Během 2. světové války přeběhl americký pilot Martin James Monti k nacistickému Německu, přesto mu později bylo umožněno znovu vstoupit do americké armády. Monti se narodil 24. října 1921 v St Louis ve státě Missouri. Byl jedním ze sedmi dětí, čtyři z jeho bratrů pak sloužili v americké armádě. Monti měl tak pádné důvody být americkým vlastencem a svým způsobem jím i byl. Celý příběh začal ve 30. letech 20. století Charlesem Edwardem Coughlinem - kanadsko-americkým římskokatolickým knězem, který vedl velmi populární rozhlasový pořad z Detroitu ve státě Michigan. Do hry tehdy vstoupil antikapitalismus a antisemitismus, v podivné kombinaci s antikomunismem.

Do roku 1934 měl otec Coughlin desítky milionů příznivců po celých Spojených státech a Kanadě - stal se tak prvním televizním evangelistou, byť prostřednictvím rozhlasu. Ačkoli zpočátku podporoval prezidenta Franklina Delano Roosevelta, časem změnil názor a stal se nepřátelským kritikem New Dealu - řady liberálních sociálních programů.
Netrvalo však dlouho a Coughlin se stal antikapitalistou. Odtud se stal zarytým antisemitou a také zuřivým antikomunistou. Kvůli svým názorům byl velmi nepopulární u katolické církve, která se ho v roce 1936 pokusila umlčet. Ne že by to na věci něco změnilo, protože díky tomu byl mezi svými stoupenci ještě populárnější, což Coughlina podnítilo k tomu, aby se posunul o krok dál a podpořil nacistické/fašistické režimy v Německu a Itálii. Když pak v roce 1939 vypukla 2. světová válka, bylo jeho veřejné vysílání definitivně ukončeno.

Coughlin měl oddaného fanouška - Montiho, který knězovo vysílání poslouchal od dětství. V říjnu 1942 tehdy jednadvacetiletý Monti svého hrdinu z dětství a duchovního vůdce osobně navštívil. Ať už se během jejich setkání stalo cokoli, podle pozdějšího názoru psychologů to muselo mít na mladého muže zásadní vliv.

Psali jsme:Sovětští kamikaze a jejich ohnivé tarany – odvaha a nenávist k nepříteli v třaskavé směsi

Následující měsíc totiž Monti vstoupil do amerického armádního letectva jako letecký kadet. V roce 1944 dokončil letecký výcvik, stal se pilotem s kvalifikací pro létání na letounech P-39 Airacobra a P-38 Lightning a byl povýšen do hodnosti podporučíka. V srpnu téhož roku byl poslán do Karáčí (tehdy v Indii, dnes v Pákistánu), aby se zde připojil ke 126. záložní základně jako pilot. Krátce nato byl jmenován nadporučíkem. Dodnes není známo, zda do Indie odjel již s plánem udělat to, co udělal, nebo zda se stalo něco až na místě, co ho k následujícímu činu přimělo.

V každém případě 2. října 1944 Monti dezertoval, když odletěl bez souhlasu nadřízených do Káhiry v Egyptě na palubě transportního letounu Curtiss C-46. Odtud zamířil do Tripolisu v Libyi. Odsud se mu podařilo dostat se na leteckou základnu Foggia v Itálii (rovněž pod kontrolou Spojenců), kde se spřátelil s piloty 82. stíhací skupiny. Ne však na dlouho.

Další Montiho zastávka byla na letišti Pomigliano u 354. perutě. Na ploše právě seděl průzkumný P-38, který byl opraven a potřeboval zkušební let. Monti se přihlásil, že s ním poletí. Nikdo jej nepodezíral, nevěděl o jeho statusu dezertéra, a tak mu to bylo dovoleno. Byl to přeci důstojník letectva. Monti odletěl na sever a 13. října přistál v Miláně, které bylo stále pod německou kontrolou. Měl štěstí, že nebyl napaden nebo sestřelen protiletadlovou palbou. "Zběhl jsem," řekl pak něco v tomto duchu Němcům.

