Japonští vojáci se po bitvě v Bismarckově moři museli povinně naučit plavat
Poté, kdy Japonsko 7. prosince 1941 zaútočilo na Pearl Harbor, byly USA a jejich spojenci v Tichomoří vystaveni sérii japonských vítězných bitev. Císařská armáda a námořnictvo dobývaly jedno území za druhým. Teprve bitva v Korálovém moři v květnu 1942 a zejména bitva o Midway v červnu 1942 japonskou válečnou mašinérii definitivně zpomalily. Japonci se museli začít bránit. A také se museli naučit plavat.
Bitva u Midway byla jednou z nejdůležitějších bitev celé války a stála Japonce mnoho lidí, vybavení i plavidel. Koncem roku 1942 si Japonsko uvědomilo, že mu hrozí ztráta kontroly nad jihozápadním Pacifikem, zejména nad Novou Guineou. Série spojeneckých vítězství na Nové Guineji oslabila japonské síly na ostrově, které nyní zoufale potřebovaly zásoby a posily.
Foto: Japonská transportní loď Taimei Maru napadená spojeneckým letectvem v Bismarckově moři | Wikimedia Commons / Public domain
Japonci se rozhodli vyslat z Rabaulu do Lae na Nové Guineji konvoj s přibližně 7 000 vojáky a obrovským množstvím zásob. Plán to byl riskantní, protože spojenecké letectvo v oblasti mohlo konvoj v případě jeho odhalení velmi efektivně zasáhnout. Přesto konvoj opustil Rabaul a zamířil do Lae. Naneštěstí pro Japonce byla rádiová komunikace týkající se konvoje zachycena, a Spojenci tak s pomocí dešifrátorů znali přesný cíl i datum příjezdu konvoje. Královské australské letectvo (RAAF) a Letectvo Armády Spojených států (USAAF) se začaly připravovat na to, aby konvoji zabránily cílové destinace Lae dosáhnout.
Američtí a australští velitelé plánovali nejprve zjistit přesnou polohu konvoje pomocí průzkumných letounů. Jakmile pak bude místo identifikováno, pokusí se Spojenci v rámci série intenzivních útoků těžkých, středních a lehkých bombardérů spolu s torpédovými čluny konvoj zcela zničit. Velitelé dobře věděli, že aby jejich komplexní plán fungoval, musí být koordinované útoky provedeny s mimořádně přesným načasováním. Protože by nezkušení piloti s tímto úkolem měli pravděpodobně problémy, absolvovali tito nejprve řadu cvičení.
Posádky dostaly pokyn setkat se na mysu Rodney. Odtud měly letět 90 mil do Port Moresby, kde měly zahájit simulovaný útok na loď v přístavu. Tyto cvičné lety pomohly posádkám zlepšit navigaci a načasování pro následný skutečný útok.
Japonský konvoj se skládal z osmi torpédoborců a osmi vojenských transportních lodí a byl kryt ze vzduchu 100 doprovodnými stíhacími letouny. Z Rabaulu pak konvoj vyrazil 28. února 1943 a do Lae měl dorazit 3. března. Na začátku konvoji přálo špatné počasí, které ho krylo před spojeneckými průzkumnými letouny. Nicméně 2. března brzy ráno konvoj zpozoroval Liberator USAAF, což přimělo amerického velitele generála Whiteheada k vyslání osmi letounů B-17 a následně dalších dvaceti. Ke konci dne bylo vysláno dalších jedenáct B-17, které údajně způsobily konvoji značné škody.
V noci 2. března se pak konvoj přiblížil k vodám v dosahu všech spojeneckých letadel. Byl to okamžik, na který spojenci čekali. Následující chvíle přinesly Japoncům zkázu nevídaných rozměrů. Aby bylo jisté, že útok začne co nejdříve po rozednění, sledovala konvoj po celou noc australská Catalina a hlásila průběžně jeho polohu.
3. března se rozednilo a obloha byla jasná, což byly pro letecký útok ideální podmínky. Toho rána byla také napadena japonská letecká základna v Lae, čímž byla japonským doprovodným stíhačům ztížena možnost poskytnout konvoji efektivní ochranu. Proti konvoji odstartovalo celkem 90 spojeneckých letadel. Byly to těžké B-17 Flying Fortress RAAF a USAAF, stíhací P-38 Lightning, střední bombardovací B-25 Mitchell, lehké Beaufightery a A-20 Boston. V průběhu dne na konvoj tyto stroje opakovaně úspěšně útočily.
Těžce vyzbrojené Beaufightery postřelovaly lodě svými kulomety v extrémně nízké hladině letu ve snaze ničit jejich protiletadlovou obranu a způsobit co největší ztráty posádek. Způsob útoku byl typický spíše pro torpédové bombardéry a japonští kapitáni letounům nastavovali příď nebo záď – což ale jen násobilo devastační účinek kulometné palby. B-17 pak bombardovaly lodě ve středních výškách, zatímco B-25 a A-20 útočily v nízkých výškách. Současně se nad chaotickou bitvou střetávaly P-38 Lightning s japonskými doprovodnými stíhačkami Zero.
