EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Norská obrana Osla: Dva zásahy z německých děl a tři rakousko-uherská torpéda a těžký křižník Blücher šel ke dnu

 01. 04. 2024      kategorie: Vojenská historie      64 komentářů

Byl chladný dubnový den roku 1940 a pro Norsko začala naplno druhá světová válka. Na kopcích kolem průlivu Drøbak jižně od Osla stále ležel sníh. Hned na úvod německé agrese Norsko dosáhlo nad svým prvním velkým nepřítelem po více než 100 letech dramatického vítězství.

8. duben začal v pevnosti Oscarsborg v Drøbaku jako obvykle, i když v napjaté atmosféře - 2. dubna byli přijati noví odvedenci. Jejich den začal ranní rozcvičkou, po níž následoval výcvik a instruktáž. Rekrutů pociťovali určitou nervozitu – věděli, že se blíží válka, ale nikdo nevěděl kdy začne. Objevily se zvěsti o invazní flotile, ačkoli vláda vyhlásila neutralitu. Norská armáda komunikovala jen omezeně a fámy se jen šířily.

blucherFoto: Těžký křižník Blücher vyfotografovaný cestou do Norska z paluby lehkého křižníku Emden | Bundesarchiv / Bild 101II-MO-0683-07 / Zinnecker / CC-BY-SA 3.0

V noci přišla zpráva o neidentifikované lodi, která se probila v Oslofjordu vnější obranou. Plukovník Birger Eriksen, velitel Oscarsborgu, věděl, že se něco děje. Nemohl zahájit boj jako první, ale nehodlal se nechat zastihnout nepřipravený. Zavolal si komandér-kapitána Andrease Anderssena a požádal starého námořníka, aby přijel do pevnosti. Anderssen byl námořní důstojník ve výslužbě, který žil v Drøbaku a mnoho let svého života strávil velením pobřežní torpédové baterie v Oscarsborgu.

Kolem čtvrté hodiny ranní 9. dubna se na obzoru objevilo šest lodí. Plukovník Eriksen dal povel k nabití tří děl hlavní baterie. Do kanónů ráže 280 mm německé konstrukce byly nabity tříštivo-trhavé granáty o hmotnosti 240 kg. Každý střelec, připravený k výstřelu, stál na svém stanovišti a čekal na rozkaz. Děla pocházela původně z německých predreadnoughtů třídy Kurfürst Friedrich Wilhelm. Když byly tyto bitevní lodě po první světové válce odzbrojeny, měla být čtyři z jejich děl ráže 28 cm/35 použita k ochraně Dardanel, ale opevnění nebyla dokončena a tři děla zakoupilo Norsko pro pobřežní obrannou baterii umístěnou v pevnosti Oscarsborg chránící Oslo. 

Eriksen věděl, že jeho jednání může mít vážné následky. Lodě, které se k němu blížily, sice doložitelně napadly norská plavidla, ale jeho země byla stále oficiálně neutrální. Pokud by na loď vystřelil, aniž by předtím byl sám napaden, mohl by být postaven před válečný soud nebo nechtěně vyvolat válku; což bylo přesně to, čemu se Norsko snažilo vyhnout. A na druhou stranu, pokud by se rozhodl nestřílet a blížící se lodě by se dostaly blízko a napadly pevnost, mohlo by to stát život jeho muže. Ve 4:21 se rozhodl. Vedoucí loď byla již velmi blízko, když klidně vydal rozkaz k palbě. Hlavně zaburácely.

Bez ohledu na legálnost útoku střely zasáhly svůj cíl. Pobřežní baterie jsou mimořádně nebezpečný soupeř – své okolí mají dokonale zmapované a jsou schopné střílet mimořádně přesně. První střela zasáhla těsně před zadním stěžněm a druhá vyřadila přední věž lodi. Oba způsobily požáry, které se začaly šířit po celé válečné lodi. To byly jediné střely, které tato děla vypálila. Nebyly obsluhovány dělostřeleckými obsluhami, ale směsicí vycvičených dělostřelců, nevojáků a branců. Nebyl čas vystřelit ze třetího děla, které stálo nabité, ale bez obsluhy.

Jejich cíl, dosud neidentifikovaný, stále směřoval na sever k Oslu. Další dvě baterie menších 57mm kanónů, zahájily palbu a potlačily nepřátelské lehké dělostřelectvo, dokud se kulometná palba z válečné lodi nezačala přelévat přímo do pevnostních dělostřeleckých stanovišť. Náhle, zatímco zuřily požáry a duněla děla, bylo přes hluk slyšet píseň. Posádka nepřátelské lodi zpívala „Deutschlandlied“, německou hymnu. Signály z minolovky Otra potvrdily, že jde o lodě německé invazní flotily. Zvěsti se potvrdily.

Vedoucí loď skupiny, identifikovaná nyní jako těžký křižník Blücher třídy Admiral Hipper, pokračovala a dostala se do zaměřovače torpéd 61letého komandér-kapitána Anderssena. Torpéda byla přibližně 40 let stará a byla vyrobena v Rakousku-Uhersku. Dosud byla vystřelována jen při cvičeních. Nyní Anderssen třemi torpédy udělal do boku Blücheru, který neměl šanci manévrem uniknout, obrovské díry, vyřadil jeho motory a podpalubí se rychle plnilo vodou. Když se loď potopila, vrhli se muži z její posádky do chladných vod fjordu a zoufale plavali ke břehu. Když ostatní německé lodě, jak jejich vedoucí křižník vybuchuje a potápí se, obrátily k ústupu.

Norům se podařilo nemožné. S pouhým týdnem výcviku se posádka pevnosti ubránila jedné z nejmodernějších válečných lodí německého námořnictva. Aby bylo vítězství ještě sladší, neutrpěli žádné ztráty. Němci naopak přišli o těžký křižník, 650–800 mrtvých, přibližně 50 zraněných a kolem 1000 mužů bylo zajato. Norské vítězství nemělo dlouhého trvání, protože, jak Eriksen nevěděl – i když tušil, Blücher byl pouze předvojem invazních sil. Pevnost Oscarsborg byla toho dne ve 12:00 silně bombardována, přičemž mnoho dřevěných budov lehlo popelem. Německé jednotky byly dopraveny letecky a přistály na nedalekém letišti. Německá pěchota se přehnala přes kopce kolem fjordu a rychle obsadila Oslo.

Druhý den ráno, 10. dubna, byl Eriksen nucen kapitulovat, protože věděl, že další boj by znamenal jen zbytečné ztráty na životech. Ale díky jeho statečné obraně unikla norská královská rodina a vláda z Osla ještě před jeho pádem. V dějinách je jen málo okamžiků, kdy se skupině lidí podařilo dosáhnout byť dílčího vítězství proti takové zdrcující přesile. Norsko brzy poté padlo a jejich příběh je tak do jisté míry opomíjen. Skutečností ale je, že efektivní obrana průlivu zasadila německým invazním silám mocný úder. Němci kvůli své arogantní neopatrnosti a podcenění protivníka zaplatili za vítězství velmi vysokou cenu.

Zdroj: warhistoryonline.com

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Czertik

07. 04. 2024, 21:43

vaclav flek

takze shrnme si celou diskuzi.

1. nepredlozil ste jediny relevantni dukaz ze nemecka invaze do belgie mela jakekoliv ospravedlneni. to, ze by se plan dyle realizoval i bez napadeni belgie ste neprokazal, stejne jako to, ze o nem nemci vedeli. a navic vam bylo ukazano, ze naopak belgie velmi dusledne trvala na sve neutralite.
to, ze ste se nijak nevyjadril k prepadeni nizozemi, se nema ani cenu vyjadrovat.
a oboji povazujete za zcela legalni nemeckou korist.

2.k norsku. neustale omilate svoji tezi, ze britska invaze do norska byla naprosto neomluvitelna. ale jak vam bylo dokzano, nejen ze svedska ruda pro nemecko byla velmi vyznamna, svedove se dokonce branili britskemu natlaku na to, aby svuj export do nemecka omezily . pri tom, jak ostatnim velmi rad vytikate nedostatek informaci a rozhledu, bych ocekaval, ze vy onen rozhled a informace bude mit. takze by melo byt v ramci vasich schopnosti si predstavit, jak narocna by byla pro britani invaze do svedska, nebo minimalne blokada dodavek svedske rudy do nemecka.
musim se skutecne ptat, jestli vite kde se nachazely hlavni zdroje svedske rudy ? podle toho jak se prezentujete byste to mel videt.
no a pokud to vite, tak onen britsky plan na invazi do norska a okupaci narviku dostava uplne jiny rozmer ze. hlavne s tim, ze britove neplanovali okupaci uplne celeho norska.narozdil od nemcu.
to, jake vyhody prinesla nemcum okupace celeho norska sme prokazaly.

