EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Největší vítězství polského válečného loďstva ve 20. století

 01. 05. 2024      kategorie: Vojenská historie      2 komentáře

Dne 27. dubna 1920 se odehrála bitva u Černobylu, v níž polská vojska porazila bolševiky. Při tehdejším tažení se polská armáda probila až do Kyjeva, pak se však válečná štěstěna obrátila a Poláci byli nakonec rádi, že se jim podařilo odrazit bolševický útok na Varšavu (zázrak u Visly). V bitvě u Černobylu se vyznamenalo polské válečné (říční) loďstvo operující na řece Prypjať – z velké části sestavené dost improvizovaně. Šlo dokonce o největší vítězství polského válečného loďstva ve 20. století.

HMS_Noble_FL10070Foto: V bitvě u Černobylu se vyznamenalo polské válečné (říční) loďstvo operující na řece Prypjať (ilustrační foto) | Wikimedia Commons / Public domain


Bitva o Černobyl se odehrála 27. dubna 1920 poblíž města Černobyl na Ukrajině během polsko-sovětské války. Byla součástí Kyjevské operace polské armády a skončila polským vítězstvím. Hlavní polskou jednotkou, která operovala v bažinaté oblasti Polesia, byla 9. pěší divize ze Siedlce, které velel generál Władysław Sikorski (1881-1943). Jejím prvním úkolem bylo zmocnit se Černobylu, důležitého říčního přístavu Pripjať a základny sovětské dněperské flotily, která operovala na toku Pripjatě a která chránila týl jednotek Rudé armády bojujících u Kyjeva. K dobytí Černobylu vytvořil generál Sikorski jízdní skupinu majora Jaworského, podporovanou nově vytvořenou říční flotilou polského námořnictva. Dne 25. dubna ve 4:00 opustila jezdecká skupina vesnici Demowicze a zamířila k Černobylu. Spolu s kavalérií pluly na Pripjať čluny flotily. Po několika hodinách na ně zaútočily sovětské čluny. Polské motorové čluny jeden zničily a donutily nepřítele k ústupu. U vesnice Koszarowka rozdělil major Jaworski své vojáky do dvou skupin: první, které osobně velel, měla zaútočit na město ze severu. Druhá, které velel plukovník Kazimierz Galinski, dostala rozkaz zaútočit od západu. Oba útoky byly naplánovány na 27. dubna ráno. Černobyl bránila sovětská 61. střelecká brigáda podporovaná dvanácti čluny dněperské flotily, které byly vyzbrojeny děly a těžkými kulomety. Polské kolony opustily své pozice večer 26. dubna. Druhý den ráno se skupina majora Jaworského dostala do vesnice Lelow, kde se střetla s částí sovětského 61. střeleckého pluku a dněperské flotily. Díky podpoře polské pinské flotily major Jaworski a jeho vojáci prolomili sovětské pozice a otevřeli si cestu k Černobylu. Přesto se kvůli tomuto střetu Jaworski opozdil oproti druhé koloně, která na Černobyl zaútočila již 27. dubna v 5 hodin ráno. Přes sovětský odpor se pěchota 34. pluku podporovaná dělostřeleckou baterií zmocnila hřbitova a zelených ploch nacházejících se západně od města. Přibližně v 5 hodin se na místě objevila i jednotka majora Jaworského spolu s Pinskou flotilou. Okamžitě zaútočila na sovětské pozice a donutila nepřítele k ústupu. Bitva se rychle změnila v porážku a polské jednotky pronásledovaly prchající Sověty. Dněperská flotila ustoupila do ústí Pripjati a polské lodě se vrátily do černobylského přístavu. Bitva u Černobylu byla na Hrobu neznámého vojína ve Varšavě připomenuta nápisem: “CZERNOBYL 27 IV 1920”.

Říční monitory a motorové čluny Pinské flotily

Největší “námořní” bitva ve vnitrozemí se odehrála 27. dubna 1920. Polské jednotky pak pochodovaly na Kyjev. Pinská flotila je následovala podél Pripjati. Za úsvitu se polský dělový člun “Pancerny” podporovaný čtyřmi ozbrojenými motorovými čluny střetl tváří v tvář šesti jednotkami dněperské flotily. Bolševici měli mnohem větší sílu a polská flotila se tehdy teprve formovala – některá plavidla byla jen ozbrojené civilní lodě, vysvětluje Dr. Michał Mackiewicz z Polského armádního muzea. Poláci ale hřiště nevyklidili a krátká bitva se rychle změnila v téměř 30kilometrové pronásledování Sovětů. Jedna nepřátelská loď byla potopena, dvě další pravděpodobně poškozeny a nakonec několik padlo do polských rukou. Bitva o Černobyl byla v té době největším úspěchem námořnictva, protože právě jemu byla Pinská flotila podřízena.

