Pušky Arisaka typ 99 představovaly ve své době v oblasti vojenské výzbroje významný krok vpřed. Jejich vývoj se zrodil z nutnosti ve 30. letech 20. století a odrážel snahu vybavit japonskou císařskou armádu vyspělou a spolehlivou zbraní. Byly vyvinuty z předešlého typu 38, který měly nahradit, ale z objektivních důvodů byly oba typy nasazovány až do roku 1945. 

Foto: Japonská pěchota s puškou Arisaka typ 99 | Wikimedia Commons / Public domain

Puška Arisaka typ 99 vznikla během druhé čínsko-japonské války, když si japonská císařská armáda uvědomila, že náboj používaný těžkým kulometem typ 92 je silnější a účinnější než náboj vystřelovaný puškou typ 38 (6,5 mm), která byla zavedena v roce 1905. Ve snaze vytvořit a standardizovat novou pušku pro kulometný náboj vyvinulo Japonsko typ 99, který střílel náboj 7,7 mm kulometu typ 92. Sjednocení ráží kromě vyšší účinnosti přineslo také zjednodušení logistiky.

Psali jsme:Stíhací letoun Fw 190 "Sturmböcke" byl speciálně navržen pro ničení létajících pevností B-17

V letech 1939–1945 byly vyrobeny čtyři verze pušky typ 99, přičemž celkový počet vyrobených kusů se odhaduje na 3,5 milionu. Byly to verze – standardní krátká puška, odstřelovačská varianta vybavená teleskopickým zaměřovačem, poněkud těžkopádná dlouhá puška, kterou byli zpočátku vybaveni pěšáci, a výsadková puška typ 2, kterou bylo možné rozložit a znovu složit. Byla vyrobena a testována také karabinová varianta, která však měla příliš velký zpětný ráz, aby byla účinná a mohla plnit svůj účel.

Konstrukce pušky Arisaka typ 99 byla vyvrcholením pečlivého strojírenství i prozíravosti při přípravě projektu. Její prodloužená hlaveň byla kritickým prvkem, který zvyšoval přesnost na velké vzdálenosti. To byla v rozsáhlých a rozmanitých terénech tichomořského válčiště zásadní výhoda. Využití výkonného náboje 7,7 x 58 mm spolu s úpravou závěru ve stylu Mauser dále zvýšilo smrtící účinek pušky. Typ 99 navíc obsahoval několik inovativních prvků, které demonstrovaly japonský přístup k vedení války. Střelec mohl využít výklopnou podpěru, která poskytovala stabilitu a zlepšovala přesnost střelby v náročných podmínkách. Puška měla také protiletecký zaměřovač a v případě potřeby mohla být vybavena bajonetem typ 30.

Výhodou bylo, že typ 99 bylo možné opatřit granátometem, s možností připojit buď odpalovací zařízení typ 38, nebo typ 99. V této funkci se však téměř nepoužívala, protože hlavním prostředkem pěchoty byl dodnes proslulý minomet typ 89 z roku 1929 (kterému Američané tragicky přezdívali „kolenní minomet“ , protože jej opírali při střelbě o stehno, což vedlo k vážným zraněním).

Japonská armáda doufala, že Arisaka typ 99 zcela nahradí starší pušku typ 38 nasazovanou od roku 1905. Vypuknutí války ale proces přezbrojení zkomplikovalo a intenzita bojů v Tichomoří jej znemožnila. Během konfliktu byly používány obě zbraně až do japonské kapitulace. Válečná bojiště také posloužila pro finální zkoušky zaváděného typu 99. Jeho nasazení v hustých džunglích jihovýchodní Asie a v drsném terénu tichomořských ostrovů ukázalo jeho spolehlivost a účinnost. Vojáci vyzbrojení typem 99, ačkoli čelili přesile a nepřátelské převaze ve vybavení, dokázali díky schopnostem zbraně – její přesnosti a razanci – držet své pozice. Nepřítel musel nasadit těžší kalibr a letectvo, aby předešel vlastním ztrátám.

Psali jsme:Válka o Falklandy a město Stanley na konci války

Stejně jako v případě mnoha dalších zemí ve válce však i v Japonsku ke konci konfliktu docházely zásoby a tlak na urychlení výroby se zvyšoval, což znamenalo, že pušky Arisaka typ 99 vyrobené v pozdějších fázích konfliktu nebyly tak spolehlivé a účinné. Vojáci, měli-li tu možnost, dávali přednost staršímu typu 38. Přestože se výroba v roce 1945 zastavila, puška Arisaka typ 99 se nadále používala i v pozdějších konfliktech. Více než 130 000 kusů bylo během korejské války upraveno pro použití jihokorejským četnictvem. Úpravy ovšem snížily přesnost zbraně a do podepsání příměří v roce 1953 bylo jednotkám vydáno jen málo kusů.

Mnohé pušky během druhé světové války a po japonské kapitulaci padly do rukou Číňanům, kteří je používali jako kořistní zbraně. Zbraň převzala thajská královská armáda a indonéská armáda, přičemž indonéská armáda ji používala během indonéské národní revoluce, a Việt Minh ji vybavil vojáky během první indočínské války proti Francii.

V letech po druhé světové válce se puška Arisaka typ 99 těšila značnému zájmu vojenských sběratelů a nadšenců. Její jedinečný design a historický význam z ní učinily vyhledávaný předmět pro ty, kdo se zajímají o zachování artefaktů z tohoto konfliktu. Mnozí účastníci bojů v Tichomoří si pušku přivezli domů jako suvenýr.

Zdroj: warhistoryonline.com