3. je ironicke, ze na JINYCH diskuzich rad vycitate ostatnim, u temat co se tykaji sovestkeho svazu, ze zapominaji na to, jak vyznamna byla pomoc zapadu a rad uvadite pocty one techniky. zvlast ironicke je to u techniky co byla dodana do stalingradu. protoze na jednu stranu pisete jak tam ta tecnika byla dulezita, a na druhe strane tady pisete ze cesta jakou se tam ta technika dostala je absolutne nemoralni a neomluvitelna.
jak by to dopadlo kdyby nemci u stalingradu vyhrali nema smysl resit.

a vzhledem k tomu jak se tady rozciujete nad oznacenim troll, jak bylo raneno vase ego, je jediny mozny zaver. troll nejste, ale ty svoje teorie tu prezentujete na zaklade nedostatku znalosti a souvislosti, spolu s tim ze fanousek nacistickeho nemecka, jehoz nejpis tajny sen je ten, ze by nemecko vyhralo druhou svetovou.
a musim rict, ze ten troll by me byl nejmilejsi.

Vaclav Flek

16. 04. 2024, 23:17

pro Czertik

Odpovidam az po svem navratu ze zahranici, budu strucny, nebot nevim, zda se k memu stanovisku jeste dostanete. Odpovidam na kazdy z vasich bodu zvlast :

ad 1) Cilem diskuse by melo byt vyjadrit vlastni nazor, nikoliv "predkladat dukazy" nebo neco "prokazovat". Myslim, ze vse podstatne o planu "Dyle", pozdeji zmenenem na "plan Dyle - Breda" (podotykam, ze Breda se nachazi v Nizozemi) jsem jiz uvedl. Treti risi byl tento plan velmi dobre znam a slouzil k oduvodneni invaze do Belgie a Nizozemi. Opakuji, ze plan pocital s ucasti tri francouzskych armad a jedne britske
(BEF) v postupu pres polovinu Belgie, tento logisticky narocny manevr triceti elitnich spojeneckych divizi jiste neslo naplanovat za den...


ad 2) Zde vam nerozumim. Pricinu britske invaze chapu v zabraneni prepravy svedske zelezne rudy norskymi pobreznimi vodami (dodejme, ze pouze v zimnim obdobi, v lete sla ruda jinou cestou). Nevim, na co narazite zminkou o britske okupaci Svedska, tu jsem ja prece nezminoval (!), mozna krome britske snahy obsadit naleziste u Gallivare a Kiruni pod zaminkou vojenske pomoci Finsku v jeho boji se sovetskou agresi.

ad 3) Zde jiz vubec nerozumim. Budto to pisete tak slozite, ze jsou vase slovni obraty nad me chapani, nebo jste si mne s nekym spletl (?). Vice se k tmu vyjadrit nemohu.

K zaveru : Nevim, co znmena vyraz "troll" (krome puvodniho vyznamu skritka ve skandinavskych bajich). Proto ani nemohlo byt prilis "raneno moje ego", ovsem pochopil jsem, ze vyraz neni jiste myslen jako kompliment, a tak jsem se ohradil. At mne ti vasi "pratele - historici" oznacuji, jak chteji, ale at vystoupi z anonymity, pokud mne chteji nalepkovat.

Czertik

06. 04. 2024, 22:32

par zajimavosti o svedske rude

For example German imports in 1939 (the last full year before Weserubung) were 9,981,000 tons and this compared with UK imports of 1,421,000. No other importer (USA) purchased more than 487,000 tons.

In per cent terms this meant of Sweden's total exports, Germany accounted for 79% and the UK was 11%.

takze pane flek vase info ze svedsko vyvazelo srovnatelne do britanie a nemecka je chybna. uz vite proc vasim podnetum moc neverim ?

Vaclav Flek

07. 04. 2024, 02:53

pro Czertik

Neverim uplne vasim cislum, ovsem nejsem odbornikem na vyvoz svedske zelezne rudy do ciziny na pocatku II.svetove valky. Asi jsem se ve svem vyjadreni zmylil a ten export do Velke Britanie a Nemecka nebyl pul na pul. Za to se omlouvam. Klicovym byl ovsem ten princip - Svedsko bylo ochotno prodavat obema valcicim statum stejne mnozstvi rudy ! Britove tuto vysoce kvalitni (ale jiste i drahou) rudu brali v omezenem mnozstvi, nebot meli ve svych koloniich naleziste mnohem levnejsi, byt mene kvalitni suroviny. Nakonec v zadne publikaci o norske valce se nezminuje, ze by duvodem k intervenci (at jiz z jedne nebo druhe strany) byla svedska omezeni dodavek zelezne rudy Velke Britanii.

A znovu pripominam : Stale cekam na jmena a adresy tech "historiku", kteri o mne uvedli, ze jsem troll, pripadne na vase priznani, ze jste si vse bohapuste vymyslel...

Czertik

07. 04. 2024, 20:09

vaclav flek

pokud uplne neverite mym cislum, mam pro vas otazku, z jakeho zdroje myslite ze je ? za spravnou odpoved ziskate zlateho bludistaka.
napoveda - onen zdroj tu uz byl zminen.

pokud svedsko bylo OCHOTNO prodavat do britanie stejne mnozstvi rudy jako do nemecka, proc to teda nedelalo ?
v nejhorsim mohlo snizit export rudy do nemecka, ale to neudelalo ze ?
cili vase teorie je zalozena jen na vasem pocitu, ci nutkani okecat svuj omyl.

ano, nikde sem nezminil, ze duvodem nemecke invaze do norska byla snaha o omezeni dodavek ze svedska do britanie. to ste si prebral naprosto opacne.
velkym lakadlem pro nemeckou invazi do norska bylo prave to, zajistit si bezpecne dodavky svedkse rudy.
protoze norsko v britskych (spojeneckych) rukach by prakticky znemoznilo dodavky ze svedska do nemecka.
ale tahle uvaha jde proti vasemu "svatemu" rozhorceni, ze nemci byly k invazi do norska donuceni, a ze to bylo v jejich vlastnim zajmu.

a k tem historikum, jeden z nich ma nick warsprite4. a znate vydavetelstvi osprey ?

Czertik

07. 04. 2024, 20:15

vaclav flek

a ta vase uvaha o tom, ze svedka ruda byla pro britanii moc draha....jen napovim, ze za valky ci tesne pred valkou plati jina pravidla a na penize se az tak moc nehledi.
a britove by radi vyuzily moznosti jak omezit nemeckou zbrojni vyrobu, a  to bez velke namahy a to jen tim, ze by od svedu koupily "nemeckou" rudu.

Czertik

08. 04. 2024, 23:20

oprava, jeho prezdivka je warsprite1, 4 sem napsal omylem kvuli jeho obrazku.

jan stastny

07. 04. 2024, 12:35

Pro všechny. Dovoz strategických surovin do Německa (nejen železné rudy) po skončení WW1 byl nastaven na základě přísných mezinárodních obchodních dohod z roku 1920 na základě Versailleské smlouvy ,konkrétně ve Švédsku byla pod taktovkou VB zřízena komise právě na kontrolu dovozu (nejen) dané rudy. Ve dvacátých letech ani v období hospodářské krize nedocházelo k významnějším problémům ,vše se však změnilo s nástupem nacistů k moci v Německu a zejména obsazením průmyslového demilitarizovaného Porýní spojeného s obnovou a nárůstem vojenského zbrojení. Do Švédska byla vyslána z Německa obchodní komise s úkolem navýšit prodej daných komodit a ta si doslova "podávala kliku" na Švédském ministerstvu obchodu ,snažící se lavírovat mezi oběma mocnostmi ,s tou Britskou. Dalším milníkem bylo obsazení Rakouska a Československa a snaha Německa o zajištění a navýšení dovozu surovin po výpadku dosavadních dodavatelů daných zemí a to právě ze zdrojů ve Švédsku ,což se samozřejmě nelíbilo západním spojencům a vedlo k navýšení nátlaku na Švédskou vládu ,která byla od té doby doslova v " dvojím ohni ". Vše se vystupňovalo po obsazení Polska. Velká Británie měla vlastní zásoby železné rudy ,ale od začátku 20století dává přednost dovozu kvalitnějších rud ze zahraničí a to konkrétně ze Španělska ( po skončení WW1 však dochází k velkému omezení z důvodů nižší poptávky na základě hospodářských krizí a útlumu výroby oceli) .Dalšími zdroji byla Indie a v menší míře Malajsie nebo právě Švédsko a Kanada. Jen jsem shrnul mnou dostupné dané informace.

Czertik

03. 04. 2024, 17:48

vaclav flek

jeste jedna vaec, kterou sem si uvedomil. a to je jeden velmi prosty fakt, ktery vam evidentne unika.
a to ten, ze okupvane norsko (protoze sance na pro nemeckou vladu normalnimi volbami byla nemozna, protoze vetsina obyvatelstva byla naklonena spojencum) vyhovalo hitlerovi daleko, daleko vic nez neutralni norsko.

Vaclav Flek

03. 04. 2024, 22:11

Czertik

Nejsem si jist, zda bylo pro Nemecko vyhodnejsi okupovane Norsko nez Norsko neutralni. Na udrzeni celeho dlouheho pobrzi potrebovala Treti rise asi 300 000 vojaku, kteri po celou dobu prakticky nebojovali, ale velmi chybeli na jinych frontach.

