Neznámé pohledy na Vietnamskou válku - odtajněné záběry z vojenských archivů
Dnes jsem narazil na velice zajímavý dokument, který sice nepatří mezi ty nejnovější (vydán byl údajně v roce 1997), ovšem i přes svůj zájem o válku ve Vietnamu jsem na něj narazil až nyní. Jedná se o třídílný seriál, sestříhaný z originálních záběrů, které byly dlouhá léta uzamčeny jako TAJNÉ ve vojenských, válečných archivech. Pod zámkem byly z jednoduchých důvodů - buď byly záběry vojensky ,,citlivé" nebo příliš brutální, aby mohly spatřit světlo světa.
Více jak 20 000 cívek filmů, které natočili váleční reportéři přímo v terénu, zaznamenávají každodenní život ve válce. Válka ve Vietnamu byl jeden z prvních konfliktů, kam měli reportéři přístup, mohli se ve válečných zónách pohybovat přímo s vojáky, a tak se mezi veřejnost dostaly záběry, které byly šokující, brutální a syrově vystihující brutalitu války.
Foto: Momentka z průběhu operace ,,Zippo"
Válka ve Vietnamu byl ozbrojený konflikt, který mezi lety 1955 a 1975 probíhal na území Vietnamu a v příhraničí sousedících zemí (Kambodža a Laos). Je také známá jako druhá válka v Indočíně (1959–1975).
Na jihu Vietnamu se jednalo o pozemní boj, na severu měl konflikt podobu bombardování a v deltě řeky Mekong šlo o říční válku (jejíž cílem byla likvidace pobřežních porostů, které sloužily nepříteli jako krytí a prostor pro léčky). Spojené státy americké a některé další země (Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Thajsko a Filipíny) se snažily bránit šíření komunismu v proamerickém jižním Vietnamu, který bojoval proti svému severnímu komunistickému sousedovi.
Toho podporovaly zase státy východního bloku, významnou roli měla i partyzánská komunistická organizace Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu (známá pod názvem Vietkong), materiální podporu zajišťovala i Čína a hlavně Sovětský svaz.
Foto: Fotografie pořízená z počátků konfliktu, vojáci jsou vybaveni puškami M-14
Ve Vietnamské socialistické republice je tento konflikt známý jako „boj proti americké nadvládě“. Intervence USA ve Vietnamu znamenala vlastně poslední eskalaci třicetiletého ozbrojeného konfliktu, který začal v letech 1945 a 1946 odporem vietnamských komunistů a jiných skupin proti setrvání, resp. návratu francouzské koloniální nadvlády (viz válka v Indočíně). Proto se často udává i jiný začátek vietnamské války, nejčastěji rok 1957 a 1954.
Válku poznamenala hlavně internacionalizace konfliktu a rostoucí odpor v řadách americké veřejnosti. Pro zastánce války to byla jen zástupná válka, jeden z projevů napětí mezi Východem a Západem; odpůrci poukazovali na neřešitelnost celé situace, vysoký počet obětí a extrémní míru násilí postihující jak bojující strany, tak civilisty.
Pro velkou část vietnamského obyvatelstva to byl zas další boj za nezávislost a práva na sebeurčení. Během války v USA vzrostla popularita různých mírových hnutí, konaly se demonstrace a nakonec převážil odpor k této válce. Výsledkem války bylo, že vláda USA nakonec své vojáky stáhla, vítězem se stal Severní Vietnam a došlo k sjednocení země v jeden socialistický stát.
Válka byla vedena se značnou krutostí; trpěli vietnamští civilisté (masakr v My Lai, masakr v Hue, masakr v Dak Son, masakr v Phuoc-vinh) a bylo ničeno životní prostředí po celé zemi.
USA použily proti rostlinným porostům defoliant Agent Orange, aby po odlistění přestal prales partyzánům sloužit jako bezpečný úkryt. Použity byly i další chemické látky, např. kyselina dimethylarsinová (Agent Blue) na zničení úrod rýže...
Masakr v Mỹ Lai
Masakr v Mỹ Lai byla masová vražda asi 347 až 504 neozbrojených vietnamských civilistů, včetně žen a dětí, kterou spáchali vojáci 23. pěší divize Americal U.S. Army 16. března 1968 ve vesnici Mỹ Lai v době Války ve Vietnamu.
Před smrtí byly některé oběti znásilněny, zbity, mučeny, zohaveny nebo pobodány a těla některých povražděných byla vojáky znetvořena. Jednalo se o největší známý válečný zločin amerických vojsk v době války ve Vietnamu. Spolu s masakrem v No Gun Ri v Korejské válce o osmnáct let dříve byl masakr civilistů v My Lai jedním z největších provedených americkými silami ve 20. století.
Foto: Mrtvá těla obyvatelů vesnice Mỹ Lai
Incident po svém zveřejnění v listopadu 1969 vyvolal světový ohlas a šok. Informace o masakru přispěly k růstu domácí opozice vůči zapojení Spojených států do vietnamské války a odhalily také velkou míru skrývání důkazů o vraždění nevinných civilistů.
Zpočátku vyšetřování byli tři američtí vojáci, kteří se pokoušeli masakr zastavit a zachránit ukryté civilisty, zadržováni a dokonce byli následně odsouzeni jako zrádci několika americkými kongresmany, a to včetně Mendela Riverse, předsedy Výboru pro armádní služby. Teprve po třiceti letech byly uznány jejich zásluhy a byli vyznamenáni (jeden posmrtně) americkou armádou za ochranu civilistů ve válečné zóně. Za masakr vyšetřováno a souzeno celkem 23 amerických vojáků, ale pouze jeden byl odsouzen, přičemž si v konečném verdiktu vysloužil trest tři a půl roku domácího vězení.
První díl dokumentu pojednává o eskalaci americké vojenské účasti ve Vietnamu, která od prvních 1000 ,,poradců" dosáhla aktivní účasti více jak 500 000 amerických vojáků!
Druhý díl dokumentu nám nabídne pohledy na ,,marné pokusy" největší vojenské velmoci USA o zničení neviditelného nepřítele, proti kterému byly použity ty nejmodernější a nejstrašnější bojové prostředky té doby. Od kazetových bomb, přes chemické defolianty až po staré dobré ,,kobercové" bombardování, během kterého bylo použito 2x tolik pum, než svrhli spojenci za celou 2. světovou válku.
A závěrečný, třetí díl dokumentu nás provede životem vojáků ve Vietnamu během posledních roků válečného konfliktu. Únava a naděje, drogy, odvaha a smrt v kontrastu s nádhernou, avšak nepřátelskou přírodou.
Komentáře