Bitva skončila zdrcující japonskou porážkou. Všech osm transportních lodí a čtyři z osmi torpédoborců bylo potopeno. Zbývající torpédoborce dopravily 2 700 vojáků zpět do Rabaulu, dalších 1 000 japonských mužů však zůstalo na hladině oceánu. Jelikož panovaly obavy, že všichni plovoucí přeživší Japonci, kteří by se dostali opět na pevninu, budou dál pokračovat v boji proti Spojencům, po několik následujících dní spojenecké lodě a letadla pročesávaly oceán a střílely na trosečníky, kteří se bezmocně houpali ve vodě nebo se drželi plovoucích trosek lodí. Mnoho Japonců se tehdy také utopilo, protože neuměli plavat.
Celkem Japonci ztratili osm transportních lodí, čtyři torpédoborce, dvacet stíhaček a téměř 3 000 mužů. Spojenci ztratili jen dva bombardéry, čtyři stíhačky a 13 mužů. Po porážce v bitvě v Bismarckově moři vydal generální štáb císařské armády rozkaz, aby se každý voják naučil plavat.
Zdroj: warhistoryonline
Komentáře
Vaclav Flek
26. 11. 2021, 20:33pro Míra : "Už několikrát jsem nejen vás upozorňoval, že nestojím o vaše názory. Ale je to marné, je to marné, je to marné!"
Ja se snazim diskutovat slusne, ale vy mi to hodne ztezujete. Jak mam zustat slusny, kdyz mi pisete takove nesmysly ?
Ja jsem vam zadny svuj nazor neposilal, tak nebudte paranoidni. Muj prispevek byl urcen debatujicimu Czertovi, ktery mne chtel vtahnout do debaty o vasich prispevcich. Odpovedel jsem mu, ze se podobne debaty zucastnit nechci, nebot mne nezajima ani vase osobnost, ani vase nazory, tim to pro mne skoncilo. Tak co mi to vlastne podsouvate ?
Vaclav Flek
25. 11. 2021, 20:16pro Czert : Myslim, ze jsem se vcera otazal primo diskutujiciho Chose, jak to se svym prispevkem mysli. Nejsem si jist, zda potrebuje tiskoveho mluvciho, ktery by jeho nazory vysvetloval. Pokud bude mit potrebu, sdeli mi to sam.
Naopak jsem vas vcera zdvorile zadal, at mi diskutujiciho Miru nepripominate, nebot jeho nazory mne nezajimaji a o debatu o nem nestojim. Jsem sice pouze polovicni Cech, ale myslim, ze jsem se vyjadril dost jasne.
Czert
25. 11. 2021, 05:55Flek
Zrovna v tomhle pripade je jasne ze to chose myslel ironicky.
A zrovna toho miru co sem myslel, mate primo pod sebou. Jediny rozdil je kultura projevu a ideologie jterou povazujete za svatou.
Vaclav Flek
24. 11. 2021, 23:50pro Chose : Vasemu prispevku : " je jasné, že takový rozkaz byl jistě velmi populární mezi spojeneckými leteckými osádkami. Které se samy mohly kdykoliv ocitnout na hladině oceánu." nerozumim.
Mozna jsem trochu prostsi clovek, ale zde skutecne nevim, zda to myslite ironicky, nebo doopravdy. V mem myslenkovem svete bych to chapal jako ironickou nadsazku, ale v techto diskusich vidim tolik zvlastnich (nechci rici extremistickych) reakci a nazoru, ze si nejsem zcela jist, co jste chtel vyjadrit. Co to priste napsat o neco jasneji ?
Chose
23. 11. 2021, 20:49To je zase diskuze, v teple, u kafíčka. Ano, je jasné, že takový rozkaz byl jistě velmi populární mezi spojeneckými leteckými osádkami. Které se samy mohly kdykoliv ocitnout na hladině oceánu. Ale stalo se a žádná povídání v dalším století na tom nic nezmění.
Itami Youji
23. 11. 2021, 19:34Radek
Takže vlastně když to vezmu, tak pokud nepřítel nedodržuje konvence, jsem vlastně v právu je nedodržovat také, ale mám samozřejmě právo obvinit nepřítele z válečných zločinů, zatímco ty mé jsou automaticky omluveny, neboť to vlastně zločiny nebyly, protože jsem se tak choval k nepříteli, který je porušil první.
Přeneseno do srozumitelnější řeči, pokud mi zloděj ukradne kupříkladu zahradní sekačku, tak se stal zlodějem a musí být potrestán, ale já mu můžu sebrat auto a nikdo mne nesmí trestat, protože jsem to ukradl zloději, který mne okradl první.