Czertik

04. 04. 2024, 16:13

vaclav flek

a na ty utoky co podnikaly z finska na konvoje do sssr ste evidentne zapomel, stejne na ponorkove zakladny ve finsku a na to, kolik lodi potopily.

Vaclav Flek

04. 04. 2024, 23:36

Czertik

Bohuzel opet ukazujete vas maly rozhled. Tomu, co pisete, se rika "ahistorimus", tedy hodnoceni minulych deju mimo jejich historicke souvislosti. V dobe bitvy o Norsko vazala Treti risi a Sovetsky svaz smlouva o neutoceni, proto nebylo v tom case nutne budovat ponorkove zakladny k utokum proti konvojum do Murmanska - ty proste v te dobe neexistovaly..

Czertik

05. 04. 2024, 11:20

vaclav flek
o zadny ahistorismus nejde a ani jit nemuze. protoze jak dnes uz vime, tak nemci planovali invazi do sssr nejmene od 1940. presne datum nemci kupodivu nikdy nerekli.

pokud vezme v uvahu hitlerovo vyjadreni a to, jaky mel vliv na vojenske operace, tak napadeni sssr planovali nemci/hitler uz pred valkou.

argument o smlouve o neutoceni mezi sssr a nemeckem je irelevantni, protoze to byly nemci kdo ji porusily. tecka.

ale musim uznat, ze ste nakousl zajimave tema - budovani a vyuzivani zakladen v norsku ktere byly pouzity v operacich proti sssr. velmi zajimave tema ktera by si zaslouzilo samostatny clanek, a sem si jisty ze bych ho uvital nejen ja.
bylo by zajimave si precist jestli zacaly byt budovany/zasobovany jen par mesicu ci dokonce tydnu pred invazi,nebo dokonce az po invazi, pripadne byly pripraovavany dlouhou dobu.

ale to co nijak okecat nemuzete, je to, jak nemecko norske zakladny vyuzivalo ve valce proti britanii, prakticky hned ppo dobyti norska.
jak moc nemci vyuzivaly norsko v bitve o britanii je velmi dobre zdokumentovano.

cili vas argument o tom, ze norsko bylo spis pro nemecko pritezi pada.

Vaclav Flek

05. 04. 2024, 20:56

Czertik

Pisete to velmi spatne, ale mne uz nebavi ty vase vecne nehoraznosti vyvracet. Tak si to proste myslete, a ja si budu myslet sve...

Czertik

06. 04. 2024, 19:22

vaclav flek

jake nehoraznosti ? treba tu ze nemci vyuzivaly norsko proti britanii ?

Czertik

01. 04. 2024, 21:12

krasny pribeh o tom, jak to dopada kdyz nadeje ktera nema oporu v realite zvitezi nad realismem a pripravenosti.
norove uz tusily dlouho, ze je nemci napadnou a pro svou obranu udelaly toho malo, byt se jim musi nechat to, ze se ason snazily nakupovat zbrane, ale jak rika klasik, prilis malo a prilis pozde.

a pak, kdyz uz bylo jasne ze je nemecko napadlo, ci napadne - jak dokazoval tenhle predvoj invaze, tak kdyz sekera dopadla, norove reagovaly nedostatecne.
viz v clanku zminene snadne obsazeni letiste, to melo velmi lehkou obranu, byt norove uz videli dost na to, aby vedeli ze letiste se stanou jednim z prvnich cilu na obsazeni.

Vaclav Flek

02. 04. 2024, 23:52

pro Czertik

Velmi chybne hodnoceni tehdejsi situace. Norove meli postavenou svou obrannou koncepci na sve neutralite, o ktere predpokladali, ze je ochrani. To, ze investovali tak malo do obrany, muze byt teto tehdy chude primorske zemi tezko davano za vinu. Verili, ze je ochrani neutralita a maly zajem cizch mocnosti o protahle nehostinne pobrezi. To ovsem mezitim nabylo na vyznamu jako mozna valecna zakladna.

Czertik

03. 04. 2024, 16:17

pan zrejmy

norove mohli mit svou koncepci postavenou na neutralite, ale realita je rychle vyvedl z jejich omylu.
vysvetlete jak presne neutralita ochranila belgii a nizozemi ? ze nijak ? hmmmm.
skutecne vysvetlete co je spatne na tom kritizovat norsko za to, ze zavrely oci pred tim, jak dopadla belgie a nizozemi.
to ze tehdy bylo norsko celkem chude, mu nikdo nevycita. to co mu vicitam je to, ze kdyz sekera spustila, tak jejich obrana byla vic postavena na vire, nez na snaze o realnou obranu (samostatne beznadejna, s podporou britu velmi nadejna).

Martin23 .

03. 04. 2024, 16:25

CZ:

jj není nad to mít postavenou koncepci na tom, věřit nějakému cáru papíru.

Czertik

03. 04. 2024, 17:49

martin

v ramci objektivity je nutno dodat, ze na neutralitu nemelo norsko od nikoho papir.

Martin23 .

04. 04. 2024, 17:05

CZ:

přesně, navíc si vemte že Ukrajina měla papír, měla dokonce dva, ústní ujištění od velitele ozbrojených sil nepřátelské země, a stejně ji Rusáci napadli.

Vaclav Flek

04. 04. 2024, 21:13

Czertik

K vasi vete : "... co je spatne na tom kritizovat norsko za to, ze zavrely oci pred tim, jak dopadla belgie a nizozemi..." ?

Zorientujte se na casove ose. Invaze do Norska prece predchazela tu do Belgie a Nizozemi. Navic jsem jiz drive uvadel, ze Belgie nebyla neutralni, naopak v pripade napadeni wehrmachtem predpokladala uzkou soucinnost s francouzskou armadou.

Czertik

05. 04. 2024, 11:24

m23

a to dokazuje presne co ? vyjma toho ze nejde nikomu verit ?

Czertik

05. 04. 2024, 11:29

vaclav flek

ano mate pravdu spletl sem si poradi v jakem nemci napadaly staty.

a k te belgii, jakou ze to mela belgie a francie smlouvu ?

Vaclav Flek

05. 04. 2024, 21:02

Czertik

Ja jsem neuvadel, ze existovala nejaka mezistatni smlouva mezi Francii a Belgii (mozna, ze ano, ale ja ji neznam), ovsem existovaly spolecne valecne plany pro urcite situace. Nemci o nich vedeli (alespon ramcove) a z toho odvozovali, ze Belgie nebude v pripade valkyneutralni a utok na ni je tudiz legitimni.

Czertik

06. 04. 2024, 19:29

vaclav flek

aha, takze z toho ze francie a belgie meli spolu vojensky spolupracovali maji puvod....ve vasem pocitu.
skutecne by me zjimala nejaka dokumentace ktera by popisovala planovanou spolupraci francie a belgie.

protoze staci se  podivat na  to, jak belgincani taveli mezi valkami svoje opevneni a z toho jak bylo umisteno ukazuje ze spolupraci s francii moc nepredpokladaly.
byly staveni i proti francii.
pokud nam teda nechcete tvrdit, ze belgicane predpokladaly rychly pad francie na severu, a ze se belgicane budou branit proti nemcumm ze vsech smeru.

Vaclav Flek

06. 04. 2024, 22:17

pro Czertik

Ja jsem prece uvedl, ze existoval plan francouzsko-britskeho postupu Belgii az k rece Dyle ("plan Dyle"), pozdei jeste rozsireny o postup k mestu Breda na nizozemskem uzemi. Belgicky generalni stab byl o vsem informovan, ackoliv se belgicke jednotky aktivne nezucastnily. V prvnich dnech po vypuknuti zapadniho tazeni tak spojenecke jednotky skutecne ovladly asi polovinu uzemi Belgie. Nemci si z toho ovsem tezkou hlavu nedelali, nebot jim spojenci svym postupem vlastne lezli do pasti, ktera zanedlouho sklapla u Dunkerque... Zrejme o tom mnoho nevite, ja uz to ale dale rozvadet nechci, zjistete si vice informaci jinde.

Stale cekam na jmena a adresy tech "historiku", kteri o mne uvedli, ze jsem troll, pripadne na vase priznani, ze jste si vse bohapuste vymyslel...

JanJan

07. 04. 2024, 13:20

pro Flek
To si jako děláte legraci! Belgie jasně a oficiálně vyhlásila neutralitu a celou dobu jí do bezohledného, nevyprovokovaného a bez vyhlášení války provedeného sprostého přepadení Německem nemporušila. Belgičané pronásledovali a setřelovali do napadení Německem letedla obou válečných stran ve svém vzdušném prostoru. Existence nějakých plánů druhé strany, která nebyla s Belgií nijak smluvně vázána, nemá s legalitou v případě napadení nic společného. Po sprostém napadení zemí Beneluxu požádaly tyto země logicky o pomoc druhou stranu konfliktu, to nebylo nějaké ovládnutí země. V tomto případě používáte opravdu zavádějící představy o legitimnosti. Tam nebylo nic ani legitimní a samozřejmě ani legální. To byla jasná agrese. Bez ohledu na to, že za druhé světové války byli Němci vždy ta špatná strana a agresor. Nebudeme se tady snad pouštět do propagace nacistického Německa.

