Další z příslušníků legendární roty E, který je známý díky knize a stejnojmennému seriálu Bratrstvo neohrožených, se narodil 2. června 1922 v New Yorku. Po vystudování střední školy ve Watertownu v Connecticatu se zapsal na studia anglické literatury na Harvardu, i díky tomu později získal od svých spolubojovníků přezdívky Einstein, či Profesor. Řeč je o Davidu Kenyon Websterovi.

V roce 1942, ve svých 20 letech, se David dobrovolně přihlásil do řad americké výsadkové pěchoty. Nesmírně tvrdý výcvik prodělal v proslulém táboře Toccoa ve státě Georgia, nikoli však v řadách roty E. V té době byl David zařazen do roty F. Po skončení náročného výcviku byl, spolu se zbytkem 101. výsadkové divize, odeslán v roce 1943 do Velké Británie, kde výsadkáři v rámci příprav na invazi do kontinentální Evropy podstoupili další výcvik.

6. června 1944, během tzv. dne D, David Webster, stejně jako tisíce dalších paragánů, vyskočil z Dakoty (letoun Douglas C-47 Skytrain) za těžké německé protiletadlové palby se v noci snesl do Normandie. V té době byl zařazen do velitelské roty 2. praporu 506. výsadkového pluku. David dopadl do zatopených polí východně od invazní pláže Utah. Po dopadu se v nepřátelském a neznámém terénu ocitl zcela sám. Nějaký čas trvalo, než pak narazil na další spolubojovníky. Kvůli těžkým ztrátám a velkému rozptylu jednotek, poté, co David narazil na muže roty E, požádal o své zařazení do jejich řad. Tehdy se David oficiálně stal příslušníkem roty E a u této jednotky setrval až do konce války.

Psali jsme:První vojenské vírníky a vrtulníky byly do služby zařazeny ještě před 2. světovou válkou

Foto: David Webster s nizozemskými civilisty během operace Market - Garden | US Army / Public Domain

Po zabezpečení předmostí v Normandii, byla 101. výsadková divize stažena k odpočinku a doplnění prořídlých řad do Velké Británie. Na zotavenou měli američtí paragáni zhruba dva měsíce, poté opět nastoupili do letounů, aby se v rámci Montgomeryho operace Market – Garden pokusili ukončit válku ještě do Vánoc roku 1944. Ohromná letecká flotila dopravních letounů, bombardérů, kluzáků a doprovodných stíhačů se 17. září 1944 vydala do Nizozemí. Úkolem výsadkových jednotek, tedy americké 101. a 82. výsadkové a 1. britské výsadkové divize, bylo obsadit především důležité mosty na trase Eindhoven – Nijmegen – Arnhem a udržet je do doby, než k nim dorazí divize XXX. britského sboru generálporučíka Briana Horrockse. Operace však skončila spojeneckou porážkou a značnými ztrátami především v britských řadách. David Webster byl během těžkých bojů raněn, když byl zasažen do nohy střelou z německého kulometu.

Následně byl evakuován do nemocnice ve Velké Británii, proto se nezúčastnil se obrany belgického města Bastogne v prosinci 1944 – lednu 1945. Po svém návratu k rotě E v únoru téhož roku, byl „přijat“ mnohými spolubojovníky velmi chladně. Někteří mu dokonce zazlívali, že s jednotkou nebyl v době jejích nejhorších bojů, ve kterých padlo nebo bylo raněno mnoho veteránů roty E.

David Webster se cítil provinile, a možná i proto nikdy nepřijal pozici velitele čety ani povýšení. David byl jediným příslušníkem roty, který prodělal původní výcvik v táboře Toccoa a nestal se poddůstojníkem. Vzhledem ke svému vzdělání a původu (pocházel z bohaté rodiny) měl původně David nastoupit na důstojnickou školu, on však tuto možnost zavrhl, chtěl prožít válku z pohledu „obyčejného“ vojáka. Na jaře 1945 se s jednotkou ještě zúčastnil obsazení Berchtesgadenu v Bavorsku. Domů byl pak v roce 1945 poslán jako poslední z veteránů tábora Toccoa.

Psali jsme:Bitva u Blenheimu v roce 1704 – a něco o Churchillech

Po válce začal pracovat jako reportér The Wall Street Journal a Los Angeles Daily News. V roce 1952 se oženil s Barbarou Jean Stoessellovou se kterou měl tři děti. Začal se také věnovat mořské biologii (zejména žralokům) a oceánografii. K jeho velkým koníčkům patřilo rybaření a plachtaření. Pracoval také na svých pamětech z let 2. světové války, ale až na několik krátkých povídek v časopise The Saturday Evening Post své válečné zážitky nikdy nepublikoval. Jeho hobby se mu stalo osudným, když si 9. září 1961 vyrazil na lov žraloků u pobřeží kalifornské Santa Monicy a od té doby ho již nikdy nikdo neviděl. Zdali byli důvodem jeho zmizení žraloci, nehoda, sebevražda nebo něco jiného se dnes již nedozvíme.

Americký spisovatel a historik Stephen Ambrose, autor knihy Bratrstvo neohrožených, studoval Websterův deník a byl překvapen jeho literární kvalitou. V roce 1994 přesvědčil paní Barbaru Websterovou o publikaci nezveřejněných vzpomínek z deníku jejího manžela. Z nich poté s Ambroseho předmluvou vznikla kniha An American Paratrooper's Memoir of D-Day and the Fall of the Third Reich.