V minulém článku jsme se dozvěděli o kompletní rekonstrukci naučné stezky "Betonová hranice" a o těžkých objektech, které na ní můžete nalézt.

Foto: Týlová strana pevnůstky č. 64 alias legendárního "Převráceného řopíku", který můžete na stezce vidět

Stejně pozoruhodná je linie lehkého opevnění, kterou stezka prochází. Jde o úsek A-Mladkov, který (co do počtu stavebně dokončených objektů vz. 37) představuje největší stavební úsek tohoto vzoru lehkého opevnění vůbec. Měl přehradit terén mezi dělostřeleckou tvrzí Bouda a Zemskou bránou.

Psali jsme:Wildcat 30 SPAAG – obchodně neúspěšný německý protiletadlový systém

Začíná v týlu pěchotního srubu R – S 59 (u Klášterecké aleje), tedy západně Zemské brány, překračuje údolí Divoké Orlice, přehrazuje silnici České Petrovice–Klášterec nad Orlicí, obchází z jihu masiv Adamu se stejnojmennou dělostřeleckou tvrzí, přehrazuje údolí Vitanovského potoka, sestupuje do údolí Mladkova, ve kterém uzavírá silnici i železniční trať a odtud vystupuje přes Mlýnský vrch na Vysoký kámen a Boudu.

Velmi dlouhý úsek, procházející složitým terénem zadávala armáda ve dvou časových obdobích, při čemž docházelo k řadě změn a úprav v počtech, typech i umístění objektů. Dle konečné varianty zadání mělo první sled v úseku A tvořit 74 a druhý sled 71 pevnůstek vz. 37, celkem tedy 145 objektů. V prvním sledu se podařilo stavebně dokončit 64 objektů, ve druhém sledu 65 objektů. Kromě typu C se v úseku vyskytují všechny typy lehkých objektů vz. 37. V prvním sledu dokončené tři objekty typu B, čtyři objekty typu D a dva objekty typu E, ve druhém sledu sedm objektů typu B, pět typu D a tři typu E. Zbývajících 105 postavených objektů je typu A. S ohledem na komplikovaný horský terén jistě nepřekvapí skutečnost, že 48 objektů, tedy 1/3 z celkového počtu, je v provedení šikmém nebo lomeném. Zbývá doplnit informaci, že úsek A budovala firma Ing. Drahoš z Vysokého Mýta.

Foto: Pohled na levou stranu a střechu řopíku č. 64 alias legendárního "Převráceného řopíku", který můžete na stezce vidět

Vydá-li se turista po NS-BH ve směru postupu (tedy od nádrží ČD v Mladkově směrem na Boudu po červené turistické značce) narazí na první pevnůstku lehkého opevnění u 7. informační tabule. Nejedná se sice o žádnou raritu z pohledu konstrukčního, pevnůstka je však zajímavá svým umístěním pod vrcholkem Vysokého kamene (kóta 847,6 m). Jde o lehký objekt vz. 37 č. 260, typ D1, vybetonovaný v rámci stavebního úseku A-Mladkov 14. září 1938. Dostal jméno U kamene. Třímístné číslo 260 nám říká, že jde o objekt druhosledový, typ D1 zase určuje, že hlavní střílna tohoto jednostranného objektu směřuje doprava (od vstupu do pevnůstky). Objekt vybudovaný v normální odolnosti má čelní stěnu s tloušťkou 80 cm, boční stěna se střílnou a strop má 60 cm, týlová stěna pak 50 cm. Měl odolat zásahům dělostřeleckých granátů do áže 10 cm. Jeho úkolem byla obrana hřbetu východně kóty Vysoký kámen. V době odstoupení pohraničí objekt nebyl ještě zcela dokončen, nacházel se v bednění. Část dokončovacích prací provedli za okupace Němci, kteří objekt začlenili do skupiny pevnůstek určených k rozsáhlým testům.

Psali jsme:Izraelský MiG-21 „James Bond“ – mimořádný úspěch Mossadu v operaci Diamant nebyl zadarmo

U 9. tabule čeká první skutečná rarita. Jde o lehký objekt vz. 37 s diamantovým příkopem. Byl vybetonován 8. září 1938, pevnost betonu dosáhla hodnoty 521 kg/cm2. Jde o prvosledový řopík č. 60, typ A-160 (úhel, který svírají osy střílen je 160°) v normální odolnosti, šikmého provedení (kopíruje tak spád terénu).

