Od 19. do 23. května proběhlo ve vojenském výcvikovém prostoru Doupov další vyvedení čety AZ 41. Mechanizovaného praporu. Výcvik probíhal v rámci vyvedení celého praporu, takže jako vždy v těchto případech vyjela z osádky nejen kompletní bojová technika potřebná k vedení bojové činnosti, ale i její týl. Tímto bych chtěl složit poklonu polní kuchyni, protože jako vždy nás, a nejen nás, perfektně zajistila po stránce stravování a navíc jídlo z ní je opravdu vynikající a je ho dost. Ale zpět k výcviku čety.

Foto: Střelecká pozice v okně

V plánu cvičení byl kladen důraz především na dva taktické postupy, kterým jsme se měli věnovat nejvíce. A to FIBUA ( dva dny a každá další volná chvilka ) a střelby, tentokrát v „rozehře" – družstvo za přesunu, kontakt se slabým protivníkem, vedení bojové činnosti, kontakt se silným protivníkem, stažení družstva.

Psali jsme:Specializovaný výcvik pro řidiče Armády České republiky

Foto: Stahování družstva

Byli nám přiděleni instruktoři z druhé roty, kteří své práci naprosto rozumí a ví jak informace zajímavou a jasnou metodou předat dál. Četa začala opakováním základních střeleckých pozic. Tímto je totiž protkána celá další činnost, která byla plánována. Pro výcvik FIBUA, posléze přecházející v CQB, je toto základ, bez kterého se neobejdete. Tato činnost je, pro neznalé, fyzicky velice náročná a zejména ruce máte během krátké chvíle naprosto unavené.

Video: Synchronizovaný přechod přes zeď / YouTube

Zbraně totiž mají vojáci skoro stále založené v rameni a hlaveň kopíruje pohyb hlavy a očí. A to se půl dne výcviku pak projeví. Pokračovali jsme pak výcvikem pohybu v základních trojičkách a postupně přecházeli na vyšší level, pohyb v rámci družstva a později čety. Každá volná chvilka byla využita na opakování a zdokonalování střeleckých poloh a pochopitelně na manipulaci se zbraní. Oproti Sa. Vz.58 se manipulace s Breny liší, a to dost zásadně, proto je potřeba si zacházení se zbraní pořádně zažít.

Psali jsme:Čeští vojáci v Afghánistánu pomstili smrt svých padlých kolegů. Zabili strůjce útoku

Video: Nácvik různých pozic se zbraní / YouTube

Jeden den byl také věnován denním i nočním střelbám. Střelby simulovaly pohyb družstva, jeho nastřelení slabším protivníkem, který se později přetransformoval v silného protivníka a družstvo bylo nuceno přejít k ústupu do skrytu. Střelby probíhaly s ostrou municí, proto musel být pohybu po „bojišti" ukázněný a musely se přesně dodržovat předepsané postupy (SOP), aby nedošlo ke zranění.

Foto: Držení zbraňě "na krátko" při tzv. ořezávání rohu

Následovaly střelby s pistole se vstupem do místnosti a krytím za zástěnami, kdy bylo nutné rozlišit na terči cíl Sierra- Tango a na tyto cíle působit. V noci pak za pomocí nasvětlovací baterky a laseru.

Svých střeleb se zúčastnili i naši SO (střelci operátoři ) KBVP Pandur. Jednalo se o střelby ze zbraňové stanice RCWS-30 a to jak kanonu Bushmaster raže 30 mm, tak spřaženého kulometu M240. Střelby probíhaly jak na pevné tak na pohyblivé cíle, v noci, pochopitelně za použití infra optiky.

Video: Noční střelby z pistole / YouTube

Následné volné chvilky byly opět využity na cvičení základních střeleckých návyků a manipulace se zbraní.

Poslední večer před ukončením cvičení byl vyhrazen na výcvik pohybu v neznámém terénu, kdy byla jednotka odvezena na neznámé místo (vyhrazen byl cca 2,5 km koridor). Četa se měla nepozorovaně, v malých skupinkách, přesunout zpět. Opoziční síly tvořili příslušníci 2. roty. Cvičení, ala „copak je to za vojáka" bylo poměrně náročné, potřebou pohybu v neznámém a nezmapovaném prostoru. Navíc pohyb lesem, byť sebeopatrnější, je vždycky "sázkou do loterie", kdy bylo vše ještě k tomu časově omezeno.

Foto: Postup cety v zastavěné oblasti

V pátek se četa vrátila do posádky, kde proběhlo nezbytné (ale potřebné) kolečko po ošetřovně. Následovala návštěva zbrojního skladu a skladu výkonného praporčíka. Kolem druhé hodiny se chlapi začali vracet zpět domů.

Bohužel nám byl výcvik pozměněn ze čtyř cvičení ročně jen na tři, takže příští vyvedení je naplánováno až na listopad.