlídkování s ostrou municí a se schopností během té hlídky zahájit let nad nepřátelské území.
Schopnosti letadla ​Convair B-36 Peacemaker​ jsou celkem zřejmé a plně odpovídají tomu, proč byly strategické bombardéry vyvinuty a užívány. Nešlo o rychlost letu, ale o délku letu.
Cvičné mise se většinou skládaly ze dvou částí: první byl 40hodinový let následovaný údržbou a doplněním paliva na zemi; druhou byl 24hodinový let. S lehkým nákladem mohla B-36 uskutečnit 16 000 kilometrový nonstop let při rychlosti 380 km/h. Ta se s použitím proudových motorů mohla zvýšit až na 650 km/h, ale na úkor doletu. Při 40hodinovém letu pomocí proudových motorů pouze na start a výstup do potřebné výšky byl dolet zhruba 15 000 km.
Jo a návrat těchto bombardérů v případě jejich útoku na SSSR se neřešil. Takže takový stroj mohl klidně hodiny létat ve vzduchu kolem pobřeží USA a pak by ještě mohl provést ostrou akci na území SSSR.
Co jsem tím ale chtěl říct bylo, že takový stroj buď nesl bombu nebo nenesl nic. Jako aby naložili polotovar, který by pak zase museli vyložit, aby z něj udělali funkční bombu a zase ji naložili, to aspoň mně přijde hodně nelogické. Nehledě na to, že pokud by to bylo pravidlo, tak by mohl v případě poplachu, mohl být docela zmatek v tom, kde je ostrá munice a kde jen nefunkční polotovar. Prostě to nedává elementární smysl.

Pro zajímavost:
​
Lidovky.cz: Když jste zmínil trvalou přítomnost v Asii a Pacifiku, znamená to, že máte bombardér stále ve vzduchu, nebo „pouze“ na zemi, připravený vyrazit?
HOFFA: Přítomnost bombardéru znamená fyzickou přítomnost letadla v regionu. Může být ve vzduchu, ale ne nutně pořád.

Lidovky.cz: Takže to není jako za studené války, kdy mezi roky 1960 a 1968 bylo nepřetržitě několik B-52 ve vzduchu, připravených zasáhnout.
HOFFA: To byla operace Chrome Dome nad severním Atlantikem. Dnešní nasazení není tohoto druhu.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/rozhovor-b52-b1-stratofortress-lancer-jaderna-valka-klimatizace.A160917_174838_ln_domov_msk


​Po dobu 24 hodin denně a 7 dní v týdnu se v průběhu Studené války nacházelo ve vzduchu 12 strategických bombardérů U.S. Air Force. Na jejich palubách, v zapečetěných obálkách, se nácházely mapy, satelitní snímky a šifrovací tabulky. A v jejich útrobách to nejdůležitější - vodíkové bomby, připravené kdykoli rozpoutat jadernou Apokalypsu. Jejich cíle - v Sovětském svazu. Jejich návrat zpět v případě války - nemožný.
​Program nepřetržitého leteckého hlídkování byl zahájen v roce 1958 operací Head Start (Náskok), na níž v roce 1961 navázala operace Chrome Dome (Chromová kopule). Tento program zahrnoval nepřetržité hlídkování amerických strategických bombardérů, plně vyzbrojených jadernými zbraněmi, ve vymezených prostorech.
Zdroj: https://rovensky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=106653

Ale jak jsem uvedl, již od roku 1948 byly prováděny hlídkové lety B 36, na které Chrome Dome navazovalo.

Takže karliku dnes naposledy.
Já napsal:
​Ta povídačka nedává moc smysl. Podle mne šlo o funkční jadernou zbraň, u které není jasné, co se s ní stalo. JESTLI VYBUCHLA KONVEČNÍ VÝBUŠNINA, tak i tak muselo dojít ke značnému zamoření a přitom o tom článek nijak nehovoří.
+++++++++
To pro diskutéra tvého typu přeložím:
To znamená, že ten článek je podivný, že ve mně vyvolává důvodně pochybnosti, že k výbuchu bomby vůbec došlo, protože by jinak muselo dojít ke značnému zamoření, což by se zjistilo a neututalo.
Dále jsem pak o něco výše uvedl zdroj, který říká, ​ že "​odhozená bomba se nikdy nenašla. „Byla to záhada pro všechny,“.
Tím potvrzuji svůj nesouhlas s tím, že by bomba vybuchla. A naopak se přikláním k verzi, že byla do moře odhozena funkční bomba a ta povídačka sloužila k tomu, aby po bombě nikdo nepátral.
TEDY DALŠÍ TVŮJ POKUS ZPRASIT DISKUZI TÍM, ŽE MI BUDEŠ PODSOUVAT PŘESNÝ OPAK TOHO, NEŽ JSEM TVRDIL.

