Uplynulo sice již bezmála osm desetiletí, ale destrukce, která nastala 6. a 9. srpna 1945, je stále v paměti mnoha lidí. Přestože většina z těch, kteří byli postiženi bombardováním Hirošimy a Nagasaki, musela být v té době teprve kojenci, již více než 70 let jsou nuceni žít s následky tohoto strašného zážitku. Dokumenty, na které bylo upozorněno u příležitosti 70. výročí tragédie Hirošimy a Nagasaki, poskytují důkazy o tom, že Japonskému císařství by hrozilo další bombardování, kdyby se nevzdalo.

Po oficiální kapitulaci nacistického Německa a následném uzavření evropského válčiště dospěla druhá světová válka do své závěrečné fáze. Naproti tomu na tichomořském válčišti válka stále zuřila a zdálo se, že Japonsko kapitulaci odmítá přijmout, a to bez ohledu na ztráty.

Foto: Japonskému císařství údajně hrozilo další bombardování atomovými bombami, kdyby se nevzdalo (ilustrační foto) | Shutterstock

Psali jsme:Proč Stalin souhlasil s americkou základnou na půdě SSSR?

Jak Spojenci pokračovali v tlaku na Japonské císařství, Japonci to pociťovali na vlastní kůži stále více. Přestože jejich vojenská porážka byla již zřejmá, stále se nechtěli vzdát. Nicméně 6. srpna 1945 vstoupil do války Little Boy, jehož cílem bylo nešťastné město Hirošima. Toho dne se Little Boy stal první jadernou zbraní, která byla v dějinách válečnictví použita.

Toho rána vypustil bombardér B-29 Enola Gay, pilotovaný plukovníkem Paulem W. Tibbetsem, 140liberní uranovou bombu z výšky 9500 m nad Hirošimou. Když se bomba dostala do výšky asi 580 m nad Hirošimu, explodovala s energií odpovídající 15 kilotunám TNT. Zvuk byl ohlušující a oblohu ozářil záblesk oslepujícího světla.
Do postupujícího úsvitu se vyvalil hustý sloup ohně a dýmu a chaos se rychle šířil. Jen několik minut po detonaci byla Hirošima pohřbena hluboko pod troskami. Téměř 80 tisíc lidí bylo okamžitě zabito.

Jakkoli bylo bombardování Hirošimy strašlivé, Japonsko stále odmítalo kapitulovat. O tři dny později tak čekal podobný útok Nagasaki. Dne 9. srpna 1945 byla nad Nagasaki svržena větší bomba na bázi plutonia s kódovým označením Fat Man, která město zničila a zabila přes 75 tisíc lidí. Mezi mrtvými byli civilisté, japonští vojáci i spojenečtí váleční zajatci.

Fat Man měl sílu výbuchu 21 kilotun TNT a byl podstatně smrtonosnější než Little Boy. Když byla města srovnána se zemí a v jejich okolí vznikla propast chaosu, rozhodl se japonský císař Hirohito učinit poslední krok k ukončení války.
Dne 14. srpna, navzdory nesouhlasu členů japonské válečné rady, Hirohito nahrál kapitulační prohlášení, v němž prohlásil, že Japonsko přijímá Postupimskou deklaraci. Dne 15. srpna se kapitulace Japonska stala oficiální. Tím byla druhá světová válka definitivně ukončena.

Psali jsme:János Hunyadi a jeho velké vítězství nad Turky roku 1456

Foto: Posádka bombardéru Enola Gay | Wikimedia Commons / Public domain

Tvrdí se, že k bombardování Hirošimy a Nagasaki došlo v důsledku chybné interpretace. Postupimská deklarace byla vyhlášena 26. července 1945. Spojenci tehdy dali ultimátum: buď Japonsko bezpodmínečně kapituluje, nebo dojde k jeho "okamžitému a úplnému zničení". Po řadě bouřlivých debat v japonské radě bylo dohodnuto, že žádná odpověď nebude dána hned.

Japonská vláda navíc požádala o pomoc Sovětský svaz. Doufala, že Sověti zprostředkují jednání se Spojenci o revizi podmínek stanovených v Postupimské deklaraci. V důsledku toho japonská rada neposkytla včasnou odpověď. Prohlášení japonského premiéra Kantaró Suzukiho označilo reakci Japonska na deklaraci jako mokusatsu – což v překladu znamená "zabíjení mlčením". Spojenci si to vyložili jako odmítnutí, a tím se vydali na cestu, která vedla k bombardování.

Někteří historici tvrdí, že Suzuki měl na mysli, že japonská vláda "ještě nevydala definitivní komentář" a že Postupimskou deklaraci neodmítá. Ať už bylo pozadí jakékoli, dnes je jasné, že Nagasaki by nebylo posledním městem, které by bylo bombardováno, kdyby Japonsko déle váhalo.

Podle informací z londýnsko-amerických vojenských archivů mělo Japonsko do 19. srpna utrpět třetí a možná ještě ničivější jaderné bombardování. Po něm by navíc následoval apokalyptický řetězec jaderných útoků, který by celé Japonsko zanechal v troskách. Během několika dní ticha po zasažení Nagasaki přicházely zprávy, podle nichž byli Japonci navzdory dvěma jaderným útokům odhodláni bojovat do krajnosti.

Každých 15 minut po Hirošimě se z výkonné rádiové stanice na Spojenci ovládaném Saipanu v Marianském souostroví ozývalo vysílání. Vysílání hovořilo o osudu Hirošimy a uvádělo, že další japonská města postihne horší osud, pokud bude japonská vláda nadále otálet s přijetím Postupimské deklarace.

To jasně naznačovalo, že Hirošima a Nagasaki by byly jen začátkem. S ohledem na operaci "Downfall" členové spojeneckého výboru zmapovali jako potenciální lokality města jako Kjóto, Jokohama, Kokura, Niigata a Tokio. Důkazy z vojenských archivů ukázaly, že další dvě bomby stejně jako Fat Man byly již připraveny k přesunu z Kirtland Field na Tinian 11. a 14. srpna. V tomto období technici v Los Alamos usilovali o výrobu dalšího plutoniového jádra. Jedna bomba na Tinianu měla na svém plášti křídou napsáno "Tokyo Joe". Říkalo se však, že je určena pro Kokuru. Kokura byla původním cílem prvního Fat Mana, ale byla ušetřena kvůli nepříznivým atmosférickým podmínkám.

Podrobnosti o třetím bombě na Japonsko přinesl přepis hovoru na nejvyšší úrovni, který se uskutečnil 13. srpna mezi dvěma vojenskými experty. Bylo také potvrzeno, že se připravuje výroba asi 12 dalších atomových bomb. Třetí bombardování mělo proběhnout 19. srpna a zbytek jaderných úderů v průběhu září a října. Japonská vláda však 15. října oficiálně kapitulovala, čímž zachránila Japonsko před úplným zničením.

Zdroj: warhistoryonline