Britští důstojníci, kteří za 2. světové války veleli tankům, se nechávali slyšet, že námořní taktiku lze účinně použít i u tanků. Přestože šlo spíše o nadsázku našel se jeden důstojník, který si vzal výše uvedená slova k srdci. Byl to poručík John Reginald Gorman z Irské gardy. V roce 1944, když Gorman sloužil u 2. obrněného praporu gardové obrněné divize ve Francii, se mu podařilo vskutku netradičním způsobem vyřadit jednoho z nejnebezpečnějších protivníků, německý těžký tank Tiger II, neboli Königstiger. Tento tank byl ve své době považován za téměř neporazitelný, jeho parametry překonávaly spojenecké protějšky ve všech ohledech.

Gormanovo rozvážné použití netradiční taktiky a skutečnost, že si pod extrémním tlakem dokázal zachovat chladnou hlavu, pravděpodobně pramenily z jeho výchovy v Irsku, kde vyrůstal jako syn významného důstojníka irské královské policie. Gorman vstoupil do Irské gardy v 19 letech a krátce na to, 5. prosince 1942, byl jmenován podporučíkem. Netrvalo dlouho a dočkal se své první bojové činnosti jako velitel tanku. Mladý poručík se vylodil v Normandii koncem června 1944, krátce po spojenecké invazi v Den D. K netradičnímu incidentu, za který Gorman dosáhl uznání, pak došlo pouhý měsíc poté, co se svými muži dorazil na francouzskou půdu.

Foto: Německé Tigery II ve Francii v červnu 1944 | Bundesarchiv, Bild 101I-721-0397-34 / Wagner / CC-BY-SA 3.0

Psali jsme:Zázračný útěk z Osvětimi. Osobním automobilem SS-Hauptsturmführera

V rámci operace Goodwood byla Gormanova skupina tanků M4 Sherman součástí britské ofenzívy, která měla za cíl dobýt francouzské město Caen a hřeben Bourguébus. Jednalo se o strategická místa, která měla zásadní význam při spojeneckém úsilí osvobodit Francii. Samotná bitva neměla být vůbec snadná, zejména proto, že Němci disponovali právě těžkými tanky Königstiger. Tento konkrétní model tanku měl čelní pancíř, který byl pro většinu spojenecké munice prakticky neprůstřelný. Königstiger měl oproti spojeneckým tankům také další výhodu: jeho hlavní výzbroj dokázala zlikvidovat jakýkoli spojenecký tank na vzdálenost až 2,5 km. Posádky spojeneckých tanků byly pochopitelně nervózní z vyhlídky na střetnutí s těmito monstry v otevřeném boji.

Dne 18. července 1944 u Cagny narazil Gorman se svými muži na skupinu čtyř německých tanků, kterou tvořily Panther, Tiger I, starší Panzer IV - a jeden Königstiger. Poručík Gorman věděl, že pokud chce mít nějakou naději na vyřazení tohoto supertanku, bude muset myslet jinak. Původně Gorman disponoval třemi tanky Sherman. Bohužel tank, ve kterém původně jel, uvízl v potoce a Gorman ho musel nakonec opustit. Nasedl tedy do jednoho z dalších Shermanů a pokračoval dál. Když pak oba Shermany narazily na čtyři německé tanky, byl nepřítel sice v přesile, ale Britové měli alespoň výhodu výše postavené pozice.

Gorman se ocitl na vrcholu hřebene a shlížel dolů na pole, na němž byly rozmístěny německé tanky. Mezi ním a obávaným Königstigerem bylo jen necelých 300 metrů volného terénu. Věděl, že pokud nebude okamžitě jednat, jeho dva tanky Sherman budou rychle vyřazeny. A právě tehdy se Gorman rozhodl využít v úvodu zmíněnou námořní taktiku.

V té době už Němci Shermany spatřili a věž nejbližšího tanku - Königstiger - se dala do pohybu. Gorman pak vykřikl něco, co muselo znít jako téměř sebevražedný rozkaz: "Vraž do něj!" Sherman (pojmenovaný "Ballyragget") se rozjel a plnou rychlostí se řítil ze svahu, poháněn gravitací a vlastním motorem tak rychle, že se téměř vymkl kontrole. Riskantní manévr se však podařil. Než Königstiger stačil na Ballyragget vystřelit, Sherman v maximální rychlosti narazil do jeho zadní části a srážka oba tanky vyřadila z provozu. Němci, šokovaní tím, co se právě stalo, se po chvíli vyškrábali ze svého tanku s rukama nad hlavou.

Psali jsme:Poslední tažení Che Guevary

Ačkoli byl obávaný Königstiger vyřazen z boje, tři další německé tanky byly stále dokonale funkční. Obrátily své zbraně na druhý Sherman, kterému velel seržant Harbinson. Na otevřeném prostranství a bez momentu překvapení, který již využil Gormanův tank, do něj pak všechny tři německé tanky začaly bušit svými děly, zabily tři členy posádky a vyřadily Sherman z boje. Gorman a jeho posádka využili příležitosti, kterou jim toto rozptýlení poskytlo, a unikli z vlastního vyřazeného Shermanu. Stačili tak utéci z pole dříve, než mohli být také zastřeleni.

Gorman byl však odhodlán zbývající tři německé tanky zničit. Zbylí zranění členové posádky Harbinsonova tanku se uchýlili do nedalekého kukuřičného pole. Poté, co je Gorman ujistil, že se pro ně vrátí, vyrazil řešit situaci na vlastní pěst. 

Po nějaké době se mu podařilo najít tank Sherman Firefly se sedmnáctiliberním dělem, o kterém věděl, že bude proti německým tankům účinné. Střelec uvnitř tanku byl mrtvý. Jeho tělo uvěznilo ostatní členy posádky, kteří byli v šoku. Gorman jim pomohl vyprostit se a uklidnil je. Poté s tankem odjel zpět ke zbývajícím třem německým tankům a nabral do tanku svou původní posádku. Z vhodné pozice pak dal svému střelci pokyn, aby střílel nejprve na tank Tiger I, který po několika výstřelech zasáhl. Pak zaměřil svou pozornost na vyřazený Königstiger, který také zasáhl a zapálil.

V tu chvíli se začaly zbývající německé tanky bránit a Gormanovi nezbývalo nic jiného než nařídit ústup. Vyzvedl Harbinsonovu posádku a vrátil se do bezpečí. Za svůj čin při likvidaci tanků byl Gorman vyznamenán Vojenským křížem. Königstiger, který tehdy zneškodnil, stál na stejném místě ještě rok. Po válce se Gorman vrátil do Severního Irska a pokračoval ve spolupráci s Královskou ulsterskou policií (RUC) i s britskou tajnou zpravodajskou službou, které pomáhal v utajení proti IRA, a zažil také dlouhou a úspěšnou kariéru v politice. Gorman zemřel v roce 2014 ve věku úctyhodných 91 let.

Zdroj: warhistoryonline