Martin
Je sice pekne ze dle tebe nema smysl vozit polotovary, ale stale si nevysvetlil proc.
Ja ti to napsal - vycvik.

Ta tvoje teorie o nutnost nahleho uderu ma neco do sebe, ale ma zasadni chybu - palivo. Jak chces bombit sssr ci jeho spojence, kdyz tam nedoletis, nebo nedoletis zpet? Ani ke spojencum, protoze nemas palivo.

Letouny schopne dopnovat palivo ve vzduchu prisly az po tehle nehode.

​Protože nevíme, jak silnou bombu ze 7 vyráběných typů Mark IV - (1, 3.5, 8, 14, 21, 22, 31 kilotun) Convair B-36B nesl a většina informací je tajná, nedokážeme ani vzdáleně odhadnout, kolik uranu tvořila náplň pro štěpnou reakci a jaká byla váha jádra z plutonia, které bylo evidentně mimo bombu. Bomba tedy neměla "nabito"...
Moje 1 kilo, bylo první plácnutí do vody, ale ty na tom kilogramu zřejmě vydržíš až do konce. :slight_smile:

+++++++++++++++++++++++++
Ještě jsem narazil na tento tvůj koment.
Zásadní je, že já NIKDE kategoricky netvrdil, kolik ta bomba nesla uranu. Já to při zběžné obhlídce nenašel a nebudu to řešit. Pouze jsem se držel toho, co je v článku, a to je "značné množství".
Naopak jsem položil tuto otázku: ​ Pokud bomba v sobě měla značné množství (to je kolik?) uranu, tak co se asi tak stalo po konvenčním výbuchu?
Na což jsi ty reagoval svým kilečkem a půl a já oponoval, že Little Boy měl 64 kilo uranu, tak nepředpokládám, přestože Mark IV byla na jjiné technologii, že by to značném množství mělo být tebou zmíněné kilo a půl či 0,91 kg.
Kdybys měl aspoň trochu sebeúcty tak bys sklap, ale ty jsi schopen ve své drzosti či tuposti celou tu debatu během pár hodin úplně otočit, že jsem to byl já, kdo zde kategoricky něco tvrdil a kdo snad zaútočil na tebe.
Ale průběh diskuze je vidět a tobě to přesto není stydno. Tebe ta potřeba se s někým hádat žere a žene. A pak jsi právě schopen na mne nejdřív zaútočit s kilem uranu , že mluvím o značném množství a že si dovoluju naznačovat, že by to mohlo být nebezpečné, až se za 20 příspěvků prolžeš k tomu, že to bylo tvoje "plácnutí do vody" a že já vlastně chytám tebe za slovo.
Nech mne být a ušetříš všechny těchto naprosto trapných situací ty plácale.

A kadliku, ještě bych ti chtěl vysvětlit jednu věc, jak jsem to tedy pochopil já, přestože tedy nejsem odborník a tak jsem se k tomuto nechtěl uchylovat, ale tvůj styl diskuze mi nedává jinou možnost.
To tvoje přepočítávání kolik kilotun výkonu dá jaké množství uranu má jeden zásadní problém.
Ty počítáš sílu výbuchu, to ale nic neříká o tom, kolik uranu bylo v dané bombě. Většina toho uranu totiž v těch bombách byla laicky řečeno rozmetána výbuchem a ke štěpné reakci došlo jen u menší části z toho množství.
Takže ono je sice hezké, že nám tady říkáš, že bomba Mark IV se vyráběla v různých "rážích", ale podle síly bomby lze jen tvrdit, že čím silnější tím tam toho uranu bylo víc. Ale rozhodně nelze podle toho spočítat přesné množství, protože jak jsem řekl, většina uranu byla rozmetána výbuchem.

​czert
Oaobně si myslím, že uvažuji logicky a správně, když tvrdím, že vozit tyhle polotovary nedává žádný smysl. Buď se létalo s funkčními JZ nebo bez nich.
Je totiž mnohem pracnější umístit do bomby plutoniové jádro než ji vytáhnout z letadla.
Pokud uvedené letadlo mělo za cíl simulovat útok na San Francisco nepředpokládám, že byl někdo uvažoval o odhození tohoto polotovaru.
Zkrátky by jen prolétly a jako by něco svrhli. A na to na palubě žádnou bombu nepotřebovali.

Jenže tehdy byla situace velmi napjatá a obě strany udržovaly neustále ve vzduchu část svého letectva s ostrými JZ okamžitě připravenými je použít.

Takže to znovu zopakuju, že tahle historka byla určena podle mne veřejnosti a že to byl incident s funkční JZ (jako mnohokrát poté) a že bomba nevybuchla, ale byla svržena do moře a nikdo o ní nic neví.
Odpálit nad kanadským územím bombu s třeba jen 15 či 20 kily obohaceného uranu 235 by nebyl moc dobrý nápad.

