Útok na Pearl Harbor je jedním z nejzásadnějších okamžiků 20. století, a dokonce i celé lidské historie. Tento útok přivedl Spojené státy do války, což vedlo k tomu, že vyždímaly každý kousek svého obrovského průmyslového a technologického potenciálu. To vyvrcholilo až tím, že lidstvo využilo sílu atomu. Útok zůstal po celém světě žhavým tématem kvůli své naprosté překvapivosti a představě, že Japonci nechtěně probudili "spícího obra", kterým USA byly.

Foto: Vyobrazení japonského útoku na Pearl Harbor,  který se odehrál 7. prosince 1941 | John Hamilton / U.S. Navy

Cílem útoku bylo pokusit se vyřadit americké tichomořské loďstvo jedním tahem a umožnit tak Japoncům nerušený pohyb Pacifikem dříve, než USA stihnou obnovit svou sílu, a poté si vynutit mírovou dohodu. Japonsko si bylo vědomo, že cokoli menšího než úplné zničení amerických námořních sil by mělo za následek jeho konečnou porážku.

Psali jsme:Legendy z Bratrstva neohrožených: George Luz

Útok šokoval obyvatele USA a změnil jejich dříve váhavý postoj ke vstupu do druhé světové války v drtivou podporu. Následujícího dne USA formálně vstoupily do války. Byl však v té době útok pro americkou vládu takovým překvapením? Věděly Spojené státy, že se blíží?

Útok na Pearl Harbor je jednou z nejvíce analyzovaných amerických vojenských akcí, a to jak oficiálně, s desítkou vládních vyšetřování, tak historiky. Stejně jako každá významná historická událost, například atentát na JFK nebo útoky z 11. září, je i útok na Pearl Harbor plný konspiračních teorií.

Nejpopulárnější je, že USA o chystaném útoku věděly a nechaly ho proběhnout, aby ospravedlnily vstup země do druhé světové války. Jeden z prvních příkladů této myšlenky sepsal v roce 1944 spoluzakladatel America First Committee John T. Flynn. V brožuře nazvané Pravda o Pearl Harboru (The Truth About Pearl Harbor), Flynn podrobně popsal to, co je dnes známo jako "konspirační teorie o předběžném poznání".

Před útokem USA dobře rozluštily japonské vojenské a diplomatické kódy. Z tohoto důvodu je snadné předpokládat, že USA mohly zachytit komunikaci o útoku dlouho před jeho zahájením. To, že v době útoku nebyly přítomny americké letadlové lodě, je dalším bodem, který přilévá olej do ohně.

Psali jsme:Status německého veterána z 1. světové války Židy před nacisty většinou neochránil

Přestože většina těchto teorií byla vyvrácena, podněcuje je množství oficiálních dokumentů týkajících se útoku, které zůstávají utajeny. Mnozí se domnívají, že obsahují chybějící informace, které dokazují, že USA o útoku věděly.

Se vší pravděpodobností USA věděly, že se útok chystá, jen nevěděly kdy a kde. To, že v Pearl Harboru nebyly letadlové lodě, mnoho neznamená, protože hlavním cílem byly bitevní lodě. V té době byly bitevní lodě považovány za nejdominantnější a nejprestižnější nástroj v arzenálu loďstva. Kromě toho američtí kodéři dokázali zachytit a přečíst japonskou komunikaci, ale ne všechnu. A dezorganizace mezi šifrovacími odděleními by nesmírně ztížila stanovení přesného času a data útoku.

To, že USA nevěděly o chystaném útoku, podporují i jejich tehdejší námořní akce v Atlantickém oceánu, které se, pokud vůbec, mnohem více přikláněly k válce s Německem. Nicméně navzdory tomu, že to USA nevěděly, měly a mohly být na případný útok mnohem lépe připraveny.

Americká námořní cvičení, která předpovídala útok na Pearl Harbor

Dlouho před dnem, který se stal dnem hanby, se USA a Japonsko vzájemně odhadovaly. Spojené státy byly natolik znepokojeny, že vypracovaly válečný plán Orange, v podstatě návod na vedení války proti Japoncům. Bohužel se tento plán opíral o zastaralou taktiku a technologii. V rámci plánování prováděly Spojené státy v Tichomoří fingované bitvy, aby zjistily slabiny své obrany. Dne 7. února 1932 se uskutečnila obzvláště zajímavá fingovaná bitva, a to v Pearl Harboru.

Útoku, nazvanému Fleet Problem Number 13, velel kontraadmirál Harry Yarnell a měl simulovat útok "militaristického, asijského, ostrovního národa" na hlavní vojenské zařízení. Yarnell byl zkušený velitel a kvalifikovaný pilot, což byla v té době vzácnost.

Přijal taktiku, o které se domníval, že ji Japonci pravděpodobně použijí, a uvedl, že "vždy zahajovali operace útokem před vyhlášením války". Věděl také, že Pearl Harbor předpokládá, že útok bude veden bitevními loděmi, proto je opustil a místo nich použil dvě letadlové lodě Lexington a Saratoga.

Foto: USS Arizona jde ke dnu | autor neznámý / Wikimedia Commons / Public domain

Zahájil překvapivý letecký útok se 152 letadly vyzbrojenými pytli s moukou místo bomb a zaútočil jak na letiště, tak na řadu bitevních lodí. Jeho útok byl prohlášen za zcela úspěšný. Velitelé odpovědní za obranu Pearl Harboru byli v rozpacích a odmítali uznat porážku. Tvrdili, že Yarnellův překvapivý útok v neděli brzy ráno přišel v "nevhodnou" dobu a že byl nefér.

S logikou, která je dnes neuvěřitelná, také tvrdili, že Japonci by nikdy nebyli schopni shazovat bomby s takovou přesností, protože "každý věděl, že Asiaté nemají dostatečnou koordinaci rukou a očí, aby se mohli zapojit do tak přesného bombardování". Na porotce bitvy vyvíjelo nátlak ministerstvo války a nakonec označilo Pearl Harbor za vítěze.

Tato bitva je téměř přesně tím, co se odehraje o deset let později, ale doopravdy a v mnohem větším měřítku. Kdyby byly tyto zcela zjevné slabiny v obraně přístavu odstraněny, dosáhli by Japonci 7. prosince 1941 vítězství? To nikdo nemůže s jistotou vědět. Jisté však je, že o odpovědi na tuto otázku se bude diskutovat ještě dlouhá léta.

Zdroj: warhistoryonline.com