pro milan
ano, kdyby hitler zautocil, tak by vzala za sve leganda o stovkach letadel a tanich, ale to nemeni nicc na tom ze bychom valu sami prohrali, i res to, jak nemecku chybeli zasoby.
karel3
to,ze tvoji predci chlastali v hospode msito toho, aby sli do boje je tvuj problem, predci ostatnich uposlechli mobilizaci a sli na frontu , pripraveni bojovat.
a skutecne si tu smouvu s francii precti poradne, tam bylo skutcene doslova napsano, ze pokud csr bude nevyprovokovane napadeno, tak francie tomu utocniku vyhlasi valku.
ano, polaci branili svou zemi..ale pokud vim, tak oni byly napdani, nediskutovalo se, o hranice.

obcan
ano, habesane bojovali s tim malem co meli...ale oni kupodivu byly napadeni, narodzil od csr. cili tvoje pointa ?
a ze sme vyrabeli motory, boty ? a co jako ? to jako polaci, frantici, holandane a spol ne ? ty se sprajcli ?
holt ne u kazdeho rodina koolaboravala s naky jak tvoje.

Pro Karel3:
Kdo zradí, bude zrazen... A tak to nakonec i dopadlo v roce 1940. „Vy, že jste zachránil mír, zradil jste maličké Československo. Anglie si mohla vybrat mezi hanbou a válkou, vybrala si hanbu a stejně bude mít i válku,“ překlad W.S.CHurchil, 1938.
Velká Dohoda vám asi nic neříká že, pane Karle3? Než začnete urážet armádu ČSR, uvědomte si prosím, že jedinný, kdo nechtěl bojovat byl E. Beneš a jemu blízcí... Kdyby se to nechalo na armádě, velice brzo by celá Německá propaganda o "stovkách letadel a tisíci tancích" vzala za své. Němci měli strategické zásoby u armády na 14 dní a jeden týden pro letectvo. Konkrétně pro ju 87A na 3 dny bojů... Z 600 stíhaček bylo v jen 250 ks Bf 109, navíc se slabými motory (typ C 720HP v počtu 70ks) Typ D měl starší motor 680HP. Všechna letadla i bombardéry bez pancéřování a samosvorných nádrží... Pzkw III v poli jen 35ks, Pzkw IV jen 35 kusů!!! V říjnu bylo navíc velmi špatné počasí a nedošlo by ani k velkým náletům a podpoře pozemních vojsk... Stačilo jen vytrvat i s tím co jsme měli...

Chlapi, běžte si roztrhat občanky :D. Polovina informací ve Vašich komentářích, co tady čtu, jsou naprosté smyšlenky a fabulace. Něco si o tom přečtětě, než začnete velkohubě chytračit a hádat se na fórech. Jedna oprava za všechny, Stando...zkratka ŘOP je odvozena od "Ředitelství Opevňovacích Prací" ;)

Maďarsko by nezaútočilo. Byl by to okamžitý podnět k útoku Rumunska a Jugoslávie. Mala Dohoda ať tak či tak, pořád ještě fungovala. Například ze Srbska bylo připraveno cca 55.000 mužů jako dobrovolníků okamžitě k nasazení. Polsko se bálo SSSR a jakmile by Poláci zaútočili na nás, tak by SSSR mělo okamžitou záminku k zaútočení na Polsko... Stáli by jsme jen proti Německu - od roku 1935 kdy měli jen 100.000 mužů , Versail..., do roku 1938 dokázali postavit necelý jeden milion.
S těmi Ju 87, to Němci v pohraničí po obsazení i zbytku republiky zkoušeli. I přesto, že již nebyly pevnůstky nijak maskovány a byly dokonce k nim namalovány bílým vápnem velké kříže na zemi, tak se Němci jaksi během tohoto cvičení nedokázali do tak malých terčů vůbec trefit...

Pište co Vám libo, každý dle svého naturelu, ale bosí Habešané měli jedno letadlo a postavili se Italům. Prohráli, ale bojovali. Kde byli slavní legionáři, kteří svými životy vybojovali republiku?
V hospodě tací kakánci raději utíkají aby nedostali po hubě. Potom jsme raději vyráběli letecké motory, dodávali boty, látku na uniformy, které jsme šili, a vrtěli jsme se, jen abychom přežili. Mám s tím stále problém.