Karel Čížek

07. 04. 2024, 15:06

JanJan. Naprosto souhlasím. Belgie po hrůzných zkušenostech z Velké války přešla na přísnou neutralitu .Nejprve ukončila roku 1920 spojeneckou smlouvu s Francií. Dále si nechala opětovně neutralitu smluvně potvrdit od Británie a později i Německem (v té době již nacistickým). Dále opakovaně odmítala účast na návazných mezinárodních konferencích o uspořádání poválečné Evropy. Tam vzniklé smlouvy odmítala podepisovat. 3. září 1939 opět vyjádřila jasně svojí neutralitu. V následujících velmi napjatých měsících povolala postupně 600 tis. záložníků ,kteří se hlavně podíleli na  obnově , posílení a stavbě nových obraných pozic v regionech přímo sousedících s Německem což však dělali v té době i jiné státy včetně těch neutrálních viz. Švýcarsko , Turecko , Řecko nebo Švédsko či Finsko s podobně nepředvídatelným sousedem a věděli proč.

Vaclav Flek

07. 04. 2024, 19:05

pro JanJan


Predpokladamn, ze svou pripominku adresujete mne, i kdyz ja se do diskuse prihlasuji pod jinym jmenem... Vidim, ze muj nazor vas rozhorcil, tak jenom podotykam, ze pochod tri francouzskych armad plus britskeho expedicniho sboru (v podstate o sile armady) pres pul belgickeho uzemi neslo uskutecnit ze dne na den, ale musel byt peclive pripravovan po delsi dobu. To jsem, myslim, uvadel jiz predtim. Nemam ted bohuzel cas diskutovat, zitra rano odletam na tyden do zahranici, kde budu bez e-mailoveho spojeni. V pripade vaseho zajmu muzeme v diskusi o belgicke neutralite pokracovat po mem navratu...

Czertik

07. 04. 2024, 19:54

vaclav flek

tak plan dyle ste zminil az ted, nikdy predtim.
a ne, vy ste napsal ze belgicka a francouzka armada mely spolu spolupracovat, coz implikikovalo ze se belgicke jednotky zucastni boje po boku francouzu.

a nevim jak to berete vy, ale dle me je obrovsky rozdil mezi tim, jestli budou belgicani bojovat po boku francouzu (a britu) nebo ze belgicane nebudou klast odpor spojeneckemu postupu.

a i pokud vezmem, ze se nemci nejakym zazrakem dozvedeli o planu dyle, stale to nijak neospravedlnuje nemecky vpad do belgie.
protoze jak ste sam napsal, spojenecke jednotky v belgii (i bez jejiho napadeni) by sly jednoduse odriznout.
takze pokud by belgicane neumoznily spojeneckym jednotkam utok ze sveho uzemi na uzemi nemecka, nemecke prepadeni belgie (a nizozemi) je absolutne neomluvitelne.

ano, obkliceni u dunkirku je velmi zname, absolutne nechapu kam tim mirite, jakou to ma relevanci k danemu tematu ?
tema byla spoluprace francie a belgie, ne prubeh francouzkeho tazeni.

a jmena tech historiku ? dam vam jen prezdivku jedoho z nich warprite4.
nechapu proc chcete jejich jmena a adresy ?
vase jmeno sem nepouzil a svoji adresu ste neuvedl.

Vaclav Flek

07. 04. 2024, 22:16

pro Czertik

o spojeneckem planu "Dyle", pozdeji rozsirenem na "Dyle - Breda" toho zjevne vite velmi malo, ale ja ted nemam cas diskutovat (rano odletam). Co se tyce tech vasich "historiku", uvedena prezdivka mi nic nerika. Cekal jsem, ze jako kazdy spravny historik, ktery se nestydi za sve nazory, bude mit svou internetovou adresu, mozna i telefonni cislo. Urcite jsem nechtel adresu jejich bydliste... Uz toho necham, vidim, ze z vas v tomto smeru jiz nic nevypadne a beru to jako vas dalsi pokus o blafovani.

Vaclav Flek

01. 04. 2024, 17:49

Clanek povazuji za to, cemu se anglicky rika "biased", tedy nevyvazeny a neobjektivni. Okolnosti zahajeni bitvy o neutralni Norsko jsou dosud ponekud mlhave, nicmene je znamo, ze hlavnim motorem invaze byla Velka Britanie, ktere norska neutralita silne vadila. Naopak Treti rise byla s norsknou neutralitou velmi spokojena, opravnene se vsak obavala, ze si Norove sami svou neutralitu neobhaji. Dle ocekavani Britove "vykopli mic" jako prvni - zaminovali norske pobrezni vody (samo o sobe jiz akt valky) a nalodili invazni jenotky, ktere se mely vysadit u norskych brehu. Pouze zmatky a vahani britske Admirality zpusobily britske zdrzeni a umoznily nemekym invaznim jednotkam predejit protivnika casto o nekolik hodin. Proto se domnivam, ze vyraz "nemecka agrese" neni na miste. Hlavnim motorem ofenzivniho postupu proti Norsku byl Churchill, paradoxne vsak politickou cenu za toto zpackane dobrodruzstvi platil Chamberlain, ktery v dusledku norskeho fiaska abdikoval.

Udalosti v souvislosti s kriznikem Blucher popisuje sice clanek celkem presne, ovsem bez uvedeni sirsich souvislosti. Z nich by vyplynulo, ze dalsi kroky pri obsazovani cilu na norskem pobrezi probehly z nemecke strany jiz prakticky bezchybne, az na potopeni skupiny torpedoborcu u Narviku (lode sly ovsem ke dnu az pote, co vysadily svuj naklad - nemecke horske myslivce. Jeste k posledni vete clanku : "Němci kvůli své arogantní neopatrnosti a podcenění protivníka zaplatili za vítězství velmi vysokou cenu." To je velmi relativni. Nemecke a britske (spojenecke) ztraty, at jiz v lodich ci v zive sile, byly priblizne vyrovnane, Treti rise ovsem dosahla strtegickeho vitezstvi ovladnutim rozsahleho pobrezniho pasu a take zajistenim trvaleho prisunu svedske zelezne rudy (jeho naruseni bylo pro Churchilla duvodem k valce)

Czertik

01. 04. 2024, 21:23

vaclav flek

vtipne, sam pisete ze clanek je "biased", ale to jak sam ste "biased" uz nevidite.
ano britove zaminovaly norske pobrezi, ale ne proto aby zkomplikovaly zivot norum, ale prave proto ab znesnadnili nemeckou invazi.
a je jasne ze britove budu muset vykopnout mic jko prvni, protoze cesta z britanie do norska trvala dele nez z nemecka do norska.
cili pokud by britove jen reagovaly na nemecke akce, bylo by jasne ze britove do norska dorazi po nemcich a tudiz jejich schopnost bojovat proti nemcum by byla daleko mensi.
a ano je jasne ze neutralni norsko vic vadilo britum nez nemcum, neutralni norsko zanemalo pro nemce bezpecnou cestu pro svedskou rudu do nemecka.
cot by u nepratelskeho norska jaksi neplatilo, ze..

a nutno dodat, ze okupace norska nemcum hodne ulehcila vedeni valky proti britanii, s tim, ze bylo naprosto kliceve po tom co nemecko napadlo sssr a okupace norska byla jedinou moznosti jak ucine narusovat konvoje do murmanska.

a chaberlain mel obrovske stesti ze vubec v politice po vypuknuti valky zustal, protoze jeji vypuknuti odhalilo v plne nahote stupiditu jeho predvlecne politiky.

Vaclav Flek

01. 04. 2024, 22:17

pro Czertik

Vy mne skutecne nedate sebemensi moznost pochvalit vas za dobrou uvahu a padnouci usudek. A pritom jsem vse napsal tak "polopaticky"...

Namorni valecne pravo zna pouze jeden vyklad - kdo zaminuje cizi teritorialni vody, dopousti se agrese. Nic vic, nic min, takze vasi interpretaci odmitam. Vase predstava, ze o invazi rozhodovala pouze vzdalenost k norskym brehum, je zcela mylna, nebot, jak jsem jiz zminil, bojovny Churchill (v te dobe prvni lord Admirality) prosazoval nazor, ze Velka Britanie musi uderit jako prvni a k tomu vyuzit veskerou moc Royal Navy. O te se nepochybovalo, ze nemeckou Kriegsmarine urcite porazi. Ze se tak nestalo je vyslednici mnoha udalosti, ktere jsem ve svem vcerejsim clanku pouze naznacil. Nebudu je zde popisovat, zminim jenom, ze si Britove - pri vedomi sve namorni prevahy - byli zcela jisti, ze jakykoliv stret v norskych vodach vyhraji. Znovu opakuji, ze Norsko bylo neutralni a chtelo tak zustat. Nebylo jeho vinou, ze se stalo obeti mocenskeho stretu, vyprovokovaneho Velkou Britanii. Sami Norove byli pri dodrzovani neutrality dusledni a dodavky svedske zelezne rudy propousteli do Britanie i Nemecka prakticky rovnym dilem.

