Ačkoliv by se mohlo zdát, že používání poštovních holubů vypadalo v letech 2. světové války zastarale, nebylo tomu tak. Např. armáda Jeho Veličenstva, britského krále Jiřího VI., používala na 200 000 těchto okřídlených pomocníků.

Foto: Poštovní holubi ve službách Wehrmachtu | Bundesarchiv

Holubi zajišťovali spojení např. s tajnými agenty vysazenými na nepřítelem okupovaném území, přenášeli různé zprávy a sdělení mezi konkrétními jednotkami ( většinou v případech kdy hrozilo, že telegrafní, nebo radiové zprávy nepřítel vyslechne ) a často také byli k dispozici osádkám britských bombardérů. Letci na ně často spoléhali jako na poslední možnost jak o sobě dát vědět v momentě, kdy byli sestřeleni a nouzově přistáli např. na moři. Šlo tedy o nouzový komunikační prostředek určený k udání vlastní polohy pro záchranné letouny, či plavidla.

Psali jsme:Americké letectvo představuje válku budoucnosti a chce znát i váš názor

Právě holubi obdrželi největší počet Medailí Marie Dickinové, tedy zvířecí obdoby nejvyššího britského vyznamenání Viktoriina kříže. Toto vysoké ocenění získalo hned 32 holubů, např. psů bylo vyznamenáno „pouze“ 18.

K nejznámějším opeřeným hrdinům patřila např. holubice Winkie. Ta zachránila život osádce torpédového bombardéru Bristol Beaufort, který byl nucen nouzově přistát v Severním moři. Winkie se se zprávou o přistání vydala na téměř 200 kilometrový let, který zvládla a to i přesto, že měla křídla pokrytá motorovým olejem.

Dalším holubím hrdinou byl bezesporu pták, pojmenovaný Vilém Oranžský. Ten byl vypuštěn obklíčenými britskými výsadkáři v Arnhemu. Po 4 hodinách a 25 minutách a po absolvování letu dlouhého 420 kilometrů se mu podařilo do britského Knutsfordu doručit zprávu o těžké situaci obklíčených rudých ďáblů.

Snad nejznámější holubicí se ale stala Mary of Exeter. Ta zpočátku létala s tajnými informacemi do Francie a zpět. Proslavila se zejména svou odolností. Do Francie se totiž vydala celkem 4x a pokaždé se vrátila s těžkým zraněním. První měli na svědomí pravděpodobně jestřábi chovaní Němci právě k lovu spojeneckých poštovních holubů a to nad přístavem Pas-de-Calais. Mary byla zachráněna, zranění si nicméně vyžádalo 22 stehů a dva měsíce zotavování. Při další akci se do Británie vrátila s částečně ustřeleným křídlem a třemi broky v těle. I přesto se opět dokázala uzdravit a poté co splnila letové zkoušky se opět vrátila do aktivní služby ( byť s jedním kratším křídlem ). Mary rovněž přežila nálet Luftwaffe na Exeter. Jedna ze svržených pum dopadla v blízkosti jejího holubníku a zabila v něm mnoho jiných holubů.

Psali jsme:První držitel Medaile cti 2. světové války

Celkové ztráty britských poštovních holubů byly poměrně vysoké. Od poloviny roku 1941 do konce 2. světové války bylo v malých košících na padáku jen do Francie shozeno více než 16 500 poštovních holubů a to jak cíleně, tak v naději, že je objeví příslušníci hnutí odporu, kteří pomocí nich pošlou do Británie důležité zprávy. Cestu domů si však našlo pouze 1 842 těchto zapomenutých zvířecích pomocníků.

Zdroj: druhasvetova.com