Jen pár poznámek k takovému obecnému geopolitickému aspektu věci. To, že vztahy se sousedními státy byly obrovským handicapem pro tu I.Československou republiku, který ji také po vlastně necelé dvacetileté existenci dovedl k záhubě, to je jen konstatování obecně známého faktu. Tak jistě, že kromě Německa tady byly i v článku připomenuté Polsko a ještě spíš Maďarsko, kde ty územní nároky vůči ČSR byly ještě jaksi tradičnější nebo dlouhodobě otevřenější než v případě Německa - a tak když odmyslíme nevalnou perspektivu těsnějšího sblížení s tím "německým", příp. tzv. austrofašistickým (s Itálií a Maďarskem se paktujícím) Rakouskem (za kancléře Dolfusse), tak jediným spojencem, se kterým vnitrozemská ČSR sousedila, zůstávalo Rumunsko. Samozřejmě, s ním jsme ale měli jen krátkou hranici v takové odlehlé oblasti (zvlášť z takového pragocentrického pohledu), jako byla Podkarpatská Rus. ------------------ Jasně, vlastně už cca od roku 1919 tady platilo, že vztahy s Německem dost závisely na našich vazbách na Francii, příp. pak, po Hitlerově nástupu k moci, zčásti i na SSSR (mám na mysli tu československo-francouzsko-sovětskou smlouvu z roku 1935). Na druhou stranu, zásadním faktorem, a to právě souvisí i s tím Rumunskem, tady už od dob těch konfliktů a zmatků po skončení první světové války byla tzv. Malá dohoda, která nás pojila s Rumunskem a Jugoslávií a která byla úplně nejprimárněji vlastně protimaďarským vojenským paktem, ale později se od ní slibovala i širší úloha. Jako se spojenci proti Německu se v roce 1938 s Rumunskem a Jugoslávií určitě už počítat nedalo (taky stačí připomenout tehdy již výrazně proněmeckou orientaci hlavně v případě Jugoslávie), ale i v souvislosti s tou sudetskou krizí roku 1938 stojí za připomenutí politika, kterou již předtím, a hlavně ekonomickými prostředky, cílilo Německo tu Malou dohodu, pro nás dost klíčovou, zcela rozvolnit nebo vlastně rozbít. A je taky známo, že když ještě někdy před Mnichovem 1938 žádala maďarská delegace Hitlera, aby důrazněji podpořil myšlenku revize maďarských "trianonských" hranic, Hitler otevřeně podpořil maďarské požadavky vůči Československu, ale rozhodně ne  (aspoň v tu dobu) vůči Rumunsku a Jugoslávii... Tak zcela pochopitelně, tyhle státy měly právě spolu s Maďarskem představovat ten tzv. Südostraum zhruba na rozmezí střední Evropy a Balkánu, hospodářsky na Německo vázaný (tak asi známo, jaký až strategický význam spatřovalo Německo hlavně v Rumunsku kvůli jeho ropným nalezištím)... ---------------------- Tak jenom pro takové dokreslení naší celkové geopolitické situace v předvečer Mnichova 1938...

Juříček, voni na PVSce opravdu nechrápali. Nebo to mají z příručky od svého řídícího?
Ten Wehrmacht, co by na nás útočil, byl vycvičen v Sovětském svazu (Rappalská smlouva) a jel na sovětské PHM a oblečen do tádžické bavlny a dobře zásoben i jinými sovětskými surovinami.
A Československá armáda byla léta rozkládaná komunistickou propagandou pod taktovkou stalinské Kominterny, to vám taky zapoměli říct.

Naše jistě impozantní opevnění bylo bohužel přípravou na minulou válku.

Tanky samozřejmě až druhořadá úloha po průlomu diverzními skupinami v součinnosti s letectvem. Ju 87 typ A počet kusů 200, jen jeden člen osádky a 250kg puma. Tyb B ještě nebyl vůbec u operačních jednotek. Například strategické zásoby bomb střeliva maziva a paliva pro letectvo jen na jeden týden bojů a konkrétně pro Ju 87 na 3 dny...

Škoda, že nás v tom Ti naši úžasní západní spojenci nechali. Němci měli jenom cca pro boj použitelných 35 PZKW III a 35 PZKW IV... Všechno ostatní by šlo rozstřílet i protipancéřovou municí dodávanou i do "obyčejných" pušek a kulometů... Může to být poučení pro příště - na nikoho se nespoléhat... Alespoň jednu úlohu pevnosti splnily. Získaly alespoň trochu času a jednalo se. Kdyby žádné pevnosti nebyly, Hitler by to po obsazení Rakouska zkusil i bez jednání. Samozřejmě naše armáda samotná, úplně bez spojenců a né v "rukavičkách"...

Stálo by za zmínku, že němčouři stavěli i napodobeniny a zkoušeli na ně útočit. Ještě poznámka, slovo řopík vzniklo z označení "řada opevněných postavení". To spojení názvu s ŘOP si někdo z bunkráků odvodil a ostatní to kopírují.