Ruské vojenské letectvo (VKS) se začíná pomalu připravovat na vyřazení průzkumných letounů Suchoj Su-24MR ze své výzbroje. Ruské ministerstvo obrany již vydalo rozhodnutí o postupném přestavování průzkumných letek a jejich vybavování novou technikou. Novou techniku budou z velké části představovat moderní bezpilotní prostředky, z menší části pak stíhací bombardéry Suchoj Su-34 schopné nosit nové průzkumné kontejnery optického a radioelektronického průzkumu a nové radiolokátory s bočním vyzařováním.

Foto: Suchoj Su-24MR | Alex Beltyukov / CC BY-SA

Průzkumné stroje Su-24MR sice i dnes stále ještě dokáží plnit ty nejzákladnější průzkumné úkoly, ale jejich systémy průzkumu jsou značně zastaralé, čemuž se vzhledem k době jejich vzniku není možné divit. Průzkumný Su-24MR je speciální verzí frontového bombardéru Su-24M, který byl vyráběn od léta roku 1979. První sériový Su-24MR vznikl v roce 1983. Jako hlavní úkol byl pro Su-24MR určen průzkum ve dne i v noci i za zhoršených povětrnostních podmínek do hloubky až 400 km za linií fronty, v podmínkách silné protiletadlové obrany protivníka. Průzkumné vybavení tvoří aparatury pro radiolokační průzkum, pro průzkum v infračerveném spektru, aparatura televizní, laserová, radiotechnická, radiačně chemická a fotografická. Ve své době šlo o vypracovaný, velmi kvalitní a výkonný komplex, který neměl ve své třídě na světě odpovídající konkurenci. Průzkumné letouny Su-24MR však narozdíl od svých bombardovacích příbuzných neprošly nikdy rozsáhlejší modernizací. V současné době je u všech složek ruského vojenského letectva kolem osmdesáti letadel Su-24MR, ale pravděpodobně jen menší část z nich je i intenzivněji používána.

Psali jsme:Motory Rolls-Royce F130 pro modernizaci bombardérů B-52H

I do ruského vojenského letectva v posledních letech velmi intenzivně pronikají bezpilotní stroje, které se jeví pro plnění průzkumných úkolů jako velmi vhodné. Jejich provoz je daleko levnější než provoz proudových bombardérů, mohou disponovat velkou výdrží ve vzduchu a při své činnosti nevystavují nebezpečí lidskou posádku. Podle ruských zdrojů má být větší část jednotek s Su-24MR přestavěna na jednotky vybavené bezpilotními letouny Altius-U a Orion. Tyto stroje by měly být schopny zajistit většinu úkolů v oblasti optoelektronického a radioelektronického průzkumu.

Bezpilotní letoun Orion je stroj schopný setrvat ve vzduchu až 24 hodin a létat ve výšce až 7500 metrů rychlostí do 200 km/h. Dosah přímého ovládání tohoto stroje se pohybuje kolem 250 km, s retranslátorem až 300 km. Orion je vybaven průzkumnou stanicí s termovizní kamerou, dvěma televizními kamerami se zoomem, laserovým dálkoměrem a laserovým ozařovačem. Stroj není vybaven radiolokátorem. Může nosit cca 200 kg výzbroje nebo speciálního vybavení. 

Bezpilotní letoun Altius-U má možnou dobu letu až 48 hodin a díky využití satelitního spojení jej lze použít kdekoli ve světě. Stroj může nést až 2000 kg výzbroje nebo speciálního zařízení. Podle dostupných informací ještě není přesně určena konfigurace průzkumného vybavení, ale stroj ponese radiolokátor s vysokou rozlišovací schopností. 
Pomalé bezpilotní letouny pochopitelně nejsou schopny naplnit všechny potřeby letectva. Některé průzkumné úkoly i nadále zůstanou pro proudové nadzvukové stroje s posádkou. Dříve byl v Rusku zamýšlen vývoj speciální průzkumné verze stíhacího bombardéru Su-34, tedy přímého nástupce Su-24MR, ale později bylo rozhodnuto zvolit univerzálnější a levnější řešení pomocí průzkumných kontejnerů. Některé stíhací bombardéry Su-34 budou postupně upraveny tak, aby byly schopny používat nově vyvinuté průzkumné kontejnery ve verzích optoelektronického, radioelektronického a aktivního radarového průzkumu.

S tímto novým průzkumným vybavením bude letoun Su-34 schopen nezávisle detekovat pozemní, námořní i vzdušné cíle za všech povětrnostních podmínek z větší vzdálenosti a spolehlivěji než tomu bylo možno dříve, třeba s letounem Su-24MR. Jediné co se poněkud vytratí bude komplexnost. Bude nutné předem vždy rozhodnout v jakém rozsahu a jak budou určité průzkumné úkoly plněny.

Psali jsme:Tank K2 pro Armádu ČR jako řešení českého problému

První informace o novém kontejneru radioelektronického průzkumu s označením UKR-RT pro letoun Su-34 pocházejí z roku 2013. Systém byl testován i v bojových podmínkách v Sýrii. Jde údajně o malou kompaktní verzi komplexu používaného na nejnovějším velkém průzkumném letounu Tu-214R. Má umožňovat detekci a identifikaci pozemních, námořních i vzdušných cílů na základě emisí z jejich palubních a komunikačních systémů. Autorem kontejnerové aparatury s označením M410 je institut CNIRTI.

Kontejner optoelekronického průzkumu pro Su-34 nese označení UKR-OE a obsahuje několik přístrojů pro snímání povrchu v různých spektrech. Mělo by jít s velkou pravděpodobností minimálně o televizní kameru Antrakt a infračervený scanner M433 Raduga-VM.

Kontejner aktivního radarového průzkumu pro Su-34 nese označení UKR-RL a obsahuje oboustranný radiolokátor s bočním vyzařováním (SLAR) NII Kulon M-402 Pika-M.