S vasim hodnocenim Chamberlaina nesouhlasim. Byl to zkuseny politik s dobrymi umysly, ktery se stal premierem v tezke dobe, ve ktere chtel vytezt pro svou zemi maximum. Nevim, proc jej hodnotite tak prisne (z meho pohledu spise stupidne, v duchu osnov dejepesu z totalitniho obdobi) - Britanie nemela s Ceskoslovenskem zadnou smlouvu o spolupraci pro pripad valky (a neni nahoda, ze tomu tak bylo !). Jinymi slovy, Britanie nam nic nedluzila, a veskere Chamberlaiovy snahy byly pouze projevem jeho dobre vule a pokusu o statnicke reseni.

Czertik

02. 04. 2024, 16:35

vaclav flek

ano, snazil ste se to napsat "polopaticky", ale to neznamena ze ste to napsal nezaujate.
ano, namorni pravo zcela spravne povazuje zaminovani cizich vysostnnych vod za agresi, a ano, norove meli zcela legalni pravo vyhlasit kvuli tomu britanii valku, ale chtit po vas aby ste se zamyslel nad tim, proc to norove neudelali, by bylo asi moc.
ano, muzete odmitat moji interpretaci zaminovani, ale to neznamena ze vase odmitnuti ma oporu ve faktech.
skutecne rozeberte proc by meli britove minovat norske vody proti zcela zastaralemu a malemu norksemu namornictvu, misto moderniho a silneho nemeckeho namornictva.
skutecne sem zajimavy na vas rozbor, misto toho abych vam veril jen za zaklade toho "protoze to rikam". tohle prestava fungovat uz i u deti po tom, co vic vyrostou.

a v cem byly churchilovy uvahy chybne ? dostat norsko do tabora spojencu (at uz silou ci diplomacii) by britanii velmi pomohlo a nemecku citelne uskodilo.
a ano, taky mel pravdu v tom, ze kdyby se britove dostaly do norka pred nemci, tak by ho udrzely.
a vzhledem k tomu jake ztaty utrpela kriegsmarine, pri vsech vyhodach ktere mela zpusobene chybami na strane britske admirality, tak je jasne ze kdyby se royal navy onech chyb vyvarovala, tech kteere byly zpusobeny vahanim a nerozhodnosti, tak by kriegsmarine pri rozhodnem britskem prvnim uderu utrpela jeste katastrofalnejsi ztraty.

ano, norove mohli chtit zustat neutralni, ale to nezanema ze jejich prani mohlo byt vyslyseno.
sem si jist ze belgie a nizozemi preferovali neutarlitu pri stretu mezi nemci a fraancii, ale ta jim taky nebyla doprana, tentokrat nemci.
a skutecne me zarazi vase nasazovani psi hlavy britum v pripade norska, a vase odmitani ji nasadit nemcum v pripade belgie a nizozemi.

a skutecne by me zajimaly vase zdroje na to, ze svedove dodavaly zeleznou rudu i do britanie behem valky, protoze to nema oporu v zadnych zdrojim kterem sem kdy cetl.

a to vase hodnoceni chamberlaina....musim vam opakovat uz tisice let stare rceni ze cesta do pekla je dlazdena dobrymy umysly ?
ja mu dobre umysly neupiram, jen rikam ze jejich provedeni bylo velmi stupidni.
churchil to rekl velmi presne v 38, meli sme na vyber mazi hambou a valkou, zvolili sme hambu a budeme mit valku.
a nebyl jedinym politikem ci clovekem ktery videl jak to vsechno dopadne.
skutecne neni nahoda ze se uznavani historci shoduji v tom, ze posledni moznost jak zabraanit druhe svetove bylo zabranit mnichovu. po nem bylo vypuknuti valky nevyhnutelne.

jiste ze britanie nemela zadnou smlouvu o spolupraci s csr v rpiade valky, ale to sem nikde ani nenaznacoval.
a abych pouzil vasi logiku, britanie nemela s csr zadnou smlouvu o tom, ze muze jednat PROTI nemu.
a to, ze chamberlainova dobra vule a pokus o statnicke reseni vedl k nejvetsimu konfliktu v dejinach poprit nemuzete.
vase posledni veta me vvelmi pripomina scenu ze spongeboba, kdy spongebob rika "zvladli sme to patriku, vsechny jsme zachranily" a za nim je scena kdy je vsechno v plamenech.

Vaclav Flek

02. 04. 2024, 20:56

pro Czertik

Napsal jste mi to tradicne obsahle, a rovnez tradicne velmi spatne. Nemohu souhlasit s nicim z toho, co pisete, krome posledni vety, kde sezminujete o necem, co vubec neznam(spongebob). Zkusim to vzit systematicky, ale velmi strucne :

1) Britove zaminovali norske vody nikoliv proti plavidlum Kriegsmarine, ale ve snaze zabranit nemeckym nakladnim lodim v plavbe. Zaroven jim bylo jasne, ze pokud nebudou mit nad vodami kontrolu, Nemci ci Norove je rychle odminuji. Jinak Norko nebylo v pozici vyhlasit Velke Britanii valku, to Hitler vedel a proto se obaval, ze se zeme britske agresi neubrani.

2) Churchillovy uvahy o utoku na Norsko byly chybne ze same podstaty. Vychazel z anglickeho prislovi "All is fair in love and war" (ve valce a lasce je vse dvoleno), ale jaksi prehledl, ze neutralita statu mimo valecny konflikt je garantovano radou mezinarodnich umluv, ktere spolupodepsala i Velka Britanie. Jinymi slovy, omlouvat poruseni neutrality jenom proto, ze se mi to hodi, je moralne neprijatelne. O tom, jak mohlo vse dopadnout, kdyby Royal Navy neudelala sve chyby, nema cenu diskutovat, treba stejne mohli Nemci vyhrat Bitvu o Britanii, kdyby veleni luftwaffe neudelalo klicove chyby... Ja tu hru na co-by kdyby nemam rad.

3) Nevim, proc do teto debaty tahate Belgii a Nizozemi, o kterych jsem se nezminoval. To je na jinou debatu. Prinejmensim Belgie urcite nebyla neutralni a spoluprace s ni  tvorila soucast spojeneckeho valecneho planu. Nechci vsak o teto operaci diskutovat v souvislosti s norskym tazenim.

4) O Chamberlainovi jsem psal na techto strankach vicekrat a nechci se opakovat. Povazuji jej za tragickou osobnost tech let, ktere Churchill "namydlil schody". Sam Churchill nebyl zadnym jasnovidcem, udelal pri svem rozhodovani spoustu chyb, ktere mi kdysi vydaly na samostatny clanek. Zminme pouze, ze mel ve sve politicke kariere tri klicove priority - porazku Hitlera, udrzeni nebo rozsireni Britskeho imperia a udrzeni konzervativni strany pevne u moci. Ty dve posledni se mu na konci valky rozpadly pod rukama, coz svedci o tom, ze tak skvely prognostik nebyl.

5) Vasi argumentaci ve veci postupu Chamberlaina pri mnichovske krizi nerozumim. Britska vlada dala pouze svemu francouzskemu spojenci najevo, ze v pripade valky kvuli Ceskoslovensku ona sve spojenecke zavazky nesplni, nebot podminkou k jejich naplneni je "nevyprokovana agrese ze strany Nemecka". Tato podminka podle britske strany naplnena nebyla, a s timto nazorem souhlasila drtiva cast britskeho verejneho mineni.

Czertik

03. 04. 2024, 17:04

vaclav flek

ja taky nemuzu souhlasit s nicim co pisete, a opet to co pisete pisete bez pochopeni sirsich souvisosti.

1) a) pokud norsko umoznovala nemeckym nakladnim lodim vyuzivvat norske vysostne vody jako ukryt, dopoustelo se tim porusenim neutrality ve prospech nemecka a tudiz britske minovani jejich vod bylo legalni. prostudujte si namorni pravo.
b)pokud by odminovani bylo bez kontrol vod jednoduche, ukazuje to dve veci, bud by britove byly uplni idioti ze by vyhazlovaly zdroje na minovani, ktere nebude mit trvani, nebo britove planovaly ze si budou vynucovat kontrolu v miste minovani
c)pokud by odminovani provadela kriegsmarine, opet by norko porusillo svoji neutralitu ve prospech nemecka
d)hitler se mohl obavat ceho chtel. schvalne se zamyslete proc hitler nenabidl norsku ze z nej udela dalsi protektorat.

2)hahahhaahha, tak churchilovy uvahy o poruseni neutrality byly chybne ze sve podstaty, ale hitlerovo poruseni neutrality belgie a nizozemi ze sve podstaty bylo svate a spravne, ze pane flek.
a ne, nemci skutecne nemohli vyhrat bitvu o britanii, to je dokazano simulaci co byl provedena v cca 1950, kdy simulovanym silam veleli ti sami lide co veleli ve 40.
a prave vase neochota, nebo neschopnost, uvazovat o tom co by kdyby v pripade norska vam zabranuje videt prostou realitu - nemci nevahali jet v pripade invaze do danska a norska na plny plyn bez vahani, kdezto britove vahaly s invazi do norska.