Ale diskuze je vlastně o tom, co by měl řešit článek, kdyby nešlo jen o okopírovaný text z nějakého bulvárního plátku.

Kadliku, dovolím si připomenout, že jedním z důvodů, proč jsi mne včera bez důvodu napadl, bylo to, že jsi nesouhlasil s tím, co jsem zopakoval z článku, že bomba obsahovala značné množství uranu. Ty jsi začal blábolit o 0,91 kilogramu uranu.
Aby ses večer dostal k tomu, že mne začneš ovlažovat a napomínat těmito tvrzeními:
​"Protože nevíme, jak silnou bombu ze 7 vyráběných typů Mark IV - (1, 3.5, 8, 14, 21, 22, 31 kilotun) Convair B-36B nesl a většina informací je tajná, nedokážeme ani vzdáleně odhadnout, kolik uranu tvořila náplň pro štěpnou reakci a jaká byla váha jádra z plutonia, které bylo evidentně mimo bombu".

Proto tvrdím, že děláš z diskuzí normální sračky. Proto tě považuji za sociopata. A takto lze rozebrat většinu tebou vedených diskuzí.

Martin
No, tak to, ze se atomky vozili bez jadra - prvni designy, melo jednoduchy duvod, fyzika a princip vybuchu a reakce nebyl prilis prpzkouman, a byla jista obava, nevim jak moc realna, aby se atomka s jadrem uvnitr pri letu ci dokonce nehode vibracemi neodpalila sama.
Proto se jadro vkladalo az pred ostrym shozem.
A pro cvicne lety neni duvod ho brat.
A proc davali ostrou ?
Treba aby otestovali mechanizmy uchyceni apod a pozemni krysy si nevaleli sunky a obcas i neco prevezli ?

Z článku:
Ve výzbroji měl bombardér pro tento účel atomovou bombu Mark 4 obsahující kromě značného množství uranu také 2 300 kg konvenčních výbušnin. Dle USAF (United States Air Force) bomba neobsahovala plutoniové jádro nutné k iniciování jaderného výbuchu. Následně měl letoun pokračovat do cíle. Let neměl zahrnovat jakékoliv narušení kanadského vzdušného prostoru.

+++++++++++++

Takže je otázkou, co to je značné množství uranu? Kilo?

Základem pro výrobu jaderné bomby je dostatečné množství štěpného materiálu uranu 235U a plutonia 239Pu, a to pokud možno v čisté formě. Každá příměs reakci (a tím i její účinnost) zpomalí a vede ke ztrátě neutronů. Obohacovacím procesem lze při špičkové technologii dosáhnout stupně obohacení uranu až nad 93 %. Plutonium 239 se v přírodě nevyskytuje, lze ho připravit jen v jaderném reaktoru.


Samovolná jaderná reakce vznikne v tzv. kritické hmotnosti materiálu. Má-li látka menší objem než kritický, uniká příliš mnoho neutronů z látky ven ještě dřív, než rozštěpí jádra uranu, a řetězová reakce nenastane. Jakmile vytvoříme objem větší než kritický, nastane řetězová reakce, protože vzniklé neutrony rozbíjejí stále větší počet jader. Tato řetězová reakce dokonce vznikne samovolně, jakme se vytvoří nadkritické množství uranu (plutonia).

U jaderných zbraní se nepoužívá moderátor (zpomaloval by štěpnou reakci), a tak štěpení probíhá s neutrony, které mají prakticky stejnou energii, s jakou se při štěpení uvolňují. Kritické množství plutonia 239 je méně než 10 kg (uvádí se nejnižší hodnoty 4,5 kg), vysoce obohaceného uranu 235 je to víc než 10 kg (uvádí se hodnoty od 12,5 kg do 40 kg, hodnoty jsou podle stupně obohacení a čistoty). V jaderných bombách se používají normální výbušniny k přiblížení několika kusů (většinou šesti) štěpného materiálu k sobě, přičemž každý z těchto kusů má menší než kritickou hmotnost. Celková hmotnost je větší než kritická hmotnost. Další částí jaderné bomby je zdroj neutronů. Nedílnou součástí bomby je pevný obal, který zabrání tomu, aby se připravená soustava nerozletěla.

Glocker jestli tady někdo naplňuje definici trolla, tak jsi to ty.

Martin23 tady zase trollí? Ten snad nemá nikdy dost.

špindíro slovane Kadlíku/ ROBO už zas...? Ty pilulky co maáš na stolku si ber prosím tě pravidelně.

