Následující série fotografií ukazuje snad nejvíce fotografovaný polský obrněný vlak vůbec. Jedná se o vlak č. 12 (Poznańczyk) a většinu snímků pořídili němečtí vojáci poté, co byl 9. září 1939 tento vyhozen svou osádkou u vesnice Plochocin do vzduchu. Stalo se tak poté, co mu německé jednotky odřízly ústupovou cestu k Varšavě. Poznańczyk ve své době představoval, na rozdíl improvizovaných německých obrněných vlaků, velmi nebezpečného protivníka.

Foto: Vnější vrstva pancíře uprostřed byla odstřelena a ohnuta na druhou stranu, zatímco vnitřní vrstva zůstala | Bundesarchiv / Public domain

Pohon obstarávala pancéřováním obestavěná parní lokomotiva řady Ti3-16 i s tendrem. Součástí vlaku byl přední plošinový ženijní vůz, sloužící k přepravě nářadí a náhradních kolejnic. Jeho dalším úkolem bylo také chránit celý vlak tím, že tento mohl být vypuštěn proti jedoucí soupravě či překážce. Plošinový vůz by také zachránil celou vlakovou soupravu, pokud by došlo k najetí na nálož, kdy by výbuch nezasáhl důležité vozy či lokomotivu. Za tímto ženijním vozem se pak nacházel dělový vůz, tzv. útočný vůz pro pěší výsadek, lokomotiva s tendrem a velitelskou věžičkou, druhý dělostřelecký vůz a druhý plošinový vůz. Oba vozy, tedy jak přední tak zadní, byly vybaveny sadou 3 velkých boxů na nářadí a 22 přídavnými skříňkami na drobný materiál a součástky. Kromě několika kulometů wz. 08 a osobních zbraní osádky, představovaly hlavní výzbroj obrněného vlaku č. 12 dva kanony ráže 75 mm a dvě houfnice ráže 100 mm.

Psali jsme:IS-3: sovětský těžký tank, který již nestihl zasáhnout do bojů 2. světové války

Foto: Němečtí vojáci s trofejí "PKP" (Polské státní dráhy) štítkem s erbem | Bundesarchiv / Public domain

Obrněný vlak č. 12 navazoval na svého předchůdce, jenž byl postaven v prosinci 1918 a zúčastnil se jak Velkopolského povstání, tak polsko – sovětské války. V té době ho tvořily nákladní vagóny vyztužené betonem a pytli s pískem. Původní vlak byl vyzbrojen pouze kulomety. Jeho tehdejší příjezd dokonce znamenal polské vítězství u Ostrówa Wielkopolského a Krotoszynu. V roce 1919 byl pak tento vlak modernizován, kvůli vypuknutí polsko – sovětské války byl upraven na ruský rozchod. V bojích o Varšavu sloužil jako podpora 1. pěší divize polských legií a následně sloužil pod velením 2. polské armády. V roce 1921 byl vlak opět podroben modernizaci, ale o tři roky později byl převeden do zálohy, přičemž s ním polské velení počítalo již jen jako s cvičným obrněným vlakem.

Foto: Na bocích jsou vidět  kulomety 08 (Maxim) 7,92 mm  v rohové kasematě a bočním bubnu. Tyto vagony měly osm kulometů ve stěnách a jeden v protiletadlové věži. Nad podvozkem jsou vidět dvě díry po střelách | Bundesarchiv / Public domain

Po vypuknutí 2. světové války byl ale vlak opět zařazen do výzbroje polské armády, přičemž byl podřízen velení armády Poznaň. Jeho posádka vedla těžké ústupové boje u Krotoszynu a podél řeky Warty. Pod silným německým tlakem se vlak přesunoval dále na východ k polskému hlavnímu městu. A právě 9. září, po znemožnění další jízdy přerušením ústupové trasy příslušníky německé 4. tankové divize, kterým se navíc podařilo poškodit jeden z vozů, byl osádkou, která dále pokračovala v boji jako pěchota, vlak zničen. Ještě předtím se Polákům podařilo zničit 7 vozidel německé 23. pěší divize.

Psali jsme:Nakládání těžké techniky na podval

Zdroj: derela.pl, military-history.fandom.com