Rwanda nedávno obvinila sousední Demokratickou republiku Kongo (DRK) z rostoucí vojenské eskalace na hranici. Situace se zhoršila po loňském listopadu, kdy byla v DRK obnovena činnost rebelské skupiny M23, skládající se většinou z etnických Tutsiů, které má Rwanda údajně podporovat. Zástupci Demokratické republiky Kongo nařčení popírají a naopak obviňují Rwandu z podpory rebelských organizací etnických Hutů. Jedná se o dlouhotrvající konflikt, který v 90. letech propukl ve Rwandskou genocidu, jednu z nejhorších genocid v historii lidstva, kdy etničtí Hutuové systematicky vyvražďovali etnické Tutsie. Počet obětí této genocidy se odhaduje až na jeden milion mrtvých. 

První boje proběhly již v březnu tohoto roku, kdy byl 29. března sestřelen vrtulník Puma mise OSN v Kongu MONUSCO (United Nations Organization Stabilization Mission in the Democratic Republic of the Congo - Mise OSN v Kongu) patřící pákistánskému letectvu. V jeho troskách tehdy zemřelo šest pákistánských letců, jeden srbský a jeden ruský voják. Z oblasti Severního Kivu, kde se napětí stupňuje, uprchlo již více než 72 000 civilistů.

Foto: Rwandský voják během cvičení Accord 2019 | Sgt. Heath Doppke / U.S. Army

Psali jsme:Navzdory ekonomickým sankcím je Rusko schopné vyrábět 100–150 tanků měsíčně

Problémem v určování, kdo za útokem stojí, je skutečnost, že se často vůbec neví, kdo útočil. Například v červenci 2022 zaútočila neznámá skupina na konvoj mise OSN, kdy si přestřelka tehdy vyžádala dva mrtvé a 14 zraněných útočníků. Na východě DRK lidé od léta protestují proti misi OSN, která podle nich nedělá dost pro jejich bezpečí a jen přihlíží formování nových rebelských skupin. Připomeňme, že mise MONUSCO patří k největším a nejnákladnějším misím OSN vůbec. V Kongu funguje od roku 1999, aktuálně zde slouží 14 000 příslušníků mírových sil, nejvíce z Pákistánu, Indie, Bangladéše a Nepálu. V misi slouží v současné době i dva čeští vojáci, kde plní roli bezpečnostních expertů a pozorovatelů. 

Východní Kongo je dějištěm násilí již od konce 90. let. Toto násilí však v posledních letech zesílilo a podle Kivu Security Tracker bylo mezi lety 2017 a dubnem 2022 celkem zabito více než 7380 civilistů. Prezident Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi zavedl v Severním Kivu od května 2021 stav obležení — podobný výjimečnému stavu — ve snaze omezit násilí. Místo toho se ovšem situace eskaluje ještě více, kdy místní úřady využívají stavu obležení k omezení práv a svobod místních obyvatel, což jen nahrává do karet různým ozbrojeným bojůvkám.

Útoky hnutí M23 v Severním Kivu byly obnoveny v listopadu 2021, tedy osm let poté, co byla skupina vojensky poražena ozbrojenými silami Demokratické republiky Kongo a brigádou OSN. DRK nicméně obviňuje z nepřímého zapojení i Ugandu, která má údajně rebelantům z M23 dodávat zbraně a poskytovat jim skrytou podporu. Uganda to samozřejmě popírá. 

Vypuknutí nového konfliktu může výrazně zamávat s bezpečnostní situací v regionu a je velmi pravděpodobné, že znovu vypuknou etnické boje mezi Hutui a Tutsii, které pravděpodobně vyústí v desítky (a možná i stovky) tisíc mrtvých a s největší pravděpodobností spustí novou migrační vlnu. 

Psali jsme:Byly zveřejněny nové fotografie letounu B-21 Raider

Foto: Vojáci Demokratické republiky Kongo. 2014 | Wikimedia Commons / Public domain

Nebude se však jednat o první konflikt mezi těmito středoafrickými republikami. V devadesátých letech se zde vedly hned dvě války. První válka v Kongu se odehrávala 1996-1997 mezi Rwandou a Republikou Zaire, která se v roce 1996 zhroutila v důsledku rwandské genocidy. Ve válce kromě genocidy zemřelo na 250 000 lidí a na 220 000 lidí opustilo své domovy. Hned následující rok se pak rozhořela Druhá válka v Kongu, která trvala od roku 1998 až do roku 2003. V důsledku tohoto konfliktu tehdy zemřelo až 5,4 milionů lidí, a to nejen v boji, ale lidé hromadně umírali na různé nemoci a hlad. Zmiňme také genocidu Pygmejů, kdy v důsledku přímých bojů zemřelo na 350 000 lidí.  

Pokud se pustíme do porovnání armád obou států, výhodu má výrazně větší DRK, kdy má tato země v aktivní službě na 140 000 vojáků, téměř 170 tanků, včetně 25 moderních ukrajinských tanků T-64BV-1 a 100 tanků T-72AV. Proti nim může Rwanda postavit pouze 34 tanků T-55, doplněných 35 protitankovými vozidly Ratel-90 a 12 vozidly Panhard AML a 34 000 vojáků. DRK má výhodu i v letectvu, které provozuje 2 stíhací bombardéry MiG-23 a 2 letouny blízké podpory Su-25, doplnit je pak může 8 útočnými vrtulníky Mi-24. Rwandské letectvo může do útoku nasadit pouze 5 útočných vrtulníků Mi-24. 

Zdroj: The Defense Post, Amnesty International