V roce 2017 Španělsko vyslalo v rámci mezinárodního bojového uskupení působícího řadu měsíců v Pobaltí mechanizovanou jednotku o síle 300 vojáků, kteří se rekrutovali především z mechanizované brigády Extremadura XI. V rámci španělského kontingentu působily i modernizované tanky Leopard 2 a bojová vozidla Pizarro. Ty patří do rozvětvené rodiny vozidel ASCOD a představují přímého předchůdce typu ASCOD 2, který se bude účastnit výběrového řízení na nová pásová obrněná vozidla pro českou armádu. Podívejte se na video (na konci článku), které zachycuje běžné dny posádky Pizarra včetně jeho řidičky během intenzivního nasazení v Litvě. 

Foto: Bojové vozidlo Pizarro

Pizarro a Ulan – ASCOD ze Španělska a Rakouska

Počátky projektu obrněných vozidel dnes známých jako ASCOD (což je zkratka pro Austrian Spanish Cooperation Development), jinak také Ulan a Pizarro, se dají vystopovat do roku 1982. Tehdy rakouská firma Steyr-Daimler-Puch začala pracovat na koncepci nového bojového vozidla pěchoty a hledala zahraničního partnera pro svůj projekt. V roce 1988 byla podepsána dohoda o spolupráci se španělskou firmou Empresa Nacional Santa Barbara a tak se zrodilo i pojmenování ASCOD. 

Psali jsme:Vojenský speciál TATRA 815-7 8x8: Test průchodivosti terénem

Podle smlouvy korby prototypů ASCOD vznikly ve Španělsku, zatímco bojové věže projektovali konstruktéři v Rakousku, kde také probíhala konečná montáž. Není bez zajímavosti, že některé technologické celky a také věž vycházely z konstrukce a vybavení kolového obrněného vozidla Pandur, které tehdy zbrojovka Steyr-Daimler-Puch pro rakouskou armádu také vyráběla. 

Foto: Bojová vozidla Pizarro

První prototyp ASCODu byl odborné veřejnosti představen v roce 1991 ve španělské Seville. Díky testům a konstrukčním změnám se do určité míry změnila i původní koncepce ASCODu, z původně zhruba jen 18 tun vážícího vozidla vznikl odolný bojový stroj o váze až 29 tun, který mohl do určité míry přebírat i některé úlohy tanku. Už v roce 1994 Španělsko objednalo menší počet předsériových vozidel, po testech pak v roce 1996 následovala objednávka na 144 kusů, 123 jich bylo ve verzi bojové vozidlo pěchoty, zbytek pak představovala verze určená pro velení a řízení. Španělská armáda pak své sériové ASCODy začala nazývat bojovým jménem Pizarro, dodávky probíhaly až do roku 2002. Rakousko objednalo 112 kusů bojových vozidel pěchoty ASCOD v roce 1999 a rakouská armáda jim dala bojové jméno Ulan, přičemž dodávky probíhaly v letech 2001 až 2005. 

Foto: Interiér bojového vozidla Ulan (rakouské pojmenování španělského Pizarra) ve službách rakouských ozbrojených sil |  Wikimedia Commons

Psali jsme:Speciální vozidla ze Šternberka pro záchranáře a civilní použití

Mezi tím se Steyr-Daimler-Puch i Empresa Nacional Santa Barbara staly součástí evropské pobočky koncernu General Dynamics, což znamenalo i pokračování a novou budoucnost pro program ASCOD. V roce 2004 španělská vláda objednala další sérii vozidel Pizarro II, konkrétně šlo o 212 kusů v pěti verzích, o čtyři roky později následoval kontrakt na dalších 80 vozidel. Ty už v sobě zahrnovaly i prvky z nové generace nazývané ASCOD 2, jejíž první podoba spatřilo světlo světa v roce 2004. Dnes General Dynamics nabízí potenciálním zájemcům, včetně české armády, dvě nejnovější podoby vozidla ASCOD 2 pojmenované ASCOD 35 a ASCOD 42 ve dvou váhových kategoriích, přičemž druhá zmiňovaná se stala základem pro nové obrněnce série Ajax zařazované v současnosti do výzbroje britské armády.

Foto: Bojové vozidlo Pizarro | Wikimedia Commons

Od bojového vozidla pěchoty po lehký tank

Španělská armáda má ve svém arzenálu vedle bojových vozidel pěchoty i velitelská, průzkumná pro ISTAR mise, vyprošťovací či dílenská vozidla, dělostřelecké pozorovatelny a také speciální verzi pro výcvik řidičů. Byly vyvinuty také verze palebné podpory s věžemi opatřenými zbraněmi ráže 105 nebo 120 mm. Bojová vozidla pěchoty Pizarro španělské armády z prvních objednaných sérií dostaly do vínku motory MTU SV-183 TE22 o výkonu 450 kW, zatímco rakouské Ulany byly opatřeny MTU 8V-199-TE20 o výkonu 540 kW. Španělské stroje z pozdějších dodávek, označované jako Pizarro II, dostaly motory totožně s rakouskými Ulany. S tímto motorem jsou vozidla schopna dosahovat rychlosti až 70 km/h a couvat rychlostí až 35 km/h. 

Základní konstrukční rozvržení ASCODu odpovídá dnešnímu trendu, kdy je motor umístěn vpředu na pravé straně, nalevo v přídi je pak místo pro řidiče vozidla. V zadní části je prostor pro pěší družstvo či pro speciální zařízení a elektronické systémy i jejich obsluhu. Věž verze bojové vozidlo pěchoty je umístěna nad prostorem pro převoz pěšího družstva a jsou v ní místa pro střelce a velitele vozidla. Je vybavena rychlopalným kanonem Mauser MK-30/2 ráže 30 mm s automatickým nabíjením, který je stabilizovaný ve dvou osách. Jako sekundární zbraň používají španělská vozidla Pizarro německý kulomet MG-3 ráže 7,62 mm.

Korba Pizarra je tvořena svařovanými pancéřovanými pláty, které odolají projektilům těžkých kulometů ráže 14,5 mm z přední polosféry, boky a zadní partie pak odolají střelám do ráže 7,52 mm. Stoje mohou být vybaveny i přídavným pancéřováním. Například španělské stroje během modernizací získaly přídavné modulární reaktivní pancéřovaní SABBLIR, které je schopné ničit řízené střely i projektily z pancéřovek.

Video: Ocelový domov aneb jak se žije s bojovým vozidlem ASCOD během mise / YouTube