EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Pearl Harbor – na USS Utah Japonci útočit nechtěli, přesto ji dvě torpéda poslala ke dnu

 15. 12. 2023      kategorie: Vojenská historie      6 komentářů

USS Utah (BB-31), druhý dreadnought třídy Florida, sloužil v americkém námořnictvu během první poloviny 20. století. V roce 1931 byl přestavěn na cílovou loď a přeznačen na AG-16 a stal se jednou z několika výcvikových lodí, které připravovaly námořníky na realitu moderní námořní války. Nikdo netušil, že i tato loď se stane obětí nepřátelské akce ráno 7. prosince 1941, kdy Japonci zahájili překvapivý útok na Pearl Harbor.

Třída bitevních lodí Florida se skládala ze dvou lodí: Florida a Utah. Byly spuštěny na vodu v letech 1910 a 1909 a uvedeny do služby v roce 1911. Šlo o moderní lodě, tzv. dreadnoughty, které byly opět o něco větší než předchozí konstrukce třídy Delaware. Jednalo se také o první třídu amerických bitevních lodí, v níž všechny lodě dostaly parní turbínové motory. Loď poháněly čtyřhřídelové parní turbíny Parsons o výkonu 28 000 koní a dvanáct uhelných kotlů Babcock & Wilcox, jež jí dávaly rychlost necelých 21 uzlů. Utah byl dlouhý 158,95 m, široký 26,90 m, s ponorem 8,69 m. Jeho výtlak činil při plném zatížení 23 403 tun. Posádku tvořilo 1001 mužů.

utahFoto: USS Utah v Bremertonu v roce 1941 | US Navy / Wikimedia Commons / Public domain

Loď byla vyzbrojena hlavní baterií deseti děl ráže 12 palců/45 (305 mm) Mark 5 v pěti dvojitých dělových věžích na ose trupu (dvě na přídi a tři na zádi). Sekundární baterii tvořilo šestnáct 5palcových/51 (127 mm) děl umístěných v kasematách podél boku trupu. Jak bylo u bitevních lodí té doby standardem, nesla dvojici 21palcových (533 mm) torpédometů. Hlavní pancéřový pás měl tloušťku 279 mm, pancéřová paluba byla silná 38 mm. Dělové věže měly čelní stěny silné 305 mm.

Obě lodě se v roce 1914 zúčastnily druhé bitvy u Vera Cruz a v rámci pozemní části operace nasadily také své kontingenty námořní pěchoty. Po vstupu Spojených států do první světové války v roce 1917 byly obě lodě nasazeny v Evropě. Florida byla přidělena k britské Grand Fleet a sídlila ve Scapa Flow; v prosinci 1918 doprovázela prezidenta Woodrowa Wilsona do Francie na mírová jednání. Utah byl umístěn v zátoce Chesapeake Bay, kde jeho posádka prováděla intenzívní výcvik pro budoucí nasazení. Zanedlouho byl přidělen jako vlajková loď 6. divize bitevních lodí (BatDiv 6) a měl za úkol chránit spojenecké konvoje před útoky německého císařského námořnictva. Kotvil v Irsku a měl za úkol chránit konvoje, když se blížily k evropskému kontinentu.

Obě lodě přežily omezení Washingtonské námořní smlouvy z roku 1922 a byly výrazně modernizovány: dostaly protitorpédové obšívky, naftové kotle a další vylepšení. V roce 1930 již ale byly beznadějně zastaralé a další omezení daná Londýnskou námořní smlouvou již v aktivní službě přežít nemohly a byly demilitarizovány. Florida byla rovnou poslána do šrotu, Utah přestavěn nejprve na rádiem řízenou cílovou loď, poté na výcvikovou loď pro obsluhy protiletadlových děl – a jako takový sehrál v letech před druhou světovou válkou důležitou roli. A sloužil v ní až do svého potopení Japonci při útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941.

Do Pearl Harboru byla loď převelena v srpnu 1940. Sloužila jako cílová pro letadla vypouštěná z letadlových lodí USS Saratoga (CV-3), Lexington (CV-2) a Enterprise (CV-6). Poté, co prošla generální opravou v suchém doku, byla vrácena na havajskou základnu, kde zakotvila ráno v den japonského útoku. Utah kotvil u Fordova ostrova. Japonské torpédové bombardéry hledaly americké letadlové lodě, které obvykle kotvily tam, kde toho rána kotvil Utah. Velitelé identifikovali Utah a odmítli ho jako nevýznamný cíl, ale šest bombardérů z lodi Sórjú vedených poručíkem Nakadžimou Tacumim se odpojilo a na Utah zaútočily – letci nerozpoznali, že útvary nad barbetami nejsou věže, ale že zakrývají prázdné otvory. Proti Utahu bylo vypuštěno šest torpéd, z nichž dvě loď zasáhla, což způsobilo, že rychle nabral vodu, loď se převrátila a potopila. To mělo za následek smrt 58 členů posádky, včetně Petera Tomicha.