Karle, ty by ses s tím měl léčit.
Jednak opakuješ to, co říkám a chceš vyvolávat spor, kde není. Což je samozřejmě snaha o odvedení pozornosti.
Jinak Hirošima i Nagasaki byly v roce 1945 a tady se bavíme o události z roku 1950. Kdy byla uvedená bomba vyrobena není zřejmé, ale je evidentní, že šlo o přímého nástupce a dovolím si tvrdit, že tak rychle vývoj nešel, aby v té bombě (maximálně o 5 let mladší) bylo jen kilo uranu.
Ale už z toho zase děláš sračky.
Podle mne nedává smysl převážet nefunkční JZ bez plutoniového jádra.
Spíše se stalo něco podobného jako v tomto případě:

​https://zahranicni.ihned.cz/c1-60834760-dve-vodikove-bomby-spadly-omylem-na-usa-hrozil-mnohem-vetsi-vybuch-nez-v-hirosime

V Little Boy, kterého USA použily v Hirošimě bylo 64 kilo uranu 235.
Takže v ​Mark IV ho určitě nebylo kilo.

Opět nezklamali ti dva agresivní čertíci vždy připravení vyvolat konflikt.
1. Nikde jsem žádné Američany neokopával.
2. Není žádné moje Russko, ani Rusko.
3. Nejsem inženýr a nikdy a nikde jsem to o sobě netvrdil.
4. Nejsem odborník a proto článek považuji za podivný, když nic nevysvětluje a naopak jen vytváří otázky.
5. Považuji za rozdíl mít uran 235 v JZ nebo uran 238 v palivových článcích. I proto se snad uran použitelný do JZ obohacuje a tedy není úplně zdravotně nezávadný.
Ono si stačí dohledat, co udělalo s životním prostředím, když USA v určitých oblastech (Irák, Jugoslávie) použili ochuzený uran. V případě JZ jde o uran obohacený.
Nebo jak se projevil uran na člověka při jeho těžbě.
Proto, bych od takového článku, který byl patrně jen přeložen z nějakého bulváru, očekával, že se bude věnovat právě tomu samotnému nebezpečí té JZ, která byla odhozena nad Kanadou, jak zní titulek.
V roce 2013 od nás Američané odvezli 68 kilogramů obohaceného uranu, což bylo prý množství na dvě jaderné zbraně, jak uvedl náš tisk.
Nepředpokládám tedy, že v dané bombě bylo jen kilo uranu 235.

6. A další problém je v tom, že existují zdroje, namátkou ​https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ztracena-jaderna-bomba-mark-4-britska-kolumbie-bombarder-b-36-atomova-zbran.A161107_224047_zahranicni_ekl
které hovoří o tom, že "​odhozená bomba se nikdy nenašla. „Byla to záhada pro všechny,“ nebo že " ​Vláda nevěří, že by zbraň byla aktivní a obsahovala jaderný materiál".

Tento web se již tomuto tématu věnoval.
​https://www.armyweb.cz/clanek/kdyz-jaderna-velmoc-ztrati-jednu-ze-svych-nejnicivejsich-zbrani

Marti23
i tak muselo dojít ke značnému zamoření a přitom o tom článek nijak nehovoří.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Prosimtě proč zase píšeš o věcech kterejm VŮBEC nerozumíš. Víš ty inženýre co se tady lživě chvástá mnoha tituly že radioaktivita je u nepoužitého štěpného materiálu zcela zanedbatelná ? I  jaderné palivo jež ja zakládáno do reaktorů , tak s ním obsluha manipuluje pouze v tenoučkých rukavicích a to pouze proto aby ho nakontaminovali svým potem . Jinak se na něj může samozřejmě normálně sahat .
Pro tvou informaci , palivo se stává radioaktivním až po jeho použití v reaktoru . Snad na to tvé velmi omezené základní vzdělání stačí , a nebudeš tu nadále opět bezdůvodně okopávat Američany .
Jestli ti jde opravdu upřímně o životní prostředí , tak se spíš zaměř např. na vaše Russký vyřazený jaderný ponorky co se válí bez zájmu na mělčinách a opravdu představují obrovskou přírodní katastrofu . Tam se můžeš smysluplně vyřádit .

Článek ve mně vyvolává tři otázky:
1. K čemu by potom vezly takovou jadernou bombu? Logické by bylo mít bombu funkční nebo žádnou.
2. Pokud bomba v sobě měla značné množství (to je kolik?) uranu, tak co se asi tak stalo po konvenčním výbuchu?
3. Proč musela být bomba odhozena? A když ji odhodili, proč ji nechali vybuchnout a to ještě půl kiláku nad hladinou?
Ta povídačka nedává moc smysl. Podle mne šlo o funkční jadernou zbraň, u které není jasné, co se s ní stalo. Jestli vybuchla konveční výbušnina, tak i tak muselo dojít ke značnému zamoření a přitom o tom článek nijak nehovoří.