Jako člen reenactingové jednotky napodobující 2nd Ranger Battalion (2. prapor Rangers), se každoročně účastním 4. denního Ranger Campu, který pořádá naše jednotka pro celý 75th Ranger Regiment. Letos jsem se ovšem dostal do situace, kdy se o mého psa, německého ovčáka jménem Engie, neměl kdo postarat. Dohodl jsem se tedy s velením, že pes se zúčastní campu se mnou.

Foto: Přesun zpět na HQ

Nové prostředí i lidé

Dočasně jsem se tedy stal jakýmsi psovodem. Měl jsem ovšem obavy, jak celý camp bude probíhat, protože můj „hafan“ nemá za sebou žádný speciální kurz ani výcvik. Doma ji samozřejmě cvičíme na běžné povely a poslušnost. Nevychovaná tedy v žádném případě není.

Psali jsme:CZECHOSLOVAK GROUP vydává kalendář DANGER GIRLS 2019. Výtěžek z prodeje půjde na charitu

První den začal fyzickou přípravou. Hned ráno nás čekal výběh na 5km. S tím Engie nemá problém, mohla by běhat od rána do večera. Z počátku byla nejistá novým prostředím, během pár minut se ovšem rozkoukala a ostatní členy jednotky začala brát jako svou smečku. Měla přehled o prvním i posledním běžci, a když se někdo zdržel, začala ho vyhlížet. 

Během prvního dne si na nové lidi zvykla a při přesunech se vždy držela mezi prvním a posledním členem. Neustále potřebovala mít přehled, kde její smečka je.

Foto: Se čtyřnohým parťákem si rozumíme

Velká zodpovědnost

Byl jsem rád, že se rychle adaptovala na okolí, a že se ostatní rychle adaptovali na ni. I tak jsem ovšem měl neustále strach, kde se zrovna pohybuje. Dokáži si představit, jakou starost ve skutečné službě mají psovodi. Jejich psi mají sice úplně jiný výcvik, ale myslím, že i tak musejí jedním okem psa hlídat. Přeci jen pes má jiné instinkty a jiné uvažování, než člověk.

Psali jsme:Norsko objednává další samohybné houfnice K9 VIDAR

Navíc jako psovod musíte počítat s tím, že i pes toho hodně vypije. Kupříkladu Engie, jako dlouhosrstý ovčák, vypila během horkých dnů téměř 4 litry vody denně. Neustále je tedy potřeba mít sebou vodu nejen pro sebe, ale i pro psa a to úměrně velké množství tomu, jak dlouho jsme mimo základnu. Navíc je potřeba rozvrhnout, kdy, kde a jak bude možnost dát psovi napít. Při delších zastávkách jsem jí dal vodu do skládací misky, jindy se napila z dlaně a šlo se dál. Vodní toky pro ni byly samozřejmě vítaným ochlazením a doplněním tekutin.

Pokud máte mezi sebou psa, máte tím pádem i oči a především uši navíc. Zejména v noci reagovala na jakýkoliv nezvyklý zvuk mimo stan a celkově byla v novém prostředí neklidná. 

Foto: Topografická příprava

Respekt všem psovodům

Tím, že jsem měl možnost na pár dní si vyzkoušet být částečným psovodem, skládám poklonu všem psovodům ve službě. Jak v armádě, tak u policie. Je to veliká zodpovědnost a složitá práce tím, že psovod musí sledovat nejen to co všichni ostatní v jednotce, ale ještě navíc musí dávat pozor na svého čtyřnohého parťáka. Ten mu to ovšem oplácí tak, že hlídá svého páníčka a ostatní členy „smečky“. 

Pes i psovod si mezi sebou vytvoří pouto, které jen tak něco nezlomí. Stejně tak je to u mě a mého chlupáče. Je jí teprve rok a občas se v ní probudí štěněcí nálada, ale to, že budeme nerozluční kamarádi, jsem věděl v den, kdy jsme si ji přivezli domu.