EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Unikátní objekty lehkého opevnění na naučné stezce Betonová hranice

 16. 10. 2013      kategorie: Vojenská historie      0 bez komentáře

V září letošního roku proběhlo symbolické slavnostní střižení pásky na rekonstruované naučné stezce Betonová hranice (NS-BH). Projekt realizovaný v roce 2012 představuje svým způsobem v podmínkách ČR mimořádný počinpodařilo se vybudovat nejrozsáhlejší naučnou stezku věnovanou historii čs. opevnění z let 1936–1938. Jazyková a grafická vybavenost informačních tabulí instalovaných na NS-BH je výrazně nadstandardní, paleta na projektu zúčastněných subjektů značně různorodá...

beton00
Foto: Poslední relikt původního mobiliáře NS-BH z roku 1988 a podoba nového mobiliáře rekonstruované NS-BH

Co je NS-BH?

Jde o nejstarší značenou trasu věnovanou historii čs. opevnění na Králicku (Králická pevnostní oblast – KPO). Vznikla v roce 1988, začíná a končí na náměstí v Mladkově. V uplynulých letech byl mobiliář NS-BH prakticky zničen a stezka tak přestala plnit své základní poslání. Navíc došlo ke zcela zásadním změnám situace v prostoru, kterým je stezka vedena. Původní NS-BH měla paradoxně odvést návštěvníky od opevnění (zájem tehdejší Vojenské správy), především pak od dělostřelecké tvrze Bouda, která představovala (jako rozsáhlý, opuštěný a až do roku 1990 nezabezpečený objekt) pro nezasvěcené značné nebezpečí. Dnes je naučná stezka vedena tak, aby došlo k propojení tří ze zdejších pevnostních muzeí společnou trasou a vytvoření přirozených přístupových cest k nim.

Co bylo cílem projektu?

Rekonstrukce NS-BH měla zajistit informační zpřístupnění unikátních pozůstatků části pevnostního systému v KPO, nasměrování pohybu osob v lesních porostech do koridorů, kde jejich zvýšený pohyb nenarušuje hospodářské funkce lesa. Z těchto důvodů došlo k přeznačení trasy stezky značkaři KČT, aby vedla co nejblíže linii opevnění. Dnes stojí více než polovina info-stojanů (tabulí NS) tak, že popisují něco, co návštěvník vidí v dosahu, a proto se didaktická hodnota naučné stezky výrazně zvýšila. Trasa stezky prochází také místy s jinou přidanou hodnotou, nesouvisejícími přímo s opevněním. Jde např. o místa dalekých výhledů do krajiny. Tím se podařilo zohlednit zájem LČR a Lesní správa Lanškroun pak na trase stezky rozmístila odpočívadla z typizovaného mobiliáře.

Kudy je stezka vedena?

NS-BH jde po stávajících turistických značených trasách červené, zelené a žluté a je vyznačena na turistických směrovkách symbolem naučné stezky (bílý čtverec se šikmým zeleným pruhem). Celý okruh má délku 15 km a je vybaven 23 informačními tabulemi s informacemi v pěti jazykových mutacích (česky, anglicky, německy, francouzsky a polsky). Směřuje k Muzeu čs. opevnění – dělostřelecké tvrzi BoudaMuzeu Vysoký kámen a v její blízkosti se nachází také Vojenské muzeum Lichkov, které je s trasou stezky propojeno. Na stezce lze zhlédnout řadu objektů lehkého i těžkého opevnění a mnohé pozůstatky dělostřeleckých a ženijních zkoušek pevnostních objektů. Některé z nich jsou unikátní v rámci moderních evropských pevnostních systémů 20. století. Trasa NS-BH je přístupná kromě Mladkova také z obcí Lichkov, Těchonín, z Jablonného nad Orlicí a od Kramářovy chaty na Suchém vrchu.

beton01
Foto: Srub K - S 22a je vchodovým objektem dělostřelecké tvrze Bouda.

Nadstandardní informační úroveň NS-BH, daná zejména faktem, že základní informace jsou zde podány v pěti jazycích, posouvá celý projekt na značně vysokou úroveň. Té odpovídá i kvalita plánů a kreseb, tvůrcem kterých je mimořádně talentovaný Bohuslav „Fred" Kachlík. Promyšlenost konceptu projektu zase ukazuje fakt, že se podařilo sjednotit mobiliář s NS-Vojenské historie Králíky a s NS-Dělostřelecké tvrze Bouda. Všechny tři naučné stezky se tak propojily do logického celku, scénáře všech tří stezek na sebe navazují jak vizuálně, tak i informačně. Pět jazyků není náhodně zvolených, nýbrž vyjadřují sociálně i geograficky zdůvodnitelné požadavky.

beton03_1
Foto: Vojenské muzeum Vysoký kámen

NS-BH je vhodným doplňkem výuky na základních a středních školách. Pokud někdo alespoň část NS-BH projde, seznámí se s obsahem info-panelů a připojí návštěvu Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda, získá solidní základní informace o této nejvýznamnější vojensko-technické stavbě na našem území a pohnuté historii 30. let 20. století. Celý projekt byl koncipován tak, aby měl značnou didaktickou hodnotu. Zároveň jde o výuku dějepisu při pohybu v terénu, na čerstvém vzduchu a zachovanou přírodou. To je něco, co naše děti a mládež obecně velmi potřebují, i když to třeba vidí od svých „chytrých telefonů, tabletů a notebooků" jinak...

Nástupní místa (především Mladkov, ale i Těchonín a Lichkov) jsou dostupná i bez autobusové či automobilové dopravy. NS-BH prochází přes zastávku ČD v Mladkově, z trasy NS-BH jsou dostupné také zastávka ČD v Těchoníně a stanice ČD v Lichkově.

beton04
Foto: Vojenské muzeum Lichkov

Nová NS-BH vznikla díky investici Sdružení obcí Orlicko za spolupráce řady subjektů (obce Mladkov, Společnosti přátel čs. opevnění, o.p.s., KČT, LČR – LS Lanškroun, firmy Redea Žamberk s. r. o.) a díky finanční podpoře Pardubického kraje, měst Jablonné nad Orlicí a Králíky, obcí Červená Voda, Dolní Morava, Lichkov, Mladkov, Těchonín, Jamné nad Orlicí a Kramářovy chaty na Suchém vrchu.

Co NS-BH zpřístupňuje?

Trasa prochází dvěma podúseky těžkého opevnění: 4./III. Bouda a 5./III. Mladkov. Podúsek Bouda je tvořen pěti objekty ve IV. stupni odolnosti a podzemním systémem chodeb a sálů s rozsahem cca 1,5 km. Tvrz Bouda představuje nejmenší dělostřeleckou tvrz čs. pevnostního systému, dnes je kulturní památkou a pro veřejnost je zpřístupněna v plném rozsahu. Podúsek Mladkov tvoří 12 objektů těžkého opevnění – pěchotní sruby K – S 25 až K – S 36. Konstrukčním provedením jde o velmi zajímavé sruby – důležitost úseku a značně komplikovaný terén, kterým je obranná linie vedena, určily u několika objektů neobvyklé stavební provedení či zajímavou kombinaci jejich výzbroje. Dva pěchotní sruby lze navštívit, existují v nich oficiální muzea. Muzeum Vysoký kámen a Vojenské muzeum Lichkov. O 5./III. podúseku však podrobněji jindy...

 Autor: Martin Ráboň

Komentáře