Britský premiér Winston Churchill se v únoru 1942 divoce převracel na lůžku a zoufale si přál, aby události posledních dnů byly jen noční můrou, z níž s probudí. Britské impérium v Malajsii kapitulovalo před Japonskem, opakoval si asi v duchu nevěřícně.

Není divu, že zprávy z opačné strany zeměkoule nedávaly Winstonu Churchillovi spát. Japonské vítězství nad Brity a dobytí Singapuru 15. února 1942 představovalo konec evropské nadvlády v jihovýchodní Asii. A navíc se jednalo o pořádný trapas, protože se mocná britská armáda musela vzdát nepříteli, kterého dlouho všichni podceňovali a ignorovali.

Foto: Britští zajatci v Singapuru

Psali jsme:75. výročí největší a nejkrvavější obojživelné invaze v dějinách lidstva

Anglické državy na jihu Malajského poloostrova a na přilehlém ostrově Singapur bránily spojené síly Velké Británie, Austrálie a Indie. Na první pohled to byla lehká práce, ze severu je totiž chránila hustá džungle. Spojenečtí velitelé se domnívali, že tudy nebezpečí nehrozí. Samotnou metropoli navíc chránilo 29 těžkých děl, která by si hravě poradila s každou blížící se nepřátelskou lodí. Nikdo si nepřipouštěl, že Spojenci v té době měli jen nezkušené vojáky a piloty, zastaralá letadla a nedostatek náhradních dílů.

Brzy ráno 8. prosince 1941 se už ale Japonci objevili na severu Britské Malajsie. Zdejší britské jednotky rychle porazili a tlačili je před sebou dál na jih. Celou dobu jim přitom nepříjemně dýchali na záda, protože měli k dispozici nenahraditelný dopravní prostředek – obyčejné jízdní kolo. Pokud Japonci narazili na potok, kde nebyl žádný most, přehodili si kola přes rameno a přebrodili jej. To Japoncům umožňovalo překonat i džungli, o které si Britové mysleli, že se skrz ní projít nedá. Japonská letadla mezitím bombardovala britské pozice a ničila letouny, které ani nestačily vzlétnout. Spojenecká vojska se zuby nehty bránila a proti nepříteli poslala i dvě bitevní lodě HMS Prince of Wales a HMS Repulse, které měly zlikvidovat japonskou flotilu. Japonci je však již 10. prosince odhalili  a obě plavidla rychle poslali ke dnu.

Foto: Japonský postup byl rychlý i díky tak jednoduchému dopravnímu prostředku jako bylo jízdní kolo

Na souši Britové, které útok ozbrojených cyklistů zastihl zcela nepřipravené, ustupovali stále více na jih, až se nakonec stáhli na samotný ostrov Singapur, oddělený od Malajského poloostrova Džohorskou úžinou. Jejich těžká děla přitom pálila na postupující japonské jednotky. Střely proti míhající se armádě cyklistů se však míjely účinkem. Překonat úzký průliv nebylo pro Japonce žádným problémem. Rychle si postavili hráz, po níž se na ostrov dostali tanky. Zoufalí Britové se nakonec museli 8. února 1942 opevnit v samotném městě Singapur. Zde docházelo k ostudným scénám, když se australští dezertéři opili a začali rabovat. Britský velitel Arthur Percival stál před strašlivým rozhodnutím – kapitulovat nebo bojovat?

Psali jsme:Konfederační ostrostřelec Jack Hinson a příběh jeho strašné pomsty

Foto: Japonská druhoválečná pěchota na jízdních kolech

Churchill ho bombardoval rozkazy, aby vytrval a bojoval až do konce. Morálka vojáků se ale ocitla na bodu mrazu a dne 15. února 1942 Percival před japonskými jednotkami kapituloval. V důsledku jeho rozhodnutí skončili desítky tisíc spojeneckých vojáků na několik let v bídných podmínkách zajateckých táborů, hladověli, byli využíváni k nuceným pracím, mučeni a tisíce z nich zemřeli.