Strážní andělé neboli Pararescue Jumpers mají neskutečně obtížnou práci
PJs jsou elitní jednotky amerických vzdušných sil, jejichž hlavním úkolem je vyhledávat a zachraňovat posádky sestřelených letounů. Jsou perfektně vycvičeni ve zdravovědě, boji a přežití v přírodě.
USAF Pararescue
USAF Pararescue jsou speciální jednotky amerického letectva. Jejich úkol je prostý. Najít a zachránit členy posádek letounů, kteří byli sestřeleni nebo havarovali. Jak jednoduše tento úkol může znít, opak je pravdou. Členové PJs jsou cvičeni pro provádění vysoce rizikových záchranných operací v nepříznivých povětrnostních, taktických a technických podmínkách. Výcvik těchto elitních záchranářů je extrémně náročný.
Foto: Družstvo Pararescue jumpers při záchraně zraněného
Výcvik trvá nejméně dva roky. Budoucí záchranáři jsou zde vystaveni obrovskému fyzickému a psychickému tlaku. Úspěšně tento výcvik dokončí přibližně jen 10% uchazečů. Každý kadet musí splnit několik výcvikových kurzů zaměřené jak na zvýšení fyzické a psychické odolnosti, tak na zdravotnické a taktické dovednosti.
Každý uchazeč musí splnit během 3 hodin minimální fyzické schopnosti:
• uplavat 25 metrů pod vodou
• uplavat 1000 metrů volným způsobem do 26 minut
• uběhnout 1,5 míle do 10 minut a 30 sekund
• udělat 8 shybů do minuty
• udělat 50 sed-lehů do 2 minut
• udělat 50 kliků do 2 minut
• udělat 50 flutter kicků do 2 minut
Video: Mottem PJs je „Aby ostatní mohli žit“ / YouTube
Vznik PJs již během 2. světové války
V srpnu 1943 byl na čínsko-barmské hranici sestřelen letoun C-46. Posádka byla nucena vyskočit do nezmapované džungle. Jedinou možností jak zraněné posádce poslat pomoc byl seskok padákem. K tomu úkolu se přihlásil podplukovník D. Fleckinger a dva zdravotníci.
Několik měsíců se tito muži starali o zraněné členy posádky sestřeleného letounu, dokud se nedostali do bezpečné oblasti. Tímto vznikl první koncept pro vytvoření speciálních bojových záchranářů.
Balistika se vyplatí
O tom, že nosit na sobě balistickou ochranu se vyplatí, se přesvědčil člen PJs osobně. Během boje v Afghánistánu byl jen z členů PJs zasažen střepinami z granátu. Jeho balistická ochrana mu patrně zachránila život. Na fotografiích si můžete prohlédnout, jak vypadají jeho nechráněné části obličeje.
Co z toho vyplývá? Že ty těžké věci, ve kterých se člověk jen potí, má opravdu smysl nosit. Jednou vám mohou zachránit život.
Komentáře