Přestože je znalci považována za jednu z průkopnic letectví, o Dame Fanny Lucy Houstonové a jejím vlivu na vývoj letadel všeobecné ví jen málokdo. Ve skutečnosti by bez Lady Houstonové mohla bitva o Británii dopadnout úplně jinak. Tento článek pojednává o tom, jak Lucy Houstonová v podstatě umožnila vznik dnes již legendárního stíhacího letounu Spitfire, stroje, ke kterému neodmyslitelně patří úžasný zvuk jeho motoru Rolls-Royce Merlin a staccato osmi Browningů trhajících na kusy německé Heinkely, Dorniery, Junkersy a Messerschmitty nad jižní Anglií.

Fanny Lucy Radmillová se narodila v roce 1857 v Kenningtonu v jižním Londýně. V šestnácti letech byla sboristkou známou jako "Poppy", když upoutala pozornost muže jménem Frederick "Freddy" Gretton. Grettonova rodina byla spolumajitelem pivovaru Ball Brewery a Freddy byl velmi bohatý muž. Lucy a Freddy se nikdy nevzali, ale byli spolu deset let. Freddy Gretton zemřel v roce 1882 ve věku 42 let, před svou smrtí však Lucy zajistil pravidelnou výplatu 6 000 liber ročně (na tehdejší dobu se jednalo o obrovskou sumu peněz), a to po celý Lucyin život.

Foto: Spitfire Mk. I 19. perutě v roce 1938; RAF | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Tajemná místa: Největší div vojenského stavitelství

Přestože byla tedy Lucy nyní finančně zajištěna na celý život, v roce 1883 se provdala za bohatého Theodora Francese Brinckmana, nejstaršího syna sira Theodora Brinckmana. Manželství však nemělo dlouhého trvání a manželé se v roce 1895 rozvedli. Lucy se v roce 1901 znovu provdala za George Fredericka Williama Byrona, 9. barona Byrona z Rochdale, od svého druhého manžela však získala jen společenské postavení a žádné peníze, protože Byrona byl na mizině.

Během první světové války Lucy otevřela domov odpočinku (známý jako Hnízdo modrých ptáků, Bluebirds’ Nest) pro zdravotní sestry, které sloužily na západní frontě. Lucy se věnovala i dalším aktivitám na podporu válečného úsilí, mimo jiné poslala 100 000 krabiček zápalek vojákům ve Francii poté, co se dozvěděla, že vojáci na frontě mají cigarety, ale nemají zápalky, kterými by si je zapálili. Poslala také 1 100 hnědých vlněných pulovrů 9. praporu Bluffs, ke každému z nich přiložila kartičku s "vřelým pozdravem od lady Byronové". V roce 1917 pak byla Lucy za vytvoření Hnízda modrých ptáků jmenována Dame Commander of the Order of the British Empire. V témže roce zemřel i její manžel Byron.

Lady Lucy se ovšem skutečně prosadila až v druhé polovině svého života. Po Byronově smrti v roce 1917 byla hostem na jachtě sira Thomase Liptona, kde se seznámila se sirem Robertem Houstonem. Houston byl bohatý lodní magnát a poslanec parlamentu za West Toxteth. Oba si padli do oka a následně se vzali v prosinci 1924. Po svatbě se manželé usadili na Jersey, aby se vyhnuli placení daní. Sir Robert Houston však byl v době sňatku v roce 1924 ve špatném zdravotním stavu a v roce 1926 zemřel. Když zemřel, odkázal lady Lucy 5,5 milionu liber ze svého majetku v celkové výši 7 milionů liber. Lucy byla nyní jednou z nejbohatších žen v Anglii a byla připravena se zděděnými penězi něco změnit.

Foto: Supermarine Spitfire Mk. XVI | Shutterstock

Psali jsme:Vykopávka padlých německých vojáků na východní frontě

Jak prohlásil Lucyin třetí manžel, sir Robert Houston, ve své závěti, Lucy měla úžasný přehled - zejména pokud šlo o politiku. Správně předpověděla, že Versailleská smlouva nepřinese Evropě trvalý mír, ale pouze prodlouží slabé příměří. Stejně tak lady Lucy věřila, že příští nevyhnutelný evropský konflikt bude buď vyhrán, nebo prohrán především ve vzduchu.

V roce 1929 sledovala Lucy v tisku příběh soutěže Schneider Trophy - dvouletého mezinárodního závodu v rychlosti letu, který Británie v roce 1929 podruhé vyhrála. Další soutěž měla Británie hostit v roce 1931, a pokud by v tomto roce vyhrála, mohla si Schneider Trophy ponechat natrvalo. V roce 1929 tehdejší premiér Ramsay MacDonald naznačil, že vláda podpoří soutěž v roce 1931, ale počátkem roku 1931 britská vláda couvla. Vláda se domnívala, že uprostřed velké hospodářské krize nelze výdaje na tuto soutěž ospravedlnit. Bez podpory britské vlády se zdálo být téměř jisté, že soutěž se konat nebude. Kvůli velké hospodářské krizi, která Británii zachvátila, britský kabinet vetoval jakoukoli účast Královského letectva nebo financování sportovních akcí ze strany vlády. Tento názor podpořil i maršál královského letectva sir Hugh Trenchard, který v soutěži ani ve vývoji vysokorychlostních letadel neviděl "nic hodnotného."

Když se lady Lucy dozvěděla, že vláda finančně nepodpoří účast RAF v závodě Schneider Trophy v roce 1931, rozhodla se zaplatit veškeré prostředky, které byly nutné k tomu, aby Británie v této soutěži uspěla. Lady Lucy odvážně prohlásila, že "každý pravý Brit by raději prodal svou poslední košili, než aby připustil, že si Anglie nemůže dovolit obranu." Lucy nakonec věnovala vládě 100 000 liber, aby zajistila v závodě britskou účast.

Díky finanční podpoře Lady Lucy tak vyvinul Rolls Royce nový motor a R. J. Mitchell a jeho tým ve firmě Vicker-Supreme mohli navrhnout vítězný letoun Supermarine S6.B, který nejenže vyhrál Schneider Trophy v roce 1931, ale byl také oslavován jako letadlo, které dalo potřebný impuls pro následný vývoj letounu Supermarine Spitfire, který za druhé světové války zásadním způsobem přispěl ke spojeneckému úspěchu na nebi.

Uvádí se, že be tehdejších věnovaných peněž by konstrukční tým R. J. Mitchella nezískal tolik potřebné zkušenosti s výrobou vysokorychlostních letounů a Spitfire by nikdy nevzlétl. První let této ladné stíhačky pak proběhl 5. března 1936, Lady Lucy zemřela 29. prosince téhož roku ve věku 79 let.

Zdroj: warhistoryonline