Foto: Celkový pohled na pevnůstku č. 60 po ukončení rekonstrukce jejího zevnějšku

Čelní stěna řopíku má tloušťku 80 cm, boční stěna se střílnou a strop 60 cm, týlová stěna 50 cm. Objekt měl odolat zásahům dělostřeleckých granátů do ráže 10 cm. Za úkol měl obranu hřbetu pod kótou Vysoký kámen. Dostal jméno U tří buků. V době odstoupení pohraničí nebyl ještě zcela dokončen, prokazatelně jej stavebně dokončili až Němci, kteří jej začlenili do skupiny pevnůstek určených k rozsáhlým testům. Vybavili jej lafetami vz. 37, ventilátorem a dalšími součástmi vnitřního zařízení. Napojili jej na kabelovou telefonní síť (!) a celý z vnějšku natřeli tmavošedým nátěrem. Pevnůstka je však zcela unikátní svým ochranným příkopem pod pravou střílnou pro hlavní zbraň. Je do něj zaveden odpad vystřílených nábojnic od kulometu. Jedná se o jediný objekt čs. lehkého opevnění, na kterém se toto řešení vyskytuje a dnes už víme, že je německého původu. Řopík prošel testováním, ze kterého se pořizovala také fotodokumentace. Lze se s ní setkat ve známé německé služební pomůcce vydané Hlavním velitelstvím pozemního vojska v Berlíně roku 1941 (Denkschrift über die tschecho-slowakische Landesbefestigung).

Foto: Detail ochranného příkopu pod pravou střílnou objektu č. 60

Vedle rozsáhlých zkoušek dělostřeleckým postřelováním prošla řada objektů opevnění na Králicku také různými zkouškami ženijních náloží. Nejpůsobivější pozůstatek takové zkoušky čeká u 11. tabule NS-BH. Je jím převrácený prvosledový lehký objekt vz. 37 typ A-180 v zesíleném provedení (č. 64 stavebního úseku A-Mladkov, název Schwarzovo). Pod jeho základy němečtí ženisté umístili výbušnou směs, která objekt explozí převrátila.

Foto:  Pohled na pravou stranu objektu č. 64 - legendárního "Převráceného řopíku"

Rozsáhlé testování ženijních náloží nám dokumentují i další pevnůstky. Sousední objekt č. 63 exploze nálože pozvedla a naklonila, další pevnůstka (č. 62) už je explozí nálože zcela rozmetána. Také nedaleké druhosledové lehké objekty nesou stopy účinků těžkých ženijních náloží. Pevnůstka č. 263 má proraženou čelní stěnu, objekt č. 264 má poničen strop, stěnu čelní i týlovou. U všech uvedených objektů se prokazatelně jedná o ženijní pokusy a nikoliv systematickou likvidaci lehkého opevnění, které Němci po okupaci okleštěného zbytku republiky (15. března 1939) a vzniku Protektorátu Čechy a Morava, na jeho území důsledně odstříleli (i taková místa lze v KPO najít).

Foto: Výbuchem pozvednutý objekt č. 63 - zesílené provedení

Stavební raritou je lehký objekt vz. 37 č. 44, typ E – pevnůstka pro čelní palbu umístěná v bezprostřední blízkosti železničního mostu v Mladkově, u 22. informační tabule. Byla vybetonována firmou dne 3. října 1937, pevnost betonu v tlaku dosáhla při zkouškách hodnoty 367 kg/cm2. Jde o prvosledový řopík v normální odolnosti, se zvláštní úpravou vstupu (šachtička se stupačkami). Čelní stěna řopíku a střecha mají tloušťku 60 cm, boční stěny 80 cm, týlová stěna 50–60 cm. Objekt měl odolat zásahům dělostřeleckých granátů ráže 10 cm. Byl pojmenován U viaduktu. V době odstoupení pohraničí byla tato pevnůstka zcela dokončena a plně bojeschopná. Měla palbou svého kulometu uzavřít zářez koryta řeky Tichá Orlice.