Váš výklad práva je velmi zajímavý, mám ovšem obavu, že by vojenští právníci s vaším výkladem silně nesouhlasili.
Czert
23. 11. 2021, 15:39Radek
Mas to pomotane. Kdyz si podepsal hagske konvence, tak si jimi vazan i vuci statum ktere je nepodepsali, tak to proste je.
Japoncici chteli vyhkasit amikum valku vcas, ale kvuli zpozdenemu prekladu se to opozdilo, a o to vic byly amici nasrani, kdyz jim ho japoncici donesli pozde, nez kdyby vubec.
A o nevyhlaseni valky nepis, amici od dob koreje zadnou valku nikomu nevyhlasili a ze si temer doslova valci rok co rok.
Navic o tom, jak se japoncici chovali k zajatcum vyslo ve znamost az po valce, za balky to temer nikdo nevedel.
Radek
23. 11. 2021, 07:10To by platilo u armád dodržujících ženevské a haagské konvence. Japonsko je nedodržovalo od začátku války (přepadení Pearl Harboru bez vyhlášení války, masakry zajatců v Malajsii, Filipíny, Wake atd.), takže na ochranu konvencemi nemělo dle američanů nárok. V tomto s nimi souhlasím. Nenechám zabíjet svoje vojáky kvůli ohledům na lidi, kteří žádné ohledy nemají.
Itami Youji
22. 11. 2021, 18:10Radek:
Koukám že jste si definici trosečníka velmi rád upravil. Ale poněkud se mýlíte. Takže:
Příslušníci ozbrojených sil a ostatní osoby zmíněné v následujícím článku, kteří jsou na moři a jsou
zraněni, onemocní nebo ztroskotají, musí být za všech okolností respektováni, při čemž výraz ztroskotání
se vztahuje na každé ztroskotání, ať k němu dojde za jakýchkoliv okolností, včetně nuceného přistání
letadla na moři nebo pádu do moře.
Strana v konfliktu, která je bude mít v moci, bude s nimi zacházet a o ně pečovat lidsky, bez jakéhokoli
nepříznivého rozlišování založeného na pohlaví, rase, národnosti, náboženství, politickém přesvědčení
nebo na jakémkoli jiném obdobném znaku. Přísně je zakázán jakýkoli útok na jejich život nebo na jejich
osobu; zejména nesmějí být dobiti nebo vyhlazeni, podrobeni mučen, nesmějí být na nich konány
biologické pokusy, nesmějí být ponecháni záměrně bez lékařské pomoci a ošetření ani vystaveni
nebezpečí nákazy neb infekce k tomu cíli vytvořenému.
Co z toho vyplývá? Za prvé, trosečník není povinen vaši pomoc přijmout, vy pokud mu ji nabídnete a on odmítne jste z obliga z toho, že jste ho ZÁMĚRNĚ nechal bez lékařské pomoci.
Za druhé. Můžete mi zkusit vysvětlit, jak například piloti letadel střílející po trosečnících zjišťovali, který se chce či nechce vzdát? To si rád poslechnu.
No a prohlásit, že když odmítnu záchranu, jsem dál vojákem a tudiž legitimním cílem, to už je naprosto mimo.
Czert
22. 11. 2021, 09:06Radek
To je omyl, trosecnik ktery nema zadne zbrane, neni a nemuze byt legitimni cil. To ze se odmitaly zachranit od amiku je irelevsntni.
Skutecne je obrovsky rozdil mezi tim nechat isudu na mori a strilet na nej z kulometu.
To co amici udelali nejde z legalniho hlediska okecat.
A skutecne nejde moralizovat ze kdyz ho zastrelili, tam mu usetrili trapeni.
Protoze v clanku je jasne uvedeno, ze amici predpokladali ze by je bud japoncici zachranili nebo by doplavali ke brehu a pak se zapojili do boje.
Radek
22. 11. 2021, 07:04Vycházelo se z předchozích zkušeností s Japonci - Pearl Harbor, Wake, Guadalcanal. Trosečník se rád nechá vylovit a zachránit i za cenu zajetí. Japonci vylovení od Spojenců odmítali - byli tedy dál vojáky a legitimním cílem. Americké lehké bombardéry byly dozbrojeny pevnými půlpalcovými kulomety v přídi (6-8) a padákovými pumami. Nízký průlet nad transportní lodí nebo torpédoborcem měl pro loď devastující následky.
Czert
22. 11. 2021, 01:10Krasne je tady ukazano, ze ve valce se na moralku nehraje. Legalne ti japonci byly zrosecnici a utok na ne byl de fakto valecny zlocin, ale nikoho to netrapilo ani tehdy, ani po valce.
Holt vyhrala prakticnost, kdyz te zastrelim ted, nebudes po me moct strilet zitra.