Peter Tomich se narodil 3. června 1893 v rakouském Prologu na území pozdější Jugoslávie. Poté, co v lednu 1919 vstoupil do amerického námořnictva, sloužil nejprve na torpédoborci Litchfield. V roce 1941 se stal vrchním lodníkem na palubě výcvikové a cílové lodi Utah. Když byla tato loď torpédována během japonského náletu na Pearl Harbor 7. prosince 1941, Tomich měl službu v kotelně. Když se Utah začal převracet, zůstal v podpalubí, zajišťoval kotle a staral se o to, aby ostatní muži unikli, přičemž přišel o život. Za své "vynikající chování a mimořádnou odvahu" byl posmrtně vyznamenán Medailí cti.

Přestože byly podniknuty pokusy o vyproštění Utahu, všechny selhaly a snaha o záchranu byla nakonec ukončena. V září 1944 byla loď oficiálně vyřazena a o dva měsíce později vyškrtnuta z námořního rejstříku. Její vrak je od té doby považován za válečný hrob, protože ostatky těch, kteří na lodi zahynuli, nebyly nikdy vyzvednuty.

V 50. letech 20. století byly na místě potopení USS Utah umístěny dva památníky: jeden na samotném vraku a druhý severněji. O dvě desetiletí později se vrak lodi stal součástí Národního památníku Pearl Harbor a v roce 1989 bylo místo zařazeno do registru amerických národních historických památek.

Zdroj: warhistoryonline.com

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Czertik

15. 12. 2023, 14:54

jo, tak utok na ph dodnes zustava nejen nejlepe provedenym a koordinovanym leteckym utokem druhe svetove, ale pravdepodobne je nejlepe provedenym leteckym uderem historie.

Zdeněk

15. 12. 2023, 15:18

a současně taky jedním z nejskvělejších taktických vítězství a pravděpodobně nejhorší strategickou porážkou moderní historie.

Každopádně, (spíš pod čarou) kdyby Nagumo zariskoval s třetí vlnou, tentokrát zaměřenou na zničení letišť a strategických zásob ropy, je pravděpodobné, že by donutil Američany se stáhnout s flotilou do San Diega a válka v Pacifiku by se nejspíš výrazně prodloužila, ovšem, jestli by byl výsledek nakonec jiný... :person_shrugging:

Czertik

15. 12. 2023, 17:11

tak japonci nikdy nepocitaly s tim ze dokazi porazit americany oni sly do valky s tim, ze by to uhraly na vyjednany mir, kdy by amiky postavily pred fakt, ze sice muzou dobyt to co ztratily, ale ztraty by pro ne byly vyrazne vyssi nez pro japonce.

ano, cetl sem dokonce nevavno, v souvislosti v vyrocim utoku na ph, jaky byl naggumo pitomec ze neprovedl 3 vlnu, ale ten clanek mel za cil z nej udelat pitomce, potazmo z japoncu.
je pravda ze nagumo byl na japonce velmi opatrny, ale vetsinou to bylo k dobru veci nez ke skode, byt tam kdy to bylo ke skode se nakonec ukazaly extremne vyznamymy.

hodne se zapomina na fakt, ze po utoku amici hledali japonske letadlovky a pres utrpene ztaty meli kapacity na to, aby pripadny utok japonce bolel. jenze udelaly to od nich japonci cekaly, amici je hledaly na jihu misto na severu, kvuli pocasi ktere na sveru pro operae letadlovk nebylo moc idealni, a v to byla ukazka skveleho japonskeho planovani, ze pocitaly i s tim jak bude nepritel myslet.

a pri vypraveni 3 vlny , ktera by zpusila ze letadla by se vracely az v noci coz by si vyzadalo nemale ztaty mezi piloty a ohrozilo lode samotne. je ntne si uvedoit ze nocni pristani na letadlovkach se do te doby prakticky nikdo necvicil (protoze nebyl natolik sileny) a realne se zacalo delat az nekolik let po konci valky s daleko vyselejsi technikou.
a je velmi pravdepodobne, ze treti vlna by zpusobila ze by amici japonce druhy den nasly. nemohly by odplout.
je tu prilis velky prostor pro spekulace jak moc by treti uder ssnizil nebo nesnizil schopnost amiku provest efektivni protiuder po tom co by je nejsis nasly.

