To přirovnání sedí. 11.září byli lidé v ulicích Manhattanu a miliony lidí u televizních obrazovek po celém světě svědky takového iluzionistického představení. Na první shlédnutí je takové iluzionistické představení dokonalé. Ale podobně jako u těch kouzelnických triků při opakovaném shlédnutí záznamů začnete zjišťovat nesrovnalosti a iluze se rozpadá. Pro lidi, kteří se chtějí dívat a přicházet věcem na kloub. Ostatní dál věří na kouzla a čáry.

Vidím, že tady diskutují lidé, kteří se ani nenamahali podívat se na internetu na konstrukci těch budov, videa, zobrazující jejich řízenou demolici a na fotky toho, co z nich zbylo. Ty kecy o požáru a měknoucí oceli jsou jen finta, kterou oficiální lháři odvedli pozornost od toho, co se skutečně stalo. A většina lidí jim na ten špek skočila.

cyklista:I když zanedbáš veškerý strukturální odpor, zrychlení by mělo klesnout po třech sekundách na přibližně 3.5 m/s^2 jen díky setrvačnosti spodních pater, které musí padající vršek urychlit. Pozorované zrychlení je asi dvojnásobné. Potom je krátce negativní, potom znovu větší, než by mělo být.

článek vyšetřující podrobně to krátkodobé zpomalení vyšel nedávno https://arxiv.org/pdf/1712.06207v3.pdf

Jo, ale v okamžiku pádu získává kinetickou energii, která podle mě nemohla být tak vysoká aby sešrotovala celej spodek mrakodrapu, ano když odpálíš spodek, tak se to sesype celý, ale vršek?
Navíc podle tebe k žádnému odpálení nedošlo, byla to kombinace nárazu a tavení, nevím jak může tímto způsobem ,,povolit,, vertikálně postavená konstrukce, možná kdyby byla ze dřeva.
Až mi vysvětlíš, jak se něco může roztavit tak rychle aby to v podstatě najednou zmizelo a umožnilo pád vrchní části kolmo dolů tak rychle, aby bylo možné následným pádem získat dostatečnou kinetickou energii k sešrtování spodní části.
Pokud něco tavíš, tak se pevnost snižuje postupně až do okamžiku, kdy pevnost konstrukce v místě tavení nebude schopná unést hmotu nacházející se nad oslabeným bodem, v tu chvíli se ale nezhroutí.
Například ocelová konstrukce s noností 150kg nesoucí váhu 100kg, bude vlivem tavení snižovat svoji nosnost a když se zahřeje natolik, že nosnost bude činit jen 99kg, začne se konstrukce hroutit, nicméně né rychlostí volného pádu ale jen velice nepatrně.
Když budeš tuto konstrukci zahřívat dále, bude nosnost opět klesat a úměrně tomu se zvýší rychlost hroucení, ale neutrhne se to naráz, takhle se ulomí hořící horizontálně uložená větev, ale těžko vertikálně postavený mrakodrap.
Jedinná možnost je, že by k zahřátí došlo extrémě rychle, jenže to neuděláš leteckým benzínem, možná jaderným štěpením uvnitř reaktoru, ale těžko benzínem který ani nehoří v proudovém motoru ale jen tak volně někde uvnitř mrakodrapu.
Já viděl dost demolicí a tohle vypadalo jako jedna z nich, ty se raději podívej na požáry abys věděl jak se hroutí hořící budova.

Milý Toníku a jak rychle asi padají věci v tíhovém poli Země, jedině s tíhovým zrychlením? A ty věci nahoře měly potenciální energii, ne kinetickou.
Pokud nevěříš, tak se podívej na nějakou demolici domu, jak rychle žuchne dolů po odstřelení dolního patra. Tady je rozdíl v tom, že letadlo "odstřelilo" nárazem své velmi pevné konstrukce a  vysokou teplotou požáru několik horních pater, takže ta tíha nebyla tak velká a nespadlo to hned, ale až za chvíli.