3)proc do teto debaty taham belgii a nizozemi ? protoze ty v dobe nemecke invaze byly taky neutralni a neutralita norka je stredobodem vaseho videni norskeho tazeni.
a skutecne napiste me, jakou ze to spojeneckou smouvu , ci podobnou, mela belgie s francii ci anglii ?

4)kdyby chembrelain byla takova kapacita, za jakou ho tady prezentujete, tak by mu churchil nikdy nemohl namydlyt schody. to je ta slepota vaseho uvazovani na kterou vas neustale upozornuji.
churchil nemusel byt jasnovidcem, aby videl kam chamberlanova politika povede. to bylo jasne kazdemu kdo nebyl slepy.
ale to nemeni nic na tom, ze spousta churchilovych politickych predpovedi vysla.
a ze udelal chybna vojenska rozhodnuti? nic vam nbrani v tom napsat o nich clanek, ale pak byse mel, v ramci vyvazeni napsat i druhy clanek o tom, ktera rozhodnuti udelal churchil spravne.
skutecne neni muj problem a chyba, ze churchil vice dobrych rozhodnuti nez spatnch a chamberlain udelal daleko vice spatnych rozhodnuti nez dobrych.

a k rozpadu britskeho imperia...tak o tom ve sve podstate rozhodl chamberlain svoji stupidni prdvalecnou politikou.
a kupodivu imperia se rozpadly nejen britanii, ale i francii, belgii a ostatnim mocnostem. takze se musim zeptat, kde udelli soudruzi z ndr chybu ?
ale u vaseho omezeneho videni sveta se skuteecne nedivim ze rozpad britskkeho imperia davate churcilovi k tizi, a ostatni rozpady imperii ucelove ignorujete.

5) ano, podle mineni britske britske strany a verejnosti to tak bylo, tak to musi byt zakonite pravda, ze ano ?
musim skutecne opakovat, ze tehdy vetsina nemecke verejnosti verila tomu ze zide sou zlo co nici nemeckou ekonomiku a zivoty ?
navic vas komentar ukazuje hrube neznalosti okolnosti mnichova. doporuciji si minimalne vyguglit jednani mezi bensem a henlainem pred mnichovem.


jinak, vzpominate si, jak sem jinde psal ze sem s profesionalnimi historiky ohledne druhe svetove ?
poslal sem jim nejake vase nazory, nejen u tohoto clanku , ale i par ostatnich. a vite co me odpovedeli ? jejich odpovedi by sly shrnout do 3 moznosti
1)je to troll
2)ma velice uzke spektrum videni a nevidi sirsi souvislosti a realitu
3)je to fanousek nemecka a nacismu

zadna ctvrta moznost. jaka ste moznost pane flek ?

Czertik

03. 04. 2024, 19:43

vaclav flek

a jako takovou perlicku sem jim jeste dal vas posledni argumnt z bodu 5.

nejen ze velmi jednoduse dokazaly ze argumentace britu byla chybna (ktera byla castecne vysvetlena nedostacnou orientaci britu v problemu), ale velmi spravne poukazaly ze ten argument byl receny umyslne, aby obhajil britskou neochotu bojovat.

Vaclav Flek

03. 04. 2024, 20:10

pro Czertik

Pisete mi snusku nesmyslu, na ktere nechci reagovat, nebot mi to nestoji za to. Pokud treba nevite, ze neozbrojena nakladni lod valciciho statu ma pravo proplouvat teritorialnimi vodami neutralniho statu, nema cenu vam neco vysvetlovat. Jiz nekolikrat jsem uvedl, ze nemam ambice byt vasim ucitelem nebo vychovatelem. Proto prejdu rovnou k vasemu poslednimu bodu :

Nevim, zda je uplne v souladu s etikou preposilat vyjadreni z internetove diskuse treti osobe, navic se zadosti o vyjadreni, ale budiz. Udajna hodnoceni "historiku" ale ve mne vzbuzuji rozpaky. Pokud jsou to skutecni odbornici, kteri si z principu vazi kazdeho nazoru, tezkou mohou nekoho nazyvat "trollem", nebo mne nazyvat "fanouskem nacismu" ? A hlavne - chybi jmena tech udajnych "historiku" ! Domnivam se, ze jste si vse vymyslel, i kdyz nechapu, proc se k podobne lzi uchylujete ?

Czertik

04. 04. 2024, 16:30

vaclav flek

to, ze  svoji neznalost vydavate za moji snusku nesmyslu je uz vase vec.

problem je v tom, ze vsechny nemecke nakladni lode byly ozbrojene, at uz protiletadlovymy kuomety, nektere i malorazovymy dely.
takze vas argument je zcela lichy a muj spravny, skutecne se dovzdelejte.

ja sem zadost o vyjadreni nepsal, jen sem to napsal a nechal na kzdem at si to precte a pripdne se vyjadri.
skutecne vysvetlete jak nazvani nekoho trolem znamena ze si dotycny nevazi cizich nazoru ?
a proc vas nazvaly fanouskem nacismu ? hmmmmm, nevim...treba proto ze to byl zaver ke kteremu dosly po precteni nekterych vasich prispevku ?

kdyby nazvaly adolfa hitlera fanouskem nacismu (neuvedl bych ho jako autor jeho realnych vyroku a textu) tak by to by to dle vas byla chyba usudku ?

Czertik

04. 04. 2024, 17:13

vaclav flek

a jeste jedna vec, vase chapani namorniho prava je skutecne velmi zjimave, nechi napsat primo ucelove prekrucovane.

rika vam neco pojem sebeobrana ? ta vam umoznuje zastrelit neozbrojeneho cloveka za splneni urcitych podminek. a nemuzete byt potestan. ale sebeobrana nefunguje pokud byste konflikt vyprovokoval a pak ho zastrelil.

jinymy slovy, i kdyby nejakym zazrakem nemecke obchodni lodi nebyly nijak ozbrojene, v neutralnich vodach by byly povolenou koristi pro britske lode. proc ?
protoze to by umoznovalo ustoupit jakekoliv nemecke lodi do neutralnich vod a tim ziskat ochranu pred nepratelkymi lodemi, a takoveto podvody namorni pravo neumznuje.
stejne jako podvody neumoznuje pravo sebeobrany.

a pokud by se vam to zdalo prilis zdalene, vygiglete si osud nemeckeho korzara graf spee. ato jak se pak uchylil do neutralniho pristavu jako ochranou pred proasledovateli.
a skutecne, ale skutecne velmi dobre se zamyslete proc nektere opravy byly povoleny a jine zakazany namornim pravem.

nejake znalosti mate, ale cinite z nich chybne zavery.

Vaclav Flek

05. 04. 2024, 00:30

pro Czertik

na vase sdeleni : "ja sem zadost o vyjadreni nepsal, jen sem to napsal a nechal na kzdem at si to precte a pripdne se vyjadri....skutecne vysvetlete jak nazvani nekoho trolem znamena ze si dotycny nevazi cizich nazoru ?" odpovidam :


Pisete to velmi nepresvedcive. Podstatou je, ze se o mne ti "historici" verejne vyjadrili neprilis zdvorile, tedy mam moralni pravo znat jejich jmena a vyjasnit si to s nimi, at nezustaneme na puli cesty. Verim, ze se za sve nazory nestydi a jsou schopni je obhajit ve verejne diskusi, kdyz uz jste je sem do verejneho prostoru zatahl. Druhu moznosti je, ze jste si vse vymyslel, ale pak nevim, proc podobnou lzi zatezujete tento web.

Czertik

05. 04. 2024, 11:35

vaclav flek

to zalezi na kazdem, kdo koho jak nazvem, jestli trolem nebo jako cloveka s nedostatecnym rozhledem.

vas priklad prekrucovani namorniho prava dava moznost pouziti obou moznosti.

Vaclav Flek

05. 04. 2024, 21:11

Czertik

Ja jsem uvedl sve stanovisko zcela jasne. Sve nazory uverejnuji pod svym plnym jmenem. Pokud je nekomu dale preposilate, jeho kriticke ohlasy parafrazujete, misto abyste je otevrene uvedl v plnem rozsahu, a nakonec odmitate i na vyslovnou zadost sdelit jeho jmeno, chovate se jiz za hranou etiky slusne diskuse. Stale se ovsem domnivam, ze existuje asi 50 % pravdepodobnost, ze jste si vsechno vymyslel, ani to vas vsak nevyvinuje.