to, ze by vyrezeni samotneho pristavu z funcke melo dalekosalehlejsi dusledky nez ztaty lodi, vime dnes my, ale nesmi se zapominat ze tehdy to nikdo nevedel, ani amici ani japonci.
kdyby to tusili, tak by utoky provedli opacne, napred letiste a pvo, druha na pristav a jeho zarizeni a pripadny treti na lode (ktere by mezitim zdrhy na otevrene more)

ano, jiste treti uder by pro japonce znamenal obrovsky bonus ve forme prakticky ochomeni operaci amicke flotily v pacifiku, protoze jak by ztacely pristavy na filipinach a jinde, tak by klesaly jejich moznosti, otazka hlavne zni jestli by vyrazeni ph z akce melo na budouci operace vetsi vliv nez pripadna ztata nekolika ci dokonce vsech letadlovek pri onom utoku.

a jak jiste vis, tak japonke letadlovky byly nenahraditelne pri spouste jejich pozdejsich uspechu. otazka je, jak by si japonci vedli bez nich, byt amici by byly ochromeni nutnosti vsechny operace provadet rakticky ze sveho pobrezi, coz by efektivitu jejich operaci hodne snizilo.

ano, v situaci kdy by japonci provedli treti uder a jejich ztaty/skody na lodich by byly male ci zadne, tak ano, pro japonce by to naprosto idealni situace, otazka zni jak moc byla realna.
pokud by tahle situace nastala, tak ano, japonci by meli nejvetsi sanci na splneni sveho cile - vyjednani miru s amiky s tim, ze by si vetsinu dobyteho uzemi nechaly.

Zdeněk

15. 12. 2023, 20:46

Czertiku,

souhlasím, třetí vlna by sebou nesla vysoké riziko a je naprosto pochopitelné, že ji Nagumo nevyslal, a myslím, že mu to nikdo ani nikdy nevyčítal. Tebou zmíněný článek neznám, každopádně označit Naguma za hlupáka, je ... no hloupost.

Každopádně, "obrácení úderů" je zajímavý plán, ale lze ho považovat za naprosto vyloučený, protože by vůbec neodpovídal mentalitě Japonců. Nebylo by to hodné válečníka.
Ostatně vidíš to na útoku na USS Utah, ztráta některého z křižníků nebo torpédoborců by Američany bolela daleko víc, přesto část pilotů raději zaútočila na velkou ale strategicky bezcennou cílovou loď.

JanJan

15. 12. 2023, 21:32

Útok na USS Utah byl jen omyl. Loď kotvila v oblasti, kde mely kotvit letadlové lodě. Omylu se dopustila jen část formace. Proste se spletli, coz je v takové situaci pochopitelné.

Czertik

16. 12. 2023, 14:04

zdenek

samozrejme ze vim o tom, jaka byla mentalita japoncu, ze chteli bojovat hlavne s ostatnimi valecniky, ale to bylo hodne ke skode japonskeho valecneho usily.
je znamy fakt, ze japonske ponorky hodne casto ignorovaly nakladni lode a nepotopily je, prootoze to nebyly valecne lode.
a pritom japonskemu valecnemu usily by kolikrat daleko vic prospelo potopeni one nakladni lodi, nez valecne.
ne nadarmo se rika, ze vojak muze bojovat jen s tim co ma po ruce, a kdyz nema strelivo nebo jidlo....

a k tomu utahu, bylo dobre napsano, ze to byl omyl, a ze nekteri piloti zautocili i pres to, ze jim to bylo zakazano. jak rikas velka valecna lod je velka lod, co na tom, ze uz je uz je to jen cvicna lod.

a k tomu jak si napsal ze obraceni uderu je zajimavy plan, ale nerealny, tak to sem si ted vzpomel ze japoncci o tomhle udelali kreseny serial, na jehoz jmenu si nevzpomenu, ani sem ho nevidel, jen sem videl nejake ukazky a cetl sem o nem.
zacina tak, jak zname historii, sestrenim a smrti jamamota, ale on se pak po sve smrti probidi tusim v 1922, s tim, ze si uplne vse pamatuje.
a on pak trema vlnama uplne vyradi ph, diky valecnym uspechum pak prinuti americany k uzavreni miru, aby se pak pozdeji japonci pridaly na stranu americanu v boji proti hitlerovi.