Hlava státu Józef Piłsudski se rozhodl vytvořit námořní síly pouhých 17 dní poté, co Polsko znovu získalo nezávislost. V té době Polsko-litevské společenství nemělo přístup k moři a o pár měsíců později získalo jen dva malé přístavy v Pucku a Helu. Proto se námořnictvo zpočátku spoléhalo na říční flotily, jejichž základem bylo vybavení převzaté od nepřátel. První formace tohoto typu existovala v Modlinu. Brzy byly vytvořeny flotily Viselská a Pinská. Ještě se nestihly pořádně zformovat, když vypukla polsko-bolševická válka. Již v roce 1919 byly jednotky patřící k Pinské flotile zapojeny do přepravy zásob pro polské jednotky. V květnu svedli svou první šarvátku s nepřátelskými silami a pak přišla vítězná bitva o Černobyl. Polští námořníci se zúčastnili přehlídky v Kyjevě, ale karta se brzy obrátila. Během bolševického protiútoku byly síly Pinské flotily odříznuty od polské armády. Nakonec 2. srpna 1920 padlo rozhodnutí potopit lodě a jednotku rozpustit. Během polsko-sovětské války bojovali námořníci i na souši. V roce 1920 vznikl námořní pluk, jehož prapory bojovaly u Ostrołęky, Grodna a Białystoku. Nakonec byl bolševický útok odražen.

Osud námořníků co bojovali ve vnitrozemí se měnil dramaticky změnit, když byl námořní regiment rozpuštěn na podzim roku 1920. O pět let později Viselská flotila přestala existovat. Pinská flotila však byla znovu obnovena a až do roku 1939 představovala významnou sílu na východní hranici země. Na svém vrcholu se skládala přibližně ze sta jednotek (!) Během války v roce 1939 však nehrála podstatnou roli, jelikož hladina řeky byla v září mimořádně nízká. Lodě byly potopeny a námořníci se připojili do bojů na souši. Flotila tak zanikla a po válce nemělo smysl tento typ jednotek znovu budovat. Námořnictvo kladlo hlavní důraz na obnovu námořního potenciálu. Zajímavostí je, že říční flotily má dodnes Maďarsko – působí na Balatonu a Dunaji. Jsou též oblíbené v jihoamerických zemích – například Paraguay má velmi rozsáhlé síly operující na řece Paraná.

Zdroj: Kabinet kuriozit, britannica

Komentáře

Mark

01. 05. 2024, 14:20

K článků bych přidal i pár foto.

Černobylský přístav na počátku 30. let 20. století vypadal v roce 1920 velmi podobně.
https://s.ciekawostkihistoryczne.pl/uploads/2017/08/Czarnobyl_kolor.jpg


Lodě Dněprové válečné flotily v roce 1919
https://s.ciekawostkihistoryczne.pl/uploads/2017/08/Dnieprowska-Flotylla-Wojenna-1919.jpg

Polští dělostřelci na bojových pozicích. Při dobytí města výrazně pomohla dělostřelecká podpora.
https://s.ciekawostkihistoryczne.pl/uploads/2017/08/art.jpg

Vrak, který byl v té době polským tiskem označen jako „Gubitelnyj“.
https://s.ciekawostkihistoryczne.pl/uploads/2017/08/Gubitelnyj.jpg

Vylodění námořníků Pinské flotily s těžkým kulometem. Podobně mohli vypadat i námořníci, kteří dobyli černobylský přístav.
https://s.ciekawostkihistoryczne.pl/uploads/2017/08/Desant-marynarzy.jpg

Kotelna jednoho z polských říčních dělových člunů. U Černobylu hladina vody dosahovala kotlových pecí.
https://s.ciekawostkihistoryczne.pl/uploads/2017/08/kanonierka-fot.-Pikiel.jpg

Říční monitory Pinské flotily: ORP "Horodyszcze" a ORP "Warszawa" na řece Pripjať. Datum fotografie pořízené v letech 1922 až 1931.
https://www.polskieradio.pl/39/156/artykul/2499891,bitwa-pod-czarnobylem-najwieksze-zwyciestwo-flotylli-pinskiej

JanJan

01. 05. 2024, 17:25

To jsou určitě vhodnější obrázky než torpédoborec Piorun propůjčený Polákům během druhé světové války Brity.