Klamání nepřítele je užitečná a běžně používaná vojenská taktika. Může být použita ke zmatení nepřítele, k podávání nesprávných informací, aby si připravil nesprávné plány, nebo třeba k zakrytí ústupu. V závislosti na přesné formě ale může hraničit i s válečným zločinem nebo se jím dokonce stát. Během ardenské ofenzívy v roce 1944 Němci tuto jemnou hranici překročili, když své tanky upravili tak, aby vypadaly jako americké, a vojákům dali americké uniformy.

Foto: Panther Pancéřové brigády 150 v amerických barvách | United States Department of Defense / Public domain

Ardenská ofenzíva byla posledním velkým Hitlerovým pokusem o získání iniciativy proti západním spojencům, k čemuž byly shromážděny masy mužů a techniky. Výkonné obrněnce jako Jagdtiger a Tiger II se v ofenzivě dočkaly poměrně širokého využití. Špatně připravená ofenzíva s pochybným cílem a především plně spoléhající na špatné počasí zřejmě neměla za žádných okolností naději plně uspět, i byla pro nepřítele překvapením, kterého Němci dokázali v prvních dnech dobře zužitkovat a spojenecké velení velmi zaměstnat.

Psali jsme:Němečtí padákoví myslivci za 2. světové války - tragédie rodiny Blücherových

Na podporu ofenzivě přišel Hitler s operací Greif, jejímž cílem bylo obsadit mosty přes řeku Mázu dříve, než je Spojenci zničí. Jako velitel operace Greif byl vybrán Otto Skorzeny, který již dříve prokázal své schopnosti (osvobodil italského vůdce Mussoliniho) a Hitler mu důvěřoval, že úkol zvládne. Skorzeny byl členem komanda Waffen-SS, který se podílel na řadě úspěšných a významných misí. Skorzeny byl při výšce 193 cm a váze 110 kg fyzicky impozantní muž a ve vrchním velení se těšil velkému respektu.

Hitler informoval Skorzenyho o misi a sdělil mu, že povede německé vojáky převlečené do  amerických uniforem, a že budou řídit spojenecká vozidla. Hitler věřil, že tímto způsobem lze operaci dokončit mnohem snadněji a způsobit ve spojeneckých liniích velký zmatek. Pro Skorzenyho, který si byl vědom, že by to mohlo být klasifikováno jako válečný zločin podle Haagské úmluvy z roku 1907, to však nebyla procházka růžovým sadem. Pokud by byl některý z jeho vojáků zajat, mohl být popraven jako špion. To vyvolalo mezi vysoce postavenými německými důstojníky diskusi. Hitlerův plán však nebylo možné zpochybnit, a tak se Skorzeny pustil do sestavování svých sil.

Ty byly označeny jako Pancéřová brigáda 150 a byly složeny z jednotek Wehrmachtu, Waffen SS, Luftwaffe a Kriegsmarine. K uskutečnění mise potřeboval Skorzeny 3 300 mužů a 15 spojeneckých tanků, 120 nákladních automobilů, 20 samohybných děl, 40 motocyklů, 20 obrněných automobilů a 100 džípů. Požadavek na anglicky mluvící německé vojáky byl rozeslán po celé Evropě. Mezitím bylo vrchní velení západní fronty pověřeno sháněním vybavení.

Válka se v tu chvíli již však dlouho všeobecně nevyvíjela v německý prospěch a Skorzeny dostal mnohem méně, než si přál; pouze dva ukořistěné tanky Sherman a asi 200 mužů. Pouze deset z nich bylo schopno mluvit perfektně britskou nebo americkou angličtinou. Kromě toho byla většina techniky, která dorazila, sovětská, protože panovaly nejasnosti ohledně přesného určení potřebných vozidel a výstroje. Postupem času se však Skorzenymu podařilo sestavit sílu 15 spojeneckých nákladních automobilů, 30 spojeneckých džípů, pěti upravených tanků Panther a 2 500 mužů, z nich 150 velmi dobře anglicky hovořících.

Psali jsme:Výplata vojáků Rudé armády a Wehrmachtu a finanční odměny za statečnost na frontě

Aby nahradil nedostatek spojeneckých vozidel, Skorzeny maskoval německé vybavení. Především své Panthery. Protože se Panthery jen málo podobaly Shermanům, byly místo nich maskovány jako stíhače tanků M10. Za tímto účelem byla odstraněna velitelská kopule a příďový kulomet, stejně jako výrazná úsťová brzda hlavního kanónu ráže 75 mm. Na korbu a věž byly upevněny plechy, které daly Pantherům přesvědčivější tvar. Tanky byly opatřeny nátěrem olivově šedou barvou a bílými hvězdami.

Tanková brigáda 150 plánovala vyrazit do akce ve stejný den, kdy začala bitva v Ardenách, ale 1. tanková divize SS se opozdila, takže operace Greif prošvihla své krátké okno příležitosti. Skorzeny se 17. prosince zúčastnil porady na velitelství 6. tankové armády a bylo rozhodnuto, že Panzer Brigade 150 bude použita jako normální jednotka. Jelikož byly maskované Pantery použity vedle německé techniky, byly Spojenci rychle identifikovány a zničeny.

Skorzenyho mužům se nepodařilo dosáhnout původního cíle, ale i tak způsobili mezi Spojenci zmatek, protože jejich liniemi se prohnala "špionážní hrůza". Všichni se začali navzájem podezřívat a američtí vojáci si začali navzájem klást mimořádně specifické otázky týkající se USA, aby se ujistili, že nejsou jedním ze Skorzenyho převlečených mužů. To skutečně vedlo k řadě incidentů přátelské střelby ze strany nervózních vojáků. Skorzeny válku přežil a za své činy během bitvy v Ardenách byl souzen jako válečný zločinec v procesu v Dachau. Byl však nakonec zproštěn viny, protože neexistovaly důkazy, které by prokázaly, že nařídil svým mužům bojovat proti Spojencům v amerických uniformách.

Zdroj: warhistoryonline.com