Hrdinů, jako je jednooký Leo Major, nemá Kanada mnoho. Na konci války se mu podařilo něco, co v dějinách válek nemá obdoby – sám dokázal obsadit město, které držely jednotky Wehrmachtu.

Foto: Leo Major | Canada. Dept. of National Defence / Library and Archives Canada / PA-193072

Psali jsme:Vzpomínky vietnamského veterána z bojů Vietnamu proti Číně

Leo Major se narodil 23. ledna roku 1921 v New Bedfordu ve státě Massachusetts. Jeho rodiče ale nebyli Američané – otec byl Kanaďan a matka Francouzka. Leo se v pouhých devatenácti letech přihlásil do armády. Nebylo to z žádného velkého vlastenectví ani touhy po dobrodružství, ale spíše proto, aby na něj byl jeho otec pyšný.

V rámci kanadského kontingentu se v Den D vylodil na pláži Juno. A hned první hodiny jeho ostrého bojového nasazení ukázaly, že v řadách Kanaďanů se objevil někdo mimořádný. Major byl součástí průzkumné jednotky a jeho úkolem po vylodění bylo proniknout za nepřátelské linie a sbírat informace. Na první pohled nic jednoduchého, ale Major si vedl nad očekávání dobře. Podařilo se mu zajmout německý transportér Sd.Kfz. 251, známý jako Hanomag. A nejen to – vozidlo zřejmě sloužilo jako komunikační nebo velitelský vůz, obsahovalo rádio a nejrůznější kódy. Pravý poklad pro zpravodajce. Major vozidlo zrekvíroval a dojel s ním ke své jednotce.

O týden později narazil opět sám na osmičlennou hlídku německých esesáků. Major na ně zahájil palbu a všechny zneškodnil. Jeden z nich ale stihl hodit fosforový granát, jehož výbuch Majorovi vážně poranil levé oko. To byla konečná – lékaři mu řekli, že o oko přijde a válka pro něj skončila, protože bude napůl slepý. Jenže Major o ničem takovém nechtěl ani slyšet – jako sniper se stejně pořád díval jedním okem. Protože už měl pověst hrdiny, nadřízení mu umožnili zůstat u jednotky.

Major bojoval dál a připisoval si různé menší či větší hrdinské činy. Mezi jeho nejvýznamnější kousky patřilo zajetí demoralizované skupiny 93 německých vojáků i s velícím důstojníkem. Při jiné misi ale jeho vůz najel na minu a on byl opět těžce zraněn. V nemocnici mu oznámili, že má na třech místech zlomená záda, zlomená žebra a také zle pohmožděné kotníky. Tentokrát měl opravdu putovat zpět do Kanady, jenže si zase nedal říct. Po cestě vyskočil z jeepu a na vlastní pěst se ukryl u jedné rodiny v Nijmegenu, kde si měsíc sám ošetřoval rány, až byl zase fit. V dubnu se vrátil ke své jednotce a nikdo se už raději na nic neptal.

Psali jsme:Lockheed chtěl vyzbrojit výzvědný U-2 střelami Condor. Měl ničit nepřátelské lodě

Jeho další úkol byl průzkum německých obranných pozic kolem nizozemského města Zwolle. Major šel do akce společně se svým nejlepším kamarádem Willie Arsenaultem. Jenže ten na misi zahynul, když se dostali pod palbu kulometu. Major začal běsnit – postřílel všechny Němce, na které narazil. Místo návratu vyrazil rovnou do Zwolle.

Jednoho německého vojáka donutil prozradit, kde se nachází velitel. Toho pak našel v baru. Oznámil mu, že ráno začne kanadské dělostřelectvo pálit na město a kompletně ho srovná se zemí. Jediné, co tomu může zabránit, je okamžitá kapitulace. Německý důstojník kupodivu souhlasil, že informaci předá nadřízeným.

Major ho propustil a pak běhal po městě, pálil ze samopalu a házel granáty. Němci se domnívali, že už na ně útočí předsunuté spojenecké jednotky. Navíc byla tma a nikdo nevěděl, co se děje. Německé jednotky ve městě se skutečně vzdaly.

Leo Major přivedl do zajetí 50 německých vojáků a město Zwolle bylo dobyto jediným mužem.

Zdroj: Library and Archives Canada, warhistoryonline.com