Němci mu zprvu nevěřili a umístili ho do zajateckého tábora, ale Monti byl ve své výpovědi konzistentní. Stejně jako Coughlin byl zarytý antikapitalista, antikomunista a antisemita. Co však podle jeho vlastních pozdějších výpovědí nezastával, byl antiamerikanismus. Dělal to, co dělal, aby zachránil svou zemi před jejím skutečným nepřítelem - bolševismem. Nebyla to jeho chyba, že Amerika nedokázala pochopit skutečnou hrozbu. Alespoň tak pod dojmem Coughlinova „učení“ smýšlel.

Psali jsme:Indická armáda ve Středomoří a v severní Africe za 2. světové války

Němci ho nakonec vzali do Berlína. Tam Montiho přivedli do studia SS-Standarte Kurt Eggers - propagandistické složky Waffen-SS, kde pracovalo mnoho zahraničních přeběhlíků. V prosinci provedl první zkoušku mikrofonu a byl uznán jako vyhovující pro rozhlasové vysílání.

V lednu 1945 byl zaměstnán u Říšského rozhlasu (RRG) a dostal pseudonym "kapitán Martin Wiethaupt". Jeho úkolem bylo být obdobou Coughlina, ale přes německý rozhlas. Právě tady se také seznámil s dalším přeběhlíkem - "Axis Sally". Její skutečné jméno bylo Mildred Elizabeth Gillarsová - Američanka, která se provdala za Němce a po vypuknutí války zůstala na německé půdě. Mohl to být pár jako stvořený pro pohádkově ideální život, ale nebyl. Gillarsová totiž nemohla Montiho osobně vystát a hrozila, že raději podá výpověď, než aby s ním dál spolupracovala. Naštěstí pro ni byl Monti jako rozhlasová osobnost ve finále nepoužitelný, takže ho RRG vyhodila. U SS pak dostal jinou práci - psal propagandistické letáky.

Když pak válka skončila, Monti se 10. května 1945 vzdal americké armádě... ještě v uniformě SS. Tvrdil, že ho Němci chytili, ale unikl díky italskému podzemí. Na otázku ohledně uniformÿ řekl, že ji ukradl kvůli své ochraně a sběru zpravodajských informací pro Spojence.

Foto: Fotoprůzkumný F-5A Lightning | Wikimedia Commons / Public domain

Nikdo mu přirozeně neuvěřil. Co se týče jeho krátkého působení v roli "kapitána Martina Wiethaupta" Monti  tvrdil, že ho k tomu Němci donutili. Tomu také Američané nevěřili, ale nebyli si přesně jisti, vlastně pro Němce dělal. Jediné, co mohli udělat, bylo obvinit Montiho z dezerce a krádeže letadla, za což byl následně odsouzen k patnácti letům vězení.

11. února 1946 však Monti dostal další příležitost vrátit se do armády jako vojín a vše by mu bylo odpuštěno. V armádě nakonec dosáhl hodnosti seržanta a 26. ledna 1948 byl z vojenské služby propuštěn se ctí. Za krátký čas byl však zatčen FBI. Vojenská rozvědka totiž zjistila jeho příslušnost k SS. Velká federální porota ho pak 13. října obvinila v rámci 21 bodů obžaloby z velezrady - uložila mu 25 let vězení a pokutu 10 000 dolarů.

Monti se 17. ledna 1949 ke všem obviněním přiznal, čímž překvapil všechny, kteří očekávali dlouhý a vleklý soudní proces. V roce 1951 však Monti změnil názor a tvrdil, že na něj byl vyvíjen nátlak. V roce 1958 se o zproštění viny pokusil znovu, ale opět neuspěl a dál si odpykával trest ve věznici Leavenworth v Kansasu. Nakonec ho v roce 1960 podmínečně propustili.

Zdroj: warhistoryonline