Já ti nevím cyklisto, oficiální verze se zmiňuje o roztavení nosné konstrukce, zhroucení po nárazu by nastalo okamžitě a pokud by nenastalo okamžitě, (a i kdyby nastalo), těžko nárazem způsobíte symetrické poškození abyste docílil rovnoměrného hroucení konstrukce.
Navíc jak už tu někdo psal, akcelerace odpovídá téměř volnému pádu, nechápu jak by to bylo možné, kdyby bylo zhroucení budovy způsobeno kynetickou energii získanou náhlým povolením těch vašich dvou pater, leda že by se ten spodek mrakodrapu rozsypal strachy.
Také neznám materiál, který by se tavil tak, že pořád drží, drží a najednou se vypaří tak rychle, že zmizí dvě patra.
Použiju tvůj příklad s kladivem ale místo prstu si pod tím kladivem představ kolmo postavenou svíčku.
Budeme ze všech stran zahřívat svíčku zapalovačem zhruba někde pod vrcholem, jak se bude vosk roztékat pevnost svíčky se bude snižovat až dosáhne kritické hranice, v tento okamžik dojde k jednomu ze dvou efektů.
Buďto je svíčka i kladivo dokonale orientované kolmo ke gravitačnímu poli země a tím dojde k ,,rozplácnutí,, oslabeného místa hmotou nacházející se nad tímto místem a kladivo pomalu klesne spolu s vrškem svíčky na nižší úroveň.
Pokud bude kynetická energie získaná tímto ,,poklesnutím,, dostatečná, dojde i k ,,rozplácnutí,, zbylé spodí části svíčky, nicméně těžko to bude probíhat stejně rychle, jako kdyby svíčka pod kladivem zmizela naráz.
To by se stalo v případě, že by po celý čas tohoto procesu bylo zachováno rovnoměrné působení sil.
V opačném případě, kdy nedojde k zcela rovnoměrnému narušení pevnosti, bude svíčka držet až do kritického momentu kdy povolí nejvíce oslabená strana a ,,utavený vršek,, se zbortí na tuto oslabenou stranu, což ale také nenastane okamžitě pouze vlivem postupného zahřívání.
Svíčka se bude nejprve pomalu naklánět a postupně zrychlovat naklánění na jednu stranu úměrně zvyšujícímu se jednostranému zatížení vlivem onoho náklonu, než úplně upadne.
V případě mrakodrapu by to znamenalo praskání okenních tabulek už při mírném náklonu vršku mimo osu.
Na videu však nic takového vidět není, mrakodrap prostě hoří v omezené části budovy v horní polovině stavby a pak se najednou zhroutí.
Možná bych si dokázal takový pád představit kdyby to letadlo narazilo někde do spodních pater, ale i tak by to bylo přitažené za vlasy.
Takhle se vlivem požáru nezhroutí ani cihlová bytovka které můžou popraskat zdi a teoreticky by se mohla zhroutit naráz, natož mrakodrap z kovových slitin a skla.
Kov je pořád kov a sklo je sklo, nezáleží jestli je to mrakodrap nebo klec na andulky a tohle prostě odporuje fyzikálním zákonům a vlastnostem použitých materiálů.
Navíc mrakodrapy se neprojektují tak, aby sotva unesly svojí vlastní váhu, nějaké dvě tři chybějící patra ve třech čtvrtinách budovy nesloží celej mrakodrap ( a i kdyby tak by to nešlo bez výbušnin), jinak by se zhroutil sám už při prvním silnějším větru, tam někdo odpálil aspoň 20 pater neli celej mrakodrap.

Budou i články:
11.září 1683 - Den, kdy Polsko zachránilo Evropu jak ji známe
a
11.září 1973 - Den, kdy se komunisti naučili létat(Pinochet helicopter tours)
?