JanJan

01. 04. 2024, 23:11

Německé námořnictvo utrpělo pri utoku na Norsko přímo katastrofalní ztráty. Nenávratně 10 torpédoborců (polovinu ze všech, co v té době měli), 1 těžký křižník (polovinu ze všech), 2 lehke křižníky (třetinu ze všech), spousta lodi byla navic vážně méně vážně poškozená (např pancerova loď Lützov na 12 měsíců). V podstatě přestalo být na nejakou domu bojeschopné, to se o RN rozhodne říct nedá. Francouzi s určitou pomocí ostanich dobyli Narvik a stahli se pouze na základě porážky na západě. Norsko nebylo nějakým tvrdým oříškem, s letectvem sotva 100 bojeschopnych a z drtive většiny zastaralých letadel, se slabym namornictvem tvořeným z velke části lodemi z konce 19. stoleti a se zastarale vyzbrojenou armadou velikost 6 diviznich útvarů ani být nemohlo, přesto utepeli Nemci v nekterych úsecích citelné ztráty a to často zbytečně na základě podveneni protivnika.

Vaclav Flek

02. 04. 2024, 01:23

pro JanJan

Ztraty v norskem tazeni je treba vnimat v kontextu - z nemeckeho pohledu neslo o klasickou namorni operaci, ale o kombinovanou operaci namornich, pozemnich, leteckych a vzdusne-vysadkovych sil (asi prvni sveho druhu). Operaci korunovalo jasne strategicke vitezstvi Treti rise, ktera ziskala nadvladu nad celym norskym pobrezim a take kontrolu nad prepravou zelezne rudy (coz byl primarni britsky umysl, se kterym zeme do valky vstupovala). Nemecke ztraty, ve vsech parametrech srovnatelne s britskymi (resp. se spojeneckymi), je proto nutne hodnotit ve vztahu k dosazenym vysledkum.

Kriegsmarine prisla o jeden tezky a dva lehke krizniky, deset torpedoborcu a sest ponorek. Royal Navy o jednu letadlovou lod, dva lehke krizniky, sedm torpedoborcu a ctyri ponorky. Behem invaze ztratili Nemci asi 5.300 muzu, z toho 1.300 padlych, asi 2.400 nezvestnych (vetsinou utonuli pri potopeni lodi a ponorek), zbytek pripad na ranene. Spojenecke ztraty v Norsku cinily asi 6.600 muzu, pricemz Britove ztratili 4.400 muzu, Francouzi a Polaci celkem 500, a Norove asi 1.700 osob. V tazeni prisla luftwaffe o 130 stroju, Royal Air Force asi o 110.

Czertik

02. 04. 2024, 16:51

vaclav flek

ja si myslimm, ze bych vas mel zacit oslovat "pan zrejmy", protoze pisete co je zname uplne kazdemu, s naznacenim, ze to neni zname tomu druhemu.

jiste ze nemecka invaze do norska byla kombinovanou namorne-vzdusnou operaci (takovym prototypem dne d), ale ono to ani nikdy nic jineho byt nemohlo, kdyz mezi nemeckem a norskem chybelo pozemni spojeni.

ano, nemecka rise dosahla strategickeho vitezstvi, ale spis diky chybam na britske strane nez diky nemeckym silam.

britsky primarni umysl byl zcela spravny, zabraneni prisunu svedske zelezne rudy do nemecka by jejich valecnou masinerii citelne zpomalilo. vzdyt i pred valkou svedska ruda tvorila - pokud si dobre vzpominam - pres 20% veskere nemecke spotrey.

to ze ztraty lodi kriegsmarine a royal navy byly srovanatelne nic nemeni na tom, ze ztraty kriegsmarine byly zdrcujici, ktere ji znemoznily vest vyznamejsi akce po delsi dobu, tak roayal navy ve svych operacich nijak ochromena nebyla.

Vaclav Flek

02. 04. 2024, 21:10

pro Czertik

Ted jiz kratce : Nevim, co vam na mem textu s radou faktu pripadalo tak "zrejme" ? Myslim, ze nektere ctenare mohly mnou uvedene udaje zajimat. Vy je, podle vaseho vyjadreni, asi vsechna znate, i kdyz - uprimne - podle vasich vyjadreni ten dojem nemam... Napr. ja jsem psal o " kombinovane operaci namornich, pozemnich, leteckych a vzdusne-vysadkovych sil", coz jste zkomolil na " kombinovanou namorne-vzdusnou operaci", kde vam zcela vypadla ta pozemni slozka. Na vse ostatni jsem v podstate reagoval ve svem predchozim e-mailu. Pokud se domnivate, ze britsky umysl napadnout neutralni zemi byl spravny, zkuste si treba precist "Atlantickou Chartu", podepsanou Churchillem a Rooseveltem v srpnu 1941. Asi vas prekvapi, ze se tam o napadani neutralnich statu nikde nepise...

JanJan

03. 04. 2024, 11:35

pro V Flek
Je samozřejmé pravda, ze plánovaná operace proto Norsku byla ze strany spojenců byla porušenim mezinarodniho prava, stejně, jako třeba operace proti Íránu. To ale z Němců nedělá zachrance Norska. Zatimco spojenci (a byl to Reynaud s Chamberlainem jako tvůrci myšlenky) planovali jen zajištění Narviku a zajištění i švédských zdroju rudy a to jeste prvoplánově v souvislosti se sovětským útokem na Finsko, Němci plánovali napadnout a okupovat celé Norsko. Nakonec Norsko bylo během války spojencem Británie, nikoliv Německa. Je jen škoda, ze Francouzi neprovedly důkladnější likvidaci zarizeni v Narviku vcetne odpaleni tunelů po té, co z něj vyhnali německé horske jednotky a námořníky až na švédské hranice (mimochodem první vítězství spojenců v pozemní bitvě). Bohužel se stáhli z důvodu porážky na západě, ač s nimi Norové probírali alespoň obranu severu Norska. Doporucuji ktomu podrobně zpracovanou knihu Sága o Narviku.

JanJan

03. 04. 2024, 14:09

Ještě se omlouvam za chyby v textu, píšu to na mobilu, coz je hruza.

JanJan

03. 04. 2024, 14:22

Ještě doplnim, ze zaminovani norskych vod Britové zahajili 8. dubna, to uz byli Němci na cestě k cili, rozhodně se tedy nejednalo o podnět k útoku.

Czertik

03. 04. 2024, 17:31

pan zrejmy

co me pripdalo na tom co ste napsal tak zrejme ?
"z nemeckeho pohledu neslo o klasickou namorni operaci, ale o kombinovanou operaci namornich, pozemnich, leteckych a vzdusne-vysadkovych sil (asi prvni sveho druhu). Operaci korunovalo jasne strategicke vitezstvi Treti rise, ktera ziskala nadvladu nad celym norskym pobrezim a take kontrolu nad prepravou zelezne rudy (coz byl primarni britsky umysl, se kterym zeme do valky vstupovala),"

a jake mate zajimave udaje presne na mysly ? o ztratach kriegsmarine uz psal janjan a k presnemu vyjadreni celkovych ztrat staci gugl a ani ne minuta hledni.

ano, z moji kombinovane namorne-vzdusnou operace vypadlo slovo slovo pozemni, protoze slovni spojeni namorne.vzdusne.pozemni operaci me prisel nazev uz moc krkolomny. a myslim ze je jasne/zrejme ze kdyz cilem nemecka bylo okupovat cele norsko, tak k tomu budou muset prizvat i pozemni slozku.
ale uznavam, moje chyba, omlouvam se svem lidem, kteri si dodnes mysleli ze je mozne okupovat a kontrolovat cizi zemi jen tim, ze budu kontrolovat jen vody kolem ni a vzduch nad ni.
za svou mystifikaci se hluboce omlouvam.

k te vasi atlantske charte....pisete ze kdy byla podepsana ? ste si jisty tim datumem ? a pak se musim zeptat, kdy ze to byla provedena invaze nemeckem do norska ?

a k te vami tolik milovane neutralite norska, musim jen dodat ze prvni lod s nepratelskym vysadkem co narusil norske vody byla nemecka lod, ne spojenecka.
stejne tak prvni noha ciziho vojaka na norkem uzemi byla nemecka, ne spojenecka.
toz kdo je tu padouch ? tyhle fakta na spojence neukazuji.

Czertik

03. 04. 2024, 17:40

vaclav flek

ani se moc nedivim, ze k vasi fabulaci o tom, ze svedsko dodavalo zeleznou rudu do britanie, ste se nijak nevyjadril.
ani k tomu, jak moc dulezita svedska ruda pro nemeckou valecnou masinerii byla.

