Nejprve si dovolíme za ARMYWEB.cz pár slov o autorovi článku a celé skupině z VMK (Vojenské muzeum Králíky): Pamatujte, že jen díky neskutečnému odhodlání pár chlapů si dnes můžeme prohlédnout unikáty v nově zrekonstruovaném objektu dělostřelecké tvrze HŮRKA - součásti našeho pohraničního opevnění z let 1935-38. CHLAPI, DÍKY MOC ZA TO, CO DĚLÁTE!

Málokterý objekt čs. těžkého opevnění měl tak barvité osudy, jako vchodový srub K – Bg – S 12a „U rybníčku" ze sestavy tvrze Hůrka. Jeho příběh i současnost stojí za připomenutí...

Objekt je vybudován na odvrácené straně kopce Výšina, poblíž severovýchodního okraje města Králíky tak, aby jej nebylo ze strany od nepřítele možno pozorovat, ani ohrozit přímou palbou. To je nezbytný předpoklad pro zajištění klidného a plynulého zásobování tvrze Hůrka, neboť vchod sloužil jako hlavní vstup pro osádku a tudy se do tvrze mělo rovněž dopravovat obrovské množství potřebného materiálu, především munice. Zároveň se zde nacházelo nasávání pro hlavní filtrovnu tvrze a otvory pro evakuaci zplodin a zkaženého vzduchu. Betonáž srubu probíhala 11.–18. května 1938, do bednění v jejím průběhu uložili dělníci známé stavební firmy Dr. Karla Skorkovského z Prahy celkem 4 730 m3 betonu a téměř 400 tun ocelové výztuže. Nebude nadsázkou, když vyslovím tvrzení, že se po jeho dokončení jednalo o jeden z nejkrásnějších objektů čs. opevnění vůbec, mimořádně zdařile zakomponovaný do terénu. Proslavil se zejména díky pohlednicím vydaným králickým fotografem J. Walterem.

Psali jsme:Japonský útvar 731: děsivý pohled do útrob vyhlazovacího pekla v Mandžusku

Foto: Vchodový srub K-S 12a v říjnu 1938 - celkový pohled

Vchodové objekty tvrzí, v případě čs. pojetí, představují vždy velmi robustní stavby. V případě srubu K – Bg – S 12a jde zároveň o silně vyzbrojený objekt. Jeho výzbroj měl tvořit jeden protitankový kanón ráže 4,7 cm spřažený s těžkým kulometem vz. 37, čtyři lehké kulomety vz. 26, dva granátové skluzy. Dva z uvedených lehkých kulometů měly mít bojové stanoviště ve dvou mohutných pancéřových prvcích – pěchotních zvonech. Pro tyto zbraně byla plánovaná následující dotace munice: 1 824 kusů nábojů pro kanón; 237 600 kusů nábojů do kulometů; 200 kusů ručních granátů; 100 kusů signálních a osvětlovacích raket.

Ve srubu je umístěn vjezd pro nákladní auta i menší vstup pro pěší. Oba vstupy uzavírají troje dveře (vrata), chodby jsou z bezpečnostních důvodů zalomené. Za třetími vraty vjezdu se nacházelo překladiště, kde se materiál z nákladních vozidel (vešla by se sem dvě menší nákladní auta za sebou) překládal na vozíky úzkorozchodné dráhy o rozchodu 600 mm, a ta jej rozvážela po celém podzemí. Dnes je prostor zaplněn novodobými technologiemi potřebnými až donedávna pro provoz vojenského skladu, které jsou však v rámci probíhající rekonstrukce tvrze postupně odstraňovány.

Foto: Náhradní zdroj elektrické energie - pozůstatek výbavymuničního skladu z 60. let minulého století

Psali jsme:Navrhl Hitlera na vyznamenání. Židovskému veteránovi německé císařské armády epizoda zachránila život

Vchodový srub vedle dvou střeleckých místností, vchodu a vjezdu s překladištěm obsahuje filtrovnu vzduchu, tři skladiště střeliva, jednu ubikaci, dvě místnosti pro radiostanici, stanoviště velitele objektu, sociální zařízení, sklad proviantu, sklad nářadí a vstupy do dvou pancéřových zvonů.

Z překladiště materiálu je dále do podzemí tvrze nutné sestupovat svážnou chodbou. Má 38 schodů a překonává výškový rozdíl cca 6 m. Ve schodech jsou vybrání pro koleje a tažná lana. Po svážnici jezdí podstavnicové vozíky klínového tvaru. Zdejší svážnice je funkční. Je vybavena zařízením vyrobeným koncem 50. let minulého století na základě mírně upravené původní projektové dokumentace. Na plošinách podstavnicových vozíků tažených lany poháněnými elektrickým navijákem se přemisťovaly do podzemí vagóny naložené materiálem. Díky tomuto řešení nemuseli vojáci materiál dvakrát překládat.

Foto: Šikmý výtah - další unikát uvnitř srubu K-S 12a

Foto: Detail části výtahového stroje

Doba okupace učinila z objektu součást rozsáhlého zkušebního polygonu, kde němečtí odborníci komplexně testovali čs. pevnostní systém. V rámci těchto testů došlo i v tomto srubu k montáži řady zařízení a součástí vnitřní výbavy – objekt obdržel šikmý výtah, všechna vrata a mříže, prvky ventilace a další. Naprostá většina těchto prvků ve srubu po testech zůstala a to i po té, co oba jeho pancéřové zvony Němci nechali vytrhnout. Neodvezli je však, zvony po rozřezání na kusy odvezl do hutí až Kovošrot v 50. letech minulého století.

Foto: Vchodový srub K-S 12a po okupaci

Poškozená padací pancéřová vrata byla po válce demontována a odvezena k uložení do jednoho ze skladů ženijního materiálu (posuvná vrata však přežila dodnes), demontován byl i šikmý výtah, neboť jej nahradilo zařízení nově vyrobené. Jeden z podstavnicových vozíků původního šikmého výtahu se však dochoval, armádě posloužil po válce při vyklízení nedaleké dělostřelecké tvrze Bouda, kde byl ponechán svému osudu. Dnes je cenným exponátem tamního muzea.

Foto: Posuvná vrata v zavřené poloze - unikátní exponát uvnitř srubu K-S 12a

Foto:  Posuvná vrata v částečně otevřené poloze - unikátní exponát uvnitř srubu K-S 12a

Další zajímavé informace o Srubu K-S 12a se dozvíte v II. díle tohoto miniseriálu...