že těm politikům není trapně, když si to každý rok připomínají. Trump samozřejmě ví, že jde o podvod.

https://www.youtube.com/watch?v=PcKlPhFIE7w

už v roce 2000 tušil, že se něco chystá

https://www.youtube.com/watch?v=60RuXCV71ic

Silversteina dobře zná

https://www.youtube.com/watch?v=dYOY4S1x8BU

Milý Toníku, polož si nejdříve opatrně těžké kladivo na prst. Pravděpodobně tě to nebude bolet a nic se nestane. Pak se tím kladivem klepni. Určitě pocítíš rozdíl. A podobně to je i s pevností nepoškozené kompletní konstrukce a konstrukce poškozené nárazem, která klesne o jedno dvě prohořelá patra.

Martin: Tak konspirace za tím stála určitě, i oficiální vysvětlení je konspirační teorie, prokazatelně nepravdivá. Pravdu neznáme. Dobrý zdroj informací v češtině je seriál, který vycházel v časopisu šifra.

https://www.casopis-sifra.cz/terorismus-a-cesta-k-pravde/

případně film Nový Pearl Harbor

https://www.youtube.com/watch?v=1CB8TYoa2xQ

ty konspirační teorie je jedna velká kravina :slight_smile:

Pozorovaná akcelerace je nemožná i pokud zanedbáte veškerý strukturální odpor budovy.

Tonda: Je rozdíl mezi statickým namáháním a dynamickým namáháním. Zhroucení pater při pádu budovy bych možná i věřil. Problém je pozorovaná akcelerace (6.5 m/s^2 po dobu několika sekund ) odporující zákonu zachování hybnosti. Podle všeho byla odpalována patra dřív než k nim dosáhl padající vršek budovy. Proto pád vršku nezpomaloval urychlováním pater pod sebou. Další problém je chvilkové zpomalení pádu po několika sekundách a následné znovuurychlení. Vyšlo o tom hodně článků, o kterých mají tzv. vyvraceči konspiračních teorií zakázáno diskutovat.

No mě je trošku záhadou, jak může spadnout mrakodrap konstruovaný tak, aby vydržel silné zemětřesení, kvůli nárazu letadla do horní části.
Tlak na neporušenou část pod místem nárazu se nezvýšil, hmotnost zůstala stejná, proč tedy neupadla pouze špička, když se měly pouze roztavit nosní pilíře v místě nárazu, ale zhroutil se celý mrakodrap?

Taky je mi záhadou, jak se ten mrakodrap mohl zřítit kolmo k zemi, to je těžké udělat i při řízené demolici a vyžaduje to velkou prciznost a spoustu výpočtů a taky toho nelze docílit jedním velkým výbuchem, ale je potřeba spoustu menších po sobě následujících výbuchů.
Navíc to nemělo být způsobeno samotnou explozí ale následným požárem paliva.
Těžko uvěřit, že se nosné pilíře roztavily rovnoměrně ze všech stran, jak jinak by totiž mohla špička padat tak relativně dokonale kolmo.
Já bych čekal, že se pilíře zkroutí nebo se oslabí na některých místech víc a vrchol stavby se začne nahýbat na jednu stranu, navíc jak by se pilíře tavily docházelo by k postupnému zhroucení, ale na videu je vidět že barák pořád stojí a najednou se v sekundě zhroutí, to nevypadá jako postupné narušení konstrukce vlivem požáru ale spíš jako náhlé zhroucení způsobené explozí.
To sice nedokazuje že to udělal někdo z Ameriky, ale na druhou stranu si říkám, proč by se teroristi namáhali s tak složitým útokem a kamuflovali použití výbušniny nárazem letadla?
Nejsem vyloženě příznivce konspiračních teorií, ale takové případy kdy se vlády státu snažily dosáhnout svých záměrů podvodem už bylo dost, napadá mě třeba útok na vysílačku v Gliwicích po které následovala invaze němců do Polska.
Po jedenáctém září tuším následovala invaze do Afghanistánu.
Budu rád, když mě někdo vyvede z omylu nějakými pádnými argumenty, zatím sem ale nikde uspokojivé vysvětlení nenašel, děkuji předem za odpovědi a prosím s vulgátními nadávkami se neobtěžujte, já na to stejně nereaguju.