Vaclav Flek

03. 04. 2024, 19:52

pro JanJan

S vetsinou faktu, ktere uvadite, mohu souhlasit, problem je asi v tom, ze je mam jinak "nasvicene", tedy je interpretuji jinak. Z Nemcu rozhodne nedelam "zachrance Norska". Zminil jsem pouze, ze puvodni zamer obsadit vojensky Norsko pochazel z britskych stabu, z nemecke strany slo pouze o reakci, ve ktere ovsem Nemci britskeho protivnika prehrali. V uvodu norskeho tazeni slo doslova o hodiny, ve kterych Nemci jako slabsi hrac vyuzili britskeho zavahani a uderili prvni. Pri prevaze Royal Navy na mori nemeli Nemci jinou moznost nez jako prvni obsadit vsechny vyznamne pristavy na norskem pobrezi, proto vasi poznamce o Narviku nerozumim. Osobne nepovazuji bitvu o Narvk za spojenecke vitezstvi, nemecke horske jednotky, posilene o namorniky z potopenych torpedoborcu, byly pouze vytlaceny z pristavu na linii kopcu nad mestem. Valecna situace v samotnem Norsku se pro spojence kazdym dnem zhorsovala. Jejich ustup z Narviku nesouvisel pouze s vyvojem situace na zapadni fronte, ale primo u Narviku jim hrozilo obkliceni ze strany prichazejicich nemeckych posil. Nemecky postup do stredniho a pote do severniho Norska take vyznamne zvetsil akcni radius luftwaffe. Jinymi slovy, pres vase kriticke pripominky si trvam na svem.

Souhlasim s tim, ze sovetsko-britska invaze do Iranu v srpnu 1941 ma mnoho spolecneho s britskym planem na invazi do Norska. Ja jsem ji nezminil, nebot se mi tam zdala ta casova i mistni souvislost prilis vzdalena. Nicmene operce nese stejny rukopis - narusit neutralitu jine zeme, kdykoliv se mi to hodi...

Vaclav Flek

03. 04. 2024, 19:55

Czertik

Nevim, komu svou pripominku adresujete, proto nereaguji...

Vaclav Flek

03. 04. 2024, 20:22

pro Czertik

K vasi neprilis zdvorile otazce : "ani se moc nedivim, ze k vasi fabulaci o tom, ze svedsko dodavalo zeleznou rudu do britanie, ste se nijak nevyjadri" odpovidam, ze se necitim povinen odpovidat na kazdou vasi nejapnou otazku.

Nerad uvadim sve zdroje, nebo to generuje dalsi zbytecne diskuse. To, ze nejaky udaj uvadim, znamena, ze si za nim stojim, a je na ostatnich diskutujicich, zda tento muj nazor prijmou nebo ne. To jsem zde jiz opakovane psal. Presto ted ze slusnosti udelam vyjimku : hlavnim zdrojem mych informaci o norskem tazeni a jeho souvislostech je 550-strankova kniha americke autora (plukovnika v zaloze) Henrika O. Lundeho "Hitler´s Pre-Emptive War" (vyslo v USA 2009)

JanJan

04. 04. 2024, 15:01

Pro V. Flek
Nechci se s vámi nějak přít o možném pokračování bitvy u Narviku, ale podotýkám, že v době, kdy se měla zahájit evakuace Narviku, byly zbytky německých expedičních jednotek z Naviku pevně sevřeny u švédských hranic a pokud by spojenci pokračovali v jejich pacifikaci, výsledkem by bylo buď úplné zničení nebo ústup do Švédska a internace. Nemohu samozřejmě vyvrátit a dokonce jsem i toho názoru, že by nakonec německé jednotky postupující z jihu s podporou letectva časem vytlačily spojence z Narviku, rozhodně ale ne nějakým obklíčením za pomocí zbytků Dietlových jednotek, ty by v té době už neexistovaly. Mnou zmíněná kniha samozřejmě uvádí i dva pohledy na to, kdo vlastně zvítězil, spojencký -Narvik jsme obsadili, Němce v té oblasti zpacifikovali, vyřadili na čas přístav a pak se sami stáhli, nebo ten německý - Narvik nakonec zůstal náš. Nechci ani snižovat schopnosti a statečnost Dietlových jednotek (horské pěchoty, námořníků a výsadkářů), bojovali dlouho proti velké převaze elitních francouzských horských jednotek, legionářů, Norů, Poláků vše s poporou nejen Britského námořnictva, ale nakonec v tomto dílčím střetu podlehli. Pozemní část této bitvy je velmi zajímavá, na běžných webových zdrojích dost zapadá proti důkladněji popisovaným bojům námořním. Jen zmíním, že zde poprvé za druhé světové války byly použity první moderní vyloďovací plavidla (Landing Craft).

Czertik

04. 04. 2024, 16:49

vaclav flek

a muzete me uvest stranku nebo pripadne kapitolu kde je ona zminka o tom, ze svedove dodavaly rudu i do britanie ?
v


a skutecne mam problem prijmout to, ze svedove dodavaly rusu i do britanie, navic ve stejnem mnozstvi jako do britanie, protozeve vsech knhak ktere sem kdy cetl se psalo jen o tom, jak dodavaly svedove rudu do nemecka. nikdy tam nebyla zminena britanie.
a je jedno jestli to bylo v knizkach od maxe hastingse ci jinych.

Vaclav Flek

04. 04. 2024, 21:53

pro JanJan

Dekuji za reakci, vidim, ze nejsme v zasadnim rozporu., nebot vychazime ze stejnych skutecnosti, ktere pouze trochu jinak interpretujeme. Dietlovym muzum nehrozilo zniceni, ale v nejhorsi pripade svedska internace s propustenim po ukonceni norskeho tazeni. Je ovsem dost dobre mozne, ze by tlak ustali a  svou roli bitve o Narvik jeste sehrali. Spojenci meli u Narviku pocetni prevahu, ovsem vsechny sve trumfy (posily) jiz vynesli, zatimco Nemci meli silnou kartu v podobe dalsi horske divize, postupujici k Narviku. Navic povazuji za podstatne, ze spolu s ovladnutim stredniho Norska se letounum luftwaffe velmi rozsiril jejich akcni radius. Dalsi postup nemeckych jednotek by brzy umoznil letecke utoky na Narvik, coz by pro spojence zasadne menilo situaci. Proto tvrdim, ze i bez prihlednuti k vyvoji na zapadni fronte by bitva o Narvik skoncila spojeneckou porazkou. O teto bitve pise velmi poutave na vice nez 550 stranach jiz zminena publikace americkeho autora Henrika Lundeho "Hitler´s Pre-Emptive War" (vyslo v USA v roce 2009).

Jeste k vasi poznamce, ze Britum slo pouze o Narvik - proc tedy podnikli ta neuspesna vylodeni na sever a na jih od Trondheimu ? Bezesporu chteli ovladnout i jih zeme, ale vedeli, ze tam je ten nepomer sil jiz prilis silny. Jinymi slovy, v norskem tazeni slo obema valcicim stranam o ovladnuti celeho Norska. Nazor, ze jedne strane slo pouze o Narvik, pripomina fikovy list, ktery nic nezakryje...

Vaclav Flek

04. 04. 2024, 23:24

Czertik

Myslim, ze se tomu rika "chucpe". Ja jsem vcera napsal, ze nerad uvadim sve zdroje, nebot se domnivam, ze to neni ucelem diskuse. Proste pisu svuj nazor a je na dalsich diskutujicich, zda s nim budou souhlasit ci nikoliv. Vcera jsem nicmene udelal vyjimku, a svuj (mimochodem velmi kvalitni a autoritativni) zdroj jsem vam uvedl. Proto mne udivuje, ze o den pozdeji zadate o dalsi podrobnosti. Co, kdybyste si to jiz zjistil sam ? Mne se nechce listovat celou knihou kvuli vasemu dotazu...

Czertik

05. 04. 2024, 12:26

vaclav flek

ano, uvedl ste zdroj, ale protoze ten v ceskych knihovnach pujcit nejde, tak kupovat si onu knizku jen kvuli tomu, abych si overil vase tvrzeni, ktere nemusi byt ani spravne, si dovedu predstavit lepsi vyuzi casu a penez, byt pripoustim ze by me prinesla zajimave informace.

a prave proto sem se ptam na stranku, nebo aspon minimalne na kapitolu, protoze mezi temi co znam, je temer jistota, ze nekdo z nich bude onu knizku mit.
a z presne stejneho duvodu se jim nechce prochazet celou knizku, jen kvuli vasemu tvrzeni.
takze se velmi obavam, ze pokud nedodate nejaky zachytny bod v knizce, nelze brat vase tvrzeni nijak jinak nez jako nicim nepodlozene.

Vaclav Flek

05. 04. 2024, 21:16

Czertik

Priznam se, ze je mi celkem jedno, jak ma tvrzeni berete, dostal jste ode mne jiz desitky (ci spise stovky) podnetu, nad kterymi jste se zjevne nezamyslel. Danou informaci jde ovsem ziskat i z jinych zdroju.

Czertik

06. 04. 2024, 19:44

vaclav flek

a jake zdroje mate na mysly ? protoze ty o kterych sem slysel, ukazuji ze vase tvrzeni/podnety se nezakladaji na pravde. proto se ptam na vase zdroje a jejich upresneni.

jedine co sem nasel ohledne svedskych zdroju co se dostaly do britanie sem nasel operace ktere byly maleho rozsahu, organizovane brity a zamerene na svedske loziska a jine vyrobky (ale ne zeleznou rudu).

viz
Operation Rubble
Operation Bridford
Operation Moonshine

nutno dodat, ze mely ruznou miru uspechu.

takze ano, nad vasimy podney sem se zamyslel, ale dukladnejsi vyzkum ukazuje ze sou chybne.